Mají tlumočníci povinnost se účastnit CVP? Může neslyšící podstoupit hypnózu?

Ptá se neslyšící: Je tlumočník vysloveně povinen zúčastňovat se programu CVP, který uskutečňuje Komora? Je pravda, že může u nás vzniknout zákon nařizující tlumočníkovo celoživotní vzdělávání?

Odpovídá Barbora Kosinová

Na tuto otázku není jednoduché odpovědět. Co si můžeme říci na rovinu, je skutečnost, že tlumočnická profese patří k těm, kde vzdělávání nikdy nekončí. Dobrý i výborný tlumočník se musí vzdělávat souvisle a neustále. Nesmí zapomínat na všeobecný přehled jak o světě slyšících, tak i o komunitě neslyšících. Ten získá důkladnou četbou denního tisku, studiem odborné literatury k tlumočeným tématům, účastí na akcích pro Neslyšící, sledováním novinek na webových portálech pro Neslyšící aj. Nejen tlumočník-začátečník, ale i tlumočník-profesionál chodí do kurzů českého znakového jazyka. Určitě by se měl pravidelně zdokonalovat i v druhém pracovním jazyce - v češtině, např. v kurzech rétoriky. Především se však musí vzdělávat v oblasti tlumočení znakových jazyků, a to jak teoreticky, tak prakticky. Organizace, které nabízejí další vzdělání v těchto oblastech, napočítáme na prstech jedné ruky. Komora mezi tyto organizace patří a své semináře nabízí v uceleném programu Certifikační vzdělávací program pro tlumočníky (CVP). Další výhodou je příležitost kontaktu a výměny zkušeností s jinými tlumočníky z celé České republiky a možnost pozitivně ovlivňovat vývoj tlumočnické profese účastí na aktivitách jediné aktivní profesní organizace tlumočníků znakového jazyka v ČR. Výslovně povinnost účastnit se CVP Komory však tlumočníci nemají.

Pokud je tlumočník registrován jako pracovník v sociálních službách, je již nyní povinen absolvovat 24 hodin dalšího vzdělání ve své odborné oblasti formou stáží a akreditovaných vzdělávacích programů. Situace je jiná u tlumočníků, kteří pracují na jiné pozici nebo u různých zaměstnavatelů.

Pokud společně chceme přispět ke zvýšení kvality tlumočnických služeb, je nutné co nejvíce dbát nejen na kvalitní základní vzdělávání, ale především na další vzdělávání tlumočníků. V budoucnu se tedy může stát, že vznikne právní předpis, který bude určovat, jakým způsobem se mají tlumočníci pro neslyšící celoživotně vzdělávat.

Ptá se neslyšící: Neslyšící by se rád zbavil svých problémů prostřednictvím hypnózy. Dotaz: Lze informace v tomto stavu, kdy neslyšící má v podstatě zavřené oči, tlumočit do českého znakového jazyka (nebo znakované češtiny, pokud si ji zvolí jako komunikační prostředek)?

Odpovídá Helena Andrejsková

Český znakový jazyk je jazyk vizuální (přesněji vizuálně-motorický), je tedy vnímán očima (a produkován rukama). Má-li neslyšící zavřené oči, nemůže se k němu tedy logicky žádná informace ve znakovém jazyce (ani ve znakované češtině či v jiném vizuálním kódu) dostat. To není problém jen hypnózy, ale veškerých vyšetření a zákroků u lékaře, které se provádějí se zavřenýma očima. V takových případech je zapotřebí předat instrukce ve znakovém jazyce vyšetřované neslyšící osobě vždy předem, nikoli během, nebo dokonce (v nejhorším případě) v průběhu zákroku.

Během hypnózy tedy není možné k neslyšícímu promlouvat. To ale neznamená, že by neexistovaly jiné vhodné relaxační techniky, které mohou neslyšícím pomoci při jejich specifických problémech. Jsou to především takové techniky, u nichž zavřené oči nejsou nutností ani podmínkou, nebo takové, při nichž provádí daná osoba auto relaxaci na základě předešlého nácviku či předem získaných pokynů.