Každé neslyšící dítě, s jakýmkoli stupněm poruchy sluchu, by mělo mít právo vyrůst bilingválně (dvojjazyčně). Znát a používat znakový jazyk, jazyk slyšících (v její písemné a také, pokud možno, v její mluvené formě) umožňuje dítěti získat plnohodnotné kognitivní, jazykové a společenské schopnosti. Co dítě potřebuje být schopno dosáhnout pomocí jazyka: Neslyšící dítě musí být schopno pomocí jazyka dosáhnout následující: 1. Komunikovat s rodiči a dalšími členy rodiny co nej ...

Každé nepočujúce dieťa, s akýmkoľvek stupňom poruchy sluchu, by malo mať právo vyrastať dvojjazyčne. Poznanie a používanie posunkového jazyka a jazyka počujúcich (v jeho písomnej a ak je to možné aj v hovorenej forme) umožňuje dieťaťu získať plnohodnotné kognitívne, jazykové a sociálne schopnosti. Nepočujúce dieťa by malo byť schopné pomocou jazyka: Komunikovať s rodičmi a ďalšími členmi rodiny čo najskôr. Počujúce dieťa si osvojuje jazyk v prvých ...

Koncepty bilingvální výchovy sluchově postižených dětí vyžadují vytvoření takových podmínek, které obyčejný školní den často nemůže nabídnout. Jak mohou být tyto obtíže překonány? Jak je možné vyučovat dvojjazyčně, když není po ruce žádný neslyšící kolega? Jak řeknete nedoslýchavým a neslyšícím dětem, že jejich třída je dvojjazyčná? Na tyto otázky hledá Saskia Bohl slyšící třídní učitelka třídy 1a na škole Marcusallee v německých Brémách, stále odpovědi. V článku německé ...

Ve snaze zkvalitnit život českých neslyšících, v opoře o mezinárodní i české právní a deklarativní dokumenty, o vlastní zkušenosti ze světa neslyšících a o nejnovější výsledky mezinárodního i českého výzkumu kultury, jazyka a komunikace neslyšících se hlásíme k následujícím postojům, které podle našeho názoru zaručují rovný přístup ke vzdělání a k informacím pro ty občany České republiky, kteří neslyší ...

Znakový jazyk je prvním jazykem neslyšícího dítěte. K tomu, aby se jej naučilo, potřebuje vhodnou přirozenou jazykovou interakci s okolím. Neslyšící dítě potřebuje kontakt s neslyšícími dospělými a také s ostatními neslyšícími dětmi. Pracovní program, Northern Council of the Deaf, 1987 (Gregory, Hartley 1991) Již několik let probíhají diskuse nad možnostmi přijetí bilingválního výchovně-vzdělávacího modelu na našich speciálních školách pro sluchově postižené. Bilingvismem neslyšících s ...

Dnešní vydání TKN bude věnováno slyšícím dětem, které se narodily neslyšícím rodičům. V této situaci hovoříme o bilingvní výchově. Široká veřejnost už tuto formu výchovy chápe v případě dvou různých cizích jazyků, když však hovoříme o podobné situaci v případě slyšících dětí v rodině neslyšících, narážíme na nepochopení a časti i despekt, který pramení z velmi silně zakořeněných mýtů o neslyšících, jejich kultuře a jazyku. Seznámíme vás s třemi životními příběhy lidí ...

V této podkapitole rozvádím komunikační zázemí dítěte v rodině. Výše uvedené poznatky o dvou jazycích se bezprostředně týkají dvou kulturních prostředí, do kterých dítě vyrůstá. Podle F. Grosjean je "skutečný" bilingvismu v rámci znakového jazyka a mluveného i psaného jazyka možný pouze u slyšících dětí hluchých rodičů v porovnání s bilingvismem hluchých lidí. U hluchých lidí nejde o "skutečný" bilingvismus, protože jejich jazyková kompet ...

Na naše listopadové setkání v Berouně přijaly porvání paní Mgr. Markéta Mnýlková a paní Mgr. Andrea Hudáková. V tomto čísle vám přinášíme příspěvek MGR. Andrey Hudákové, který nám laskavě poskytla ve formě článku. Nazvala jej Bilingvismus z pohledu rodičů. V posledních několika letech se v souvislosti se vzděláváním dětí s vadou sluchu stále častěji mluví o bilingvismu, o bilingvální metodě vyučování a o bilingválních neslyšících. Někdy se může ...

I u nás se postupně prosazuje pohled na neslyšící jako na specifickou jazykovou a kulturní komunitu, komunitu s vlastním jazykem, se specifickými způsoby dorozumívání, se svébytnou kulturou. v návaznosti na to se postupně diferencují i (dříve jednotně "jasné") přístupy ke vzdělávání neslyšících; důležité místo mezi nimi zaujímá přístup bilingvální. Na otázku, co to je bilingvismus, jaké jsou jeho širší (psychologické, sociologické, pedagogické, politické) souvislosti, jak přis ...

V centru zájmu lingvistů a psychologů byl především vliv bilingvismu na vývoj myšlení a inteligence jednotlivce. V prvých výzkumech převažovalo chápání individuálního bilingvismu jako něčeho škodlivého, něčeho, co má rozhodně negativní vliv na verbální i neverbální inteligenci. Na počátku 19. století byl vysloveny názory, že bilingvální vzdělávání má za následek verbální a kognitivní zaostalost. Tak jako dítě může mít jednu matku, tak také může mít pouze jeden mateřský jazyk. Jak by s ...

Pro vzdělávání žáků se sluchovým postižením se už po celá staletí hledají nejrůznější komunikační a vzdělávací modely, které by dětem vhodným přístupem zprostředkovaly vzdělání a informace. S vývojem medicínského poznání, výchovně vzdělávacích a psychologických přístupů a neposledně v souladu s technickým pokrokem se v různých dobách prosazoval a až do současnosti využívá a ověřuje orální přístup, systém simultánní komunikace, to ...

V souvislosti s výchovou a se vzděláváním neslyšících dětí se u nás v poslední době stále častěji mluví o tzv. BI-BI (bilingválním a bikulturním) modelu. Avšak mnozí rodiče i pedagogové mají o bilingvismu dosud pouze mlhavé představy. Proto jsme se rozhodli zařadit příspěvek, který o bilingvismu pojednává velmi obecně, bez konkrétních aplikací na výchovu a vzdělávání neslyšících dětí. Proč psát o bilingvismu? Dnes se většina lidského světa dá označit za bilingvální. Problematice bili ...

I u nás se postupně prosazuje pohled na neslyšící jako na specifickou jazykovou a kulturní komunitu, komunitu s vlastním jazykem, se specifickými způsoby dorozumívání, se svébytnou kulturou. V návaznosti na to se postupně diferencují i (dříve jednotně "jasné") přístupy ke vzdělávání neslyšících; důležité místo mezi nimi zaujímá přístup bilingvální. Na otázku, co to je bilingvismus, jaké jsou jeho širší (psychologické, sociologické, pedagogické, politické) souvislosti, jak přistupovat k vzd� ...