zobrazeno: 6375x

Bilingvismus slyšících dětí neslyšících rodičů

zdroj: ticho.cz, 2003 publikováno: 15/03/2006

Co vlastně znamená bilingvismus?

V centru zájmu lingvistů a psychologů byl především vliv bilingvismu na vývoj myšlení a inteligence jednotlivce. V prvých výzkumech převažovalo chápání individuálního bilingvismu jako něčeho škodlivého, něčeho, co má rozhodně negativní vliv na verbální i neverbální inteligenci.

Na počátku 19. století byl vysloveny názory, že bilingvální vzdělávání má za následek verbální a kognitivní zaostalost. Tak jako dítě může mít jednu matku, tak také může mít pouze jeden mateřský jazyk. Jak by se mohlo učit dvěma a více jazykům, nebylo by schopné zvládnout ani jeden z nich a zároveň by mělo zmatenou mysl, jestliže každý z jeho jazyků by mu poskytl odlišný pohled na svět. Mnozí odborníci považovali bilingvisty za lidi s menšími vyjadřovacími schopnostmi, menší slovní zásobou, častěji se přeříkávající, dokonce často i za méně inteligentní.

Přibližně od padesátých let minulého století se názory na vztah bilingvismu a myšlení změnily. Ukázalo se, že drtivá většina uvedených výzkumů a studií obsahovala metodologické a jiné nepřesnosti. Často například nebyl brán zřetel na základní věci jako stupeň zvládnutí jednotlivých jazyků, společensko-ekonomické prostředí, ze kterého zkoumaní jednotlivci pochází, věk, pohlaví atd. Začal se zdůrazňovat kladný vliv bilingvismu na intelektový vývoj dětí. ŠTEFÁNIK (2000) poukazuje na brzké uvědomění si arbitrárnosti jazyka, rychlejší oddělení významu od zvuku, lepší divergentní a kognitivní myšlení, větší kreativitu.

Názory na bilingvismus

V centru zájmu lingvistů a psychologů byl především vliv bilingvismu na vývoj myšlení a inteligence jednotlivce. V prvých výzkumech převažovalo chápání individuálního bilingvismu jako něčeho škodlivého, něčeho, co má rozhodně negativní vliv na verbální i neverbální inteligenci.

Na počátku 19. století byl vysloveny názory, že bilingvální vzdělávání má za následek verbální a kognitivní zaostalost. Tak jako dítě může mít jednu matku, tak také může mít pouze jeden mateřský jazyk. Jak by se mohlo učit dvěma a více jazykům, nebylo by schopné zvládnout ani jeden z nich a zároveň by mělo zmatenou mysl, jestliže každý z jeho jazyků by mu poskytl odlišný pohled na svět. Mnozí odborníci považovali bilingvisty za lidi s menšími vyjadřovacími schopnostmi, menší slovní zásobou, častěji se přeříkávající, dokonce často i za méně inteligentní.

Přibližně od padesátých let minulého století se názory na vztah bilingvismu a myšlení změnily. Ukázalo se, že drtivá většina uvedených výzkumů a studií obsahovala metodologické a jiné nepřesnosti. Často například nebyl brán zřetel na základní věci jako stupeň zvládnutí jednotlivých jazyků, společensko-ekonomické prostředí, ze kterého zkoumaní jednotlivci pochází, věk, pohlaví atd. Začal se zdůrazňovat kladný vliv bilingvismu na intelektový vývoj dětí. ŠTEFÁNIK (2000) poukazuje na brzké uvědomění si arbitrárnosti jazyka, rychlejší oddělení významu od zvuku, lepší divergentní a kognitivní myšlení, větší kreativitu.

Sociální a jazyková zkušenost

Problematika bilingvismu je již dlouhý čas sledována, také názory vědců prošly jistým vývojem. V minulosti vznikala řada nedorozumění pramenící z odlišného chápání bilingvismu. Bilingvismus neboli dvojjazyčnost znamená ovládání dvou jazyků na stejné úrovni.

Je zřejmé, že je nutno rozlišovat různé stupně bilingvismu. A to nejen v souvislosti s bilingvismem všeobecně, ale konkrétně při každé ze čtyř základních jazykových zručností - čtení, psaní, mluvení a rozumění/naslouchání. „Není těžké zjistit, že u bilingvistů je stupeň ovládání každé ze čtyř uvedených zručností různý. Rozhodující je tu pravděpodobně vliv prostředí, ve kterém se člověk pohybuje a nároky, které se na něho a na využívání jednotlivých dovedností kladou ze strany okolí.“ (ŠTEFÁNIK, 2000, s. 7)

Vyvážený bilingvismus se vyskytuje zřídka. Úlohu tu sehrává způsob osvojení si dvou jazyků, věk, pořadí ve kterém byly jazyky osvojené, motivace a jiné. Většina bilingvistů je fluentnější v jednom ze svých jazyků, a proto se někdy při charakterizování uvádí tento jazyk jako první (český mluvený - český znakový bilingvismus).

V odborné literatuře se používá oproti termínu bilingvismus (dvojjazyčnost) i termín bilingvalismus (dvojjazykovost) jako stav v jisté společnosti (např. bývalé Československo), ve kterém se vedle sebe a střídavě používají dva geneticky příbuzné jazyky.

Simona Gavelčíková
(převzato z www.ticho.cz)

 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
Být gay je těžší než být neslyšící
09/11/2018 - Michaela Pixová
Deafland III.
06/11/2018 - Česká televize
Finanční gramotnost
05/11/2018 - Česká televize
Emílie Mrzlíková
29/10/2018 - Česká televize
VOŠ tlumočnictví znakového jazyka
25/10/2018 - Česká televize
Vademecum - webová publikace pro neslyšící
20/10/2018 - Česká televize
Automatický přepis a překlad pro neslyšící
18/10/2018 - Česká televize
Diskriminace neslyšících
15/10/2018 - Česká televize
Projekt Jablíčko
12/10/2018 - Česká televize
Domov pro neslyšící seniory
04/10/2018 - Česká televize
Spolek neslyšících Plzeň podruhé
29/09/2018 - Česká televize
František Kocourek
25/09/2018 - Česká televize
Neslyšící řidičem kamionu
20/09/2018 - Česká televize
Futsal
15/09/2018 - Česká televize
Mluvící ruce 2017
10/09/2018 - Česká televize
Nepovedený čert
02/09/2018 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Bilingvismus
Důležité je být bilingvní: mít znakový jazyk i češtinu
Budování češtiny u malých neslyšících dětí
Memorandum k výchově a vzdělávání neslyšících
Právo neslyšícího dítěte vyrůstat bilingválně
Právo neslyšícího dítěte vyrůstat bilingválně /2/
Slyšící děti neslyšících rodičů a bilingvální výchova (TKN)
Dva jazyky - jeden učitel
Několik poznámek k uplatnění neslyšících pedagogů v procesu bilingvální výchovy
Jazyk dítěte a komunikační zázemí (nejen) v rodině dítěte /3/
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Bilingvální vzdělávání sluchově postižených žáků
Co je to bilingvismus
Bilingvismus z pohledu rodičů
Několik poznámek k uplatnění neslyšících pedagogů v procesu bilingvální výchovy
Základ bilingválního vzdělávání a bilingvismu
Aktuálně o bilingvismu a bilingválním vzdělávání
Budování češtiny u malých neslyšících dětí
Bilingvismus slyšících dětí neslyšících rodičů
Dva jazyky - jeden učitel
Memorandum k výchově a vzdělávání neslyšících

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 15
celkem: 15
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
Představení pro neslyšící diváky
Simultánní přepis odstraňuje komunikační bar
Tiché osudy aneb Neslyšící vyprávějí
23. září je Mezinárodním dnem neslyšících:
Open House Praha zpřístupní 28. října prvorep

RSS kanály 

[CNW:Counter]