zobrazeno: 6961x

Základ bilingválního vzdělávání a bilingvismu

zdroj: Speciální pedagogika 8, 1998, 2, s. 52-54. publikováno: 20/01/2005

I u  nás se postupně prosazuje pohled na neslyšící jako na specifickou jazykovou a  kulturní komunitu, komunitu s vlastním jazykem, se specifickými způsoby dorozumívání, se svébytnou kulturou. V návaznosti na to se postupně diferencují i (dříve jednotně "jasné") přístupy ke vzdělávání neslyšících; důležité místo mezi nimi zaujímá přístup bilingvální.

Na otázku, co to je bilingvismus, jaké jsou jeho širší (psychologické, sociologické, pedagogické, politické) souvislosti, jak přistupovat k  vzdělávání bilingvních jedinců, jak založit bilingvální vzdělávací programy, jak je prakticky "provozovat" ve třídě a na mnoho otázek dalších odpovídá druhé vydání rozsáhlé publikace Colina Bakera Základy bilingválního vzdělávání a bilingvismus (Foundations of Bilingual Education and Bilingualism, Clevendon etc. 1996, 446s.).

Do druhého vydání se zařazuje nově, poprvé, ucelený pohled na problematiku bilingvismu neslyšících. Kapitola, o  niž je druhé vydání rozšířeno, není rozsáhlá (srov. Bilingvismus, neslyšící a sluchově postižení lidé, s. 241-249). Problémy bilingválního vzdělávání kulturní menšiny neslyšících jsou ale v řadě rysů shodné s  problémy bilingválního vzdělávání menšin etnických a národnostních. Řada teoretických poznatků i podnětů k praktickému vyučování tak má platnost obecnou a  učitel neslyšících může těžit vlastně ze všeho, co se o bilingvismu v knížce říká. Za předpokladu ovšem, že na hluchotu bude nahlížet ne jako na nedostatek, který je třeba odstranit, ale jako na "jinakost", "odlišnost", s níž je třeba počítat, kterou je třeba respektovat. Respektovat především tím, že se jí přizpůsobí i "filozofie" vzdělávání, i praktické vyučovací metody.

Bakerova publikace je rozdělena do dvou rozsáhlých oddílů. První, nazvaný Individuální a sociální povaha bilingvismu (s. 1-161), je spíše teoretický. Podává se zde definice bilingvismu, ukazuje se - z různých úhlů pohledu - na souvislosti bilingvismu s jazykovou situací, probírají se problémy osvojování druhého jazyka, uvažuje se o  vztazích bilingvismu a  inteligence, bilingvismu a  myšlení, objasňují se kognitivní teorie bilingvismu. Na začátku druhého oddílu (Bilingvální vzdělávací politika a  vyučovací praxe, s. 162-400) stojí poměrně podrobný přehled různých typů, modelů a  variant biligválního vzdělávání (a vyučování). V  návaznosti na to autor shrnuje předpoklady účinného fungování jednotlivých modelů, objasňuje, na jak různých rovinách je možné je posuzovat (rovina dítěte, třídy, školy, programu), a  podává výčet faktorů, které mohou bilingvální vzdělávání zefektivnit. Další část druhého oddílu uvažuje o škole jako o prostředí, v němž biligvální dítě rozvíjí gramotnost v prvním jazyce a  postupně si osvojuje jazyk druhý (obvykle většinový). V  souvislosti s tím se zdůrazňuje nutnost oba jazyky ve vyučovacím procesu důsledně oddělit, přesně stanovit hranice mezi nimi (zde by bylo na místě připomenout problém znakované češtiny, jejíž povaha jde přímo proti duchu této zásady). Z dalších okruhů probíraných v druhém oddílu jmenuji ještě alespoň některé: gramotnost v  multikulturní společnosti, gramotnost a dvojí gramotnost ve třídě, politika bilingvismu, multikulturalita, antirasismus.

Jedním takovým okruhem vyděleným zvlášť, jako speciální téma, je - jak už bylo řečeno - problematika neslyšících a sluchově postižených. Její rámec tvoří průběžné porovnávání situace neslyšících a menšin slyšících: i neslyšící totiž tvoří jazykovou menšinu, i menšina neslyšících je oproti většině znevýhodněna, i v komunitě neslyšících jsou různé jazyky užívány v různých funkcích a k různým účelům. Podobně jako "menšinoví" slyšící jsou i příslušníci menšiny neslyšících často zařazováni do nevhodných vzdělávacích programů.

Různé způsoby vzdělávání neslyšících spojuje autor s dvojím možným přístupem k  hluchotě: (1) "medicínský" přístup chápe hluchotu jako defekt nebo hendikep, a vyděluje tak "abnormální" z "normálu". Od neslyšících se žádá, aby se "normálu" slyšících co nejvíc přizpůsobili (například tím, že se budou vyhýbat čistě vizuálním způsobům komunikace a  naučí se jazyku mluvenému). Znakový jazyk se v  tomto přístupu pokládá za primitivní "obrázkový" jazyk, "opravdovým" přirozeným jazykem celé společnosti (i neslyšících) je jazyk mluvený. Takový postoj vede k asimilaci - a pedagogové zaujímají roli těch, kteří mají tuto asimilaci řídit (pomáhat neslyšícím dětem překonat jejich hendikep). Druhý přístup (2) více koresponduje se současnými názory na biligvismus obecně: Rozdíly mezi neslyšícími a slyšícími lidmi se nahlížejí jako přirozené kulturní rozdíly, ne jako deviace od většinové normy. Znakový jazyk se pokládá za přirozený jazyk neslyšících, za jejich první jazyk, od něhož se odvíjí jazykový i kulturní rozvoj jedince (osvojování příslušného jazyka většinového a většinové kultury je až druhé v řadě).

Autor připomíná (i v  historické perspektivě) tři možné způsoby vzdělávání neslyšících: (a) tradiční (oralistický), (b) tak zvanou totální komunikaci, (c) způsob biligvální.

Ve dvanácti bodech pak shrnuje základní východiska, principy (i předpoklady fungování) vzdělávání biligválního: to může - na principu "rovného přístupu" - zaručit neslyšícím takové vzdělávací šance, jaké mají slyšící. Důležitou roli přitom hraje jazyk, také ale osobnost dítěte, rodina, škola (a učitelé). Co tedy autor předkládá ke zvážení? Pokud jde o jazyk: znakový jazyk je prvním a základním jazykem neslyšícího dítěte, ve škole by měl být používán jako vyučovací jazyk, a to i při osvojování většinového jazyka (např. angličtina se vyučuje jeho prostřednictvím). Mluvený jazyk si sluchově postižené děti nemohou osvojovat stejným tempem a stejně bezproblémově jako děti slyšící; zpoždění jazykového vývoje, ke kterému u  neslyšících dochází, mívá negativní důsledky pro rozvoj citový, sociální i  kognitivní (a brzdí tak zákonitě pokrok ve škole). Za důležité pokládá autor také postoje k jazyku: Jazyk neslyšících i  jejich kultura by měly mít ve škole jistou prestiž, v  dětech by mělo být posilováno vědomí příslušnosti k tomuto jazyku a  k této kultuře (a i  tímto způsobem podporována jejich sebedůvěra a sebeúcta). Ve škole by měly být k dispozici dospělé modely znakového jazyka (neslyšící učitelé), zároveň ale i dospělé modely jazyka většinového (učitelé slyšící) - v ideálním případě by měl být každý učitel neslyšících bilingvní. Podstatnou úlohu v úspěšné výchově a  vzdělávání neslyšících hraje rodina: Rodiče neslyšících dětí potřebují emocionální podporu a informace; jen na jejich základě se mohou odpovědně rozhodnout, jaké vzdělávací modely pro své dítě volit. Celkový rozvoj neslyšícího dítěte podpoří spolupráce rodiny se školou a  školy i rodiny s komunitou neslyšících.

Je zákonité, že Baker klade značný důraz na osobnost učitele a jeho cíle. Je si přitom dobře vědom tlaků, jimž je učitel na speciálních školách pro sluchově postižené vystaven: působí na něj - a  často vlastně protichůdně - státní vzdělávací politika, požadavky rodičů, potřeby dítěte, vlastní postoje (a ne v poslední řadě často také vlastní schopnosti). Jeho role tedy nepatří k nejsnadnějším. A snadné není ani rozhodování, jakou roli ve vzdělávacím procesu zaujmout (jaké vzdělávací postupy volit, např. zda podpořit bilingvismus, nebo nikoli). K  tomu učitel potřebuje mimo jiné také dostatek informací. Bakerova publikace mu je poskytuje v  uspokojivém množství - i  pokud jde o  různá (interdisciplinární) teoretická pozadí, i  pokud jde o otázky vyučovací praxe.


 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
Být gay je těžší než být neslyšící
09/11/2018 - Michaela Pixová
Deafland III.
06/11/2018 - Česká televize
Finanční gramotnost
05/11/2018 - Česká televize
Emílie Mrzlíková
29/10/2018 - Česká televize
VOŠ tlumočnictví znakového jazyka
25/10/2018 - Česká televize
Vademecum - webová publikace pro neslyšící
20/10/2018 - Česká televize
Automatický přepis a překlad pro neslyšící
18/10/2018 - Česká televize
Diskriminace neslyšících
15/10/2018 - Česká televize
Projekt Jablíčko
12/10/2018 - Česká televize
Domov pro neslyšící seniory
04/10/2018 - Česká televize
Spolek neslyšících Plzeň podruhé
29/09/2018 - Česká televize
František Kocourek
25/09/2018 - Česká televize
Neslyšící řidičem kamionu
20/09/2018 - Česká televize
Futsal
15/09/2018 - Česká televize
Mluvící ruce 2017
10/09/2018 - Česká televize
Nepovedený čert
02/09/2018 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Bilingvismus
Důležité je být bilingvní: mít znakový jazyk i češtinu
Budování češtiny u malých neslyšících dětí
Memorandum k výchově a vzdělávání neslyšících
Právo neslyšícího dítěte vyrůstat bilingválně
Právo neslyšícího dítěte vyrůstat bilingválně /2/
Slyšící děti neslyšících rodičů a bilingvální výchova (TKN)
Dva jazyky - jeden učitel
Několik poznámek k uplatnění neslyšících pedagogů v procesu bilingvální výchovy
Jazyk dítěte a komunikační zázemí (nejen) v rodině dítěte /3/
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Bilingvální vzdělávání sluchově postižených žáků
Co je to bilingvismus
Bilingvismus z pohledu rodičů
Několik poznámek k uplatnění neslyšících pedagogů v procesu bilingvální výchovy
Základ bilingválního vzdělávání a bilingvismu
Aktuálně o bilingvismu a bilingválním vzdělávání
Budování češtiny u malých neslyšících dětí
Bilingvismus slyšících dětí neslyšících rodičů
Dva jazyky - jeden učitel
Memorandum k výchově a vzdělávání neslyšících

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 11
celkem: 11
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
Představení pro neslyšící diváky
Simultánní přepis odstraňuje komunikační bar
Tiché osudy aneb Neslyšící vyprávějí
23. září je Mezinárodním dnem neslyšících:
Open House Praha zpřístupní 28. října prvorep

RSS kanály 

[CNW:Counter]