Přirozený komunikační systém českých neslyšících – český znakový jazyk – se v posledních 16 letech stává nedílnou součástí běžného života i vzdělávání osob se sluchovým postižením. Postupně se zvyšuje jeho status, je vědecky zkoumán a stále více slyšících lidí (pedagogové, rodinní příslušníci i další zájemci) se pokouší o jeho aktivní zvládnutí. Navštěvují proto nejrůznější kurzy znakového jazyka s cílem naučit se jeho gramatiku, slovní (znakovou) zásobu a záležitosti ...

Výsledkem pětiletého výzkumu v rámci projektu katedry kybernetiky Západočeské univerzity v Plzni MUSSLAP je vytvoření unikátní počítačové technologie, která by mohla sloužit sluchově postiženým lidem a lidem s poruchami řeči. Zkratka MUSSLAP vychází z anglického názvu „Multimodal Human Speech and Sign Language Processing for Human-Machine Communication“. V českém překladu to pak znamená „Multimodální zpracování lidské mluvené řeči počítačem pro komunikaci člověk-stroj“ ...

Komunikaci můžeme z pohledu teorie komunikace chápat jako sociální interakci, v užším smyslu jako jazykové jednání. Společným jmenovatelem je zájem o zdroj informací, jejich mluvčího, způsob přenosu informace i její přijetí adresátem. Předpokladem úspěšné komunikace (resp. sociálního jednání) je existence (obecné i kulturně specifické) komunikační kompetence.1 Jedním z nástrojů komunikace je řeč, jejímiž prostředky mohou být mluvené nebo znakové jazyky. V případě majoritní slyšící společno ...

Následující článek přináší opět inspiraci pro výchovu neslyšících a nedoslýchavých dětí. Tentokrát se tématem stala „multikulturní výchova“, která je v případě nedoslýchavých a neslyšících dětí více než na místě. Článek se hodí zejména do výuky na školách pro sluchově postižené, zajímavé a užitečné informace zde mohou ale najít i rodiče, učitelé na běžných školách, kteří mají ve třídě dítě se sluchovým postižením, vychovatelé a dalš� ...

Jaká je situace ve vzdělávání neslyšících v Evropě? V Evropě je celkem 400 tisíc neslyšících nedoslýchavých a ohluchlých. Školství a vzdělávání neslyšících probíhá společně se vzděláváním slyšících. Výsledky takového vzdělávání jsou neupokojivé. Množství neslyšících a nedoslýchavých se zájmem o vzdělání v technických směrech stále roste, ale nabídka je zatím ještě velmi omezená. Neslyšící se potřebují učit prostřednictvím znakového jazyka ...

V našom TKN sa často vraciame k témam vzdelávania SP. Jej podstata má svojské špecifické črty nielen s počujúcou populáciou, ale aj medzi sluchovo postihnutými. Ide totiž o dlho neriešený problém: vzdelávať a učiť v spisovnej posunkovej reči, alebo v jazyku prirodzenom? Na Slovensku máme 6 základných škôl pre vzdelávanie sluchovo postihnutých. Je tu však tendencia, aby žiaci navštevovali bežné školy. Ako však problém vyriešiť? Veď nie každý pedagóg, učiteľ má dispozície a zručnosti učiť a vychov ...

Úloha duchovného pre SP. Dnešná relácia bude tak trochu výnimočná. S našou kamerou sme sa stretli v sluchovo postihnutej komunite s bratom Felixom - obč. menom Zdenkom Zižkom, ktorý sa rozhodol zasvätiť svoj život Bohu ako člen kláštora františkánov - menších bratov, a v druhom prípade veriacim sluchovo postihnutým, ktorí navštevujú bohoslužby práve vo františkánskom kostole. Porozpráva nám a vyzná sa zo svojich pocitov, čo všetko ho motivovalo, aby sa stal františkánskym kňazom, ale zároveň aj pastierom ...

Aktivity a vzdelávanie SP. Obsahom je vydanie nášho TKN veľmi pestré a bohaté. V prvom bloku navštívime podujatie, ktoré má už 17 rokov, a to Zaujmovo-umelecká činnosť žiakov so sluchovým postihom. Ako zvyčajne - aj tohto roku sa uskutoční v bratislavskom divadle Aréna, ktorého sa zúčastnia deti a mládež z celého Slovenska. Aby sme boli konkrétni: jedným z podujatí bude zaujímavá výstava fotografií SP s názvom Náš svet, potom to bude výstava výtvarných prác SP, a samozrejme - nezabudlo sa ani na divadeln� ...

Právo na uzpůsobení podmínek vzdělávání a ukončování vzdělávání je žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) zaručeno zákonem. Nikdy se nepodaří handicap jako důsledek zdravotního postižení zcela odstranit, ale naším cílem je uzpůsobovat podmínky konání maturitní zkoušky pro konkrétního žáka do té míry, aby se tento vliv minimalizoval, a šance všech žáků tak byly vyrovnané. Není univerzálním řešením snížit nároky a tzv. „přimhouřit oko“, ale spíše zajistit t ...

Potreba vzdelávania SP, ibaže ako... . V našom TKN sa často vraciame k témam vzdelávania SP. Jej podstata má svojské špecifické črty nielen s počujúcou populáciou, ale aj medzi sluchovo postihnutými. Ide totiž o dlho neriešený problém: vzdelávať a učiť v spisovnej posunkovej reči, alebo v jazyku prirodzenom? Na Slovensku máme 6 základných škôl pre vzdelávanie sluchovo postihnutých. Je tu však tendencia, aby žiaci navštevovali bežné školy. Ako však problém vyriešiť? Veď nie každý pedagóg, učiteľ má ...

Mou snahou je prakticky zmapovat a popsat zařízení pro děti a mládež se sluchovým postižením v Moravskoslezském kraji a zjistit, jaké mají možnosti takto postižené děti v oblasti rané péče a vzdělávání. Vytvořením adresáře chci vyhledané a shromážděné informace zpracovat tak, aby podávaly jasnou a konkrétní informaci o jednotlivých zařízeních. Informace se zaměřují na nabízené služby. Adresář může pomoci se orientovat v oblasti rané péče a možnostech vzdělávání pro rodiny s dětmi se ...

Další u nás zcela (či skoro vůbec) neprobádanou oblastí je život neslyšících a nedoslýchavých dětí, které mají ještě navíc některou ze specifických poruch učení. Velkou neznámou je v tomto směru otázka diagnostiky těchto dětí a posléze to, jakým způsobem tyto děti efektivně vychovávat a vzdělávat. I přesto, že o této oblasti ještě není k dispozici mnoho informací, rádi bychom v tomto článku popsali některé z dosavadních poznatků, které jsme o téma ...

Další díl našeho seriálu o neslyšících je před námi a já mohu dnes ve studiu přivítat dalšího milého hosta, je jím paní doktorka Romana Petráňová, učitelka neslyšících a autorka interaktivní učebnice češtiny pro neslyšící. Jaké téma máme před sebou. Mělo by to být vzdělávání neslyšících. Neslyšící, kteří jsou členy jazykové a kulturní menšiny vyžadují, to se dá předpokládat, i jiný způsob vzdělávání, než jejich slyšící vrstevníci. A tak právě na tot ...

Následující článek jsme dostali od Mgr. Lucie Kastnerové z brněnského střediska Teiresiás. Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky. Článek se týká metody e-learningu, jedné z nových metod vzdělávání, které je možné využít ve vzdělávání studentů se sluchovým postižením. Podává zprávu o průzkumu, který zjišťoval, zdali je tato metoda pro takovou výuku efektivní. Jedním z klíčových problémů vysokoškolského studia je otázka, zda studenti jsou či budou schopni s ...

V minulém čísle Gongu jsem si přečetla rozhovor se Sašou Zvonkem. Nepsalo se o něm v Gongu poprvé. Navíc ho znám i osobně, byl to můj výborný učitel na základní škole v Brně. Když se v rozhovoru zmínil o e-learningu, zaujalo mne to a domluvili jsme se na dalším rozhovoru, tentokrát ale už ne přímo o něm, ale o „Elišce“, tedy přesněji o projektu „E-learning pro sluchově postižené žáky“, který je financován Evropským sociálním fondem a státní ...

Zahraniční zkušenosti potvrzují pozitivní přínos zapojení neslyšících pedagogů do výchovně-vzdělávacího procesu na speciálních školách pro sluchově postižené. Jejich role je nezastupitelná zejména při vytváření sociální a kulturní identity sluchově postižených žáků. V důsledku přijetí bilingválního výchovně-vzdělávacího modelu dochází také na speciálních školách pro sluchově postižené v České republice k větší participaci sluchově postižených pedagogů, tj. u ...

Mnoho rodičů trápí otázka, zda se má jejich sluchově postižené dítě vzdělávat ve speciální škole, nebo je integrovat do běžné školy mezi slyšící děti. Oba systémy mají své klady i zápory. Ne každému dítěti se povede integrace mezi slyšící děti, z neúspěchu velmi často vznikají psychická traumata. Proto existuje systém školství pro sluchově postižené, ale není to jediná možnost pro jejich vzdělávání. V TKN budeme mluvit s dětmi, mládeží, rodiči, pedagogy i zástupci ministerstva školstv ...

Náš dnešní článek o vzdělávání dětí s vadou sluchu bude trochu netradiční – budeme se věnovat zprávám o „převratné novince ve vzdělávání neslyšících“, které se v průběhu léta objevily v mnoha českých tištěných a elektronických médiích. Studenti Vysokého učení technického v Brně Aleš Šťurala a Dominika Sedlaczková v květnu vyhráli České a slovenské finále soutěže mladých technologů Imagine Cup, které každoročně pořádá společno ...

Nové trendy ve vzdělávání sluchově postižených, tak byl nazván cyklus přednášek a následných workshopových prací, kterou organizovala Evropská kulturní společnost v Bratislavě od 22. do 25. března 2007. Čtvrteční přednáška na rakouském velvyslanectví v Bratislavě seznámila veřejnost s novými projekty zaměstnanosti, e-learningu, organizacemi věnující se sluchově postiženým, projektem slovníku znakového jazyka apod. Úderem půl jedenácté zahájila Barbara Gindlová cyklus přednášek. První blok ...

Jednou ze zajímavých akcí Pevnosti – ČCZJ byly i workshopy, které byly uspořádány ve spolupráci s organizací Myslím pro neslyšící lektory ze Slovenské republiky. Semináře byly ve formě dvou velkých bloků a byly nazvány „Jak se stát lektorem znakového jazyka?“. Realizátoři projektu – Radka Nováková, Petr Vysuček a Martin Wiesner – čerpali inspiraci z projektu SLATE. První třídenní workshop se uskutečnil 29. 9.–1. 10. 2006 v Bratislavě, zabýval se teorií a metodik ...

Student brněnského Vysokého učení technického Aleš Šturala zvítězil s projektem Silent Books v letošním celostátním kole soutěže Imagine Cup o nejlepší softwarový návrh roku. Podle ČTK vyvinul počítačovou technologii pro převod učebnic do znakové řeči. Cenu mu začátkem května předala ministryně školství Dana Kuchtová. Aleš Šturala postupuje do světového kola v jihokorejském Soulu. Soutěž Imagine Cup pořádá společnost Microsoft. Poprvé ji vyhlásila před čtyřmi lety. Od té ...

Jedním z klíčových problémů vysokoškolského studia je otázka, zda studenti jsou či budou schopni samostatné odborné práce ve státním jazyce (případně ve světovém jazyce). Toho nelze docílit bez samostatného jazykového vzdělávání v češtině. Na podzim roku 2004 Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky při MU zřídilo systematickou výuku češtiny pro neslyšící jako čtyřsemestrální kurz, dále systematickou výuku angličtiny pro neslyšící jako třísemestrální kurz. Prezenčn� ...

V životě každého školáka může nastat problematické období. To se projevuje různě. Dítě například nechce chodit do školy, nevychází s učitelem, zhorší se mu prospěch a podobně. Co může být příčinou podobných situací a jak jim předcházet, na to není jednoduché odpovědět v rozsahu jednoho článku. Můžu vám dát jen několik obecných rad: Mluvte se svým dítětem, dobrá komunikace je základ! Pokud je vaše dítě neslyšící, naučte se co nejdříve znakovat, nejvíc ze všeho mu m ...

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pořádalo ve dnech 6. a 7. prosince 2006 mezinárodní konferenci o vzdělávání sluchově postižených. Konference se konala v prostorách MŠMT v Karmelitské ulici v Praze. Mezi víc než sto účastníky byli zejména pedagogičtí pracovníci a studenti. Kromě přednášejících ze zahraničí přijela i větší skupinka neslyšících pedagogů ze Slovenska. Konference byla pro všechny účastníky bezplatná, samozřejmostí byly i& ...

Dnes mnohé lidi vůbec neudiví, že na některých školách pracují sluchově postižení, že jsou zaměstnáni nejen jako pomocný personál, jako jsou uklízečky, kuchařky či údržbáři, ale i jako vychovatelé, asistenti učitelů, odborní asistenti, nebo samotní učitelé. Z jistého pohledu je to vlastně pro mnohé přirozené a logické. Proč by přece nemohli lidé s nějakou vadou pracovat se stejně postiženými? Vždyť jim musí lépe rozumět, lépe chápat jejich pocity a potřeby. Jenom nevidomý ...

Ti první, kteří se v této oblasti angažovali, byli převážně v zahraničí. Jednak tam má tradice vzdělávání a školy pro sluchově postižené delší historii, než v našich zemích, a také snad proto, že v mnohých zemích se školství vyvíjelo daleko svobodněji, než tomu bylo u nás. Jedním z nejstarších (z historického pohledu), o kterém víme, byl "Etiene de Fay, (okolo 1669 - 1747) Francouz, který krom toho, že byl učitelem, působil jako architekt, knihovní ...

"Ve dvousetleté historii našeho školství pro neslyšící byly doby, kdy někteří absolventi Pražského ústavu pro hluchoněmé⁴ děti působili na této škole jako učitelé. Neslyšící maturant je dnes výjimkou a neslyšící učitel na našich školách pojem neznámý" (In: O totální komunikaci I. 1987, s. 3). Takové doby vskutku byly. A byly naopak také doby (a ty byly bohužel delší), kdy byli zcela odmítáni, o čemž svědčí následující slova z časopisu "Obzor hluchoněmých", kter� ...

Tato práce, jak už sám název napovídá, se zabývá šikanou. Šikana je u nás velmi rozšířšená, a to především na školách pro neslyšící. Mohu to osobně sám potvrdit, realizoval jsem výzkum na internátech pro neslyšící. Také mám k dispozici mnoho výpovědí od neslyšících, kteří se mi s šikanou svěřili. Cítím, že hlavním důvodem šikany neslyšících je problém komunikace. Slyšící neovládají přirozený jazyk neslyšících, český znakový jazyk, dochází tak k nedorozuměním a neslyš ...

Začínající slyšící učitel se po příchodu na školu pro neslyšící žáky setkává s mnoha pro něj novými situacemi. Některé z nich potvrzují poznatky nabyté v průběhu přípravy na učitelskou praxi, jiné rámec těchto poznatků překračují a nezřídka nutí k zamyšlení. Zde se budeme zabývat především těmi situacemi, které se odehrávají na půdě školy a jejichž hlavním aktérem je žák. ...

Chcete něco vědět o vzdělanosti neslyšících u nás? Mé babičce je 77 let a moc mi vyprávěla o svém životě, např. o škole, o klubu neslyšících, o práci. Mé matce je 43 let a mně je 23 let. Budu psát o třech generacích žen, z nichž každá měla úplně jiný život. Má babička z otcovy strany prožila 2. světovou válku. Před ní navštěvovala základní školu pro hluchoněmé v Lipníku nad Bečvou.1 Bylo pro ni těžké opustit rodinu, protože nevěděla, co ji tam čeká. Jednou jela s tatínkem do Lipníka ...

Ve své bakalářské práci se zabývám pojetím vyučovacího předmětu dějepis na druhém stupni základních škol pro sluchově postižené v České republice. Na tento předmět jsem se zaměřila pouze z hlediska projektové fáze vzdělávání, konkrétně na pojetí dějepisu v učebních dokumentech a učebnicích. Tato práce se nevěnuje realizační fázi dějepisného vzdělávání, to znamená vlastnímu průběhu výuky a používaným metodám. V úvodní části své práce stručně nastiňuji problematiku a specifika ...

Téměř každé dítě, a tedy i neslyšící se dříve či později naučí zvládat techniku čtení. Ale ne každé dítě čte rádo. V tom není rozdíl mezi slyšícími a neslyšícími dětmi. Mnoho neslyšících dětí však nečte jen proto, že čtenému nerozumí! V základních školách pro sluchově postižené se často učitelé dopouštějí té chyby, že se spokojí s tím, že se jejich žáci naučí dávat všechna písmena do souvislosti s hláskami, které se učí vyslovovat, a jsou tedy schopni číst nahlas jakýk ...

inisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR uspořádalo ve dnech 6. - 7. prosince 2006 dvoudenní konferenci. Přijelo mnoho pedagogů, pracovníků ve školství, sluchově postižených dospělých i studentů. Byli zde hosté ze Slovenska, Německa, Švédska a Norska. Konference se konala v přednáškovém sálu budovy MŠMT v Karmelitské. Bylo zajištěno občerstvení v pauzách mezi přednáškami, oběd pro všechny účastníky a večeře formou rautu v restauraci Nostitz na Kampě. ...

Dějiny hluchoty. Tak se jmenovala zajímavá přednáška, kterou přednesl doc., ing. Jaroslav Hrubý, CSc. v sobotu 25. ledna odpoledne v klubovně České unie neslyšících Praha v Dlouhé 37. Z původně slíbených dvou hodin se přednáška protáhla na tři a stejně jsme nestihli probrat celé dějiny Neslyšících. Téma, které se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy probírá několik semestrů. A tak se již můžeme těšit na další pokračování. Do znakového jazyka tlumočily Martina Mirovská a Terezie Šustová. ...

PaedDr. Jana Barešová sice už není ředitelkou speciální školy pro sluchově postižené v Praze 5 - Radlicích, přesto se aktivně zapojila do příprav oslav 80. výročí postavení školní budovy. Studenti, žáci i učitelský sbor se s bývalou paní ředitelkou i nadále mohou potkávat na chodbě školy. Má v ní totiž svůj byt. S neslyšícími žáky je tak v blízkém kontaktu dosud. Zeptali jsme se této rodačky z Chrášťan u Prahy, co ji přivedlo mezi neslyšící. ...

Seminář na velmi aktuální téma Vzdělávání neslyšícího dítěte s kochleárním implantátem pořádala Federace rodičů a přátel sluchově postižených 26. listopadu 2005 v Praze ve Stodůlkách. Přinášíme vám z něj to nejdůležitější. Jako první na semináři zazněl příspěvek Mgr. Martiny Šmídové. Její příspěvek mapoval problematiku kochleárních implantací a vzdělávání dětí s implantátem ve Státech. Příspěvek paní Šmídové byl natolik zajímavý, že jsme se r ...

Na Střední zdravotnické škole v Praze Radlicích vyučují kromě pedagogů slyšících také učitelé se sluchovým postižením. Všechny hodiny jsou tlumočeny do českého i českého znakového jazyka - vychází se tak vstříc různým jazykovým potřebám studentů. Jedním z učitelů, kteří na škole vyučují, je také PhDr. Eva Zichová, která zároveň vyučuje na speciálních školách pro zrakově postižené. Sama má také zrakový handicap, ve dvaceti letech přišla o zrak. Spolu jsme si povída ...

Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných říká, že "žák se zdravotním postižením se přednostně vzdělává formou individuální integrace v běžné škole, pokud to odpovídá jeho potřebám a možnostem a podmínkám a možnostem školy". Individuální a skupinové integraci jsme se věnovali minule. Dnes se podíváme na vzdělávání v mateřských a základních školách pro sluch ...

Ještě než se začneme hlouběji zabývat sluchově postiženým pedagogem jako vzorem, uvedu několik sluchově postižených osob, které v něčem vynikly nad průměr ostatních. Je to proto, že pro sluchově postižené děti je velmi důležité, aby kolem sebe viděly sluchově postižené osoby, které pro ně jsou z nějakého pohledu významné, které se podílejí na formování jejich osobnosti a to jak přímo, tak i nepřímo třeba tím, že se o nich něco někde dovědí. Tito pak žijí v jeji ...

Freeman říká: "Největším problémem neslyšících dětí není ztráta sluchu, ale potíže s vytvořením adekvátního komunikačního systému" (Freeman 1992, s.29). Bez kvalitní komunikace nemůže probíhat v podstatě žádný proces mezilidských vztahů. To se týká i oblasti výchovně-vzdělávací práce. Kvalitní, plnohodnotná a bezproblémová komunikace mezi učitelem a žákem je základním pilířem celého vzdělávání a výchovy.  Není to tak dávno, co se v odborné l ...

Identifikace je specifickou variantou napodobování. Identifikace znamená ztotožnění se s někým, potřeba být jako on, a tudíž se chovat stejně jako on" (Vágnerová 1999, s. 101). "Je to varianta sociálního učení" (Vágnerová 1999, s.102). "Pocit mít vzor se u dítěte probouzí někdy kolem dvou a půl roku věku a trvá prakticky celé dětství, byť vzory se měnily byť i obsah napodobovaných činností je různý" (Helus 1987, s. 181). Znamená to, že identifikace hraje v životě každé ...

Základním prostředkem socializace jsou mezilidské vztahy, protože požadavky společnosti jsou vždycky zprostředkovány v sociálních interakcích, ve kterých se s nimi člověk setkává. Všem sociálním vztahům se musí člověk učit. Sociální učení je proces, kterým získáváme a uplatňujeme sociální zkušenosti v nových sociálních situacích" (Hyhlík 1977, s. 266). Na tomto procesu, na procesu utváření sociálních vztahů, se podílí celá řada faktorů. Jsou to faktory vnitřní a faktory okol ...

Pozice sluchově postiženého pedagoga jako zprostředkovatele kultury neslyšících ve škole je rovněž velmi důležitá pro zdravý všestranný rozvoj dětí. Má vliv především na jejich psychiku, jejich sebevědomí a nalezení svého místa ve světě. "Pro všechny neslyšící děti je důležité, aby byly informovány o kultuře neslyšících a o budoucích možnostech neslyšících. Bez speciálního úsilí jejich rodičů a škol může neslyšící dítě jenom stěží získat pocit, že být neslyšící není nic � ...

Nejenom na sluchově postižené děti stejně postižený učitel působí a nejenom pro ně musí být učitel přínosem. To, že působí ve škole, má nutně vliv také na další osoby, s nimiž se stýká. Jsou to především jeho kolegové, a potom také rodiče sluchově postižených dětí. S nimi musí přijít do styku tak jako tak, protože je to vlastně podmínka celé výchovně-vzdělávací práce, má-li být tato dostatečně kvalitní. "Dospělí neslyšící se osvědčili jako neocenitelný zdroj zkušeností jak pr ...

Otázka vzdělávání sluchově postižených pedagogů je stále otevřená. V současné době stoupají nároky na odbornou způsobilost všech, kdo se profesionálně věnují práci s dětmi. U těch, kteří pracují s dětmi, které mají specifické potřeby, to pak platí dvojnásob. Hrubý uvádí: "Vzdělávání personálu je třeba považovat za klíčový prvek úspěšného vzdělávacího programu" (Hrubý 1985, s. 22). Každý pedagog, který pracuje s dětmi, by měl mít odpovídající vzdělání. Jsou lidé, kteří ma ...

V každé výchovně-vzdělávací práci hraje rozhodující roli osobnost učitele. Vliv osobního působení učitele platí přirozeně ještě více v surdopedii, kde při menším počtu žáků ve třídě dochází k mnohem častějšímu přímému působení a komunikaci mezi učitelem a žáky" (Pulda 1992, s. 70). "Jedním z nejsilnějších podnětů, které působí na dítě při vstupu do školy, je osobnost učitele. V očích malého žáka ztělesňuje učitel autoritu, moc a moudrost, které znamená škola. Proto je samo ...

Ucelený soubor studií s titulem Problémy vzdělávání neslyšících vznikl ve Velké Británii v souvislosti s přípravou vzdělávacích programů pro učitele sluchově postižených dětí a mládeže. U nás se problémy vzdělávání této populace neautoritativně (z různých úhlů pohledu, s vědomím možnosti různých přístupů) rozkrývají až v posledních letech; zvláště aktuální jsou samozřejmě po přijetí Zákona o znakové řeči. Ve světě se - jak je dobře známo - o těchto otá ...

Ve čtvrtém patře hlavní budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha naleznete Mediatéku Jazykového centra FF UK. Mediatéka je cizojazyčná multimediální studovna, ve které najdete moderní počítače s jazykovými programy, učebnice pro prezenční samostudium anglického, německého, francouzského, španělského, ruského a latinského jazyka, cizojazyčné audio a videoprogramy a rozsáhlou nabídku anglických a amerických filmů na VHS/ DVD se skrytými anglickými titu ...

Představte si následující situaci: Je večer, asi devět hodin, po chodbě internátu jisté střední odborné školy zakončované maturitou hystericky tam a zpátky pobíhá asi třiadvacetiletý mladý mírně přihrblý a proplešatělý obrýlený muž, neustále křečovitě rozhazuje rukama a zajíkavě vykřikuje, že do rána umře. Na překvapené přihlížející mává krabicí od trvanlivého mléka. Přesně toto se mi před několika lety stalo – byla jsem mezi těmi nechápajícími diváky. Po čase, ...

Mezi tituly, které se - v poslední době stále častěji - věnují menšinovým češtinám různého druhu, se řadí také sborník Co a jak číst se sluchově postiženým dítětem (v redakci A. Červenkové vydala Federace rodičů a přátel sluchově postižených, Praha 1999, 80s.) Knížka se zaměřuje - vidět to je už z titulu - na otázky recepce, zvl. na čtení a na porozumění čtenému. Na zřeteli přitom má specifického čtenáře a interpreta - sluchově postižené dítě. Jak t ...

Na obou seminářích o čtení sluchově postižených dětí nejsilněji zaznívá konstatování, že sluchově postižené děti nečtou nebo že čtou málo, že o čtení nemají zájem, a podobně. Nemyslím si, že by se právě sluchově postižené děti nějak programově rozhodly, že číst nechtějí. Daný stav určitě nějak souvisí s tím, jak hodnotí svou "situaci čtení": nejsou zřejmě toho názoru, že čtení by přinášelo nebo mohlo přinášet nějaký očividný užitek a rozumně se pak ...