Již třináctkrát využili sluchově postižení účastníci soudního řízení v České republice simultánní přepis mluvené řeči, který jim zajistila Česká unie neslyšících. Zatímco dříve lidé se sluchovým postižením nekomunikující znakovým jazykem byli u soudu odkázáni jen na velmi nespolehlivé odezírání, nyní se mohou stát plnoprávnými účastníky soudního řízení. Díky podpoře Nadace Vodafone ČR uskutečnila ČUN od září 2008 už více než 160 přepisů na akcích nejrůznějšího druhu. P ...

Než zacneme hovorit o neslyšících a jejich prístupu k literature, zopakujme si neco o funkci písemnictví samého – snad je to na stránkách literárního casopisu ponekud troufalé, ale specificnost spolecenského postavení neslyšících budiž nám omluvou. V dobách minulých byla znalost písma a cetba knih jediným zpusobem získání vzdelání, všeobecného i odborného. Psané slovo bylo „pametí lidstva“, jeho prostrednictvím se predávaly vedomosti i zkušenosti dalším generacím. Dríve cetli jen vzdela ...

Problémy sa dajú riešiť. V súčasnej dobe nie je zvláštnosťou, že aj počujúci má problémy s vybavovaním rôznych povolení po rôznych úradoch. Je preto, že problémy ZP, no najmä SP, sú oveľa väčšie a vyžadujú si viacnásobné úsilie, ako sa dostať z mizérie byrokracie. Najväčšími bariérami pre SP a nedoslýchavých je absencia - či nedostatok kvalifikovaných tlmočníkov, či osobných asistentov. Ide častokrát o delikátne prípady, keď napr. zamestnávateľ po prepustení SP zo zamestnania odmietne mu vy ...

Přesně před dvaceti lety (1986) popsala Mary Brennanová „dilema lingvisty znakových jazyků“ (the dilemma of the sign linguist) - a zároveň přitom poukázala na dva možné a různé přístupy k výzkumu znakových jazyků. Jeden přístup - Brennanová ho označila jako “vzdělávací” (educational) nebo “politický” (political) - zkoumá znakový jazyk s cílem nějak ovlivňovat vzdělávání neslyšících dětí, na základě lingvistických poznatků ho proměňovat, zkvalitnit – a zprostředkovaně tak zlepš ...

Narodí-li se neslyšící (v dalším textu budu pro zjednodušení volně zaměňovat termíny dítě neslyšící – s velmi těžkou sluchovou vadou – s praktickou hluchotou) dítě do slyšící rodiny, je od počátku nejvíce postižen rozvoj komunikace a s tím související omezená možnost získávání informací. Informace kolem dítěte jsou převážně verbální, rodiče na ně zcela samozřejmě mluví, aniž by si důsledně uvědomovali, že je nemůže slyšet. Dítěti je v prvních měsících života znemožněno ...

Byla jsem třikrát u soudu. První soud byl ohledně rozvodu. Podala jsem si žádost o přepis na monitor, ale přepis byl dělán takovým způsobem, že psali jen to, na co se mě ptali. Ale to, co jsem potřebovala vědět já, jsem neměla… Jsem úplně hluchá a snažila jsem se odezírat. Pan předseda soudu se mě ptal a já mu odpověděla. A on mi řekl, že lžu, že neslyším… Když mě napadl pan předseda tím, že lžu, že neslyším, tak jsem se málem zhroutila. I takové vzpomínky si odnášejí někte� ...

Následující text si dává za cíl přiblížit a srozumitelně popsat mentalitu a způsob života klientů patřících do skupiny lidí s vadami sluchu. Tento text je příspěvkem k tomu, aby práce profesionálů s těmito klienty byla dostatečně efektivní a zohledňující specifické potřeby těchto klientů. Pro lepší pochopení lidí se sluchovými vadami, by měl slyšící člověk pochopit jejich myšlení a prožívání. Proniknout do světa ticha je velké dobrodružství. Jestliže se pro to rozhodnete, získáte zc ...

Jedným z najdôležitejších predpokladov pre existenciu človeka je potreba človeka integrovať s inými ľuďmi, vymieňať s nimi informácie. Informácie, ktoré spájajú človeka so svetom sú takou dôležitou potrebou jeho ľudskej existencie ako i potrava, odpočinok... Komunikácia je podávanie informácii pri priamom a nepriamom sociálnom styku. Je základnou zložkou interakcie medzi ľuďmi. Predpokladom možnosti komunikácie je jeden spoločný súbor a na základe tohto spoločného súboru sa ľudia môžu dorozumieva ...

Komunikace - základ pro porozumění. Potřebují ji i lidé, kteří byli ochuzeni o jeden z komunikačních prostředků, tedy schopnost slyšet a sdělovat v jazyce většinové společnosti. Problémy mohou nastat, když se sluchově postižený člověk ocitne mezi slyšícími bez tlumočníka např. u lékaře, na úřadě, nebo jako integrovaný žák ve škole, či klient v domově pro seniory. Jaké jsou cesty k odstranění komunikačních bariér? Snaha musí být oboustranná, ale je třeba asi uvědomit, že neslyšícímu se slu ...

Problémy v komunikácii nepočujúcich sprevádzajú prakticky celý život - nielen v bežnom živote, no predovšetkým na úradoch, ale aj pri návšteve lekára. Vyšetrenie nepočujúceho prináša sluchovopostihnutému plno problémov a stresov. V prípade problémov berie so sebou nepočujúci na návštevu k lekárovi aj tlmočníka. Žiaľ, tých je málo, ako šafranu. komunikačné problémy nepočujúcich priviedli lekára-neurológa dr.Fellingera zriadiť vo Viedni a v Grazi špecifické pracoviská, ktoré tieto problémy pomáha ...

Meno Mgr. Věry Strnadovej pozná možno každý nepočujíici v Česku. Podľa Čechov je považovaná za veľkú osobnosť, ktorá sa dlhé roky venuje zlepšovaniu životných podmienok nepočujúcich. Je tiež autorkou 11 knižných publikácií, z nich 4 vyšli v tomto roku. Věra Strnadova sa podieľala na založeni českej únie nepočujúcich (ČUN) a na vzniku časopisu Unie. V rokoch 1997 – 2002 bola predsedkyňou Asociácie organizácií nepočujúcich, nedoslýchavých a ich priate� ...

úplné platné znění zákona - původně zákona o znakové řeči. v zákoně je definováno kdo je neslyšící, hluchoslepý, komunikační systémy - český znakový jazyk a komunikační systémy založené na češtině (znakovaná čeština, vizializace mluvené češtiny atd.) ...

Zde přinášíme kompletní novelu zákona o znakové řeči, která mj. mění název zákona na "Zákon o komunikačních systémech". Neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo svobodně si zvolit takový komunikační systém, který odpovídá jejich potřebám. Umožní jim to zákon č. 384/2008 Sb., který nabyl účinnosti dnešním dnem. Vedle českého znakového jazyka a jeho dotekové (taktilní) formy určené pro hluchoslepé jmenuje zákon dalších devět komunikačních systémů, které vycházejí z českého jazyka. Je ...

Pravidla pro komunikaci se sluchově postiženými. Před rozhovorem s člověkem se sluchovým postižením navážeme zrakový kontakt. Každého člověka se sluchovým postižením se zeptáme, zda chce mluvit, odezírat, psát, nebo používat znakový jazyk. Odezírání bez pomoci sluchu není spolehlivá metoda vnímání mluvené řeči, dochází při ní často k omylům. Úspěšnost odezírání je velmi snížena při fyzické či psychické nepohodě. Při hovoru s nedoslýchavým člověkem nezvyšujeme hlas a nekřičíme. Zaj ...

Jak komunikovat s neslyšícím pomocí tlumočníka? Obecná pravidla pro kominikaci, s doporučením pro zdravotníky. Rozhovor vedeme přímo s neslyšícím člověkem a udržujeme zrakový kontakt s ním, nikoliv s tlumočníkem. Tlumočník musí být vždy vedle slyšící osoby, jejíž řeč tlumočí. Během hovoru neodbíháme. Mluvíme svým obvyklým tempem... ...

Pokud mluvíme o přístupnosti dopravy osob s postižením, většinou máme na mysli vozíčkáře co se týče omezené schopnosti pohybu a lidi nevidomé, pokud jde o orientaci. Na jednu skupinu lidí se ale zapomíná: na neslyšící. Na první pohled na neslyšících lidech není vidět nějaké postižení, ať už fyzické, nebo smyslové. Lidé v jejich okolí tedy předpokládají, že se při cestování veřejnými dopravními prostředky budou chovat tak, jak je to běžné u většinové populace. ...

O tom, jak komunikují čeští neslyšící, ani o tom, jak komunikují v češtině, toho zatím mnoho nevíme; česká jazykověda se o tyto věci - stejně jako o jiné jevy necentrální, okrajové, menšinové - začala zajímat až v posledních letech. Jisté je, že komunikuje-li neslyšící člověk mezi svými, v komunitě neslyšících, češtinu nepoužívá: a možná nejen kvůli bariéře, kterou před něj "mluvený" a "slyšený" jazyk staví.1 V rámci "své" komunity používá neslyšící Čech jazyk této komunitě v ...

Neverbální složka mezilidské komunikace je velmi významná. Vždyť mnohdy dokresluje a určuje význam toho, co člověk říká slovy. Je možno také neříkat nic, a přesto sdělovat velmi mnoho. Problematika neverbální komunikace je v naší literatuře již zpracována, nebudu zde tedy rozebírat její jednotlivé aspekty. Zaměřím se na některé zvláštnosti v neverbální komunikaci u neslyšících lidí. Literatura s touto tématikou u nás zatím neexistuje. Moje poznatky vycháze ...

Toto vydání Televizního klubu neslyšících věnujeme lidem, kteří jsou těžce sluchově postiženi, nepatří však do kategorie neslyšících a přitom bojují se stejnými a mnohdy i horšími problémy, které vyplývají z jejich postižení. Ukážeme lidi těžce nedoslýchavé, ohluchlé, uživatele kochleárního implantátu i lidi, kteří ztrácí sluch. Představíme činnost tří organizací, které takto handicapovaným lidem pomáhají zvládat jejich novou životní situaci. Foniatr doktor Hübsch bude mluvit o sluchadl ...

Soukromé dopisy patří k textům, v nichž si lidé, kterým nejsou přímo adresovány, čítávají nepříliš často - možná i proto, že takové čtení "zvenčí", neosloveným adresátem, se pokládá za nezdvořilé a neslušné. Výjimkou jsou snad dopisy nějak významných osobností; ty - pokud jsou k veřejnému čtení nabídnuty - bývají obvykle čteny bez ostychu a se zájmem. Každý soukromý dopis, nejen ten od významné osobnosti, samozřejmě a vždycky vypovídá leccos o své ...

"Liší se nějak kognitivní vývoj neslyšícího dítěte, jehož prvním jazykem je znakový jazyk, od vývoje dítěte slyšícího, jehož prvním jazykem je jazyk mluvený?" - to je "střechová" otázka, kterou si klade soubor studií amerických a britských znalců problematiky neslyšících. Vzhledem k zájmu o jazyk a komunikaci neslyšících, který v různých vědních disciplínách postupně narůstá, to není otázka neaktuální. A zvl. v takto specifikované podobě (hluchota - jazyk - m ...

Svět, v němž významy nejsou neseny zvukem, je pro slyšícího člověka představitelný jen obtížně. Stejně obtížně představitelný může být - pro slyšícího lingvistu - jazyk bez zvuku. Není proto divu, že ještě lingvistika. poloviny 20. stol. porovnávala, resp. ztotožňovala dorozumívání neslyšících1 s neverbální komunikací - s gesty trapistických mnichů nebo původních kmenů severoamerických Indiánů (Sapir, 1921) - a považovala prostředky užívané v komunikaci neslyšící ...

V českém komunikačním prostoru se česky dorozumívají nejen rodilí mluvčí jazyka , ale i skupiny menšinové (národnostní, etnické, kulturní);¹ čeština je pro ně v nějakém - různém - ohledu jazykem cizím, potřebují ji však přinejmenším proto, aby ve většinové společnosti komunikačně přežily. Pro kulturní menšinu českých neslyšících je čeština jazykem cizím jinak než pro "české" Němce, Poláky, Slováky či Romy. Jejich "vlastní" jazyky se totiž stejně jako čeština "slyš ...

Neslyšící Češi se při rozhovorech mezi sebou vyjadřují nápadně jinak než Češi ostatní: především pohyby rukou a obličejových svalů, také ještě pozicemi hlavy a horní části trupu. Náhodný a nezasvěcený pozorovatel takové komunikace bývá obvykle nakloněn názoru, že neslyšící užívají k dorozumění hlavně gest a mimiky, tedy prostředků komunikace neverbální. Soustavnější pozorování a analýza komunikace neslyšících ale ukázaly něco jiného: prostředky, které n ...

O tom, jak komunikují čeští neslyšící - ať už ve svém světě bez významů, které jsou neseny zvukem, nebo ve světě našem - toho v České republice víme pořád málo. Naše lingvistika se o tuto problematiku, stejně jako o jiné jevy necentrální, okrajové, menšinové, začala zajímat až v posledních letech, později než kolegové ze Slovenska. Uměli bychom snad něco říci o fonologii českého znakového jazyka, jeho specifickou gramatiku bychom ale zatím popsat neuměli. Nemáme dost mate ...

Jak komunikovat s neslyšícími pokud neovládáte znakový jazyk? Jak přibližuje V. Strnadová (1998, s. 157): "S neslyšícím člověkem se můžeme dorozumět jen tehdy, když na nás dobře vidí. Nejdříve jej však musíme upozornit, že se chystáme hovořit, aby se na nás mohl včas podívat. Musíme navázat a udržovat zrakový kontakt." K tomu je potřeba dobré osvětlení, stát k odezírajícímu člověku tváří v tvář a zvolit přiměřené tempo řeči. Úspěšnost odezírání a porozumění nesl ...

Při vizuální komunikaci (komunikace prostřednictvím ZJ) musí být navázán oboustranný zrakový kontakt. Znakujeme-li/mluvíme a nedíváme se při tom na toho, komu je sdělení určené, může mít dotyčný pocit, že sdělení není určeno jemu. Přeruší-li neslyšící vědomě oční kontakt se znakující/mluvící osobou, může jít o náznak, že si nepřeje v rozhovoru pokračovat. Dívejte se proto při rozhovoru s neslyšícím stále na něj. Pokud oční kontakt přerušíte dáváte tím najevo, že v� ...

Odezírání není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Nenaučí se ho každý člověk a není pravda, že se ho lépe učí lidé neslyšící. I těm mnohdy dělá odezírání problémy a mnozí se jej nenaučí nikdy. Je k tomu potřeba určitá kombinace vloh, na jejichž podkladě se Odezírání je schopnost, která umožňuje neslyšícím komunikaci s lidmi. Pro nedoslýchavé také není úplně zbytečná, neboť jim pomáhá v lepším rozumění řeči. Rozdíl v používání odezírání neslyšícími a nedoslýchav ...

Tento článek je určen zejména pro ty čtenáře, kteří dosud neměli moc příležitostí komunikovat s odezírajícími neslyšícími či nedoslýchavými lidmi. Pokusím se zde popsat některé aspekty odezírání tak, jak je znám ze své zkušenosti. Předem upozorňuji, že jsem ztratila sluch až v době, kdy jsem se již naučila mluvit. Zdůrazňuji to proto, že znalost mluveného jazyka je jednou ze základních podmínek pro odezírání. Z tohoto hlediska je nutno brát v úvahu odlišnou (mnohem o ...