V tomto článku bychom Vás rádi velmi stručně seznámili s přehledem poznatků, které se týkají dějin výzkumu znakových jazyků v zahraničí a u nás. Informace o tomto tématu budeme čerpat z útlé knihy „Dějiny výzkumu znakového jazyka u nás a v zahraničí“, jejíž autorkou je paní profesorka Alena Macurová, která působí na Filosofické fakultě University Karlovy na tamějším Ústavu českého jazyka a teorie komunikace – právě tam se v současné do ...

Každý prirodzený jazyk sa vyvíja a mení, nezostáva stále rovnaký. Podobne v slovenskom posunkovom jazyku (SPJ) ako prirodzenom jazyku sa vyvíjali a menili formy posunkov. Môžeme sledovať rozdiely posunkov v SPJ medzi staršími a mladšími generáciami – používateľmi SPJ, týka sa to obmedzenia foriem posunkov a fonologických procesov (ako sa zmenia tieto komponenty posunkov – tvar ruky, pohyb ruky v priestore a umiestnenie posunku v priestore) ...

Komunikácia nepočujúcich osôb je predmetom intenzívnejšieho skúmania posledných 40 rokov. Rozoberajú sa rozličné aspekty tohto určite mimoriadneho komunikačného systému. V laickej, ale aj v odbornej verejnosti sa ešte stále objavujú úvahy o „pantomimickosti“, obraznosti, ľahkej zrozumiteľnosti a možnosti ľahko si osvojiť posunkový jazyk. Napríklad M. Groma – V. Dočkal (1992) uvádzajú, že A. van Uden nepovažuje posunkovú reč za formu realizácie osobitného jazyka aj preto, že posunky ako ideáln ...

Lingvistika může být definována jako „systematické studium jazyka“ – disciplína, která popisuje jazyk ve všech jeho aspektech a formuluje teorie, jak funguje. Ale co přesně jazyk / řeč je? Lidé často užívají toto slovo ve velice širokém smyslu: „řeč květin“, „řeč hudby“, „řeč těla“ atd. Tato kniha, společně s dalšími lingvistickými knihami, používá toto slovo k vyjádření specializovaného zvuku signalizujícího systém, který byl geneticky naprogramovaný, aby se vyvinul ...

Předchozí příspěvky cyklu Poznáváme český znakový jazyk snad dostatečně zřetelně ukázaly, že český znakový jazyk je v mnoha ohledech jiný než čeština a že poměřovat ho češtinou by bylo bláhové. Stejně bláhové by bylo čekat, že se budou shodovat popisy takto různých jazyků. Neshodují se a nemohou se shodovat ostatně ani popisy dvou různých jazyků mluvených: v českých gramatikách třeba nenajdeme řadu informací, které jsou zcela běžné v gramatikách angličtiny - např. o tvarech průběhového ...

Raz som sa opýtal mojej mamky, či posunkový jazyk je medzinárodný a mamka mi odpovedala, že áno. Opýtal som sa jej, že prečo. Ona mi odpovedala, že často chodím do sveta na akcie nepočujúcich a bez problémov komunikujem s nepočujúcimi. Na jednej strane mamka mala pravdu, že chodím do sveta na rôzne akcie nepočujúcich, ale na druhej strane si neuvedomila, že vďaka akciám nepočujúcich som sa naučil medzinárodné posunkovanie, ktoré je odlišné od slovenského posunkového jazyka. Napríklad to platí ...

Môžeme sa zamyslieť, prečo je posunkový jazyk chybne označovaný ako neverbálny jazykový systém. Odpoveď spočíva v tom, že každý posunkový jazyk sa od hovoreného jazyka odlišuje na prvý pohľad typom komunikačného kanálu, čiže v prijímaní a v spôsoboch vyjadrovania. Hovorený jazyk „počuje“ a „hovorí“ a posunkový jazyk „vidí“ a „posunkuje“. Inými slovami: hovorený jazyk sa pri komunikácii využíva audioorálnym kanálom. A komunikácia nepočujúcich sa odohráva primárne vo vizuálnomoto ...

Je jazykoveda posunkového jazyka v úpadku či v prebudení? Na túto hore uvedenú otázku nevieme odpovedať, opýtali sme vvbranvch osôb: „Pred revolúciou na území Československa na seminári v Starej Lesnej vo Vysokých Tatrách v roku 1984 náš slovenský jazykovedec Jozef Mistrík ako prvý dokázal, že posunkový jazyk je plnohodnotný jazyk. Potom v roku 1986 bol vydaný Frekvenčný slovník posunkovej reči od Jozefa Mistríka, Štefana Csonku a Ladislava Ubára a Česi – Sl ...

Česká komora tlumočníků znakového jazyka pořádala v neděli 2. dubna 2006 další ze seminářů v rámci ČVP (Certifikačního vzdělávacího programu). Tentokrát byl seminář zaměřen na odborné a teoreticko téma s názvem "Kontrastivní lingvistika l - strukturní odlišnosti českého znakového jazyka a Kultura písemného projevu II", lektorkami byly Bc. Radka Nováková a Mgr. Marie Komorná. Na semináři se nás sešlo nezvykle méně, přestože téma semináře bylo velmi zajímavé. V dop ...

Znakový jazyk (ZJ) je od jazyka mluveného odlišný svou existencí, fungováním i strukturním uspořádáním. Jiných jazykových prostředků se tedy využívá při kladení otázek. Většina jazyků na světě odlišuje dva různé typy otázek. Podle toho, na co se ptáme, rozlišujeme otázky: doplňovací a zjišťovací. Zatímco otázkou zjišťovací se lze ptát obecně (s elementární odpovědí Ano, Ne), tj. se zřetelem především k predikátu, otázkou doplňovací se ptáme specificky (s elementární odp ...

Česká komora tlumočníků znakového jazyka pořádala v neděli 2. dubna 2006 další ze seminářů v rámci ČVP (Certifikačního vzdělávacího programu). Tentokrát byl seminář zaměřen na odborné a teoreticko téma s názvem "Kontrastivní lingvistika l -strukturní odlišnosti českého znakového jazyka a Kultura písemného projevu II", lektorkami byly Bc. Radka Nováková a Mgr. Marie Komorná. Na semináři se nás sešlo nezvykle méně, přestože téma semináře bylo velmi zajímavé. V dopo ...

Studií, které se zabývají strukturou a fungováním různých znakových jazyků, je dnes už na tisíce. Přesto existuje v lingvistice znakových jazyků pořád ještě spousta otázek, které na soustavnější zpracování teprve čekají - třeba jen proto, že se na jejich řešení za pouhých čtyřicet let výzkumu znakových jazyků prostě nedostalo. Problémy spjaté s osvojováním znakového jazyka, s ranou komunikací neslyšícího dítěte, s jeho kognitivním, jazykovým a sociálním rozvoj ...

Je dobře známo, že na otázky hluchoty je možno nahlížet z různých úhlů pohledu. Pohled lingvistický - a i to je dobře známo - zdůrazňuje problémy jazyka, komunikace a interkulturního porozumění mezi většinou a menšinou. Lingvistika znakových jazyků, která se od 60. let minulého století formuje, se zdaleka nezaměřuje pouze na struktury různých znakových jazyků - a vlastně se výhradně na ně nezaměřovala nikdy. Už od počátku úvah o znakových jazycích - a od první p ...

Specifické znaky patří do mateřského jazyka Neslyšících, jsou součástí gramatiky znakového jazyka. Jejich výskyt je dokonce tak častý, že se objevuje i několik specifických znaků v jedné výpovědi. Přesto není pro slyšícího jednoduché specifické znaky v komunikaci s Neslyšícím zachytit. Většina Neslyšících totiž podvědomě při kontaktu se slyšícími obvykle opouští specifické znaky právě pro jejich těžkou srozumitelnost slyšícím. Jde o zcela přirozenou reakci, kterou můžeme pozorovat neje ...

Také v lexikální zásobě českého znakového jazyka lze nalézt velké množství znaků, pro které neexistuje v českém jazyce jednoslovný ekvivalent. Pro naše potřeby budeme používat pro označení těchto obtížně přeložitelných znaků termín specifické znaky. Specifické znaky tvoří v rámci znakového jazyka zvláštní skupinu znaků, které se vyznačují tím, že v sobě velmi často nesou nějakou emoci, pozitivní či negativní, vyjadřují různé stavy lidské psychiky nebo osobní postoj m ...

Ve svém příspěvku bych ráda věnovala pozornost jazykům neslyšících z psycho- a neurolingvistického hlediska. Nebude se jednat o vyčerpávající rozbor tohoto fenoménu, spíše o jeho pouhý náčrt zaměřený na vybrané jevy. K tomuto tématu existuje mnoho dostupné literatury pocházející především z per pracovníků a studentů působících v oboru Čeština v komunikaci neslyšících, který byl založený v roce 1998 na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Zájemci o  ...

Zájemcům o lingvistiku znakových jazyků jsou dobře známé popisy těch znakových jazyků (nebo jejich dílčích struktur), s jejichž studiem se začalo na počátku 60. let dvacátého století. Dobře je také známo, že znakové jazyky začaly být respektovány a studovány především tam, kde většinová společnost s jazykovými minoritami nějak počítá (USA) nebo kde existuje výrazně pozitivní přístup k cizím jazykům a jejich studiu vůbec (Skandinávie). V současné době má ov� ...

edním z diskutovaných témat “sign linguistics”, které se otevírá právě v souvislosti se způsobem využití prostoru ve znakových jazycích, je morfologie sloves. Cílem této seminární práce bude shrnout dosavadní dostupné poznatky o klasifikaci sloves na základě jejich specifických morfologických vlastností v několika různých znakových jazycích a najít možné společné rysy těchto jazyků. Cenným zdrojem informací mi byly v případě cizích znakových jazyků články zahraničních výzkumníků zabýva ...

Prostor je ve znakových jazycích důležitý nejen pro produkci jazyka samotného, ale podle posledních výzkumů je také polem, ve kterém se tvoří gramatika - morfologie znaků, syntax i sémantika výpovědí znakového jazyka. Prostor ve znakovém jazyce obvykle dělíme na topografický a syntaktický. Topografický prostor odpovídá prostoru reálnému v tom určitém čase promluvy. Rozmístění předmětů potom v tomto prostoru je vizuálně motivované. Prostor syntaktický se od topograf ...

Prstová abeceda je vizuálně motorická (stejně jako znakový jazyk), využívá formalizovaných a ustálených postavení prstů a dlaně jedné ruky k zobrazování jednotlivých písmen české abecedy, její produkce je lineární. Pro její použití je nutná znalost písemné formy mluveného jazyka. Existují jednoruční i dvouruční prstové abecedy a v jednotlivých zemích se více či méně liší. Prstová jednoruční abeceda pochází ze Španělska, kde ji nacházíme ve spisech z r. 1535 a 1575 jako tajnou mluvu. "Tímto ...

Zde najdete odkazy na nejrůznější prstové abecedy celého světa a také na nejrůznější stránky, které se prstovým abecedám věnují. ...

Český znakový jazyk (dále ČZJ) se od češtiny liší přinejmenším ve dvou ohledech: 1) existuje ve "způsobu" vizuálněmotorickém - "vidí" se totiž a "ukazuje"; 2) neexistuje v psané podobě. Výzkum českého ZJ byl zahájen v r. 1993 v Institutu pro neslyšící v Berouně (financován je z grantů MŠ MT ČR); také v rámci tohoto výzkumu byla samozřejmě věnována pozornost struktuře znaku a v souvislosti s tím byl promýšlen i způsob jeho ...

Až do počátku 60. let 20. století byl znakový jazyk považován za soustavu ikonických gest bez jakéhokoliv systému. Otázky kolem něj byly převážně didaktického charakteru - vedly se spory o tom, zda znakovat, či neznakovat při výchově a vzdělávání sluchově postižených dětí. Průlom nastal v roce 1960. Tehdy publikoval Američan William C. Stokoe studii s názvem Sign Language Structure. Jednalo se o vůbec první skutečně lingvistickou analýzu znakového jazyka ...

Morfologie je lingvistická disciplína, která se zabývá studiem vnitřní struktury slov. V tradičním anglosaském pojetí gramatiky má morfologie dvě větve: flexívní a derivační morfologii. Flexívní morfologie studuje gramatické prostředky, jež slouží k vyjadřování gramatických kategorií (např. tempus, aspekt, osoba, číslo, genus, pád). Naproti tomu se morfologie derivační zabývá zkoumáním různých slov ze stejné lexikální báze (jejich vzájemných slovotvorných vztahů). Toto pojetí poj ...

Východiskem našich úvah (srov. také Macurová 2001a) je respekt k českému znakovému jazyku jako k jazyku odlišnému od češtiny. Od češtiny se samozřejmě liší i další jazyky - a příkladů odlišnosti jazyků uvádějí i nejzákladnější příručky obecné jazykovědy na desítky: Třeba v arabštině se rod rozlišuje nejen u 3. osoby (jako v češtině), ale i u osoby druhé (jedním "ty" oslovujeme muže, jiným "ty" ženu). Thajština má zase 26 podob pro "já" (záleží n ...

Termín "znakový jazyk" Je v tomto pojednání používán jako označení velkého množství jazyků, které se vyskytují v populaci neslyšících po celém světě. Tyto jazyky jsou přirozenými jazyky - nejsou uměle vytvořeny - a jsou na mluvených jazycích zcela nezávislé. Jsou používány pro široké spektrum funkcí a jsou osvojovány jako první - tzn. mateřský jazyk. V této kapitole budeme přibližovat Jejich strukturu a spolu s tím budeme hovořit o jejich historii a souča ...

Na začátek je potřeba poznamenat, že užívání pojmů fonetika a fonologie by se na první pohled nemuselo zdát vyhovující vzhledem ke znakovému jazyku -jejich spojení se zvukem. Ale tyto termíny jsou široce rozšířeny i v lingvistice znakových jazyků, a to zejména proto aby se poukázalo na určité podobnosti znakového jazyka a jazyka mluveného. Arbitrárnost a dvojí členění mají od dob Saussureho platnost definujících kritérií pro lidský, přirozený jazyk. Před Stokoem (1960) byly znak ...

Několik studií o historických změnách ve formách znaků byly provedeny pro ASL, Francouzský znakový jazyk a BSL. Tyto studie vnášejí světlo na fonologické operace, které se týkají omezení forem znaků a fonologických procesů, a také nám poskytují informace o ikoničnosti. Woll (1985) popsal systematické změny ve fonologii BSL, které se v BSL během posledních 150 let staly. Když se vytváří nový znak, znakující často využívá principů ikoničnosti, ale tyto nové znaky brz ...

Všichni znakující žijí ve společnosti slyšících lidí a je jim mluvený jazyk na určitém stupni přístupným. Tento kontakt se projevuje ve třech oblastech: v používání prstové abecedy, výpůjčky - jejich překlady, ústní vzorec. Většina neslyšící populace v západních zemích používají prstovou abecedu (často veřejnost svým znakovým jazykem matou), která reprezentuje standardní psaný jazyk prostřednictvím skupiny konfiguraci ruky a pohybu. Po celém světě je mnoho různých prstových abeced (a někter ...

V této kapitole si představíme několik výzkumů gramatiky znakových jazyků. Mnoho z nich se věnuje především morfologii znakového Jazyka - na tu se zaměřovalo v minulosti nejvíce, v současné době se však do popředí zajmu dostává syntax znakových jazyků, o té budeme hovořit také. Díky velkému množství chybných náhledů na znakový jazyk se můžeme setkávat s mnoha zavádějícími výklady gramatiky znakových jazyků. Pro ty, kteří věří tomu, že znakový jazyk je manuální repr ...

V prvních studiích ASL bylo zaznamenáno, že základním slovosledem - znakosledem v ASL je - SUBJEKT - SLOVESO - OBJEKT (Fisher-ová) 1975). I když bylo provedeno ještě málo výzkumů týkajících se pořádku znaků ve větě, máme důkazy opravňující nás se domnívat, že nejlepším termínem popisující danou oblast je termín Topic- Comment Structure (Deucharová 1983), který používá Li a Thompsonovi kritéria pro identifikaci jazyka s "nápadným tématem" - absence pasivních konstrukcí, absence z ...

Lingvistika znakových jazyků je nové fascinující pole výzkumu. Výzkumy znakových jazyků mohou pomoci objasnit důležité sporné body související s jazykovými univerzáliemi a rolí média v jazykové struktuře. Navíc ještě odpovědi na tyto otázky: Jak je jazyk arbitrární? Jak může být dvojí artikulace realizována v jazyce bez zvuků? Jak je důležitá simultánnost v jazyce? Mohou být prozodické a para-jazykové prostředky zahrnuty do popisu jazyka? Byla vyvinuta řada notačních zá ...

Některé jevy necentrální, okrajové, menšinové se stávají předmětem soustavnějšího zájmu české lingvistiky až v posledních letech - dílem díky dobové vědní atmosféře, dílem díky svému odtabuizování. To platí i pro problematiku menšin a jejich jazyků.1 Vedle menšinových češtin národnostních a "etnických"2 vstupuje do české jazykové situace ještě jedna čeština, čeština kulturní menšiny českých neslyšících. Jinde3 bylo na materiálu korespondence ukázáno, jak a čemu psaná čeština ...

Poslední desítiletí bylo pro Českou republiku v mnoha ohledech přelomové. Také pokud jde o naše postoje k lidem, kteří jsou jiní, a o naše postoje k "jinakosti" vůbec. V souladu s tím se jinak než dříve začínáme dívat i na naše neslyšící spoluobčany. Hluchotu postupně přestáváme považovat za "postižení", které musíme napravit a dosáhnout tak toho, aby neslyšící jako my, slyšící většina, mluvili (a když už nemohou slyšet, aby mluvenou řeč aspoň odezír ...

I u nás se v posledních letech postupně prosazují názory, o nichž se jinde ve světě - a to nejen v rámci lingvistiky - diskutuje už více než třicet let, totiž že (1) znakové jazyky jsou přirozené jazyky strukturně srovnatelné s příslušnými jazyky mluvenými, že (2) s těmito mluvenými jazyky nejsou nijak příbuzné nebo na nich závislé a že (3) s nimi jsou (potenciálně) funkčně souměřitelné. Problematika znakového jazyka jako jazyka přirozeného se tak postupně stává ústrojnou součástí teoretick� ...