V tomto TKN se zaměříme na výuku cizích jazyků pro sluchově postižené děti. Především bude třeba zjistit, který jazyk pokládají vzhledem ke svému postižení a způsobu komunikace za mateřský. Zavítáme proto do třech pražských škol pro sluchově postižené. Podíváme se na možnosti, které zde děti při zvládání cizích jazyků mají, na úspěchy, se kterými se mohou jednotlivé školy pochlubit, a zeptáme se i na problémy, se kterými se na rozdíl od slyšících dětí při výuce potýkají. Připomenem ...

Podruhé dnes ve studiu u nás vítám paní doktorku Romanu Petráňovou, učitelku neslyšících a autorku interaktivní učebnice češtiny pro neslyšící. Jak už jsem minule slíbila posluchačům, budeme se dnes jednak věnovat trochu učebnicím pro neslyšící, to si ale necháme až v průběhu našeho povídání. A také už minule bylo naznačeno něco o tom, že vlastně čeština je pro neslyšící cizí jazyk. Ostatně už to tady v našich dílech tohoto seriálu zaznělo víckrát. Je pravda, že n ...

O kurzech českého jazyka, které pořádalo Jazykové centrum Ulita (http://www.jazykove-centrum-ulita.cz), jste měli možnost mnohé si přečíst v periodicích zabývajících se vzděláváním neslyšících. V rámci projektu tohoto vzdělávacího centra probíhala i výuka českého jazyka pro neslyšící, do které docházeli studenti středních škol. A o tom bych Vám chtěli napsat v tomto článku. V prezenčním kurzu, který probíhal jednou týdně 1,5 hodiny, jsme se společně se s ...

V současné době se velmi diskutuje otázka státních maturit. V případě neslyšících je otázka ještě zajímavější, neboť se řeší, jakým způsobem mají být oni z jazyka, který je pro ně cizím jazykem, zkoušeni. Čeština je pro neslyšící velmi důležitým jazykem, protože je to jazyk, ve kterém jsou nuceni se vzdělávat. Aniž bychom si to uvědomovali, neslyšící pokud chtějí získat potřebné vzdělání a následně se uplatnit ve společenském či pracovním životě, musí být nutně bilingvní. Jaké ...

Pokud českému znakovému jazyku přiznáme status prvního, přirozeného jazyka neslyšících a češtinu budeme chtít vyučovat jako jazyk druhý, cizí, máme před sebou těžký úkol, a to stanovit, co a jak neslyšící učit. V centru pozornosti při výuce jakéhokoliv cizího jazyka samozřejmě stojí rozvoj tzv. lingvistických kompetencí, z nichž nejdůležitějšími (ne však jedinými) jsou kompetence lexikální (tj. znalosti slovní zásoby jazyka) a kompetence gramatické (ovládání způ ...

Následující článek se věnuje tématu, které je a bude vždy v popředí zájmu zejména rodičů dětí se sluchovým postižením a také všech, kteří se nějakým způsobem podílejí na vzdělávání sluchově postižených dětí. Tím tématem je psaný jazyk (resp. čtení a psaní) ve vztahu k lidem se sluchovým postižením. Tímto tématem se nejnověji zabývala paní Marie Komorná, která je autorkou publikace. Psaná čeština českých neslyšících - čeština jako cizí jazyk pro české neslyšící ...

Milí čtenáři, v minulém čísle časopisu Unie jsem si vám dovolila představit způsob výuky českého jazyka v Jazykovém centru ULITA. (zde) Jak učit český jazyk neslyšící je však složitá otázka. Zajímalo mě proto, jakým způsobem přistupují k výuce lektoři mimo Jazykové centrum. Rozhodla jsem se oslovit k rozhovoru lektorku češtiny, Mgr. Lucii KASTNEROVOU, a představit vám její pohled na výuku češtiny. Všichni víme, že jste jediná vystudovaná neslyšíc ...

Přináším vám jeden ze svých dalších příspěvků, a to na téma český jazyk a neslyšící. Mám pocit, že se už o výuce češtiny namluvilo hodně. Je to možná téma známé a také hodně široké, ale pro neslyšící hodně důležité. Proto jsem se rozhodla rozdělit svůj článek do dvou částí. V první části vám přináším názory dvou lektorek na výuku českého jazyka – Markéty Spilkové a Barbory Komárkové. Lektorky spolu vedou kurzy českého jazyka pro neslyšící v Jazykovém centru Ulita. Jedna je ...

Recepce psaného textu je pro neslyšícího jedince často velmi náročná. Pomineme-li všeobecně menší oblibu čtení u celé populace, kdy většina dětí v období primárního a sekundárního stupně vzdělávání dává přednost televizi, videu a filmům, pak největší překážkou čtení u neslyšících dětí je jejich nedostatečná znalost českého jazyka. Vážné narušení všech jazykových rovin způsobuje, že neslyšící dítě není k recepci textu náležitě vybaveno a musí vyvinout velké úsilí, aby bylo ...

Většina lidí se domnívá, že neslyšící lidé sice nemohou slyšet (tudíž spontánně se naučit mluvit), ale že mohou bez problémů číst a psát. Vždyť zrak a ruce mají „zdravé“, nebrání jim tedy žádná fyzická překážka. Je to opravdu tak? Češtinou českých neslyšících pisatelů se čeští lingvisté začali zabývat teprve v posledním desetiletí. Za tuto krátkou dobu došli na základě studia zahranidní literatury a na základě zkoumání vzorků textů českých neslyšících různého věku, pohlav ...

Úpravy textů pro neslyšící čtenáře jsou dnes v českém jazykovém prostředí především zásluhou PedF UP v Olomouci realitou poměrně známou. Podobně je známa i skutečnost, že úpravy textů, ať již pro jakýkoli účel, musí vycházet z poznatků o jazykových i mimojazykových znalostech neslyšících čtenářů. Soustavný, zevrubný a konkrétní popis těchto znalostí (zvláště recepčních) však dosud k dispozici nemáme ...

Neslyšící mají problémy se čtením a úkolem odborníků je zjistit, kterých složek recepce textu se tyto problémy týkají a z jakých příčin vycházejí. K testování čtenářských dovedností slouží různé typy testů. Sami neslyšící si uvědomují, že při čtení nejsou příliš úspěšní, a tak chtějí svou situaci „vylepšit“ tím, že se snaží odpovídat na testové otázky i v případech, kdy textu nebo otázce (resp. ani textu, ani otázce) nerozumějí. Jak dokládají zahraniční výzkumy ...

Jedním z aktuálních problémů vzdělávání neslyšících dětí u nás je problém zvládnutí češtiny. Zatímco čeština mluvená je neslyšícím osobám smyslově nepřístupná, psaná čeština je z hlediska postižení sluchu bezbariérovým prostředkem školního i mimoškolního vzdělávání, získávání informací a komunikace. Volba učebnic a učebních pomůcek záleží tak jako v každé ZŠ v ČR na výběru učitele, popř. předmětové komise či ředitele školy. A tak mají žáci v českých ZŠ pro slucho ...

U začínajících neslyšících čtenářů je nutno brát ohled na určitá specifika, jako jsou například různorodost jazykových kompetencí v českém i českém znakovém jazyce či dosavadních zkušeností s reálným světem a sociálním prostředím. V čítance I pro základní školy pro sluchově postižené (Ditmarová 1996), určené dle autorky sluchově postiženým žákům ve věkovém rozmezí 8 až 11 let, se z těchto důvodů setkáme s upraveným textem. Tato učebnice je jedinou svého druhu, z velké části na ...

Začínající čtenář s postižením sluchu se v pohádkách setkává s neskutečnými bytostmi a věcmi, kouzly a kouzelnými slovními formulemi, iracionálností a zázraky, což jsou prvky, kterým bez předchozí zkušenosti s pohádkami nemusí porozumět. Pomoci mu můžeme úpravou pohádkového textu či vysvětlováním obsahu pohádky během vlastního čtení textu původního. Užitečnou pomocí mohou být také názorné ilustrace doprovázející text. Obsah pohádky je také možno přiblížit dítěti prostřednictvím ...

Knížka vznikla z aktuální potřeby. Zjistila jsem, že přestože mé děti ve třídě byly při vysvětlování nové látky ve znakovém jazyce ve škole, časem ji třeba zapomněly a pak chybovaly. Když si ji potřebovaly zopakovat, neměly možnost. Slyšící lidé mají možnost kdykoliv nahlédnout do učebnice cizího jazyka, zopakovat si slovíčka, gramatiku, udělat si nějaká cvičení a podle klíče zjistit, zda cvičení vypracovali správně. Tuto možnost neslyšící studenti nemají. Proto jsem dostala nápad vytvoři ...

Jedním z aktuálních problémů vzdělávání neslyšících u nás je problém zvládnutí češtiny. Ve škole je čeština - zvláště psaná - nezastupitelným prostředkem získávání informací - učební texty jsou psané česky. Důležitou součástí výuky českého jazyka na základní škole je vedle morfologie a syntaxe také oblast tvoření slov. Cílem tohoto příspěvku je ukázat, jakým způsobem je problematika slovotvorby zpracována v učebnicích českého jazyka pro těžce sluchově postižené žáky ...

Lidé, kteří se narodí jako neslyšící, se narodí jako potenciální budoucí členové jazykové menšiny Neslyšících, jejímž jazykem není, jak se mnoho lidí domnívá, mluvený, v našem případě český jazyk, ale jazyk znakový. Z mnoha důvodů jsou ale nuceni si přesto osvojit jazyk, kterým mluví většina lidí v jejich okolí - češtinu. Hlavním důvodem je bezpochyby postavení Neslyšících jako menšiny; každá jazyková menšina je v rámci intaktní společnosti nucena komunikovat s jejími členy, ...