zobrazeno: 9721x

Úprava textů pro čtení s porozuměním

zdroj: ČDS, 2002 publikováno: 01/03/2007

Recepce psaného textu je pro neslyšícího jedince často velmi náročná. Pomineme-li všeobecně menší oblibu čtení u celé populace, kdy většina dětí v období primárního a sekundárního stupně vzdělávání dává přednost televizi, videu a filmům, pak největší překážkou čtení u neslyšících dětí je jejich nedostatečná znalost českého jazyka. Vážné narušení všech jazykových rovin způsobuje, že neslyšící dítě není k recepci textu náležitě vybaveno a musí vyvinout velké úsilí, aby bylo schopno číst s porozuměním. Vynaložené úsilí však většinou neodpovídá dosaženým výsledkům - neslyšící dítě je učiteli i rodiči neustále motivováno k maximálnímu úsilí, ale čtenému textu zpravidla stále zcela nerozumí.

Jednou z možností, jak neslyšícím dětem čtení zpřístupnit a usnadnit, aby se recepce textu stala, alespoň do určité míry, příjemným zážitkem, je originální text upravit. Při modifikaci originálního textu s cílem vytvořit upravený text jde o přepis z výchozího do cílového jazyka, kterým je vždy čeština. Nejedná se tedy o dva různé jazyky, které by se lišily v oblasti významových složek denotačních, konotačních i pragmatických, a přepis tak může splňovat více podmínek pro funkční ekvivalenci. Při funkční ekvivalenci nezáleží na tom, jestli použijeme stejné či jiné jazykové prostředky jako v originále, ale na tom, aby plnily stejnou funkci a zprostředkovaly neslyšícímu čtenáři rovnocenné informace.

Objem informací převáděných z výchozího textu do cílového však zpravidla nebývá totožný, neboť je modifikována jak délka textu, tak jeho obtížnost. Je důležité, aby bylo dosaženo adekvátního účinku přepsaného textu, a způsob, jakým jsou informace zprostředkovány, by měl respektovat jazykovou vybavenost neslyšícího dítěte. U většiny neslyšících čtenářů lze však jen obtížně stanovit obecnou rovinu porozumění, která by umožnila snadnou recepci literárních textů a předala čtenáři informaci jak věcnou, tak i estetickou. Literární texty totiž v mnohem větší míře než učebnice českého jazyka, z nichž především neslyšící děti čerpají informace o jazyce, užívají různé funkční styly, několikanásobnou komunikační strukturu (primární, sekundární, terciární atd.), retrospektivu, kdy posloupnost událostí musí čtenář vyvodit s pomocí inferencí, frazeologii, která se často mění při použití v konkrétních komunikačních situacích atd.

Již při prvním zamyšlením nad přepisem textu je třeba rozhodnout, které informace ve výchozím textu jsou relevantní, tudíž budou, byť v pozměněné formě, zachovány, a které jsou redundantní, tudíž jejich vypuštění nenaruší celkovou kohezi cílového textu. Není to rozhodnutí jednoduché, protože výběr informací do cílového textu ovlivňuje řada objektivních i subjektivních faktorů, mezi něž, kromě již zmiňované jazykové kompetence neslyšících čtenářů, patří jazykové i osobní předpoklady studenta, který úpravu provádí, a pedagog podílející se na ověřování pracovních verzí cílového textu. Zejména komprese1 textu musí být promyšlená, neboť neslyšící čtenář má jen omezenou možnost doplnit si vypuštěné informace z kontextu prostřednictvím inferencí - brání mu v tom malá zkušenost s užíváním českého jazyka.

Při přepisu z výchozího textu do cílového často dochází k přidávání informací, které jsou nezbytné pro pochopení některých zákonitostí lexikálního subsystému, slovotvorby, stylistiky ap., a informací spojených s mimojazykovou situací (společenské konvence, historie, kultura, ekonomie, způsob života) popisovanou ve výchozím textu. Amplifikace by však měla být realizována uvnitř cílového textu jen zřídka, pro neslyšící čtenáře se osvědčilo doplnit text vysvětlivkami mimo hlavní dějovou linii, aby nebyli neustálým odbočováním připravováni o napětí a přirozenou gradaci děje. Vzhledem k tomu, že se cílový text vytváří především gramaticko-sémantickou substitucí, která určitým způsobem modifikuje užité jazykové prostředky, je největší prostor věnován právě doplňujícím jazykovým informacím. Ty jsou nejčastěji umísťovány do spodní části stránky, jako marginálie nebo jako samostatná stránka textu. Vyžaduje-li to děj knihy, jsou doplňkové informace uvedeny samostatně v úvodní kapitole nově vytvořeného textu.

Prostřednictvím doplňující informace je nutné vysvětlit především vztahy konotativní, protože konotace jsou součástí jazyka a je jim třeba při přepisu věnovat stejnou pozornost jako vztahům denotativním. Dosavadní zkušenosti s úpravou textů ukázaly, že adekvátně vysvětlit lexikální význam slova bývá jedním z nejtěžších úkolů. Rozhodnout, která slova vlastně vysvětlit, není jednoduché, protože struktura mentálního slovníku u jednotlivých neslyšících dětí bývá velmi odlišná. Pro začínající čtenáře může být slovo objasněno obrázkem, protože kresba je určitým mezičlánkem mezi lineárním jazykem a reálnou skutečností. Platí pravidlo - čím menší dítě (nebo čtenář s nižší úrovní českého jazyka), tím více obrazových vysvětlivek. Výtvarné vyobrazení neznámých pojmů je tak zdrojem kognitivního vnímání, vede k prohlubování lexikálního i frazeologického slovníku neslyšících dětí a jeho kvalita často rozhoduje při výběru knihy. Vyobrazení přispívá k snadnějšímu pochopení probíhajícího děje, pro jehož vystižení neslyšící dítě nemá odpovídající jazykové prostředky, k lokalizaci předmětů a jednajících osob v prostoru ap. Pro doplňující vysvětlivky je lépe volit takové vyobrazení, které popisovanou skutečnost věrně vystihuje a respektuje reálie místa, kam je děj situován, i dobu, v níž probíhá.

Pro vyspělejšího čtenáře je možné použít verbálně formulované vysvětlení, ale je třeba důkladně zvážit, zda bude význam slova objasňován jen ve vztahu k interpretovanému textu, nebo budou vysvětlovány i jeho další významy. Množství doplňujících informací čtenáře odvádí od základního děje příběhu stejně jako nepřiměřená námaha při orientaci ve vysvětlivkách. Musí-li listovat textem nebo složitě vyhledávat vysvětlivky až na konci kapitoly, většinou o četbu ztratí zájem. Kratší vysvětlivky, vyjadřující především vztahy synonymie, je vhodné zařazovat jako marginálie na stejný řádek, delší vysvětlení či obrázek je lépe umístit na spodní část textové strany, nebo je-li text situován jen na stranách vpravo, pak lze umístit vysvětlivky na prázdnou stranu vlevo. Způsob označení vysvětlivek (podtržení, tučný tisk ap.) pak záleží jen na rozhodnutí toho, kdo text přepisuje.

Upravené texty se snaží o vytvoření vstřícného postoje k recepci psaných textů, jelikož neslyšící děti prožívají k četbě zpravidla celou škálu negativních postojů, pravděpodobně jako důsledek neustálého metodického tápání při výuce českého jazyka. Upravené knihy se snaží rozšířit nabídku textů pro samostatné čtení a zpřístupnit některé tituly čtenářům, jimž aktuální jazyková kompetence zatím neumožňuje číst texty původní.

Eva Souralová

1 Srovnej Knittlová, D. K teorii i praxi překladu. Olomouc: UP, 2000.


 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
10 aplikací pro rozvoj gramotnosti u dětí s poruchami sluchu
01/06/2019 - Mgr. Michaela Slussareff, Ph.D.
Být gay je těžší než být neslyšící
09/11/2018 - Michaela Pixová
Deafland III.
06/11/2018 - Česká televize
Finanční gramotnost
05/11/2018 - Česká televize
Emílie Mrzlíková
29/10/2018 - Česká televize
VOŠ tlumočnictví znakového jazyka
25/10/2018 - Česká televize
Vademecum - webová publikace pro neslyšící
20/10/2018 - Česká televize
Automatický přepis a překlad pro neslyšící
18/10/2018 - Česká televize
Diskriminace neslyšících
15/10/2018 - Česká televize
Projekt Jablíčko
12/10/2018 - Česká televize
Domov pro neslyšící seniory
04/10/2018 - Česká televize
Spolek neslyšících Plzeň podruhé
29/09/2018 - Česká televize
František Kocourek
25/09/2018 - Česká televize
Neslyšící řidičem kamionu
20/09/2018 - Česká televize
Futsal
15/09/2018 - Česká televize
Mluvící ruce 2017
10/09/2018 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
10 aplikací pro rozvoj gramotnosti u dětí s poruchami sluchu
Metodický průvodce na pomoc studentům a učitelům při výuce anglického jazyka
SignOnOne – online kurzy angličtiny pro neslyšící evropské začátečníky
Možnosti zvýšení čtenářské gramotnosti u neslyšících žáků
Největší pozitivum nové maturity vidím v tom, že se koncepce češtiny jako cizího jazyka
Trendy ve výuce cizího jazyka u žáků se sluchovým postižením
Jak zvládají neslyšící a nedoslýchavé děti výuku cizích jazyků (TKN)
Jak učit neslyšící český jazyk
Čeština přes e-mail
Nová státní maturita z češtiny (TKN)
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Psaná čeština a čeští neslyšící
Úprava textů pro čtení s porozuměním
Interaktivní učebnice českého jazyka pro neslyšící - 3. pád
Slovotvorná terninologie v učebnicích ČJ
Český jazyk pro neslyšící I.
Jak učit neslyšící český jazyk
Angličtina pro neslyšící
Sociolingvistické a pragmatické aspekty výuky češtiny jako cizího jazyka
Helena nechce hada
Text, jenž slyší

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 18
celkem: 18
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
Smět se bude jen do práce a na procházku, obcho
Nová opatření proti koronaviru od 12. 10. 2020
Tlumočník pro ČUN Liberec
Nyle DiMarco se stal producentem filmu Deaf Presid
Vzniká dokument i film o neslyšící komunitě d
Ombudsman zřídil infolinku pro osoby se sluchov
Informační linky k onemocnění COVID-19 mohou p
Online doučování v českém znakovém jazyce
UčíTelka s tlumočením do ČZJ
Aktuální informace o koronaviru v ČT

RSS kanály 

[CNW:Counter]