zobrazeno: 8128x

Slovotvorná terninologie v učebnicích ČJ

Slovotvorná terminologie v učebnicích ČJ pro ZŠ pro neslyšící a žáky se zbytky sluchu

zdroj: CNES 1998 publikováno: 25/02/2006

Jedním z aktuálních problémů vzdělávání neslyšících u nás je problém zvládnutí češtiny. Ve škole je čeština - zvláště psaná - nezastupitelným prostředkem získávání informací - učební texty jsou psané česky. Důležitou součástí výuky českého jazyka na základní škole je vedle morfologie a syntaxe také oblast tvoření slov. Cílem tohoto příspěvku je ukázat, jakým způsobem je problematika slovotvorby zpracována v učebnicích českého jazyka pro těžce sluchově postižené žáky (Goldmannová, 1981, Hruška, Poul, 1983, Konečný a kol., 1978, Kouřil, 1985, Kouřil, 1986, Pech, 1984, Poul, Poulová, 1979, Rokytová, 1982, Štepánková, 1984), nazývané v této práci žáky neslyšícími. Tyto učebnice jsem srovnala s učebnicemi pro běžnou základní školu (Benešová, Štroblová, 1996, Čechura, 1996, Dvorský, 1997, Gillernová a kol., 1993, Nováková, 1994, Styblík a kol., 1989, Styblík a kol., 1990, Styblík a kol., 1992, Žáček, 1994). Při srovnávání jsem se zaměřila především na slovotvornou terminologii.

Využití termínů ve vyučování je oblastí živou a diskutovanou, a to nejen v souvislosti s výukou neslyšících. Jakou funkci mohou termíny ve vyučování (především ve vyučování jazyka) plnit? Základními vlastnostmi termínů jsou přesnost a pojmovost. M. Čechová (1997, s.12) k tomu uvádí: "Jedním ze základních problémů vyučování a učení je vytváření pojmů jako zobecnění podstatných vlastností vybraného jevu skutečnosti. Prostředkem fixace pojmu je jeho přesné označení pomocí termínu." Termín tedy přesně vyznačuje obsah a rozsah pojmu - umožňuje žákovi pojem pochopit. Zároveň se pomocí termínu pojem fixuje v mentálním slovníku žáka - termín umožňuje pojem si také zapamatovat. Úspěšné pochopení a zapamatování jednak usnadňuje učební komunikaci, jednak přispívá k rozvoji poznání - v našem případě poznání jazyka. Prostřednictvím termínů může žák snáze uchopit nejrůznější jazykové jevy, proniknout do struktury jazyka, a tím jazyku porozumět. Jedině porozumění jazyku se může stát východiskem pro samostatné tvůrčí užívání jazyka a plnohodnotné komunikace v něm. Termíny navíc umožňují orientaci ve slovnících a jazykových příručkách.

Všechny tyto funkce termínů můžeme aplikovat i na oblast slovotvorby. Termíny usnadňují pochopení slovotvorných principů a jejich zapamatování. Tyto principy pak může žák operativně aplikovat na konkrétní případy, i jiné než uvedené v učebnici.

Současné lingvisticko-didaktické diskuse výše zdůvodněný význam termínů pro vyučování jazykům potvrzují (Čeština doma a ve světě 2/97- číslo věnované školské jazykovědné terminologii). Otevřenou otázkou však zůstává výběr termínů a jejich početní zastoupení v učebnicích.

Následující tabulka obsahuje přehled všech slovotvorných termínů, které se vyskytují v učebnicích pro neslyšící a pro slyšící žáky. Excerpovány byly učebnice všech ročníků základní školy.

Tabulka 1. Srovnání slovotvorných termínů užívaných v učebnicích

Učebnice pro slyšící

Učebnice pro neslyšící

kmen přítomný
kmen minulý
kořen slova
odvozování
předpona předpona
přípona přípona
skládání
slovo odvozené
slovo přejaté
slovo příbuzné
slovo složené
slovo základové
slovo zdrobnělé slovo zdrobnělé
slovo zkratkové
zkratka zkratka
slovotvorný základ
složenina nevlastní (spřežka)
složenina vlastní
stupňování přídavných jmen stupňování přídavných jmen
stupňování příslovcí stupňování příslovcí
tvoření slov tvoření slov
zkracování

V učebnicích pro neslyšící žáky se vyskytuje 7 slovotvorných termínů, v učebnicích pro žáky slyšící 22 slovotvorných termínů. Funkcí, které termíny ve vyučování nesou, je tedy v učebnicích pro neslyšící využíváno mnohem méně než v učebnicích pro slyšící.

V 1. - 5. třídě se v učebnicích pro neslyšící nevyskytuje žádný slovotvorný termín. V učebnicích pro slyšící žáky se v 1. - 5. třídě vyskytuje 13 termínů, tedy více než polovina z celkového počtu (22). Zatím jsem se nesetkala s odbornou literaturou, která by se zabývala vhodností termínů pro neslyšící žáky prvního stupně základní školy. Jako podnět pro další uvažování tedy uvádím alespoň citaci ze stati, která se zabývá užíváním termínů ve výuce mateřského jazyka na prvním stupni základních škol pro slyšící žáky: "... z hlediska psychodidaktiky považujeme absolutní absenci termínů za škodlivou. Je jistě vhodné, aby si dítě začalo osvojovat obsah termínů přes empirii, ovšem výrazné prodlužování doby, než je dítěti příslušný termín doplněn, neumožní vytvořit si strukturu v poznání a může být pro dítě v určité fázi i matoucí." (Hájková, 1997)

Termíny všech vědních oborů jsou dnes nejčastěji vysvětlovány pomocí definice. Takový způsob vysvětlení nejlépe odpovídá požadavku přesnosti, který je na termíny kladen. Vysvětlení příkladem (např. výčtem) by mělo definici pouze doplňovat. V případě, kdy je termín vysvětlen jenom příkladem, je třeba počítat s menší přesností výuky, ve které se takto vysvětlených termínů používá.

V učebnicích pro neslyšící žáky není žádný ze sedmi slovotvorných termínů vysvětlen definicí. Čtyři termíny jsou vysvětleny příkladem, zbývající tři termíny nejsou vysvětleny vůbec. V učebnicích pro slyšící je všech 22 slovotvorných termínů vysvětleno definicí. Absence definic v učebnicích pro neslyšící snižuje aplikovatelnost slovotvorných principů, podporuje obraz jazyka jako souboru intuitivně chápaných analogií.

Příkladem jsou vysvětleny termíny předpona, stupňování přídavných jmen, stupňování příslovcí a slova zdrobnělá; termíny přípona, tvoření slov a zkratka nejsou vysvětleny vůbec. Tato klasifikace na termíny vysvětlené příkladem a termíny nevysvětlené je však jen orientační: vysvětlování některých termínů v učebnicích totiž má svá specifika. Zastavme se nyní alespoň u dvou takových případů - u vysvětlování tvoření slov a předpony. Všechny citace z učebnic jsou zde psány kurzívou.

Cvičení zaměřená na tvoření slov jsou v učebnicích pro neslyšící poměrně často doprovázena příkladovou tabulkou, kde v jednom sloupci jsou slova základová, ve druhém slova odvozená. Existence těchto tabulek by tedy zařazovala termín tvoření slov k termínům vysvětleným na příkladě. Příkladové tabulky však ve většině případů nejsou provázeny žádným vysvětlujícím textem (výjimkou je přechylování). K tabulce nebývá připojena ani minimální informace, která je uvedena v obsahu učebnice, totiž že se jedná např. o tvoření příslovcí z přídavných jmen. Například v obsahu 8. třídy učebnice pro neslyšící je uvedeno tvoření přídavných jmen ze jmen podstatných. Na příslušném místě v učebnici (str.112) je pak uvedeno v prvním sloupečku několik podstatných jmen a ve druhém několik jmen přídavných.

z vlny vlněný

z bavlny bavlněný

podstatné jméno přídavné jméno

Skutečnost, že se v tomto příkladě jedná o tvoření přídavných jmen ze jmen podstatných, zde zmíněna není. Příklady tvoření slov jsou tedy uváděny bez toho, aby byly jako tvoření slov pojmenovány. Ke zjištění, že jde o tvoření slov, může čtenář dojít jedině na základě zadání cvičení, které většinou vypadá takto: Z podstatných jmen utvoř jména přídavná. (6. tř., str. 93), Tvoř přídavná jména podle vzoru (7. tř., str. 163) apod. Pomocí informace ze zadání cvičení (Z podstatných jmen utvoř jména přídavná) je možné vyvodit, že v příkladové tabulce jsou přídavná jména vytvořena z jmen podstatných. Není však už možné tento princip tvoření zobecnit (a použít i u jiných než v učebnici uvedených slov), protože v učebnici není nijak vysvětlen. Všechna podstatná jména v příkladové tabulce jsou přitom uvedena v genitivu. Na základě toho může žák vyvodit, že přídavná jména se tvoří z genitivu jmen podstatných, popřípadě ze spojení předložky s podstatným jménem v genitivu. Takový závěr je ovšem v tomto případě nesprávný.

S termínem předpona se pojí problém zcela jiného typu, pro jeho závažnost bych mu však chtěla věnovat alespoň krátkou poznámku. Předpona je v učebnicích pro neslyšící procvičována a vysvětlována pouze na slovesech. Žáci tak mohou nabýt dojmu, že předponou disponují pouze slovesa. Oproti tomu v učebnicích pro slyšící se předpona probíráu sloves, podstatných jmen a přídavných jmen. Domnívám se, že osvojí-li si žáci významy jednotlivých předpon u sloves, není už pro ně příliš náročné zahrnout do svých vědomostí o předponách také přídavná jména a podstatná jména. S poměrně malou námahou tak žáci mohou rozšířit své poznání jazyka a usnadnit si významovou identifikaci jednotlivých slov.

Podobné problémy, jako u vysvětlování předpony, nastávají v učebnicích pro neslyšící i v jiných případech. Ze způsobů tvoření slov se v učebnicích vyskytuje pouze odvozování (není navíc nijak pojmenováno, termínu odvozování se neužívá): termín zkratka je pouze zmíněn (bez vysvětlení), o skládání ani o přejímání z cizích jazyků se žák z učebnice nedozví nic.

Poslední, zato však nejobsáhlejší bod tohoto srovnání se týká počtu a typu úkolů procvičujících slovotvorné jevy. Jednotlivá cvičení se samozřejmě liší svým rozsahem, proto je třeba jejich počty brát spíše orientačně. Pro srovnání typů cvičení se ukázalo jako nezbytné vytvořit určitý systém klasifikace cvičení. Tato klasifikace zahrnuje celkem 6 typů: cvičení doplňovací, pozorovací, kreativní aktivní, kreativní pasivní, analytická a zobecňovací. Rozdělení vychází z Didaktiky češtiny (Čechová, Styblík, 1989). Popišme si nejprve jednotlivé typy cvičení. (Není-li uvedeno jinak, jsou příklady excerpovány z učebnic pro neslyšící.)

doplňovací

V těchto cvičeních se doplňují do textu konkrétní výrazy. Příklad ( 6. tř., str. 41.): Doplň: Na jaře k nám vlaštovky... Na podzim od nás vlaštovky ... Vlaštovka ... do hnízda. (letí, odletí, přiletí)

pozorovací

Kategorie cvičení pozorovacích zahrnuje dvě skupiny. Do první z nich patří cvičení, kde má žák pozorovat určité jevy, většinou graficky zvýrazněné. Příklad (7. tř., str.80): Přečti si: Do naší třídy chodí Jan Svoboda. My mu říkáme Honza. Jeho maminka mu říká Honzík. Soudružka učitelka z mateřské školy mu říkala Honzíček.

Druhou skupinu pozorovacích cvičení tvoří cvičení se zadáním ukládajícím vypsat určité výrazy ze cvičení. Příklad (6. tř., str.45): zadání: Vyhledej slovesa a napiš je pod sebe. Všechna slovesa v tomto cvičení jsou předponová, odvozená ze slovesa jít (přijdu, odejdu, vyjdu, přejdu,...).

kreativní aktivní

Ve cvičeních označovaných jako cvičení kreativní aktivní se žák setkává s úkoly zaměřenými na tvorbu výrazů týkajících se probírané látky. Těchto cvičení přibývá úměrně vyššímu ročníku. Příklad (8. tř., str.83) je to např. toto cvičení: Utvoř slova zdrobnělá:

strom - stromeček

zajíc - ...........

Při probírání předpony v učebnicích pro slyšící je značná část cvičení zaměřena na spojování předpon se slovesy, tj. synteticky (učebnice pro slyšící, 7.tř., str.129): Spojte slovesa s různými předponami.

kreativní pasivní

Cvičení kreativní pasivní jsou poměrně četná v obojím typu učebnic. Stejně jako u cvičení kreativních aktivních se zde pracuje se slovy příslušejícími k probírané látce (např. k předponě - předponová slovesa), ale způsob procvičování se od kategorie předchozí liší. Patří sem nejčastěji cvičení typu Utvoř s danými výrazy věty nebo souvětí.

V učebnicích pro slyšící je stejně jako u cvičení kreativních aktivních značná část syntetického typu - např. v 7. třídě (str.129): Spojujte slova se zápornou předponou ne-. V učebnicích pro neslyšící není metoda syntézy v podstatě využívána.

analytické

Analytická cvičení jsou zaměřena na rozklad slov podle principů slovotvorby. Příklad ( 9. tř., str. 21): zadání: Podtrhni předpony u sloves.

zobecňovací

Jedná se o ta cvičení, ve kterých zadání ukládá žákovi vytvářet obecnější závěry na základě konkrétního materiálu, nebo případně zopakovat něco z již probrané teorie. Příklad (učebnice pro slyšící, 7.tř., str.126): Vyložte význam zdrobnělin; označují věci a osoby malé nebo pouze věci a osoby milé? (sluníčko, maminka, Jeníček,...)

Následující tabulka uvádí počty srovnávaných cvičení. Pro úplnost jsou v tabulce pod bodem 2 a 3 uvedeny i poznatky popsané výše.

Tabulka 2. Srovnání počtů cvičení, termínů a definic

Učebnice pro neslyšící

Učebnice pro slyšící

1. Celkem se zde vyskytuje 85 cvičení:

doplňovací - 9

pozorovací - 17

kreativní aktivní - 26

kreativní pasivní - 30

zobecňovací - 2

analytická - 1

184 cvičení:

- 5

- 8

- 50

- 32

- 48

- 41

2. V učebnicích se vyskytuje 7 slovotvorných termínů.

V učebnicích se vyskytuje 22 slovotvorných termínů.

3. Žádný slovotvorný termín není vysvětlen pomocí definice, 4 termíny jsou vysvětleny příkladem (výčtem), ostatní nejsou vysvětleny vůbec.

Všechny slovotvorné termíny jsou vysvětleny definicí.

V učebnicích pro neslyšící je slovotvorba procvičována v 85 cvičeních, v učebnicích pro slyšící je srovnávaným slovotvorným oblastem věnováno 184 cvičení. V učebnicích pro neslyšící je tedy na slovotvorbu kladen podstatně menší důraz než v učebnicích pro slyšící.

Cvičení doplňovací a pozorovací v učebnicích pro neslyšící početně převažují nad těmito cvičeními v učebnicích pro slyšící. Cvičení pozorovací umožňují všímat si výskytu výrazů v určitých kontextech. Cvičení doplňovací pak procvičují zařazování výrazů podle jejich významu do kontextu. Neslyšící žáci se učí tedy ve cvičeních doplňovacích a pozorovacích rozpoznávat významy jednotlivých slov a kontexty, v jakých se tato slova mohou vyskytovat.

Cvičení kreativní pasivní jsou v obou typech učebnic zhruba stejně početně zastoupena. Liší se však tím, že v učebnicích pro slyšící je většina těchto cvičení syntetického typu (např. spojování předpony se slovesem). V učebnicích pro neslyšící se syntetická cvičení nevyskytují. Není tedy využívána možnost pomocí syntetických cvičení rozvíjet syntézu jako myšlenkovou operaci.

Cvičení kreativní aktivní a analytická jsou v učebnicích pro slyšící reprezentována podstatně vyššími počty cvičení než v učebnicích pro neslyšící. Ve cvičeních kreativních aktivních je v učebnicích pro slyšící opět velmi častá metoda syntézy, v učebnicích pro neslyšící nevyužívaná. V učebnicích pro neslyšící se také nevyskytují téměř žádná cvičení analytická (v učebnicích pro slyšící např. vydělení předpony ze slovesa). Podobně jako u cvičení syntetických, nevyužívá se k rozvoji myšlení ani analytických cvičení.

Také počet cvičení zobecňovacích je v učebnicích pro slyšící mnohonásobně vyšší než v učebnicích pro neslyšící. Zobecňování je proces formulování pravidel, která je možno aplikovat na konkrétní případy. V učebnicích pro neslyšící minimální počet zobecňovacích cvičení koresponduje s nulovým výskytem definic (pomocí nichž mohou být pravidla formulována). Učebnice nepopisují slovotvorné principy, které by žáci mohli použít pro libovolný výraz.

Ze všech tří bodů tohoto srovnání tedy vyplývá, že jazyk není neslyšícím žákům prezentován jako systém s určitými pravidly, která si žák může osvojit a samostatně je aplikovat. Učebnice pro neslyšící, ze kterých byl čerpán materiál pro tuto práci, ukazují český jazyk spíše jako soubor intuitivně spojovaných výrazů.


Seznam použité literatury

Učebnice pro slyšící žáky

BENEŠOVÁ, D., ŠTROBLOVÁ, J.: Český jazyk 5. Všeň, Alter 1996.

ČECHURA, R.: Český jazyk 4. Všeň, Alter 1996.

DVORSKÁ, L.: Český jazyk 3. Všeň, Alter 1997, upravené vydání.

GILLERNOVÁ, I., HANZOVÁ, M., NEKVAPILOVÁ, J., PŘÁBORSKÁ, O.: Český jazyk 9. Praha, Fortuna 1993.

NOVÁKOVÁ, Z.: Český jazyk 2. Všeň, Alter 1994.

STYBLÁK, V. a kol.: Český jazyk pro 6. ročník. Praha, SPN 1989, 5. vyd. (přepracované).

STYBLÁK, V. a kol.: Český jazyk pro 7. ročník. Praha, SPN 1990, 6. vyd. (upravené).

STYBLÁK, V. a kol.: Český jazyk pro 8. ročník. Praha, SPN 1992, 7. vyd. (upravené).

ŽÁČEK, J.: Slabikář. 3. vyd. Všeň, Alter 1994.

Učebnice pro neslyšící žáky

GOLDMANNOVÁ, B.: Základy řeči 3. Praha, SPN 1981.

HRUŠKA, J., POUL, J.: Český jazyk 6 pro 6. ročník ZŠ pro neslyšící a ZŠ pro žáky se zbytky sluchu. Praha, SPN 1983.

KONECNÁ, P., PULDA, K., POUL, J.: Základy řeči 1. Praha, SPN 1978.

KOUŘIL, J.: Český jazyk 8 pro 8. ročník ZŠ pro neslyšící a ZŠ pro žáky se zbytky sluchu. Praha, SPN 1985.

KOUŘIL, J.: Český jazyk 9 pro 9. ročník ZŠ pro neslyšící a ZŠ pro žáky se zbytky sluchu. Praha, SPN 1986.

PECH, K.: Český jazyk 7 pro 7. ročník ZŠ pro neslyšící a ZŠ pro žáky se zbytky sluchu. Praha, SPN 1984.

POUL, J., POULOVÁ, V.: Základy řeči 2. Praha, SPN 1979.

ROKYTOVÁ M.: Základy řeči pro 5. ročník ZŠ pro neslyšící a ZŠ pro žáky se zbytky sluchu. Praha, SPN 1982.

ŠTÄšPÁNKOVÁ, V.: Základy řeči 4. Praha, SPN 1984.

Odborná literatura

ČECHOVÁ, M.: Některé aspekty tvorby a změn lingvistické terminologie. Český jazyk a literatura, 1997/1998, č. 1-2, s. 12-17.

ČECHOVÁ, M., STYBLÁK, V.: Didaktika češtiny. Praha, SPN 1989.

GROSJEAN, F.: Bilingval and Bicultural Person in the Hearing and the Deaf World. Sign Language Studies, 77 winter, 1992, s. 307 - 320.

HÁJKOVÁ, E.: Mluvnické termíny na 1. Stupni ZŠ, tedy v 1. až 5. třídě. Čeština doma a ve světě, 2, 1997, s. 25-27.

MACUROVÁ, A.: ...protože já bavím spolu vypravovat (Komunikace v dopisech českých neslyšících). SaS, 56, 1995, č.1, s. 23 - 33.

POŠTOLKOVÁ, B., ROUDNÁ, M., TEJNOR, A.: O české terminologii. Praha, Academia 1983.

I. Červinková
(převzato z http://ucjtk.ff.cuni.cz)

 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
10 aplikací pro rozvoj gramotnosti u dětí s poruchami sluchu
01/06/2019 - Mgr. Michaela Slussareff, Ph.D.
Být gay je těžší než být neslyšící
09/11/2018 - Michaela Pixová
Deafland III.
06/11/2018 - Česká televize
Finanční gramotnost
05/11/2018 - Česká televize
Emílie Mrzlíková
29/10/2018 - Česká televize
VOŠ tlumočnictví znakového jazyka
25/10/2018 - Česká televize
Vademecum - webová publikace pro neslyšící
20/10/2018 - Česká televize
Automatický přepis a překlad pro neslyšící
18/10/2018 - Česká televize
Diskriminace neslyšících
15/10/2018 - Česká televize
Projekt Jablíčko
12/10/2018 - Česká televize
Domov pro neslyšící seniory
04/10/2018 - Česká televize
Spolek neslyšících Plzeň podruhé
29/09/2018 - Česká televize
František Kocourek
25/09/2018 - Česká televize
Neslyšící řidičem kamionu
20/09/2018 - Česká televize
Futsal
15/09/2018 - Česká televize
Mluvící ruce 2017
10/09/2018 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
10 aplikací pro rozvoj gramotnosti u dětí s poruchami sluchu
Metodický průvodce na pomoc studentům a učitelům při výuce anglického jazyka
SignOnOne – online kurzy angličtiny pro neslyšící evropské začátečníky
Možnosti zvýšení čtenářské gramotnosti u neslyšících žáků
Největší pozitivum nové maturity vidím v tom, že se koncepce češtiny jako cizího jazyka
Trendy ve výuce cizího jazyka u žáků se sluchovým postižením
Jak zvládají neslyšící a nedoslýchavé děti výuku cizích jazyků (TKN)
Jak učit neslyšící český jazyk
Čeština přes e-mail
Nová státní maturita z češtiny (TKN)
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Úprava textů pro čtení s porozuměním
Psaná čeština a čeští neslyšící
Interaktivní učebnice českého jazyka pro neslyšící - 3. pád
Slovotvorná terninologie v učebnicích ČJ
Český jazyk pro neslyšící I.
Jak učit neslyšící český jazyk
Angličtina pro neslyšící
Sociolingvistické a pragmatické aspekty výuky češtiny jako cizího jazyka
Helena nechce hada
Text, jenž slyší

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 16
celkem: 16
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
Tenisový turnaj k 15. výročí svazu
Přepisovatel v Komerční bance je dostupný na v
Festivalu Clin d’Oeil se zúčastnil rekordní p
Marlee Matlin se objeví v dalším seriálu
Vzdělávání, zaměstnávání a spolkový živo

RSS kanály 

[CNW:Counter]