Reklama 
zobrazeno: 2245x

Největší pozitivum nové maturity vidím v tom, že se koncepce češtiny jako cizího jazyka

konečně podařila prosadit

zdroj: Info-Zpravodaj 2010, roč. 18, č. 3, s. 10-13. publikováno: 09/05/2011


foto: archiv Kateřiny Červinkové - Houškové
Jak vypadá příprava na novou státní maturitu v praxi? Na to jsme se zeptali paní Kateřiny Červinkové Houškové, která učí předmět „český jazyk a literatura“ na Střední pedagogické škole pro sluchově postižené v Hradci Králové. Ptali jsme se také na to, jaký názor má na novou koncepci maturity a jaké změny podle ní nová maturita může přinést, a také na další věci spojené se vzděláváním neslyšících a nedoslýchavých studentů.

Jak u vás probíhají maturity v současné době?

Student má povinně maturitu z českého jazyka a literatury jako na všech jiných školách. Kromě toho maturuje z dalšího povinného, odborného předmětu, to je u nás na střední škole pedagogika a psychologie. Potom maturuje z jednoho volitelného předmětu dle vlastního výběru a z jedné „výchovy“, z dramatické, výtvarné nebo tělesné , kterou si vybírá dle svých preferencí. Kromě toho mají studenti u nás na škole ještě praktickou maturitu. Tu má student z výchovy, ze které maturuje teoreticky, např. z výtvarné výchovy něco maluje... nebo v tělocviku má výstup s dětmi.

Jak vypadá maturita z češtiny ?

Maturita z češtiny vypadá stejně jako u slyšících. To znamená, že student nejdřív musí napsat písemnou maturitu, tři a půl stránky slohu, klasickou slohovou práci. Při ústních maturitách si vytahuje jednu z pětadvaceti otázek, která má část z literatury, to jsou asi dvě třetiny otázky, a pak je tam část z teorie českého jazyka.

Je při ústní části maturity nebo při zadání písemné práce přítomen u zkoušky tlumočník znakového jazyka?

Pokud student potřebuje tlumočníka, tak ho u maturity z jakéhokoliv předmětu má. V případě, že jsou zkoušející učitel i student neslyšící a komunikují spolu přímo ve znakovém jazyce, je u maturity tlumočník pro ostatní, slyšící, členy komise.

Odkdy se připravujete na novou státní maturitu?

Na státní maturitu se připravujeme posledních třeba pět šest let. To už je docela dlouho. Jenže problém je v tom, že koncepce nové maturity se pořád měnila, pořád jsme se připravovali na něco jiného.

Tak to musí být opravdu náročné pro všechny, učitele i studenty...

To samozřejmě ano. Ročník, který letos maturoval, je klasickou ukázkou toho, jaký mají neustálé změny nové maturity na studenty negativní dopad. Teď budu mluvit o neslyšících studentech, kteří podle nové koncepce patří do třetí skupiny a komunikují primárně znakovým jazykem. Když byli ve třeťáku, měli podle tehdejší koncepce maturovat z literatury. Měli jsme k dispozici kánon, ze kterého se vybíraly knihy ke zkoušce. Takže jsme s nimi ve třeťáku začali vybírat knihy z kánonu a připravovali je na tuto verzi maturity.

Když byli na konci čtvrtého ročníku, vypadalo to, že v dalším školním roce budou maturovat podle nové koncepce, podle které byla čeština pojímána jako cizí jazyk, tedy bez literatury, a část zkoušky měla probíhat formou chatu (chat je krátká komunikace nebo rozhovor dvou nebo více lidí prostřednictvím komunikační sítě; uskutečňuje se vždy v reálném čase; v užším smyslu se při chatu komunikuje formou psaného textu – pozn.red.). Nicméně za celou dobu svého studia na něco takého nebyli připravovaní. Takže jsme v září a říjnu intenzivně se studenty procvičovali chat, a na konci října se zjistilo, že maturity budou odložené, tak jsme se zase zpátky vrátili k tomu, že jsme se učili literaturu na klasickou maturitu. Tato situace ovlivňuje jak studenty, tak učitele. Myslím, že zvláště vůči studentům je to nespravedlnost.

Kromě státních maturit, které nám takhle „ničí“ vyučování, je tu další věc, která je pro nás docela náročná. V současné době se způsob výuky na středních školách ještě mění tím, že se zavádí školní vzdělávací program, podle kterého se má výuka řídit. A teď nastává přechodové období. Část studentů, páťák, čtvrťák, třeťák a druhák ještě „pojedou“ podle starých osnov – ale první ročník, který teď nastoupí, už se bude učit podle školního vzdělávacího programu.

Při přípravě školního vzdělávacího programu už s novou koncepcí státní maturity počítáme a můžeme ji do programu zapracovat – tedy za předpokladu, že už se koncepce maturity nebude měnit. Ale studenti, kteří jsou v druháku a výše a kteří se musí ještě učit podle osnov, to budou mít obtížné – pokud budou maturovat podle nové koncepce maturity, budeme je vlastně na maturitu připravovat z něčeho jiného, než bychom podle starých osnov měli.

Jestli tomu rozumím, měnila se koncepce maturity z češtiny podle toho, jestli byla  čeština pojímá jako cizí jazyk, nebo ne, je to tak?

Ano. V počáteční koncepci maturity se čeština pro neslyšící studenty komunikující ve znakovém jazyce brala jako cizí jazyk, to znamená, že maturovat se nemělo z literatury, ale z češtiny – z jazyka. Tak to nějakou dobu trvalo. V další koncepci se maturita vrátila zpátky k literatuře a teď se vlastně opět vrací ke koncepci čeština jako cizí jazyk.

Snahou je udržet podobu nové formy maturity tak, jak ji mají slyšící studenti. Když mají slyšící studenti maturitu rozdělenou na ústní maturitu z literatury, didaktický test a písemnou práci – je snaha dělat to úplně stejně i u neslyšících s tím, že pracujeme s předmětem čeština jako cizí jazyk. Místo ústní části mají studenti při maturitě chat a jinak zůstává didaktický text i písemná práce.

V didaktickém testu se zkouší schopnost čtení s porozuměním, znalost gramatiky, tedy schopnost porozumění češtině v tom nejširším slova smyslu. V písemné části se testuje dovednost vyprodukovat nějaký souvislý text a třetí část maturity, chat, testuje schopnost pohotově reagovat v komunikaci s druhým člověkem, ať budou studenti jednou komunikovat se slyšícím člověkem přes internet nebo přes SMS nebo jinak. To všechno jsou kompetence, které neslyšící člověk ve svém životě užije a bude je v každodenním styku se slyšícím okolím používat. Nová maturita připravená pro 3. skupinu studentů mi přijde strukturovaná dobře.

Když se podle nové koncepce nebude maturovat z literatury, znamená to, že ani v průběhu pětiletého studia nebudou mít studenti literaturu?

Co se týká osnov, tedy starého středoškolského vzdělání, tady literatura je a my ji nemůžeme nijak vyhodit. Školní vzdělávací program je trochu volnější, my učitelé si můžeme upravit, jakým způsobem budeme v hodinách pracovat. Nicméně i Rámcový vzdělávací program, na který je školní vzdělávací program vázaný, počítá s tím, že každý středoškolák získá nějaké vzdělání z oblasti literatury. V podstatě tedy není možné, aby studenti neměli vůbec žádnou literaturu – mění se však poměr, co se v literatuře bude učit, kolik se toho bude učit, jak a s jakým cílem.

Jaký na to máš, jako češtinářka, názor?

Literaturu miluju. Když ale student v podstatě není schopný číst s porozuměním, vidím, že učit ho něco z literatury, z literární historie, je samoúčelné, bez jakéhokoliv významu pro jeho praktický život. Teď, v nové koncepci, je možnost učit studenty češtinu a používat při tom literární texty. Samozřejmě vhodně vybrané – a takto mi to přijde logičtější. Bylo by fajn, kdyby se podařilo studenty během studia namotivovat ke čtení - o to jde v literatuře především.

Co v nové koncepci maturity považuješ za pozitivní změnu, krok dopředu?

Teď myslím zejména na třetí skupinu studentů, kterých se jako jediných týká maturita z češtiny jako cizího jazyka. Největší pozitivum vidím v tom, že se koncepci češtiny jako cizího jazyka konečně podařilo prosadit. Že s tím bude muset pedagogická veřejnost pracující s neslyšícími začít počítat. Protože když nešly změny zespoda, od samotných škol, je fantastické, že ke změnám dochází seshora a školy se tomu budou muset přizpůsobit. Tak jen doufám, že se tento postup, že změny přijdou seshora, povede. Ale to nejen směrem ke státním maturitám, ale byli bychom rádi, kdyby se to povedlo ještě seshora dolů od středních škol k základním školám. Na středních školách potřebujeme, aby k nám chodily děti s vyšší úrovní češtiny, než teď mají, protože potom je problém dovést je až k maturitě. Na to má člověk opravdu jen pár let v porovnání s tím, kolik času na to mají na základních školách.

Další krok vpřed vidím v tom, že bude konečně uznaný status tlumočníka pro neslyšící. Všechna zadání písemných částí státních maturit ve všech předmětech (jak to bude u českého jazyka, se zatím přesně neví) by měla být přetlumočená do znakového jazyka na CD, které bude student mít k dispozici zároveň s testem. To znamená, že se uzná znakový jazyk se vším všudy, i to, že studenti jsou schopni se všechno naučit, ale potřebují k tomu mít svůj jazyk. Myslím si, že to je fajn, protože to bude také tlačit na školy, které říkají: ne, tlumočník není potřeba.

Každá střední škola pro sluchově postižené se také bude muset rozhodnout, na co a jak bude své studenty připravovat. Jestli připravuje studenty, jejichž mateřským jazykem je čeština, a proto je budou připravovat na maturity z češtiny jako z vlastního jazyka, nebo připravuje studenty, kteří komunikují znakovým jazykem a čeština je pro ně cizí jazyk. A takhle se bude muset rozhodnout i každý jednotlivý student.

Kde naopak vidíš problematičtější místa nové koncepce?

Problém je v tom, že studenti, kteří by v nejbližších letech měli novou maturitu dělat, na to nebyli v průběhu studia systematicky připravováni. Doteď jsou připravováni na úplně jiný typ maturity. Najednou začnou být rychle připravováni na novou maturitu, ale to se samozřejmě nedá za rok dva všechno zvládnout. Koncepce maturity „předběhla“ koncepci vyučování na střední škole a teď by na to mohli studenti doplatit.

Říkala jsi, že 3. skupina studentů bude mít místo ústní části zkoušky zkoušku formou chatu, jak to bude vypadat?

Zatím, jak jsme to mohli vidět při maturitách na zkoušku, to funguje tak, že CERMAT (Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání – pozn.red.) zadá konkrétní témata. Není to tak, že by učitel se studentem povídal o čemkoli. Chatový pohovor je strukturovaný. Student dostane nějaké téma, na potítku se připraví a musí se umět k tématu s učitelem bavit, musí k němu říct, respektive napsat, například svůj názor nebo popsat osobní zkušenost.

Chat, to je něco, co neslyšící používají běžně, to by pro ně asi neměl být problém, ne?

Technicky to pro ně problém opravdu není, je to pro ně běžná forma komunikace. Při maturitě na zkoušku dokonce psali rychleji, než zadavatel stačil klást otázky, jsou vycvičení. Ale co se týká češtiny, tak tomu tak není, protože oni mezi sebou nepoužívají běžnou – správně lexikálně a gramaticky strukturovanou - češtinu, v tom mají co dohánět.

Myslíš si, že jsou studenti schopni v současné době zvládnout jazykovou úroveň češtiny, která je předepsaná v nové maturitní zkoušce?

Bohužel se stále ještě neví, jakou úroveň znalostí češtiny nakonec budou muset studenti zvládnout. Úroveň obtížnosti, která byla v maturitách na zkoušku, je zřejmě vyšší, než jsou mnozí studenti schopni zvládnout. Tyto výsledky ale nejsou dány nízkými schopnostmi studentů, ani příliš náročným zadáním, ale tím, že studenti k takovému typu maturity nebyli připravovaní: neprošli bilingválním vzděláním, kde je znakový jazyk a čeština jako cizí jazyk. Myslím si, že jednou by tato úroveň mohla být přiměřená znalostem studentů, ale museli by projít výukou, která tomu bude odpovídat, a to už od počátku vzdělávání na základní škole, resp. s přípravou již v mateřské škole.

Máš nějaké reference, jak jsou na tom s přípravou na novou maturitu učitelé jiných předmětů?

Ze státních maturit vstávají vlasy hrůzou kromě nás, češtinářů, ještě angličtinářům. Pro ně je strašák jazyková úroveň, ke které mají studenty v průběhu studia dovést. Na střední školu přichází studenti ze základní školy pro neslyšící, kde vůbec neměli jiný cizí jazyk než češtinu. A ta navíc nebyla vyučována jako cizí jazyk. Přijdou tedy bez jakékoli znalosti angličtiny a dovést je až k maturitě, toho se opravdu všichni angličtináři bojí, což je samozřejmé

Jak jim, tak nám češtinářům, strašně schází, že děti nemají jazykové zázemí ve znakovém jazyce. Vůbec nemají představu o struktuře znakového jazyka. Hodilo by se, abychom s ním mohli porovnávat češtinu, hledat, co je stejné a co je jiné. Ale když děti nemají základní jazykové povědomí, o tom, jak jazyk funguje, pak je problém dané jazykové jevy vysvětlit.

Moc bychom potřebovali, aby děti na základní škole prošly plnohodnotnou výukou znakového jazyka a v návaznosti na to výukou češtiny jako cizího jazyka, pak by se nám všem pracovalo mnohem snadněji. Odmalička se ale dětem dává jasně najevo, že znakový jazyk je jen podpůrný prostředek k češtině, že to v podstatě ani není jazyk. Ve školách pro neslyšící často učitelé znakový jazyk ani neumí...

Tak to je potom těžké něco prosazovat, když ani učitelé sami často neumí znakový jazyk... To by bylo potřeba na školách pro sluchově postižené hodně změn...

K tomu nemám, co bych dodala. To je problém číslo jedna. Je důležité, aby si školy řekly: „Znakový jazyk je pro nás hodnotný jazyk a naše děti ho budou dostávat“, pak to půjde. Vidím to u nás v Hradci. Dcera má na prvním stupni skoro samé neslyšící učitele. Je to dané i tím, že slyšící učitelé – pro mě zcela nepochopitelně – nejsou zřejmě ochotni jít do toho naučit se znakový jazyk. Věřím ale, že i to se časem změní.

Je to ale na druhou stranu obrovská šance pro neslyšící – pro ty je to pracovní uplatnění a šance dokázat, co všechno jsou schopni zvládnout. Jsem spokojená, že si dcera rozumí se všemi učiteli, že vidí dospělé neslyšící vyučovat na základní škole, kde je všichni berou jako rovnocenné. Když slyšící nejsou schopni naučit se znakový jazyk na slušné úrovni, tak češtinu zkrátka budou vyučovat neslyšící. Ale na druhé straně si myslím, že češtinu by měli vyučovat spíše slyšící učitelé – nejlépe v tandemu s neslyšícím kolegou. Slyšící lidé jsou v češtině zkrátka „doma“. Je to podobné, jako když chceme, aby znakový jazyk učil neslyšící.

Vy máte na základní škole předmět znakový jazyk?

Na základní škole už předmět „znakový jazyk“ máme. Myslím si ale, že čistě bilingvální vzdělávání (vzdělávání za rovnocenného postavení znakového jazyka a jazyka většinové společnosti, u nás češtiny – pozn.red.) ještě nedospělo do posledních ročníků od té doby, kdy bylo zavedené. Nevím to ale přesně, neučím na základní škole. Vím jen, že má dcera, která je teď ve čtvrté třídě, se už od první třídy, nebo od přípravky, v tomto bilingválním systému učí.

Takže to bude ještě chvilku trvat, než vyjdou ze základní školy „bilingvální“ studenti...

To je právě ono, když se začnou změny pohybovat odshora, není to ideální. Jde to velmi pomalu. Ale je to také tím, že nemáme žádné zastání v rodičích. Buď je jim jedno, jak vypadá vzdělávání jejich dětí, nebo tíhnou k češtině, protože je to jejich vlastní jazyk. Docela by se nám líbilo, kdyby si rodiče uvědomili, že jejich děti potřebují jiný jazyk, znakový jazyk, a tlačili na školy: „Chceme, aby byly naše děti vzdělávány ve znakovém jazyce“.

To je ale asi přirozenou touhou slyšících rodičů, aby jejich dítě bylo co nejméně speciální. Takže pro ně nebude varianta znakový jazyk moc atraktivní...

U nás na základní škole máme třídy vedené orálně a třídy vedené znakovým jazykem – bilingválně. To znamená, že máme třídy, kde je víc dětí s kochleárním implantátem, kde rodiče chtějí, aby děti měly češtinu jako hlavní jazyk. A pak jsou třídy, kde jsou děti neslyšících rodičů, moje děti, nebo děti rodičů, kteří netrvají na orálním vzdělávání, a u kterých škola vidí, že je pro ně vhodnější bilingvální metoda. To znamená, že máme paralelní ročníky. Je na rodicích, kam se rozhodnou své dítě zařadit. Myslím si, že tohle je dobré řešení, když si rodiče mohou vybrat. Vím, že pro rodiče je těžké si dopředu uvědomit, někdy to dokonce nepochopí ani dodatečně,že ta trocha „speciálního“ vzdělávání vede k tomu, že jejich ratolesti jsou jako dospělé schopné se plně zapojit do života většinové společnosti.

Jak se na střední škole vypořádáváte s dělením studentů do jednotlivých skupin podle jazykových preferencí tak, jak k tomu směřuje nová maturita?

Právě jsme navrhli škole koncepci výuky češtiny s ohledem na to, že by se studenti učili ne po ročnících, ale po skupinách, podle toho, zda budou maturovat z češtiny jako v cizího jazyka, nebo z češtiny stejně jako slyšící. Připravili jsme několik jazykových skupin rozdělených podle toho, v jakém jazyce jsou studenti „doma“, jaký preferují.

Vzhledem k tomu, jak málo stát dotuje vyučování, je tohle podle mého názoru jediná, jakž takž snesitelná varianta, jak vyučovat studenty, aby to mělo nějaký smysl. Je pravda, že v takto namíchané třídě budu studenty dělit do skupin, protože tu budou dohromady různé ročníky, ale přece jenom můžu lépe procvičovat se všemi dohromady jednotlivé jazykové kompetence ve srovnání s tím, když jsou ve skupině stejně staří studenti, ale komunikují různým způsobem. Jednotlivá cvičení si mohou být podobná, studenti si je mohou navzájem opravovat, můžou spolupracovat, někdo z nich může dělat těžší část úkolu, někdo tu lehčí...

Je možné zabránit tomu, aby studenti zneužili možnost dělení se do tří skupin – a vědomě se zařazovali do pro ně lehčí, třetí, skupiny?

Člověk si musí dát pozor na to označení „lehčí“ a „těžší“ maturita. Do třetí skupiny, kde je čeština jako cizí jazyk, patří jednoznačně studenti, kteří preferují v komunikaci znakový jazyk. Pro ty, kdo používají primárně češtinu, by mohla být tato varianta zkoušky lehká – ti patří do první nebo druhé skupiny.

Myslím si, že na středních školách je určující, odkud k nám student přichází. Nemyslím, že by bylo úplně v pořádku, aby dítě, které bez problémů absolvovalo běžnou základní školu se slyšícími spolužáky, přišlo na střední školu a bylo ve třetí skupině. Ti studenti, kteří přicházejí ze základních škol pro sluchově postižené, jsou většinou zařazeni u maturit do třetího stupně - pokud by si sami nepřáli maturovat v první nebo ve druhé skupině, kde je čeština jako primární jazyk.

Existuje nějaká učebnice češtiny pro střední školy pro studenty se sluchovým postižením?

Žádná „jednotná“(povinná) učebnice k češtině jako k cizímu jazyku, ani učebnice literatury neexistuje. Máme výborné učebnice češtiny prof. Macurové, které jsou orientované přímo k neslyšícím. Podobných učebnic bychom potřebovali víc (prof. Alena Macurová pracuje na Filosofické fakultě University Karlovy v Ústavu českého jazyka teorie komunikace – pozn.red.). Je to ale tak, že si každý učitel sám vybírá, podle jakých učebnic bude učit.Učebnic češtiny pro cizince je celá řada, ale cílová skupina, které jsou určené, nejsou neslyšící studenti, takže učitel naráží automaticky na různé překážky.

Je otázka spousty let, než někdo nějakou kvalitní ucelenou učebnici češtiny pro neslyšící vytvoří. Vždycky, když to začneme s kolegy probírat, dospějeme ke stejným věcem. Čeština jako cizí jazyk určitě ano, ale děti se v tomto modelu musí učit hned na základní škole.Učitelé musí projít speciálním vzděláváním, jak vyučovat češtinu jako cizí jazyk. A hlavně, děti musí odmalička mít předmět znakový jazyk, kde se dobře zorientují v tom, jak jazyk funguje, aby bylo na co navázat při výuce češtiny. Takže si říkáme, že na střední škole by měl být také předmět český znakový jazyk. To je ale těžké prosadit, protože už teď je rozvrh nabitý k prasknutí a nikdo se nechce vzdát svých hodin.

Je to guláš. Těžko říct, jak z toho ven. Každá škola se s tím musí poprat sama. Když si na začátku každý ředitel řekne: „Umožním studentům, aby měli předmět znakový jazyk a čeština se bude učit jako cizí jazyk. Uděláme, co bude v našich silách.“ … pak to půjde. Ale jakmile se začnou vymlouvat na to, že znakový jazyk je potřeba jen v začátcích vzdělávání a že děti vlastně česky umí, a že každý trošku slyší a že musíme vyhovět každému rodiči, tak se nikam nedostaneme.

Přihlásila se vaše škola na generální zkoušku na maturitu, která bude v říjnu 2010?

To netuším, protože tohle nedělám já. Předpokládám ale, že se přihlásila, protože zatím jsme se přihlásili ke všem zkouškám nanečisto. Vždycky jsme měli zájem si maturitu vyzkoušet, vidět, jak to vypadá. Ale asi se tak nechovají všechny školy, protože na poslední maturitě na zkoušku jsme byly jen dvě střední školy z celé republiky, tedy pokud mám správné informace...


 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
Hlasy tichého sveta 1
29/09/2014 - Slovenská televízia
Alpská lyžařka Tereza Kmochová
27/09/2014 - Česká televize
Návrat k přirozené výchově
15/09/2014 - Česká televize
Moderátorka Zlatuše Kurcová
01/09/2014 - Česká televize
Neslyšící a právo na kulturní a společenský život II.
04/08/2014 - Ivan Dlask, Naďa Dingová, Marie Basovníková
Vaše dotazy na ČSSZ
15/06/2014 - Česká televize
Pracovní úspěchy neslyšících
10/06/2014 - Česká televize
Hudba a neslyšící
30/05/2014 - Česká televize
Lidé na Osmičce odhlasovali, že Tichá kavárna je nejlepší
14/05/2014 - Tichá kavárna
Neslyšící a právo na kulturní a společenský život I.
12/05/2014 - Ivan Dlask, Naďa Dingová, Kateřina Červinková Houšková
Skryté titulky
08/05/2014 - Česká televize
Film Deaf Festival 2013
05/05/2014 - Česká televize
Osobnosti neslyšících - Josef Brožík, Václav Ptáček
22/04/2014 - Česká televize
Neslyšící a právo na pracovní uplatnění odpovídající jejich schopnostem II.
14/04/2014 - Ivan Dlask, Naďa Dingová, Petr Vysuček
Zpřístupnění veřejných budov
01/04/2014 - Česká televize
Lucie Bílá: „Budu teď pro své nové přátele ráda mlčet!“
01/04/2014 - Regína Broková

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Metodický průvodce na pomoc studentům a učitelům při výuce anglického jazyka
SignOnOne – online kurzy angličtiny pro neslyšící evropské začátečníky
Možnosti zvýšení čtenářské gramotnosti u neslyšících žáků
Největší pozitivum nové maturity vidím v tom, že se koncepce češtiny jako cizího jazyka
Trendy ve výuce cizího jazyka u žáků se sluchovým postižením
Jak zvládají neslyšící a nedoslýchavé děti výuku cizích jazyků (TKN)
Jak učit neslyšící český jazyk
Čeština přes e-mail
Nová státní maturita z češtiny (TKN)
Sociolingvistické a pragmatické aspekty výuky češtiny jako cizího jazyka
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Úprava textů pro čtení s porozuměním
Slovotvorná terninologie v učebnicích ČJ
Interaktivní učebnice českého jazyka pro neslyšící - 3. pád
Jak učit neslyšící český jazyk
Psaná čeština a čeští neslyšící
Sociolingvistické a pragmatické aspekty výuky češtiny jako cizího jazyka
Angličtina pro neslyšící
Text, jenž slyší
Český jazyk pro neslyšící I.
Stavba slova v učebnicích ČJ pro ZŠ pro neslyšící a ZŠ pro žáky se zbytky sluchu

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 4
celkem: 4
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
STV přináší nový pořad "Hlasy tichého svět
Neslyším, přesto běžím – v Praze ve žlut
Výstava "Země černých faraonů"
Aplikace Braci – monitor dětského pláče
Sebeobrana pro neslyšící
Den otevřených dveří ve skautské klubovně
Co se děje v ASNEP - květen 2014
Výstava neslyšících a nedoslýchavých fotogra
Práce pro OZP je nyní dostupnější
Çava Čarodějky – ženy z různých světů

RSS kanály 

[CNW:Counter]