Protože se domníváme, že je tato oblast tlumočení specifická a velmi důležitá jak pro neslyšícího klienta, tak tlumočníka, rozhodli jsme se zařadit miniseriál o soudním tlumočení. V této první části seznámíme čtenáře s teorií soudního tlumočení podle Nancy Frishbergové - dozvíme se zde, jak to vypadá v USA a na co je třeba si dávat pozor. V příštím čísle potom vyjde článek, který se bude zabývat praktickou stránkou tohoto problému.
Soudní tlumočník neznamená podle Frishbergové pouze tlumočník přítomný v soudní síni. Tzv. soudní tlumočení se může odehrávat i např. při výslechu na policii, diskusi mezi klientem a jeho právním zástupcem, administrativním slyšení, atd.
Jak je právo na tlumočníka u soudu zakotveno v americkém právním systému? Ve federálním právu existuje předpis pro kriminální soudní spory, který chrání právo sluchově postiženého na porozumění celé soudní proceduře. Každý stát se pak liší místní vyhláškou o přítomnosti soudního tlumočníka a ostatní druhy soudních sporů (občanské a administrativní) jsou pak ošetřeny v právu každého státu - stát může a nemusí přítomnost tlumočníka garantovat. Každý tlumočník u soudu by měl podle Frishbergové znát současný stav práva ve státě, kde se pohybuje.
Zde však také vyvstává otázka, kdo je zodpovědný za placení tlumočnických služeb při nekriminálních soudních sporech. Tlumočník by neměl začít tlumočit bez řádné smlouvy o zaplacení a většinou by z placení měl být vyloučen neslyšící klient. Někde je tlumočník placen přímo soudem, v jiných státech je jeho odměna započítána do soudních výloh.
V jaké roli se objevují u soudu neslyšící lidé? Mohou vystupovat de facto ve všech rolích - žalobce, obžalovaný, obhájce, svědek, rodič nezletilého, porotce. Na obrázku můžeme vidět pozici tlumočníka v případě, že neslyšící je právníkem.
V některých případech může být zapotřebí u soudu i více tlumočníků - například pro případ rozvodu by měla mít každá strana tlumočníka svého. Pokud se tlumočník předem seznámí s podmínkami tlumočení a zjistí, že se proces bude odehrávat za speciálních komunikačních podmínek, může sestavit tým složený z tlumočníků jak slyšících, tak neslyšících.
Pokaždé by při přítomnosti tlumočníka v jednací síni měl být na tento fakt upozorněn soudce a měla by mu být osvětlena tlumočníkova role - tj. že se tlumočník nebude podílet na rokování nebo rozhodování (např. pokud je neslyšící členem poroty), pouze zprostředkuje komunikaci mezi neslyšícím klientem a ostatními (př. členy poroty). Tlumočníkova role by měla být jasná ale i dalším účastníkům komunikace. Pokud tomu tak není, smí tlumočník svoji roli předem osvětlit a seznámit účastníky komunikace např. s etickým kodexem. Tímto může zabránit nedorozumění a přerušování v průběhu soudního procesu. Tlumočník pracuje pod přísahou, která jej zavazuje, že vše přetlumočí věrně a že je povinnen respektovat rozhodnutí soudce.
Soudce také může rozhodnout o kvalifikaci tlumočníka a požádat jej, aby popsal své dovednosti a zkušenosti. Podle Frishbergové je dostatečnou kvalifikací certifikát RID (Registry of Interpreters for the Deaf).
Pak se také nabízí otázka, zda smí tlumočník ze své role vystoupit a oslovit soud. Soud často nebývá obeznámen s otázkami spojenými se sluchovým postižením, znakovým jazykem, jazykovými dovednostmi neslyšících nebo situací tlumočení. Tlumočník smí soud s těmito specifky obeznámit a zabránit tak nedorozumění. Stejně tak smí tlumočník odstoupit od tlumočení v jeho průběhu, pokud se k tomu necítí dostatečně kompetentní. Může přerušit jednání a žádat o přistoupení k soudci.
Občas se také stane, že je tlumočník požádán, aby nějakou informaci netlumočil. V tomto případě smí jednání přerušit a oslovit soud s argumentem, že vše, co bylo řečeno, musí být přetlumočeno. K takovému jednání přirozeně potřebuje takt a diplomacii, protože soudce rozhoduje o všem, co se děje v soudní síni - včetně toho, co smí a nesmí dělat tlumočník. Občas je lepší opustit soudní síň než zůstat a netlumočit a porušit tak etický kodex.
Tlumočník by se měl vyvarovat dvou situací: soukromé konverzace s klientem a policejního výslechu bez právního zástupce. Může se stát, že by později musel o těchto událostech svědčit a opět by se tak dostal do sporu s etickým kodexem.
Soudní tlumočníci se nezřídka dostávají do sporu se svými klienty. Klienti se domívají, že s nimi nebylo vhodně zacházeno. A tak je u každého soudního tlumočníka v USA možné pojistit svoji spolehlivost nebo uzavřít pojistku proti zneužití úřední moci.
Připojte se! 