První výsledky evropského průzkumu, který zorganizovalo Evropské fórum tlumočníků znakového jazyka EFSLI, představila jeho prezidentka a členka výkonného výboru Evropské asociace právních tlumočníků a překladatelů EULITA
Tlumočníci se při své práci stále častěji setkávají se zvýšeným používáním moderních technologií, od aplikací sociálních médií až po videokonference a videotlumočení. To samé platí i pro tlumočníky znakového jazyka tlumočících z mluveného do znakového jazyka nebo mezi dvěma znakovými jazyky či jejich různými podobami. Díky zvýšenému povědomí a lobování ze strany Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka EFSLI a Evropské unie neslyšících (EUD) je tlumočení znakového jazyka v celé Evropě stále více vnímáno a přijímáno jako profese. Odhaduje se, že v Evropské unii žije 750 000 uživatelů znakového jazyka pro neslyšící a 7 500 tlumočníků tohoto jazyka (EUD, 2010). Podle národní legislativy jednotlivých států mají uživatelé znakového jazyka v různých zemích nárok na tlumočení při vzdělávání, v zaměstnání a veřejném dění. Ve všech evropských zemích mají uživatelé znakového jazyka právo na tlumočníka znakového jazyka v trestním řízení, a to díky národním zákonům a hlavně díky nové evropské směrnici 2010/64/EU, která přináší řadu změn na národní úrovni.
V právních věcech je technicky možné poskytnout tlumočnické služby na dálku prostřednictvím videokonference. V současné době je použití videotechnologie ve znakovém jazyce ještě stále technicky omezeno. Jde například o použití 2D obrazu na obrazovce, dobu, po kterou může účastník sledovat digitální obrazovku, možnost interakce a neschopnost reálně sledovat všechny aspekty jednání.
Výsledky průzkumu lze použít jako odrazový můstek pro posouzení všech výhod i úskalí tlumočení znakového jazyka pomocí nových technologií.