Shrnutí závěrečné zprávy z výzkumu spokojenosti neslyšících klientů s tlum. službami

I. 0 průzkumu

Výzkum byl realizován s cílem zjistit, co si neslyšící klienti v České republice mysli o poskytovaných tlumočnických službách a jaký je z jejich pohledu současný slav tlumočeni znakového jazyka. Žádný podobný průzkum zatím nebyl v České republice realizován.

Celý výzkum realizovala Česká komora tlumočníků znakového jazyka. o.s., konkrétně její výzkumný tým ve složeníTamara Kováčová, Barbora Harvánková a Markéta Spilková. S tímto týmem spolupracovali Naďa Dingová, Jindřich Mareš, Michal Brhe, Jan Táborský, Helena Andrejsková, Ladislav Veselý a Barbora Kosinová.
Výzkum trval 3 měsíce, a to od října do prosince 2010.

II. Popis současné situace

Neslyšící mají na tlumočnické sužby právo podle zákona 1384/2008 Sb, o komunikačních systémech neslyšicich a hluchoslepých osob. Dáte jsou tlumočnické služby pro neslyšící uzákoněny jako sociální služba. V ČR jsou různi poskytovatele tlurnočnických služeb (např. CZTN s celorepublikovou působností, organizace neslyšicich, tlumočnické organizace).

Existuje zde jediná profesní organizace tlumočníků, které sdružuje tlumočniky znakového jazyka a realizuje pro né systematické vzděláváni, a tou je Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o. s. (Komora).

III. Jak výzkum probíhal?

Nejdříve jsme zhodnotili obdobné výzkumy v zahraičí, ale žádný podobný průzkum jsme nenašli. Tento průzkum je rovněž prvním průzkumem svého druhu v ČR. Jeho cílem bylo oslovit co největší počet klientů služeb.

Výzkum byl koncentrován do relativně krátkého časového období, proto jsme se rozhodli pro verzi online dotazniku. Aby byl dotazník plně srozumitelný všem užrvatelům tlumočnických služeb, byl přeložen do českého znakového jazyka. Na překladu pracovali neslyšící odborníci. Výzkum byl publikován na internetu, dáte jsme o něm šíři informace např. pomoci Faceoooku, osobními emaily, přes CZTN a zasláním informací do organizací neslyšících. Pro neslyšící, kteří nejsou počítačově gramotní, jsme realizovali výjezdy, v jejíchž rámci jsme především starším neslyšícím poskytli při vyplňováni dotazníku technickou podporu.

Dotazník vyplnilo 227 neslyšících respondentů, mužů i žen, různého vzdělání a věku ze všech 14 krajů ČR.

IV. Jaké jsou výsledky průzkumu?

Dotazník vyplnilo nejvíce neslyšících, kleří ve své komunikaci preferují český znakový jazyk a využivaji služeb tlumočníků zrakového jazyka. 46 % respondentů si objednává tlumočníka přes CZTN, 17 % respondentů přes ČUN a 12 % neslyšícich využívá k tlumočeni kamaráda. 40 % respondentů si objednává tlumočnika méně než jednou měsíčně a 31 % respondentů si ho objednává dvakrát až pětkrát měsíčně. Tlumočnika si klienti nejvíce objednávají pro návštěvu lékaře, přednášek a úřadů.

Nejvíce respondentů (77 %) nedostane tlumočnickou službu méně než jednou za měsíc, nejčasteji pro tlumočeni u lékaře (31 %), na přednášky (20 %) a pro jednáni na úřadě (12%). Nejvíce neslyšících využívá tlumočnické služby v Praze. 70 % neslyšících je informováno, co je Etický kodex tlumočníka. Klienti uvedli, že po tlumočníkovi vyžadují hlavně srozumitelnost (42%) a příjemné vystupováni (22%).

29 % klientů má dva oblíbené tlumočniky a těm většinou důvěřuje jako profesionálům, 48 % respondentů je nakonec spokojeno s novým tlumočníkem, kterého před objednáným tlumočením neznali a 45 % respondentů je ochotno si takového tlumočníka znovu objednat. Jako největší nedostatky tlumočníka respondenti uvádět že tlumočník nerozumí klientovi a nedokáže jeho promluvu simultánně tlumočit (16 %), tlumočník nerozuměl tématu, které tlumočil (16 %), klient nerozuměl tlumočníkovi (12 %), tlumočník pišel pozdě (12%), tlumočník se béhem tlumočeni baví se slyšicími (11 %) a že tlumočník porušil mlčenlivost (7 %).

Klientům na situací v ČR nejvíce vadí nedostatek kvalitních tlumočníků (46 %), špatné finanční ohodnocení tlumočníků (18 %), nedostatečné vzděláni tlumočníků (13 %) a neschopnost tlumořníků dodržovat Etický kodex tlumočnika (11%). Podle většiny respondentů není současná situace ideální, ale oproti stavu před deseti lety se zlepšila.

V. Závěry průzkumu

Jako nejaktuálnější problémy v poskytováni tlumočnických služeb v ČR z výzkumu vyplývá:

1. akutní nedostatek kvalitních tlumočníků,
2. nedostačující jazykové kompetence tlumočníků, a to na rovině percepce i produkce,
3. nedostačující znalostní zázemí tlumočniků v oblasti témat, která mají tlumočit,
4. nedostacujici aplikace Etického kodexu tlumočniky v tlumočnické praxi.

VI. Doporučení pro další akce pro zlepšeni tlumočnických služeb v ČR

a) Pro poskytovatete tlumočnických služeb

• Podporovat navýšení počtu kvalitních tlumočníků v ČR ať již v rámci stávající vzdělávací soustavy (na úrovni univerzit či vyšších odborných škol), či v rámci podporování dalšího vzdělávání mimo hlavní vzdělávací soustavu, například v podobě podpory kvalitní výuky tlumočení a podpory organizacím. které se zabývají profesním vzděláváním nových i stávajicích tlumočníků znakového jazyka.
• Zlepšení odpovidajícího finančního ohodnoceni pro aktivní tlumočníky znakového jazyka (aby příjem tlumočníka pracujícího na plný úvazek dosáhl alespoň úrovně průměrné mzdy v ČR.)
• Finančně podpořit další jazykové i tlumočnické vzděláváni pro stávající tlumočníky znakového jazyka.
• Podporovat vyváženou distribuci kvalitních tlumočníků poměrně k počtu klientů ve všech krajích ČR tak, aby byl v každém kraji dostupný odpovídajici počet kvalitních tlumočniků.
• Finančně podporovat poskytovatele kvalitniích tlumočnických služeb.
• Podporovat další výzkumy týkající se spokojenosti klientů s tlumočnickými službami v ČR. které by mohly navazovat na tento pilotní průzkum. Jak ukazuje stavajíci výzkum, navazující výzkumy by měly probíhat převážné kvalitativními metodami.

b) Pro profesní organizace sdružující tlumočniky pro neslyšící: Ve vzdělávacích aktivitách se zaměřovat především na:

• obecné a celkové vzděláváni začínajících i stávajících tlumočníků, a to jak v jazykové oblasti, tak v oblasti teoretické a odborné tlumočnické přípravy,
• zvyšování kompetenci tlumočniků především v obtasti užíváni jejich pracovních jazyků.
• zvyšování kompetenci tlumočniků v odborných znalostech pro širší zastoupení tematických oblastí,
• vzdělávaní tlumočniků v obtasti uplatňováni Etického kodexu tlumočníka v praxi.

V dalších aktivitách se zaměřovat především na:

• rozpracováváni ostatních širších aspektů kvalitních tlumočnických služeb v ČR.
• realizaci dalších výzkumných šetření, tentokrát kvalitativního charakteru, která by byla doplněním tohoto pilotního výzkumu a která by pomohla získat detailnější odpovědi na otázky tykající se zkvalitňování tlumočnických služeb pro neslyšící, a to na základě představ samotných neslyšících klientů.

VII. Poděkováni

Poděkováni patří České komoře tlumočníků znakového jazyka, která ideově, technicky a organizačně pomohla celý výzkum realizovat. Dále děkujeme všem respondentům, kteři se na výzkumu podíleli, a též celému výzkumnému týmu.