Tento článek má více stran:
» Tlumočení slyší...
» Výchozí postaven...
» Představy slyšíc...
» Profesionální tlu...
» Učení se ČZJ a v...
» Zajištění tlumo...
Jak si mohou slyšící nebo neslyšící lidé tlumočníka objednat? Kdo tlumočnické služby zaplatí?
Tlumočnické služby neslyšícím lidem (Neslyšícím) jsou v České republice uzákoněny od roku 1998 zákonem č. 155/1998 Sb. o znakové řeči. Tlumočnické služby jsou stanoveny § 8: "Neslyšící mají při návštěvě lékaře, vyřizování úředních záležitostí a při zajišťování dalších nezbytných potřeb právo na tlumočníka znakové řeči." Naplnění zákona je provedeno změnou zákona č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení ve znění zákona o znakové řeči, cituji § 86: "Občan (...) má nárok na bezplatné poskytnutí tlumočnické služby formou úkonu pečovatelské služby (...), v rozsahu nejvýše 24 hodiny za kalendářní rok." Doposud je tedy zajištění tlumočnických služeb nahlíženo jako úkon pečovatelské služby. Pečovatelská služba je podle vyhlášky č. 182/1991 Sb. charakterizována jako pomoc (nejen) dětem a rodinám (srov. § 20, 21), ale podle § 49 i pomoc "(...) těžce zdravotně postiženým občanům a starým občanům, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou nebo další osobní péči, pokud jim potřebnou péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci." Obecně je rodinná příslušnost v rámci tohoto zákona velmi podstatná. Může-li totiž zajistit "pečovatelský úkon" osoba z rodiny, není (v některých případech) potřeba občanovi poskytovat ze zákona pečovatelskou službu. U tlumočnické služby neslyšícím lidem by se však mohlo jednat o výjimku, ale nejedná. K tomu srov. rozhodnutí referátu sociálních věcí okresního úřadu), kde je úkon tlumočnické služby poskytnut na základě toho, že neslyšícímu člověku nemohou potřebnou "péči" (tlumočení) poskytovat rodinní příslušníci. Je tímto rodinným příslušníkem i slyšící dítě hluchých rodičů? Podporuje tak legislativa České republiky tlumočení malých slyšících dětí hluchých rodičů? Vedou tyto legislativní úpravy ke zkvalitnění tlumočnických služeb pro neslyšící lidi?4
Pečovatelská služba je ve velké míře založena na dobrovolné pomoci (srov. § 59). Podle toho je i ohodnocena (§ 60): "Dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby se poskytuje odměna za kalendářní měsíc až do výše minimální mzdy pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou s přihlédnutím ke kvalitě, počtu a náročnosti poskytovaných úkonů pečovatelské služby." Tlumočník ČZJ tedy nemůže podle zákona vykonávat tuto práci jako výdělečnou činnost. Procedura sjednávání tlumočníka je pro neslyšícího člověka navíc velmi pracná, ne-li nemožná. Jak si má např. prelingválně neslyšící člověk žádat o tlumočníka na příslušném referátu sociálních věcí bez tlumočníka? Ovládají zaměstnanci těchto pracovišť ČZJ?
Velmi pozitivním přínosem v této situaci bylo zřízení Centra zprostředkovávajícího tlumočníky pro neslyšící (dále jen CZTN), jehož zřizovatelem je Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP). Služba je vytvořena pro klienty, kteří jsou neslyšící, nedoslýchaví, ohluchlí, hluchoslepí i slyšící. Operátoři CZTN tedy zprostředkovávají klientům tlumočníka podle jejich komunikačních potřeb. CZTN začalo se svou činností v říjnu roku 2003 tak, že tlumočníky pouze zprostředkovávalo. Ve svém počátku své služby klientům poskytovalo CZTN zdarma, ale samotné tlumočení si klient musel uhradit sám. Od března roku 2004 již CZTN tlumočnické služby proplácí a klient si je tedy nemusí hradit. Proplácení tlumočníků pro rok 2004 je umožněno dotací Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
Pokud si klient objednává tlumočníka v CZTN poprvé, je důležité, aby zadal své osobní údaje 5 (jméno, datum narození, adresu trvalého bydliště) a kontakt na sebe (SMS, fax, email).6 Tyto údaje může za klienta zadat s jeho souhlasem i jiná osoba. Pokud je v blízkosti neslyšícího člověka tlumočník, může neslyšící klient zadat CZTN požadované údaje telefonicky jeho prostřednictvím. Je však nezbytné, aby si klient vybral způsob tlumočení: český znakový jazyk (ČZJ), artikulační vizualizaci, znakovanou češtinu (viz termíny tlumočník ČZJ, artikulační vizualizace, transliterace), tlumočení pro hluchoslepé. Toto rozhodnutí těžko za klienta udělá někdo jiný. Klient si může objednat konkrétního tlumočníka. Velmi důležité je zadání přesného místa tlumočení, datumu a času tlumočení (popř. místa setkání s tlumočníkem). Operátoři CZTN dále zjišťují situaci, která bude tlumočena a téma, kterého se bude komunikace týkat. Tyto informace jsou potřebné, jak pro tlumočníka, tak i pro operátory CZTN, kteří rozhodují, zda budou tlumočnické služby proplaceny CZTN nebo jinou institucí.7 Všechny tyto informace bude operátor zjišťovat od klienta při vytváření požadavku. Na základě získaných informací se tlumočník rozhodne, zda tlumočení přijme. Každý tlumočník si uvědomuje sám nejlépe, jaké tlumočení už přesahuje jeho znalosti a jazykové i komunikační kompetence.
Operátoři CZTN tedy najdou vhodného tlumočníka podle zadaných kritérií a informují klienta o vybraném tlumočníkovi. Klient má právo tlumočníka z nějakého osobního důvodu odmítnou (ne každý tlumočník vyhovuje všem neslyšícím lidem). Jakmile klient souhlasí s vybraným tlumočníkem, předá operátor tlumočníkovi jméno klienta a upřesní místo setkání za tím účelem může tlumočníkovi najít vhodný dopravní spoj).
V současnosti je v databázi CZTN přibližně 60 tlumočníků z různých měst a obcí v Česku. Tito tlumočníci mohou do přilehlých (i vzdálených) obcí dojíždět. V roce 2004 je tlumočníkům hrazeno cestovné jako nepřímá tlumočnická činnost. Zájmem Centra (potažmo i klientů) je, aby v jeho databázi bylo tlumočníků co nejvíce z celého Česka. Je žádoucí, aby se informace o činnosti CZTN dostávaly k neslyšícím lidem. Za tím účelem je dobré informovat různá pracoviště, kde neslyšící lidé často jednají, např. lékaře, učitele, zaměstnance rozličných úřadů státní správy i samosprávy. Tito lidé by mohli předat kontakt na CZTN neslyšícím lidem osobně.
poznámky
- 4 K tomu srov. § 59 ( vyhlášky č. 182/1991 Sb."Pomoc a ošetření, které poskytují potřebnému občanovi jeho manžel (manželka, druh, družka), rodiče, syn, dcera a u pečovatelské služby pro rodiny s dětmi prarodiče dětí, nelze považovat za pečovatelskou službu." Podle tohoto paragrafu nemohou hluší lidé zažádat o tlumočníka na pečovatelské službě, když jiný tlumočník než jejich vlastní dítě není v dosahu. K tomu srov. článek Ministerstvo otevře školy neslyšícím dětem. Lidové noviny, 2.6. 2002, kde informuje P. Kučera čtenáře o tom, že MŠMT nemá námitky proti tomu, aby neslyšícím lidem tlumočili jejich příbuzní, pokud ovšem budou speciálními pedagogy se znalostí znakového jazyka. V tomto případě se jedná o tlumočení neslyšícím dětem integrovaným do "běžných" základních škol.
- 5 Veškeré údaje o klientech a tlumočnících jsou používány pro efektivní činnost CZTN a dokumentaci o řádné čerpání státní dotace. K údajům mají přístup pouze osoby smluvně prověřené jejich zpracováním, které jsou vázány mlčenlivostí během výkonu práce i po jejím skončení.
- 6 Požadavek na tlumočení mohou klienti zadávat osobně (operátoři ovládají ČZJ, popř. i znakovanou češtinu) na adrese: Hábova 1571, 155 00 Praha 5, Stodůlky, telefonicky nebo faxem na čísle 251 613 623, SMS zprávou na čísle 776 701 502 nebo prostřednictvím internetu www.asnep.cz/tlumoceni (tlumoceni@gong.cz). Pracovní doba operátorů CZTN je ve všední dny od 9,00 do 17,00 hod. Bližší informace o CZTN např. Centrum proplácí tlumočníkům služby. Gong, 33, 2004, č. 4, s. 9; Janeček, J.: Centrum tlumočníků jen pro vyvolené? Gong, 33, 2004, č. 9, s. 3, 24. Další informace k tlumočení pro neslyšící lidi, k činnosti CZTN a ke spolupráci CZTN s tlumočníky viz výše uvedené kontakty nebo internetová adresa: info.tlumoceni@gong.cz
- 7 Výjimkou je proplacení tlumočnických služeb prostřednictvím zmíněné pečovatelské služby. Vedle toho je také povinnost soudních a policejních institucí zaplatit tlumočníkovi za jeho služby. Další oblastí jsou vzdělávací instituce (školy), které by měly tlumočnické služby svým žákům proplatit (na základě směrnice MŠMT č. j. 13 710/2001-24 k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení: na finančním rozpočtu škol se podílí odbor školství příslušného krajského úřadu), školy by měly zajistit tlumočnické služby i svým zaměstnancům. Tlumočnické služby by měl rovněž proplácet organizátor jakékoliv akce, který předpokládá účast neslyšících lidí. Některé situace jsou však sporné a otázkou je, kdo má tlumočnické služby financovat. Např.: Měl by zaměstnavatel neslyšících pracovníků hradit tlumočnické služby ze svých zdrojů? apod.
Připojte se! 