Jaké osobní zkušenosti mám jako neslyšící klient s tlumočníky znakového jazyka

Redaktorka (R): Opět dnes ve studiu vítám pana Petra Vysučka, odborného asistenta oboru Čeština v komunikaci neslyšících na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, předsedu organizace Pevnost - České centrum znakového jazyka. Snad už ani nemusím dodávat, že pan Petr Vysuček je neslyšící, už byl hostem v našem seriálu. Samozřejmě komunikace neslyšících se slyšícími se neobejde bez tlumočníků znakového jazyka, takže také připomínám, ještě vám milí posluchači, že je s námi samozřejmě ve studiu tlumočník do znakového jazyky - je to paní Naďa Dingová. Jsou tlumočníci znakového jazyka u nás takoví, jaké byste si představoval pane Vysučku, nebo odpovídají tedy představám komunity Neslyšících? Nebo jsou vaše představy trošku jiné?

Petr Vysuček

Petr Vysuček (PV) /hlasem Naďi Dingové/ : No to je taky taková obecně položená otázka, ale já se na to pokusím odpovědět. V současné době, naše tlumočnické služby jsou lepší než kdysi. To samozřejmě, jsem si toho vědom, ale ještě nejsou úplně dokonalé. Samozřejmě se čas od času objeví problémy, ale proti tomu co se dělo.. co se dělo kdysi, tak jsou to maličkosti. Chci jenom zdůraznit, že do budoucna potřebujeme stále více a více tlumočníků profesionálů, těch kvalitních tlumočníků.

PV: Ale samozřejmě, ano. Já potřebuji používat tlumočníka. Já když potřebuji něco důležitého vyřídit a chci mít jistotu, jestli opravdu si obě strany si rozumíme, tak použiju tlumočníka. Je pravda, že můžu použít psanou formu. Já se s tím člověkem můžu dorozumět písemnou formou, ale většinou - co se týče třeba jednání na úřadec - tak úředníci nejsou moc vstřícní právě této formě komunikace. Tak pro urychlení používám tlumočníka.

PV: No, ty situace jsou nejrůznější.. Třeba teďka v poslední době jsem byl u zubaře a šlo o závažný zákrok, takže tam jsem si toho tlumočníka vzal. ... Samozřejmě když jdu na ňáký úřad. V poslední době jsem vyřizoval věci ohledně bytu, tak zase potřebuju tlumočníka. Když jdu vyřizovat do banky, důležité věci, tak je to tak závažná věc, že chci mít jistotu jestli to probíhá tak, jak potřebuju - také si vezmu tlumočníka. Častokrát vlastně jsem objednáván jako přednášející na různé konference a semináře a tam zase potřebuju tlumočníka. Ale pozor (smích) není to tak, že mám tlumočníka 24hodin denně pořád u sebe. To tak není. V momentě, kdy je důležitá situace, nějaké důležité jednání, tak jenom pro ten moment já si toho tlumočníka sjednám. Když třeba jedu někam vlakem a potřebuji si koupit jízdenku (smích) do vlaku, tak na tuhle situaci si určitě nepřivedu tlumočníka, to je prostě běžná životní věc, kterých já za den vyřeším spoustu a bez tlumočníka. Takže jenom pokud jde o závažné jednání.

PV: Ne, to určitě závislý nejsem. Určitě ne. Je pravda, že já jako neslyšící, potřebuju tlumočníka, potřebuji jej v různých situacích. Kdybych tuhle tlumočnickou službu neměl k dispozici, tak pravděpodobně by ta komunikační bariéra byla tak velká, že by to nebylo příjemné pro mě. Ale není to ta závislost v pravém slova smyslu. Já vlastně ty tlumočníky potřebuji, ale potřebuje je i ta druhá strana, není to jenom problém mně jako neslyšícího, je to problém i slyšících, kteří se mnou chtějí jednat.

PV: No tak, není to ta závislost. Já třeba mnohokrát ve svém životě potřebuji jednat o důležitých věcech, takže se obrátím na Centrum tlumočníků, které existuje v Praze 5 ve Stodůlkách a buď SMS, nebo emailem, nebo faxem objednám tohoto tlumočníka. Napíšu tam místo, čas a jednání, které potřebuji odtlumočit a ten tlumočník, přijde podle sjednaných podmínek a potom zase odejde. Takže to je profesionální vztah. Kde já ho potřebuji vlastně jenom k jednání, nepotřebuju ho jako osobu, aby za mně třeba vyřizoval nějaká jednání, nebo aby se mnou byl 24hodin denně. Je to víceméně profesionální vztah. Třeba tady to je úplně přesný příklad tady v rádiu. My také si chceme popovídat a abychom si to urychlili a usnadnili, tak tady máme tlumočníka.

PV: Ptáte se na vlastní zkušenosti, jestli na vlastní, tak těch zkušeností špatných mám pár. Mám několik a jsou nejrůznější. Stalo se mi spoustu věcí a já teďka budu teda rychle přemýšlet. Takže, těch nepříjemných zkušeností, je samozřejmě více a já sem si vlastně uvědomil, že když jsem byl v prvním ročníku na vysoké škole, kdy tedy jsem byl úplným nováčkem na té vysokoškolské půdě a navíc jsem tedy se dostal do oboru, který vůbec není jednoduchý. Byl jsem tam se slyšícími spolu studenty a současně jsem přijímal informace od slyšících přednášejících, tak tam ten tlumočník byl velmi důležitý. Ale bohužel přimo v tom prvním ročníku jsme dostali tlumočníka, který nebyl příliš profesionální, nebyl kvalitní. Naštěstí, vlastně se neslyšící studenti včas ozvali, ten tlumočník byl vyměněný a do teďka už to funguje velmi dobře. Těch zkušeností já mám samozřejmě víc a slýchám spoustu negativních zkušeností od svých kolegů neslyšících, ale na to asi nemáme prostor ani čas, abysme všechny ty příklady mohli si vysvětlit.

PV: Těch je také moc, těhle příkladů, třeba jednou jsem byl u lékaře a vlastně bylo to tak, že jsem vlastně poprvé šel k tomu lékaři s tlumočníkem. Před tím jsme to provozovali tak, jako různě, že jsme si řekli jenom to nejnutnější. Nebo "řekli", spíše jsme si to napsali. A já jsem mnohokrát ani nevěděl vlastně co mi je. Protože na to jsme se prostě nedostali. A když jsem tedy si poprvé si objednal tlumočníka - k lékaři - tak ten lékař říkal "Ale na co jste si objednal tlumočníka, dyť my jsme si vždycky vystačili sami". Ale potom jednání, kdy vlastně jsme opravdu do hloubky mohli probrat všechny moje zdravotní problémy, vysvětlili jsme si spoustu nedorozumění, které se za ty moje předchozí návštěvy nahromadili, tak jsme obě strany i lékař i já vlastně vyhodnotili tu situaci jako velmi příjemnou a velmi užitečnou. A od té doby si vždy k lékaři, tedy pokud jde o nějakou vážnější věc, sjednávám tlumočníka.

PV: Ano jistotu a ještě je hodně důležité, že mi přenáší informace, které by mi ten slyšící neměl možnost předat. Je pro mě jistotou a je pro mě zdrojem těch informací ze světa slyšících.

PV: Jé to je velmi dobrá otázka, protože těch tlumočníků je strašně málo. U nás totiž neexistuje nějaký vzdělávací systém nebo neexistoval nějaký vzdělávací systém, který by připravoval tlumočníky na jejich budoucí profesi. Takže u nás tedy máme mnoho tlumočníků, kteří sice se v té oblasti orientují, pracují ale nejsou to ti tlumočníci profesionálové, kteří by opravdu ovládali ten znakový jazyk, který my potřebujeme. A tlumočníci, kteří by dokázali simultánně překládat ze znakového jazyka do mluveného jazyka. Třeba konkrétně, když tady vidím před sebou Naďu Dingovou, jako tlumočnici, se kterou se setkávám velmi často a setkávám se s ní i na vysokoškolské půdě, tak ta mi dává jistotu. Ale v momentě, kdy Naďa Dingová třeba odejde, tak je opravdu problém ji nahradit, opravdu těch kvalitních tlumočníků je velmi málo.

PV: Určitě, potřebujeme víc vzdělávacích kurzů, seminářů, víc takových těch praktických cvičení, kde by se tlumočníci, nebo zájemci o tu profesi víc ubezpečovali v tom, jak to dělají a jak by to měli dělat.

PV: Je to Centrum zprostředkování tlumočníků pro neslyšící, které má sídlo v Praze 5 ve Stodůlách, v Hábově ulici, a je to centrum na které se může jakýkoli neslyšící, ale i slyšící člověk. který potřebuje tlumočníka,obrátit. Mají svoje webové stránky které www.gong.cz/tlumoceni

PV: Také děkuji a na shledanou.

seznam všech dílů slyšitelného ticha najdete na stránce http://ruce.cz/slysitelne-ticho