Potměšil, M. a kol: Všeobecný slovník českého znakového jazyka, O-Ž. Praha: Fortuna, 2004. Sign. A 1051.37
Druhý díl překladového Všeobecného slovníku českého znakového jazyka, jehož autorem je Miloň Potměšil a rozsáhlý kolektiv jeho spolupracovníků, sleduje věrně linii dílu prvního. Kromě variant znaků, které se užívají v Praze a které se staly základem slovníku, nabízí také regionální varianty znaků (Plzeň, Brno, Olomouc). V tomto systému, kdy je u každého znaku napsáno, k jakému městu se používání znaku váže, ale poněkud zaniká fakt, že některé znaky jsou společné pro celé území České republiky a jen u některých z nich existují i oblastní varianty.
Systém prezentace znaků českého znakového jazyka zůstává stejný jako v prvním díle slovníku. Nějaké změny ale přece jen další díl přinesl. Už při prvním otevření slovníku, zjistíme, že na fotografiích znázorňuje znaky jiný člověk-model, oproti dílu prvnímu, kde na fotografiích vystupovaly dva znakující modely. Není to ale jediná změna: kvalita fotografií je bohužel horší než v prvním díle. Oceňuji, že tentokrát nesplývá model ukazujícího s tmavým pozadím, nicméně fotografie nejsou úplně ostré. Pokud si někdo u minulého dílu stěžoval, že ne vždy je z obrázků zřejmé, jak se znak vytváří, v tomto díle bude mít k takovým stížnostem rozhodně více příležitostí. Obrázky jsou poměrně malé, a to i přesto že na stránce je ještě dost nevyužitého místa. Někdy nelze z obrázku poznat tvar ruky znaků. Systém šipek znázorňujících pohyb, jakým je znak produkován a který nebyl vysvětlen ani v jednom z dílů slovníku, je také často nepřehledný. Notační zápis v tomto směru sice může pomoct, zvláště když už byly v úvodní části slovníku vytištěny článek, který notační zápis vysvětluje, a také seznamy jednotlivých značek notačního systému, jež v prvním díle slovníku tiskárna opomenula vytisknout. Už u minulého dílu ale bylo z různých stran poukazováno na to, že je takový způsob vysvětlení je pro běžného uživatele slovníku příliš složitý. Padly návrhy, aby byl v příští reedici prvního dílu a u dílu druhého otištěn slovní popis znaku, který by snižoval riziko, že ho uživatel slovníku pochopí špatně. Nestalo se tak.
U obrázku zůstává také česká věta, v níž je obsaženo dané slovo. Stejně jako u prvního dílu si kladu otázku, k čemu má vlastně tato věta sloužit. Aby se vysvětlil případný významový rozdíl mezi mnohovýznamovými slovy či variantami znaků...? Bohužel, zde tomu tak zcela určitě není, protože věta je stejná u všech variant znaku a někdy dokonce i u těch, kde by bylo třeba význam rozlišit (např. VÁŽIT, PRAVÁ). Mám dojem, že uvádění vět je zbytečné, zvláště pak v takové podobě, v které se objevují ve slovníku, např. ROZUM (Použij vlastní rozum.), POČÍTAČ (Mám nový počítač.) a j. Při této příležitosti je třeba uvést skutečnost, že ze slovníku vymizelo uvádění variant znaků, které se liší podle toho, co je činností zasahováno (např. MÍT /vlasy, ruce, nádobí, obličej ... viz 1. díl/).
Stejně jako v prvním díle se projevuje jistá nesystematičnost, která se týká pojmové zásoby. Týká se to shodně číslovek (např. je: 8, chybí 18, 80, 800; je 6, 60, chybí: 16, 600), jmen osob (např. je Petr, chybí Pavel), zeměpisných názvů (např. je: Polsko, Rumunsko, ruština, Rakousko, chybí: Řecko, Španělsko, Švédskoâ...). Ve slovníku například nalezneme znak pro PEPŘ, už tu ale nenajdeme SŮL, OLEJ, OCET... Najdeme znaky PEKAŘ, PEČENÉ, PEČENÍ, ale nenajdeme PÉCT... Chybí tu měsíc ZÁŘÍ...
Je mi moc líto, že v tomto článku zaznělo tolik kritiky. Zvláště jedná-li se o tak záslužnou práci, jakou je vydání slovníku českého znakového jazyka, a zejména, pokud si představím, jak rozsáhlé množství materiálu bylo shromážděno a kolik práce to vše muselo dát. Domnívám se však, že způsob zpracování slovníku není úplně zdařilý a že tento slovník neprezentuje český znakový jazyk tak, jak ji by si to tento jazyk zasloužil.
Přečtěte si také:
- Všeobecný slovník znakového jazyka A-N (Jitka Motejzíková, 04/2003, Speciální pedagogika)
- Jazyk znakový - jazyk přirozený (Petra Bímová, ČDS 10, 2002)
- Znakový jazyk (Bencie Wóll - Encyclopedia of Languages)
- Proč a jak zapisovat znaky českého znakového jazyka (Alena Macurová)
Připojte se! 