Slovník pojmů znakového jazyka - pro oblast historie

Bohužel, zatím není možné si tento slovník pořídit – byl rozeslán pouze do základních škol pro sluchově postižené a o jeho širší distribuci se zatím jedná. Byli jsme zvědaví, s jakými novými pomůckami mohou učitelé v těchto školách pracovat, a tak jsme o posouzení Slovníku požádali pana učitele Alexandra Zvonka, neslyšícího pedagoga, který vyučuje na základní škole pro sluchově postižené v Brně předmět dějepis.

Je to pár týdnů, co mi kolega ve škole přinesl „SLOVNÍK POJMŮ ZNAKOVÉHO JAZYKA pro oblast HISTORIE“. Protože učím dějepis, zajásal jsem. Konečně mám k dispozici slovník pojmů z tohoto oboru. To jsem docela postrádal. Ač jsem sám neslyšící, nejsem rodilý mluvčí znakového jazyka a stále je spousta znaků, které neznám a které cítím potřebu se naučit. Byť za pochodu. V praxi se s tím setkávám dennodenně. Objeví se pro žáky nový termín, a já pro něj neznám znak. Ne, že by nebylo možné termín vysvětlit a že by byl samotný znak spásonosný, ale jsou nezbytné. A tak stále bylo co řešit a o čem přemýšlet. Takže teď to bude jinak, říkal jsem si. Znaky si najdu, ověřím si je či se je naučím a budu je používat. Skvělé.

Slovník jsem si odnesl domů, abych si ho v klidu prostudoval, něčemu se přiučil a také, abych se s ním potěšil. A jaký z něho mám dojem? Je to tak trochu „rozčarování“. Využít se dá ledacos, nicméně... Podívejme se raději společně na slovník trochu blíže:

Výběr a pojmů a jejich počet

Znaková zásoba čítá (nemýlím-li se, počítal jsem je jeden po druhém dvakrát) 414 znaků. Ač se také nabízí možnost z výběru více variant téhož termínu, nějak jsem nenarazil na žádný termín, který by byl ve slovníku dvakrát. Nemyslím si ale, že by tento počet 414 znaků mohl obsáhnout celou oblast historie. To je široký obor (byť je chápána spíše jen pro základní školství). Tak se není co divit, že řada termínů zde chybí. Smutné je, že chybí termíny, které jsou v dějepisu důležité, nebo přesněji, frekventované. Jsou to, jen tak namátkou (co mi zrovna přišlo na mysl z toho, co se zrovna učíme) např.: komunista, komunismus (ale je tajemník komunistické strany), gulag, oppidum, Palestina, Jeruzalém, sarkofág, kanopa, faraón, měď, cín, Knossos, labyrint, amfora, civilizace, národ, chybí dokonce i takové pojmy jako antika, baroko, renesance, historie (ale je historická památka), dějiny, válka...

Naopak, některé termíny „jaksi“ přebývají – spíše bych je z výběru vyřadil. Jsou to ty, jež se netýkají přímo oblasti historie, ale jsou obecnější. Např. tyto termíny či slovní spojení - uspořádání, vrtání otvorů, malíř obrazů, plod, káď, přednes básně, oliva, spáchat, atd. - pokud by byla problémem kapacita disku, doporučil bych je vyřadit a nahradit je jinými.

K výběru a počtu termínů se také vztahuje další výtka. Jako velký nedostatek vnímám neúplnost a roztříštěnost slovníku. Např. je-li ve slovníku uveden termín zvukový film, proč tam není ruchadlo bratrů Veverkových? (to trochu s nadsázkou). Nebo další: Je Germán i Slovan i Avar, ale není Kelt, je Buddha ale není Alláh ani bůh. Když je tam Lucemburk, proč tam také není Přemyslovec, Jagellovec, Habsburk… Nejsou Mykény, ale Troja ano. Řek tam je, Řecko a Říman a Řím nikoliv, Jana Husa a Marii Terezii najdeme, ale J.A. Komenského, Karla IV. nebo T.G. Masaryka ne, … a tak by se dalo pokračovat.

Třídění znaků

Slovníku by určitě prospělo i jiné utřídění, než podle abecedy. V současné době je to již běžným standardem, že slova jsou seřazena nejenom abecedně, ale i podle určitých dalších kritérií – např. časových (znaky pro jednotlivá údobí, historické etapy), oblastních (např. Evropské dějiny) atd. Určitě by to zjednodušilo mnohým z kolegů i mně samotnému práci.

Možnosti nastavení prezentace znaků na CD téměř nejsou. Nenabízí se více variant pohledů (čelní, boční pohled).

Kalky

A asi největším prohřeškem, na který bych si dovolil upozornit, je velké množství kalků (kalk – doslovně přeložené cizí slovo, přeložené přesným napodobením cizí předlohy – pozn.red.). Nevím, zda rodilí neslyšící skutečně používají pro husitu znak ve volném překladu značící „muže husy“, nebo pro pojem barbar znak, který ve volném překladu znamená „úplně blbý“... Stejnou perlou je zde uvedený mořeplavec(mořeplavec – není muž, který sám plave v moři, ale plaví se na lodi) a další. Aspoň, že Kyjevská Rus není vyvozena z termínu „kyj“... Navíc některé termíny se ukazují shodně, ač by měly být znakovány odlišně (a to bez ohledu na kontext). Např. hradba a hradiště, bojovníka bitva mají stejný znak, i když znamenají každý něco jiného.

Možná se dá těžko něco namítnout, jestliže na CD podíleli rodilí mluvčí ZJ (celkem jich je uvedeno 13)... Jak jsem se již zmínil, ač jsem neslyšící, nejsem rodilým mluvčím a nejsem ani lingvista a tudíž kdokoliv může argumentovat, že se k tomu tedy mohu těžko co vyjadřovat. Některé znaky mne ale „bijí“ do očí. Nejsem např. schopen posoudit znak pro Dukelský průsmyk. Nebo nevím, zda se Košice (Košický vládní program) skutečně vyvozují od znaku „koš“. Ovšem přesto – některé znaky mi tak „úplně nesedí“, resp. bych je nepoužil v té podobě, v jaké jsou prezentovány.

Klady slovníku

Protože doposud jsem hodnotil hlavně záporně, nyní z druhého soudku. Prvním velkým pozitivem, které osobně vnímám, je to, že slovník je. Myslím si, že i přes mnoho negativního si uživatel může najít, co potřebuje, a slovník ve větší či menší míře může sloužit svému účelu. Uživatelsky vstřícný je kontext, ve kterém se zobrazuje přiblížení termínu. Je to výhodné zejména pro uživatele, kteří se v oblasti historie příliš neorientují, ale také pro ty, pro něž je daný termín neznámý a neví, kam ho zařadit. Výhodou také je, že se nemusí slovníkem listovat, ale stačí slovo vepsat (pokud tedy je obsaženo ve slovníku). Aplikace je nenáročná, snadno ovladatelná. Prezentace je srozumitelná a zřetelná.

Závěrem

Závěrem musím říci, že i přes nedostatky, které jsem uvedl, jsem rád, že slovník existuje. Myslím, že člověk, který se v problematice znakového jazyka orientuje, si dokáže sám vše utřídit. Využít ho mohou nejenom pedagogové, ale i žáci – aby si sami zkusili termíny vyhledat a pochopili, co dané slovo znamená. Já osobně mám i přes nedostatky slovník stále při ruce u počítače…

Řeším někdy ovšem dilema: přijmout znak a naučit se ho a používat ho tak, jak je prezentován ve slovníku? Nebo používat znaky, které jsme používali doposud, které jsou někdy komplikovanými složeninami, které používají žáci a na které jsou zvyklí (a hlavně kterým rozumí)? To je otevřená otázka.