Richterová Klára - Představy neslyšících o tlumočnických službách

Richterová Klára - Představy neslyšících o tlumočnických službách, vydala Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008

Chcete-li vědět, jak tlumočeni a tlumočnickou profesi vnímají sami neslyšící, doporučujeme vám publikaci „Představy neslyšících o tlumočnických službách" (K. Richterová) a stejnojmenné DVD, jehož autorem je Radek Červinka. Publikace vychází z autentických rozhovoru s neslyšícími klienty tlumočnických služeb, jejichž závěry se pokouší zobecnit, DVD pak zachycuje prává tyto rozhovory. V této recenzi se budeme věnovat zmíněné publikaci.

Autoři (kromě Kláry Richterové se na publikaci významnou měrou podíleli David Jorda) vyzpovídali celkem 18 neslyšících z ČR (11 z Prahy, 7 z jiných částí republiky} v obdivuhodně velkém věkovém rozložení od 17 do 81 let. V rozhovorech se zaměřili celkem na devět oblastí, které v souvislosti s tlumočením a tlumočníky vnímali jako důležité, např. počet tlumočníku na jednoho neslyšícího, výhody (a nevýhody) komunikace prostřednictvím tlumočníka, co neslyšící považují u tlumočníka za podstatné, chyby tlumočníků a negativní zážitky neslyšících, přání a ideál. Odpovědi respondentů je pak možné číst dvěma způsoby - buď ve formě zobecnění informací v jednotlivých kapitolách, nebo v příloze jako autentické výpovědi (bez členění na jednotlivé otázky), řazené vzestupné podle věku respondenta. Předložené výsledky ankety členěné po kapitolách jsou tak pouze jednou z možných interpretací získaného materiálu.

Autentické rozhovory s neslyšícími a naznačené výsledky nevisí ve vzduchoprázdnu, ale jsou zasazené do rámce současných možností v oblasti tlumočeni pro neslyšící v ČR (viz úvodní kapitola o změně v situaci tlumočení po roce 1989 a kapitola obsahující statistické údaje z Centra zprostředkování tlumočníku pro neslyšící). Pokouší se také nastínit možné paralely či rozdíly mezi současnou situací v oblasti tlumočeni v ČR a situací v téže oblasti v zahraničí (především na Slovensku a ve Velké Británii, alespoň střípky informací přináší publikace také z Irska, Korey, Německa, Polska, Rakouska a USA). V předposlední kapitole nalezneme doplňující informace, získané pomocí speciálního dotazníku, které z nejčastěji zmiňovaných oblastí - vhodnému oblečení tlumočníka, jazykové kompetenci, mlčenlivosti/diskrétnosti a respektu k neslyšícím přikládají neslyšící větší váhu (jako nejdůležitější se ukázala být jazyková kompetence oproti nejméně důležité položce „vhodné oblečení").

Kniha je členěna vcelku přehledně, jedinou možnou nevýhodou může být to, že nelze úplně přesně vystopovat, podle jakého klíče postupovala autorka při výběru kapitol (resp. devíti oblastí, jejichž rozboru se věnovala). Větši přehlednosti by možná prospělo také jasnější oddělení informací získaných z rozhovorů a doporučeni pro tlumočníky (obě oblastí se často prolínají, což může čtenáře mást) - například ve formě závěrečných doporučení na konci každé kapitoly nebo celého samostatného oddílu věnovanému doporučením pro tlumočníky, vyplývajícím z uskutečněných rozhovorů.

Cílovou skupinou, pro níž je kniha určena, jsou především začínající tlumočnici znakového jazyka, stejnou měrou ji však ocení i tlumočníci s praxi, naopak pro širokou veřejnost může být tato problematika příliš specifická. Jedinečnost publikace (i zmiňovaného DVD) je především v tom, že získáte odpovědi a dozvíte se zkušenosti a názory neslyšících na věcí, na které byste se třeba ani neodvažovali zeptat, nebo pokud byste se odvážili, setkali byste se namísto upřímnosti spíše s oboustrannými rozpaky.

Na závěr bychom si dovolili jedno doporučení: nečtěte celou publikaci najednou, ale postupné. Neslyšící odpovídali opravdu upřímně, proto je třeba jednotlivé odpovědi nejprve zažít, přemýšlet nad nimi, vžít se do nich, aby je člověk mohl opravdu plné pochopit. Ostatně to platí pro každý upřímný rozhovor: na některé odpovědi je třeba být zralý.