zobrazeno: 3470x

Jednání u kulatého stolu speciálních pedagogů – surdopedů

zdroj: Info-Zpravodaj 2009, roč. 17, č. 4, s. 16-17. publikováno: 07/06/2010

Dne 21. 9. 2009 uspořádalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR „jednání u kulatého stolu speciálních pedagogů – surdopedů“. V následujícím článku přinášíme nejzajímavější informace, které na jednání zazněly, jde o zkušenosti s výukou dětí se sluchovým postižením našich rakouských sousedů.

Setkání se konalo ve Škole pro sluchově postižené, v Holečkově ulici a zúčastnili se ho ředitelé speciálních škol pro sluchově postižené z různých koutů České republiky (Praha – Holečkova, Hradec Králové, Plzeň, Liberec, Ostrava, Olomouc, České Budějovice, Brno, Kyjov, Valašské Meziříčí), pracovníci speciálně-pedagogických center zřizovaných při těchto školách, učitelé a další odborní pracovníci.

Pozvání přijali také ředitelé speciálních škol z Rakouska – pan Johan Wishaupt, ředitel školy pro sluchově postižené v Korutanech, pan Wilfried Schogel, ředitel školy pro zrakově a sluchově postižené v Horním Rakousku a paní Brigitte Signet, ředitelka školy pro sluchově postižené ve Vídni.

Hlavním tématem tohoto jednání bylo vzdělávání žáků se sluchovým postižením a rozvíjení jejich komunikační kompetence, výuka cizích jazyků, integrace žáků se sluchovým postižením do běžných škol (do škol hlavního vzdělávacího proudu). Vzhledem k přítomnosti zahraničních hostů se převážně jednalo o získávání informací o speciálním školství v Rakousku.

zkušenosti z korutan

Jako první nám své zkušenosti sdělil pan Johan Wishaupt z Korutan, od něhož jsme se dozvěděli, že v Korutanech neexistují speciální školy, a to od roku 1997, kdy se začalo s integrací žáků do běžných škol a jediná speciální škola byla zrušena. Ke zrušení vedlo několik důvodů: především malé množství dětí se sluchovým postižením a velké vzdálenosti z místa bydliště do jediné speciální školy, která v Korutanech byla. S tím souvisí i další důvod, a sice přání rodičů, aby byly jejich děti doma a nikoliv na internátě.

Pan Wishaupt je tedy, jak sám řekl, ředitelem školy bez žáků, která nyní funguje jako speciálně-pedagogické centrum (SPC), jehož zaměstnanci se starají o žáky integrované v běžných školách. Nyní je zde zaměstnáno 30 speciálních pedagogů na plný úvazek a 24 na částečný, kteří se starají o 300 dětí integrovaných v běžných základních školách. Počet žáků na jednoho pedagoga se liší podle stupně postižení.

Péče o děti se sluchovým postižením však začíná již ranou péčí v domácím prostředí. Jde o sociální službu, kdy do rodin dojíždějí pedagogové či logopedi. V mateřské škole se o děti stará speciální pedagog, který později spolupracuje s pedagogy SPC, a společně zjišťují, kolik speciální péče bude dítě potřebovat při integraci do běžné školy. Tato péče má formu podpůrných hodin, jejichž počet závisí na stupni postižení sluchu, případně dalším přidruženém postižení (od 0 do 12h). Průměrně se jedná o 3 – 4 hodiny týdně, kdy speciální pedagog dojíždí za dítětem do běžné školy a pracuje s ním během vyučování i mimo něj (nácvik sluchových dovedností apod.).

Velmi dobrá integrace je u dětí s lehkým či středním sluchovým postižením a u dětí s kochleárním implantátem (KI), které potřebují jen malý počet těchto podpůrných hodin. Jiná situace je u dětí s KI, které mají ještě další postižení, u dětí s těžkým sluchovým postižením, u dětí s kombinovaným postižením a u neslyšících dětí neslyšících rodičů, které používají ke komunikaci pouze znakový jazyk. U těchto dětí je integrace obtížná a je potřeba velký počet podpůrných hodin. Podle názoru pana Wishaupta by pro tyto děti bylo lepší navštěvovat speciální školu. Jak již bylo zmíněno dříve, takováto škola již v Korutanech není, a tak je alespoň snaha vynahradit tento stav zřízením bilingválních tříd na běžných školách, kde se vyučuje pomocí znakového jazyka.

Pokud dochází k potížím při integraci žáka se sluchovým postižením do běžné školy, jde spíše o potíže sociální než pedagogické (jinými slovy jde o problémy s integrací žáka do kolektivu slyšících spolužáků). Pro zlepšení sociální integrace probíhá na školách, kde je integrován žák se sluchovým postižením, tzv. „dopoledne“ na téma sluch, neslyšící apod. Děti se mohou podívat na sluchadla a další pomůcky a dozvědí se informace o sluchovém postižení. Tato dopoledne se konají dvakrát do roka, vždy na začátku a v polovině školního roku. Dále školy samy věnují sociálnímu učení alespoň jednu hodinu (jednou za 14 dní, 3 týdny – záleží na dané škole).

V Korutanech rodiče všech dětí přispívají školám 10 – 15 € na knihy. SPC poskytuje školám speciální pomůcky po dobu, kdy k nim daný žák dochází. V Korutanech je snaha investovat co nejvíce prostředků již do rané péče. Další náklady na vzdělávání už poté nejsou tak vysoké.

zkušenosti z horního rakouska

Po krátké přestávce se s námi o své zkušenosti podělil pan Wilfried Schogel, ředitel školy pro zrakově a sluchově postižené v Horním Rakousku. V 70. letech 20. století měla tato škola (tehdy Ústav pro hluchoněmé) špatnou pověst a počet žáků se neustále zmenšoval. V roce 1985 se v Horním Rakousku začalo s integrací a brzy se přišlo na to, jaké problémy jsou s integrací spojené a jak je řešit, aby měla integrace co nejlepší výsledky. Speciální školy se staly tzv. kmenovými školami. Žáci, kteří jsou integrováni do běžných škol, se mohou kdykoliv vrátit do své kmenové školy, pokud integrace není úspěšná, a naopak, žáci ze speciálních škol mohou zkusit integraci (třeba i jen na nějaký čas). Strach z integrace byl tak stále menší.

Pověst školy i počet žáků, jejíž ředitelem pan Schogel je, od dob zavedení integrace neustále roste. V současnosti má škola 25 tříd. Jsou zde čtyři integrační třídy na 1. stupni a čtyři na vyšším stupni, dále několik tříd pro děti s těžkým sluchovým postižením a třídy podobné zvláštním školám. I mezi těmito třídami funguje propustnost, což znamená, že děti z integrovaných tříd mohou do tříd pro děti s těžším postižením a naopak. Dále jsou na škole třídy pro žáky se zrakovým postižením, třídy pro těžké zrakové postižení a pro nevidomé a jedna třída s dětmi s kombinovaným postižením zraku a sluchu.

V některých třídách jsou přítomni dva pedagogové, jeden z nich je speciální pedagog a druhý je speciální pedagog se zaměřením na sluchové postižení. Je snaha i do dalších tříd přidávat druhého pedagoga. Ve škole je celkem zaměstnáno 71 učitelů a 16 pracovníků SPC. Všichni studovali pedagogiku pro 1. či 2. stupeň speciální školy nebo přímo speciální pedagogiku se zaměřením na sluchové postižení. Jsou zde také tři neslyšící učitelé, kteří fungují ve třídách jako asistenti pedagoga.

Školu navštěvuje 238 žáků, z toho je jen 123 žáků se sluchovým či jiným postižením, ostatní jsou slyšící, v tzv. obrácené integraci (zařazení zdravého žáka do speciální školy). K tomuto typu integrace došlo především díky rostoucí dobré pověsti školy. V současné době je škola považována za velmi kvalitní a rodiče přihlašují své děti i několik let dopředu (např. když jsou dítěti jeden nebo dva roky, rodiče ho již přihlašují, aby za pět let mohlo do této školy chodit). Na škole nejsou žádné třídy, které by byly jen pro děti slyšící, žáci jsou ve třídách promícháni, je tam vždy alespoň 5 – 6 dětí se sluchovým postižením. Součástí školy není internát, ani mateřská škola – ty jsou vedeny neziskovou organizací v blízkosti školy.

Raná péče je v Horním Rakousku poskytována Institutem pro řečovou a smyslovou neurologii, který je přidružen k nemocnicím. Jde tedy o medicínskou péči. S dětmi pracují jazykovědci, logopedové a speciální pedagogové.

vídeňské zkušenosti

Jako poslední hovořila paní Brigitte Signet, ředitelka školy pro sluchově postižené ve Vídni. Škola je opět bez mateřské školy, je zde pouze přípravný nultý ročník, 1. a 2. stupeň a polytechnikum (příprava na střední školu). Žáci jsou do školy sváženi autobusy, které hradí magistrát. Z magistrátu jsou také placené odpolední aktivity. Škola dále nabízí různé terapeutické programy (bubnování, tanec, malování…)

Školu navštěvuje 211 žáků – 120 žáků má sluchové postižení, ostatní jsou slyšící, jde tedy opět o tzv. obrácenou integraci. Je zde 22 malých tříd, což znamená, že maximální počet žáků ve třídě je zde 10. Třídy jsou převážně orální, v současnosti jsou na škole jen dva žáci, kteří potřebují podporu znakového jazyka.

Ve třídách vyučují vždy dva pedagogičtí pracovníci, a sice pedagog pro 1. či 2. stupeň společně se speciálním pedagogem zaměřeným na sluchové postižení, v některých třídách jsou oba učitelé speciálními pedagogy. Celkem je na škole 10 vychovatelů a 80 učitelů. Někteří z nich pracují i jako tzv. mobilní učitelé. To znamená, že docházejí do běžných škol, kde jsou integrováni žáci se sluchovým postižením. V současnosti se mobilní učitelé starají o 116 integrovaných žáků s různými stupni a typy sluchových vad.

Žáci jsou hodnoceni známkami a slovně. V integračních třídách, pokud si to rodiče přejí, nedostávají žáci žádné hodnocení ani vysvědčení, ale probíhají rozhovory s rodiči. Nebo mohou být žáci hodnoceni pouze slovně, opět pokud si to tak rodiče přejí. Obojí způsob je možný jen do posledního ročníku, kdy žáci již musejí dostávat známky.

jak to funguje v celém rakousku?

Dále jsme se dozvěděli, že v Rakousku mají dva druhy vysokých škol (VŠ) pro pedagogy. V každé spolkové zemi mají minimálně jednu VŠ pedagogickou, včetně oboru „Speciální pedagogika pro základní školy“. Dále mají pět univerzit, na kterých se vzdělávají speciální pedagogové pro vyšší stupně vzdělávání (střední školy…).

Převážná část rakouských dětí se sluchovým postižením je vyučována orálně, malá část dětí pomocí znakového jazyka a další jsou vzdělávány s využitím mluveného jazyka podporovaného znaky.

Učební plány jsou jednotné pro celé Rakousko, a to jak učební plány pro běžné školy, tak i plány pro speciální školy. Škola poté společně s pedagogy a školním inspektorem vytváří individuální plány pro děti s postižením.

Rozdíly mezi učebnicemi pro běžné školy a pro speciální školy nejsou velké. Používají se převážně učebnice pro běžné školy a rozdíly jsou pouze u učebnic k německému, případně k cizímu jazyku, kdy je poslech nahrazen jinými cvičeními. Dále učitelé po prostudování individuálních plánů dětí zpracovávají pracovní listy, které přizpůsobují individuálním potřebám dětí. Žáci se sluchovým postižením často pokračují ve vzdělávání v různých oborech společně se slyšícími žáky. S pozdějším uplatněním na trhu práce je to ale velmi obtížné.

autorka článku pracuje v Aktivačně socializačním centru FRPSP

 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
Celostátní sportovní hry sluchově postižené mládeže a dětí — Aplikace Záchranka /2/
08/04/2018 - Česká televize
Celostátní sportovní hry sluchově postižené mládeže a dětí — Aplikace Záchranka
08/04/2018 - Česká televize
Týden diverzity
12/04/2018 - Česká televize
Mezinárodní festival pantomimy Otevřeno 2017
04/04/2018 - Česká televize
Bobista Jakub Nosek
30/03/2018 - Česká televize
Problémy s otěhotněním
24/03/2018 - Česká televize
Centra služeb pro neslyšící a nedoslýchavé
18/03/2018 - Česká televize
Středisko Augustin na Univerzitě Hradec Králové
10/03/2018 - Česká televize
Vícegenerační neslyšící rodiny
01/03/2018 - Česká televize
Tichý svět
12/02/2018 - Česká televize
I neslyšící chtějí pracovat
16/11/2017 - Jaroslava Fuksová
Škola pro sluchově postižené v Holečkově ulici slaví 230 let — Cena Hieronyma Lorma
05/11/2017 - Česká televize
Domácí porody
25/10/2017 - Česká televize
Rezoluce EP o znakovém jazyce
20/10/2017 - Česká televize
Neslyšící řidiči a taxikáři
15/10/2017 - Česká televize
Speciální škola pro sluchově postižené v Radlicích
10/10/2017 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Inkluzivní vzdělávání neslyšících v ČR
Historie vdělávání
Vzdělávání dětí
Co Neslyšící potřebují k rovnému přístupu ke vzdělávání
Nebezpečí jménem EKOV?
Pedagogům nejde o vzdělání, snaží se nás donutit mluvit
Príprava nepočujúcich detí na učenie od raného veku
Mají neslyšící v matematice větší potíže než slyšící?
Jednání u kulatého stolu speciálních pedagogů – surdopedů
Neslyšící a současná legislativa v ČR I.
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
První učitelé neslyšících
Dítě s vadou sluchu ve speciální škole pro sluchově postižené
Neslyšící pedagog jako vzor
Vzdělávání neslyšícího dítěte s kochleárním implantátem
Vzdělávání sluchově postižených
Mezinárodní konference o vzdělávání sluchově postižených
Předpoklady čtení
Multikulturní výchova a neslyšící děti
Problémy vzdělávání neslyšících
Vzdělávání neslyšících

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 17
celkem: 17
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
Královská cesta pro neslyšící
Pražský výběr zpřístupňuje hudbu i neslyš
Hledáme přednášející na konferenci INSPO 201
14.ročník Praha Open v tenise neslyšících mu
Jak se stát úspěšným neslyšícím
Jak připravit neslyšící na budoucnost?
Manželské vraždění - tlumočené představen
Pražská muzejní noc - přihláška
Aplikace Pexeso – dárek pro neslyšící děti
Chvála sběratelství

RSS kanály 

[CNW:Counter]