Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR uspořádalo ve dnech 6. - 7. prosince 2006 dvoudenní konferenci. Přijelo mnoho pedagogů, pracovníků ve školství, sluchově postižených dospělých i studentů. Byli zde hosté ze Slovenska, Německa, Švédska a Norska. Konference se konala v přednáškovém sálu budovy MŠMT v Karmelitské. Bylo zajištěno občerstvení v pauzách mezi přednáškami, oběd pro všechny účastníky a večeře formou rautu v restauraci Nostitz na Kampě. Každý z účastníků dostal zdarma jedno CD s výukou znakového jazyka v oblasti tělesné výchovy a sportu a "kufřík" se sborníkem obsahujícím všechny přednášky a informační letáky.
Konferenci zahájili zástupci MŠMT a úvodního slova se ujala Alena Keblová z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen MŠMT), odboru Speciálního vzdělávání a institucionální výchovy. Po ní měli jako první přednášku Karin Johnsson a Christian Örn, kteří představili organizaci sluchově postižených ve Švédsku. Ve Švédsku existuje pět škol, které jsou zaměřeny na výuku sluchově postižených dětí znakovým jazykem (dále jen ZJ). Přednášku doplnili mnohými fotografiemi, které ilustrovaly i krásu švédské přírody. Poté promluvili o škole Silviaskolan - škole s devítiletou povinnou školní docházkou pro sluchově postižené studenty. Stává se, že někteří studenti bydlí i 150 km v okruhu od školy, takže dojíždějí vlakem, busem, dokonce taxíkem. Tato škola totiž není internátní. Ty děti, které bydlí velmi daleko, mohou bydlet u náhradních rodin, které jsou zaregistrovány v programu organizovaném Silviaskolan. Silviaskolan má speciální akustické vybavení, stěny tříd mají vysokou izolaci a podlahy jsou měkčí než běžné podlahy, aby se nevytvářely zvukové ozvěny nebo šumy. Při výuce se používají bezdrátové přenosné mikrofony, které přenášejí zvuk přímo do sluchadel dětí. Každá třída má různé typy a značky mikrofonu, které vyhovují všem individuálně nastaveným sluchadlům dětí ve třídě. Silviaskolan používá speciální typ osvícení, které minimalizuje stínování a umožňuje tak studentům lépe odezírat.
V každé třídě je maximálně 14 studentů, kteří se švédský znakový jazyk učí už od prvního stupně a pokračují v něm dále
Poté promluvila Radana Koňaříková o své zkušenosti s vyučováním neslyšících na ZŠ A. C. Moller. Jedná se o státní instituci s dosahem ve středním a severním Norsku a je to nejsevernější škola pro neslyšící v Norsku. Tato škola má deset tříd, věk žáků je 6 -16 let, jsou to neslyšící, nedoslýchaví i žáci s kochleárním implantátem. Tato škola má své Vývojové a školicí středisko A. C. Moller, které má několik oddělení: Oddělení výuky ZJ pořádá kurzy pro slyšící rodiče neslyšících dětí a pro učitele základních škol, kteří mají ve své třídě sluchově postiženého žáka. Oddělení vývoje materiálu vyvíjí výukové materiály pro školu a kurzy. Dále Oddělení tlumočníků a Oddělení pro kontakt a spolupráci s domovskými školami
Škola klade důraz na komunikaci mezi slyšícími a neslyšícími učiteli, je zde povinné používání znakového jazyka. Rodiče zvolí dítěti vyučovací jazyk před nástupem do školy. Pokud má dítě jako hlavní jazyk norštinu, může chodit do školy v místě bydliště, občas zajde do této školy A. C. Moller na krátkodobý pobyt. Pokud je malý, bydlí v hotelu s rodiči, kteří se učí ZJ ve školicím středisku, pokud je dítě dospělejší (5.-10. třída), bydlí na internátě
Dítě se ZJ jako hlavním vyučovacím jazykem může docházet také do školy v místě bydliště, ale má speciální učební plán v některých předmětech: znakový jazyk, norština pro neslyšící, angličtina pro neslyšící, dramatika a rytmika pro neslyšící. Pro tyto žáky jsou k dispozici speciální pedagogové
Známkovací systém je takový, že žáci od 1.-7. třídy dostávají jen půlroční slovní hodnocení, teprve od 8. třídy dostávají známky
V této ZŠ se prosazuje bilingvní metoda, hlavní myšlenka je: dobrá úroveň znakového jazyka + dobrá úroveň norštiny = dobrá výuka
Další přednášku měl Václav Chmelíř, zástupce ředitele Střední, základní a mateřské školy pro SP v Praze, Holečkově ulici. Promluvil o trendech ve vzdělávání sluchově postižených v této škole, začal historií vzdělávání sluchově postižených, historií této školy, popsal strukturu této školy, od Speciálně pedagogického centra, přes mateřské školky, základní školy, střední školy až po internát. Zdůraznil myšlenku bilingválního vzdělávání v této škole, účastníci konference mohli vidět v prezentaci promítané na plátno, jak fungují v této škole dotace na jednotlivé předměty
pokračování v dalším čísle Unie (3-4/2007)