Znakový jazyk

 Tento článek má
   více stran:


  » Co je znakový jazyk
  » Lingvistika znakov�...
  » Historické změny ...
  » Kontakt s mluveným...
  » Gramatika znakovéh...
  » Znakosled - pořad�...
  » Resumé, poznámky ...

V prvních studiích ASL bylo zaznamenáno, že základním slovosledem - znakosledem v ASL je - SUBJEKT - SLOVESO - OBJEKT (Fisher-ová) 1975). I když bylo provedeno ještě málo výzkumů týkajících se pořádku znaků ve větě, máme důkazy opravňující nás se domnívat, že nejlepším termínem popisující danou oblast je termín Topic- Comment Structure (Deucharová 1983), který používá Li a Thompsonovi kritéria pro identifikaci jazyka s "nápadným tématem" - absence pasivních konstrukcí, absence zástupných subjektů -jako např. "there", "there is"", existence konstrukce "dvojitých subjekt", téma následuje subjekt. Příklad "Žena udeřila muže." ukazuje typický znakosled v BSL. Deucharová spojovala toto preferovaní Topic-Comment (komentování tématu) s tím, že BSL je určeno především k informativní konverzaci. Současná studie italského znakového jazyka a švýcarsko-německého znakového jazyka (od Boyes-Braem 1987) ukazují na to, že italští znakující upřednostňují znakosled SUBJEKT -SLOVESO - OBJEKT, zatímco švýcarští znakující upřednostňují uspořádaní ve výpovědi dle Topic-Comment.

Simultánnost

Diskuse kolem uspořádání znaků ve výpovědi ponechává stranou již pozorovaný fakt -lineární uspořádání není jediným možným rozsahem, ve kterém může syntax působit. Ve znakových jazycích možnost pohybu dvou artikulujících v optickém prostoru, nabízí příležitosti pro konstrukce, které se v mluvených jazycích vyskytovat nemohou - jako simultánní artikulaci podstatného jména jednou rukou a jeho modifikaci rukou druhou - levá ruka - BOY + pravá ruka - SMALL; levá ruka - BORN + pravá ruka DEAF. Možnosti simultánností jsou ale také omezené.

Simultánně jsou vyjadřovány také nemanuální složky znaku - spolu s jednotlivými manuálně provedenými znaky - využívá se především v procesech vytváření otázky či negace. Mohou být také nahlíženy jako paralela pro prozodické aspekty jazyka mluveného -jako důraz, intonace, tón.

Vytváření otázky nemanuálními složkami znaku

V tomto pojednání bylo již zmiňování vytváření Wh-otázek. Ano-ne otázky v BSL jsou mnohem častěji formovány pomocí obličejového vyjádření - bez použití manuálních otázkových markerech. Vyjádření obličeje probíhá simultánně s manuální částí věty. V komplexní větě pevně vyskytuje nemanuální marker otázky jen během zdůraznění větného členu, na který se ptáme - př. viz text

Toto vyjádření obličeje zaujímá hlavní místo nadzdvihnutí obočí. WH-otázky jsou také spojeny se specifickým obličejovým vyjádřením - zamračené obočí. To ale není nijak striktní vymezení. Je velmi důležité,jaké informace jsou otázkou neseny. Where otázky mají např. funkci kontroly již jednou přijímané informace - v tom případě se čelo posune dozadu.

Vytváření negace nemanuálními složkami znaku

Vyskytuje se mnoho vyjádření negace - záporu prostřednictvím znaku: NEVER, NOTHING, NOT, NOT-YET (- tento znak je nejčastěji používán jako vyjádření nedokonavého vidu). Ale zápor je také často vyjádřen přidáním určité nemanuální aktivity - kroucení hlavou - k manuálnímu znaku. Notace viz text

Stejně jako u otázek tak i u vyjádření negace pomocí nemanuální složky znaku se nemanuální aktivita objeví jen u části promluvy, jež je negována.

Jiné nemanuální aktivity

Zatím byly učiněny pouze předběžné průzkumy jiných rolí nemanuálních aktivit Liddel (1980) a Deucharová (1984) uvádí, že kývání hlavy může v ASL a v BSL eventuelně mít funkci prosazovací. Liddel tvrdí, že v ASL existuje nemanuální vytváření (marking) omezujícího vztahu věty. Toto tvrzení je ale Deucharovou (1984) a Thompsonem (1977) zpochybňováno. Domnívají se, ze toto nemanuální chovaní je na úrovni rozmluvy a identifikuje podstatu, kterou si znakující přeje zdůraznit a která byla zmíněná v rozmluvě již dříve nebo byla jinak prezentovaná v kontextu.

V jiné práci o nemanuálních aktivitách se Baker a Paddenová (1978) zajímali o ty, které se vyskytují při spojení "if a "then" vět.

Lawson (1983) zkoumal malé množství znaků, které mají povinně a kontrastivně přidán určitou polohu úst. Vogt-Svendsen (1983) prováděl podobný výzkum i v norském znakovém jazyce.