Využití metody e-learningu ve výuce českého a anglického jazyka neslyšících

Následující článek jsme dostali od Mgr. Lucie Kastnerové z brněnského střediska Teiresiás. Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky. Článek se týká metody e-learningu, jedné z nových metod vzdělávání, které je možné využít ve vzdělávání studentů se sluchovým postižením. Podává zprávu o průzkumu, který zjišťoval, zdali je tato metoda pro takovou výuku efektivní.

Jedním z klíčových problémů vysokoškolského studia je otázka, zda studenti jsou či budou schopni samostatné odborné práce v úředním jazyce většinové společnosti (případně ve světovém jazyce). Závěr studia neslyšících, kteří jednotlivě na Masarykově univerzitě (MU) studovali v době před zahájením systematické podpory, ukazuje, že standardního výstupu nelze docílit bez cíleného vzdělávání v češtině.

Počínaje podzimním semestrem 2004 zřizuje Středisko pro pomoc se studentům se specifickými nároky při MU systematickou výuku „Češtiny pro neslyšící“ jako čtyřsemestrální kurz, dále systematickou výuku „Angličtiny pro neslyšící“ jako třísemestrální kurz. Prezenční výuka je od samého počátku doplňována využitím e-learningu.

Pokud uvážíme řadu odchylek v jazykovém vyjadřování neslyšících, nelze u neslyšících užíváním mluveného jazyka docílit plnohodnotné komunikace v majoritní společnosti. Aby byl neslyšící student schopen zdokonalovat a kultivovat svoje vyjadřovací schopnosti jak v českém, tak i anglickém jazyce, jeví se za této situace jako nejvhodnější řešení právě elektronická komunikace.

Několik málo slov o e – learningu

E-learning je technologie, která představuje využití multimediálních a informačních technologií ke zprostředkování výukových materiálů a k podpoře procesu vzdělávání (v širším smyslu). Úroveň využití počítačů přitom závisí na aktuálních možnostech techniky a samozřejmě i na dostupnosti této techniky pro předpokládané uživatele.

E-learningové jazykové kurzy pro neslyšící studenty na Masarykově univerzitě obsahují mimo standardní výukové materiály různá diskusní fóra a chaty, které jsou studenty hojně využívány. Chaty slouží jako základní komunikační kanál mezi studentem a vyučujícím a jeví se jako nejvhodnější způsob osvojování si jazykových kompetencí ve psané češtině.

výsledky ankety

Od podzimního semestru roku 2004 až po loňský podzimní semestr prošlo e-learningovými kurzy „Češtiny pro neslyšící I-IV“ a „Angličtiny pro neslyšící I-III“ více než 30 neslyšících (i jinak sluchově postižených) studentů Masarykovy univerzity.

Za účelem posouzení efektivity metody e-learningu a jejího vlivu na jazykové vyjadřovací schopnosti neslyšících studentů byly studentům rozdány dotazníky. Otázky byly zaměřeny na hodnocení metody e-learningu, jejích výhod a nevýhod, na preferování metod v jazykové výuce a vliv metody e-learningu na jazykové vyjadřování neslyšících studentů.

1. Hodnocení metody e-learningu, její výhody a nevýhody

Metoda e-learningu byla studenty hodnocena známkami mezi výbornou a dobrou. U vyjmenovaných výhod je účelné rozlišit dva okruhy přístupů, technický přístup a jazykový přístup.

Výhody užívání metody e-learningu:

a) Technický přístup

• rychlá moderní technologie
• využití chatu
• kontaktování a předávání informací vyučujícím i ostatním kolegům přes Fórum
• automatické ukládání úkolů, jejich následné ohodnocení body
• možnost opětného procvičení úkolů
• automatická oprava u doplňovacích cvičeních formou TESTU (po uložení vyplněného cvičení se správně vyplněné odpovědi zobrazují zeleně a chybně vyplněné odpovědi červeně).
• volný přístup ke studijním materiálům
• libovolná dostupnost ke dříve probraným tématům

b) Jazykový přístup

• rozvíjení slovní zásoby
• osvojování si gramatických zvláštností
• vytváření si větných vzorců

Nevýhody užívání metody e-learningu:

• rychlost chatování – způsobuje nepřehlednost v konverzaci
• občas se úkoly neuloží
• špatné nastavení některých testových úloh
• výpadky
• neustálý kontakt s obrazovkou (medicínské hledisko)

2. Preferování metod v jazykové výuce

U tohoto typu otázky studenti měli možnosti si zvolit jednu ze tří nabízených odpovědí a u zvolené odpovědi uváděli důvody své odpovědi. Převážná většina studentů preferuje metodu e-learningu, následně kombinaci e-learningu s českým znakovým jazykem (ČZJ).

Uvedené důvody

A) Důvody pro přímou metodu – výklad v českém znakovém jazyce (ČZJ)

• rychlejší předávání potřebných informací mezi lektorem a studenty, obzvlášť u obtížných příkladů
• lepší porozumění a pochopení
• ČZJ je nedílnou součástí kultury Neslyšících
• výklad textů v psané češtině je ztrátou času

B) Důvody pro e-learning

• při chatování se naskýtá neomezená možnost si osvojit a upevňovat vzorce vět a zlepšovat je
• úroveň stylistického vyjadřování
• možnost komunikace v psané češtině a angličtině
• snadný přístup k domácím úkolům a jeho zpracovávání
• rozvíjení slovní zásoby, receptivních a produktivních řečových dovedností

C) Důvody pro kombinaci ČZJ a e-learningu

Respondenti se vyjádřili shodně: preferují probírání výkladu nové látky v ČZJ a procvičování úkolů elektronickou formou.

3. Vliv metody e-learningu na jazykové vyjadřování neslyšících studentů

Otázka zní, zda metoda e-learningu pozitivně ovlivnila jazykové kompetence neslyšících studentů. Z výsledků je zřejmé, že na tuto otázku převažují pozitivní odpovědi.

závěr

Na základě výsledků ankety můžeme říci, že metoda užívání e-learningu v jazykové výuce má na neslyšící studenty pozitivní dopad. Problematiku můžeme nahlížet z různých pohledů.

Objektivně lze řešit technickou vybavenost a formální úpravu e-learningu. Moderní technologie v informatice se rozvíjí mílovými kroky kupředu, dochází k jejímu neustálému zdokonalování a zlepšování. Na základě připomínek a podnětů ze strany uživatelů e-learningu lze dojít k jeho dokonalejší verzi.

Formální úprava e-learningu je úkolem vyučujících, kteří kurzy neustále doplňují a upravují, aby aspoň ve větší míře splňovaly specifické požadavky neslyšících studentů. K požadavkům studentů řadíme vhodný výběr psaných textů, bezbariérový přístup k nim, případně i videovýklady, transkripci do ČZJ, animaci a další využití vizuálního znázornění těchto textů.

Rozpory se mohou objevovat v dopadu na vyjadřovací schopnosti neslyšících studentů. Ne každý student má pozitivní přístup k psaným textům. Jedna skupina preferuje výuku v ČZJ, druhá výuku pouze metodou e-learningu a třetí kombinaci obou předchozích metod.

Otázkou ovšem zůstává, na jak dlouho se ustálí tyto nové komunikační modely, a zda je studenti přijmou jako nedílnou součást studia, nebo jim bude činit potíže jazyková bariéra. Zde by výrazně mohly napomoci videovýklady a animační schémata. U jazykové části je však sporné, za jaké situace lze užívat videovýklady v ČZJ, jestliže si studenti mají osvojit pragmatickou a sémantickou složku českého jazyka, aniž by byl ovlivňován jiným jazykem, zde českým znakovým jazykem.

Závěrem lze konstatovat, že využití e-learningu poskytuje neslyšícím studentům neomezené možnosti práce se studijními materiály, odkazy a informacemi, dává nové příležitosti využití elektronické komunikace za účelem upevňování si větných vzorců českého jazyka a rozvíjení sémantické, gramatické a stylistické složky jazykového vyjadřování. Tato skutečnost se hodnotí jako natolik významná, že bychom ji neměli ztrácet ze zřetele. Především pro zkvalitnění výuky neslyšících studentů tady nacházíme dobrý důvod k obhajobě metody e-learningu.