Jedním z klíčových problémů vysokoškolského studia je otázka, zda studenti jsou či budou schopni samostatné odborné práce ve státním jazyce (případně ve světovém jazyce). Toho nelze docílit bez samostatného jazykového vzdělávání v češtině.
Na podzim roku 2004 Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky při MU zřídilo systematickou výuku češtiny pro neslyšící jako čtyřsemestrální kurz, dále systematickou výuku angličtiny pro neslyšící jako třísemestrální kurz. Prezenční výuka je od samého počátku doplňována využitím e-learningu v systému ELF, jehož správcem je Filozofická fakulta Masarykovy univerzity.
Na zrodu myšlenky využití metody e-learningu v jazykové části výuky se podílela řada faktorů, mezi něž řadíme aktuálnost a dostupnost, vysokou rychlost a úspornost výrazu, které mohou neslyšícím usnadnit rozvíjení slovní zásoby, zlepšování jazykových kompetencí a komunikačních dovedností.
Je těžké u neslyšících docílit plnohodnotné komunikace mluveným jazykem, pokud vezmeme v potaz řadu jazykových odchylek. Aby neslyšící student byl schopen zdokonalovat a kultivovat svoje vyjadřovací schopnosti jak v českém, tak i anglickém jazyce, jako nejvhodnější řešení se jeví právě elektronická komunikace.
Co je to E-learning
E-learning je technologie, která využívá multimediálních a informačních technologií ke zprostředkování výukových materiálů a k podpoře procesu vzdělávání (v širším smyslu). Úroveň využití počítačů přitom závisí na aktuálních možnostech techniky a samozřejmě i na dostupnosti této techniky pro předpokládané uživatele.
Výuka, v našem případě jazyková, má efekt vzájemného působení právě prostřednictvím společných materiálů a postupů jejich zpracování. E-learningové jazykové kurzy pro neslyšící studenty na Masarykově univerzitě mimo standardní výukové materiály obsahují různá diskuzní fóra a chaty, které jsou studenty hojně využívány. Chaty slouží jako základní komunikační kanál mezi studentem a vyučujícím, a jeví se jako nejvhodnější způsob osvojování si jazykových kompetencí v psané češtině.
Průzkum využití e-learningu v jazykové výuce neslyšících studentů na FF MU
Od podzimního semestru roku 2004 až po loňský podzimní semestr e-learningovými kurzy Češtiny pro neslyšící I-IV a Angličtiny pro neslyšící I-III prošlo více než 30 neslyšících (i jinak sluchově postižených) studentů Masarykovy univerzity.
Za účelem posouzení efektivity metody elearningu a jejího vlivu na jazykové vyjadřovací schopnosti neslyšících studentů byla provedena anketa. Otázky byly zaměřeny na hodnocení metody e-learningu, její výhody a nevýhody, preferování metod v jazykové výuce a vliv metody e-learningu na jazykové vyjadřování neslyšících studentů.
E-learning jako jedna z vyučovacích metod jazykové výuky byla hodnocena na výbornou až dobrou. Vyjmenované výhody užívání metody e-learningu se rozdělily na dva okruhy, technický a jazykový. U technického přístupu se pozitivně hodnotila rychlá moderní technologie, využití chatu, kontaktování a předávání informací vyučujícím a ostatním kolegům, možnost opětného procvičení úkolů, volný přístup ke studijním materiálům a libovolná dostupnost ke dříve probraným tématům. Z jazykového hlediska klady spočívají v rozvíjení slovní zásoby, osvojování si gramatických zvláštností a vytváření si větných vzorců.
Nevýhody užívání metody e-learningu uvedené v anketě, byly hlavně technického rázu, jako je například rychlé chatování, které způsobuje nepřehlednost v konverzaci, občas se některé vypracované úlohy neuloží, stává se také, že systém vypadne. To ovšem neznamená, že situace je neřešitelná. Jediná nevýhoda, kterou lze brát v potaz, je z medicínského hlediska neustálý kontakt s obrazovkou.
Z vyučovacích metod v jazykové výuce ze tří užívaných metod (e-learning, český znakový jazyk, kombinace e-learningu a českého znakového jazyka) je studenty nejvíce preferovaná metoda e-learningu a kombinace e-learningu s českým znakovým jazykem (viz graf 1).
Nejčastějšími důvody pro upřednostňování jak metody e-learningu, tak i kombinace elearningu s ČZJ, je neomezená možnost si osvojovat a upevňovat větné vzorce v průběhu chatování a tímto si zlepšovat úroveň stylistického vyjadřování, dále je to rozvíjení slovní zásoby, rozvíjení receptivních a produktivních řečových dovedností a v neposlední řadě snadný přístup k domácím úkolům a jejich zpracovávání. Převážné většině studentů vyhovuje výklad nové látky v ČZJ a procvičování úkolů, psaní textů a konverzace elektronickou formou.
Preferování přímé metody, tedy výuky prostřednictvím českého znakového jazyka se zdůvodňovalo rychlejším předáváním potřebných informací mezi lektorem a studenty, obzvlášť u obtížných částí výkladu, textů, příkladů a podobně.
Z výsledků průzkumu vyplynulo to nejdůležitější, metoda e-learningu pozitivně ovlivňuje rozvoj jazykových kompetencí převážné většiny neslyšících studentů MU (viz graf 2). Zdůrazňuji, že nejde o objektivní shrnutí z pohledu vyučujících, ale o subjektivní pocity a názory studentů.
Na základě výsledků průzkumu můžeme říci, že metoda užívání e-learningu v jazykové výuce má na neslyšící studenty pozitivní dopad. na problematiku můžeme nahlížet z různých pohledů.
Objektivně lze řešit technickou vybavenost a formální úpravu e-learningu. Moderní technologie v informatice se rozvíjí mílovými kroky kupředu, dochází k jejímu neustálému zdokonalování a zlepšování. Podmínkou zdokonalování technické vybavenosti e-learningu je jeho dynamičnost. Na základě připomínek a podnětů ze strany uživatelů e-learningu lze dojít k její dokonalejší verzi, například úpravou chatování a přidáním animačních schémat.
Formální úprava e-learningu je úkolem vyučujících, kteří kurzy neustále doplňují a upravují, aby v co největší míře splňovaly specifické požadavky neslyšících studentů, k nimž řadíme vhodný výběr psaných textů, bezbariérový přístup k nim, případně i videovýklady, překlad do ČZJ, animaci a další využití vizuálního znázornění těchto textů.
Rozpory se mohou objevovat v dopadu na jazykové vyjadřovací schopnosti neslyšících studentů. Ne každý student má pozitivní přístup ke psaným textům. Jedna skupina preferuje výuku v ČZJ, druhá výuku metodou e-learningu a třetí kombinaci obou předchozích metod. Z výsledků na graf 2 je zřejmé, že studenti Masarykovy univerzity preferují metodu e-learningu nebo kombinaci výuky v ČZJ a elearningu. Otázkou ovšem zůstává, na jak dlouho se ustálí tyto nové komunikační modely, a zda je studenti přijmou jako nedílnou součást studia, nebo jim bude činit potíže jazyková bariéra. Zde by výrazně mohly napomoci videovýklady a animační schémata. U jazykové části je však sporné, za jaké situace lze užívat videovýklady v ČZJ, jestliže si studenti mají osvojit pragmatickou a sémantickou složku jazyka jako takovou bez jakéhokoliv zásahu jiných jazyků, například ČZJ.
Závěrem lze konstatovat, že využití e-learningu poskytuje neslyšícím studentům neomezené možnosti práce se studijními materiály, odkazy a informacemi, dává nové příležitosti využití elektronické komunikace za účelem upevňování si větných vzorců a rozvíjení sémantické, gramatické a stylistické složky jazykového vyjadřování. Tato skutečnost je natolik významná, že bychom ji neměli ztrácet ze zřetele. Především pro zkvalitnění výuky neslyšících studentů tady nacházíme dobrý důvod k obhajobě metody e-learningu.
Stručně:
- E-LEARNING neboli „elektronické učení znamená využití počítače pro výuku češtiny a angličtiny pro sluchově postižené.
- E-LEARNIG jsou studijní materiály a chaty, ve kterých učitelé vyučují studenty.
- Studenti mají nejraději E-LEARNING v kombinaci se znakovým jazykem.
Připojte se! 