zobrazeno: 4066x

Další možnosti vzdělávání jsou důležité

Rozhovor s Janou Barešovou

zdroj: Unie 11-12/2006 publikováno: 20/01/2007

PaedDr. Jana Barešová sice už není ředitelkou speciální školy pro sluchově postižené v Praze 5 - Radlicích, přesto se aktivně zapojila do příprav oslav 80. výročí postavení školní budovy. Studenti, žáci i učitelský sbor se s bývalou paní ředitelkou i nadále mohou potkávat na chodbě školy. Má v ní totiž svůj byt. S neslyšícími žáky je tak v blízkém kontaktu dosud. Zeptali jsme se této rodačky z Chrášťan u Prahy, co ji přivedlo mezi neslyšící.

Paní Dr. Barešová, mezi žáky a studenty se sluchovým postižením jste pracovala 35 let. To je velmi dlouhá doba, během níž jste vykonala ohromný kus práce. Co Vás ale přivedlo k neslyšícím?

Do této školy v Radlicích jsem nastoupila ve svých 27 letech. Po maturitě jsem studovala Přírodovědeckou fakultu UK a před dokončením jsem začala učit na gymnáziu v Karlových Varech. V roce 1970 jsem se vrátila do Prahy a Å kolská správa hlavního města Prahy mi nabídla dvě místa - shodou okolností obě ve škole pro neslyšící: buč v Holečkově ulici, nebo v Radlicích. Po absolvování obou přijímacích pohovorů jsem se rozhodla pro tuto školu v Radlicích. Nastoupila jsem zde 7. září 1970 jako asistent pedagoga - pomocná vychovatelka v mateřské škole. Pomocnou vychovatelkou jsem byla rok a půl, dalších 11,5 roku učitelkou v mateřské škole.

Pak jsem na základní škole zastupovala kolegu, který byl přeložen na jinou školu. Dva roky jsem za něj učila přírodovědné předměty na II. stupni základní školy, později na I. stupni ZÅ . Do funkce ředitelky školy jsem nastoupila 1. července 1990.

Jste ještě v kontaktu se svými bývalými žáky?

V úzkém osobním kontaktu jsem s neslyšícími dětmi už od nástupu na tuto školu. Tehdy se řada internátních dětí, včetně těch z mateřské školy, totiž vracela domů jen na dvouměsíční letní prázdniny, Vánoce a Velikonoce. Do mateřské školy jsme nastoupily 3 mladé vychovatelky. Bylo nám těch malých dětí, které přes víkend zůstávaly na internátu, líto, a tak jsme si je brali domů, do rodiny. Mě se líbila malá čtyřletá holčička. Začala k nám domů do rodiny chodit a až do dnešní doby považuje naši rodinu za svou.

Dnes je jí čtyřicet let, je vdaná za neslyšícího manžela a mají spolu dvě slyšící dcery (18 a 4 roky). Většina její rodiny mě oslovuje křestním jménem, jen ta nejmladší mi říká "babičko".

Můj život je s neslyšícími pevně provázán a nic se nezměnilo ani mým odchodem ze školy. I nadále jsem ředitelkou Středního odborného učiliště pro sluchově postižené v Praze 5 - Stodůlkách, zřízeného Federací rodičů a přátel sluchově postižených.

Proč byla vlastně založena tato střední škola ve Stodůlkách?

Na začátku devadesátých let existovalo v Česku ještě málo škol, které by neslyšícím nabízely maturitu. Proto Federace zřídila svou střední školu, která měla připravit sluchově postižené k integračnímu studiu na běžných středních školách. Studium bylo dvouleté. Možnosti integrovaného studia využily jen 3 studentky. Ostatní absolventi se dočkali otevření dalších středních škol pro sluchově postižené. V současné době poskytuje škola střední vzdělání s výučním listem v oboru operátor skladování.

Vraťme se ještě ze Stodůlek zpět do Radlic. Jaké předměty jste na této škole učila?

Na základní škole, prvním i druhém stupni, jsem učila přírodovědné předměty - chemii, zeměpis a přírodopis.

Můžete srovnat kapacitu této školy za posledních 15 let?

V roce 1990, když jsem nastoupila do funkce ředitelky, měla tato škola celkem přes 80 žáků v mateřské a základní škole.

Střední škola tehdy ještě neexistovala. Mateřská škola měla tehdy 3 oddělení a základní škola měla v každé třídě do deseti žáků. Některé třídy byly dokonce paralelní, tj. byla např. 7A a 7B. Po patnácti letech mé funkce ředitelky školy byla v mateřské škole už jen jedna třída a základní škola měla v každé třídě maximálně 7-8 žáků. Souviselo to s celkovým poklesem počtu neslyšících dětí, zlepšováním technických možností a s rozvojem školní integrace.

Je něco, čeho litujete, že jste během své funkce ředitelky nestihla?

Od letošního roku se změnil na naší Střední zdravotnické škole studijní maturitní obor. Z oboru zubní technik je teč jen asistent zubního technika. V praxi to znamená, že si takový absolvent nemůže otevřít svou vlastní firmu - zubní laboratoř. Když mělo dojít k těmto změnám, tak mou snahou bylo, aby naši studenti měli možnost studovat i nadále obor zubní technik. Snažila jsem se, aby některá pražská Vyšší odborná zdravotnická škola otevřela na naší škole svou pobočku - alespoň jednu třídu s bilingválním vzděláváním. To jsem bohužel ve své funkci ředitelky už nestihla.

Nevím, do jaké míry tato jednání pokračují v současné době.

S jakými jinými speciálními školami pro sluchově postižené jste spolupracovali?

Víceméně pravidelný kontakt jsme měli se všemi školami pro sluchově postižené v Československu. Dobré kontakty, ať už na úrovni přátelské výměny nebo profesionální spolupráce, jsme měli zejména s Libercem, Valašským Meziříčím, Ostravou a Brnem.

Ještě před záplavami v roce 2002 jsme navázali spolupráci se Střední zdravotnickou školou pro sluchově postižené v Berouně. Jejím zřizovatelem byl Středočeský kraj, u naší školy to byl Magistrát hl. m. Prahy.

Po ničivých záplavách, které postihly i město Beroun, se tato Střední zdravotnická škola přestěhovala k nám do Radlic. Středočeský kraj nám rovněž přispěl na novou laboratoř pro zubní techniky.

Co byste pro tuto školu ještě navrhovala do budoucna?

Určitě ještě další možnosti vzdělávání pro naše sluchově postižené žáky a studenty. Například spolupráce s nově otevřeným Jazykovým centrem Ulita na naší škole je zcela jistě nakročení správným směrem. Vždyť další vzdělávání pro sluchově postižené žáky má na naší škole dlouhou tradici.

V letech 1948 - 1960 tu kromě základní školy fungovala také Vyšší osvětová škola pro neslyšící (později přejmenovaná na Lidovou akademii pro neslyšící), v níž se 40 absolventů učilo další předměty, zejména český a ruský jazyk, národní hospodářství, matematiku nebo přírodovědu;

Děkuji Vám, paní Dr. Barešová, za příjemné vyprávění.

Text a foto: Petr Pánek

 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
10 aplikací pro rozvoj gramotnosti u dětí s poruchami sluchu
01/06/2019 - Mgr. Michaela Slussareff, Ph.D.
Být gay je těžší než být neslyšící
09/11/2018 - Michaela Pixová
Deafland III.
06/11/2018 - Česká televize
Finanční gramotnost
05/11/2018 - Česká televize
Emílie Mrzlíková
29/10/2018 - Česká televize
VOŠ tlumočnictví znakového jazyka
25/10/2018 - Česká televize
Vademecum - webová publikace pro neslyšící
20/10/2018 - Česká televize
Automatický přepis a překlad pro neslyšící
18/10/2018 - Česká televize
Diskriminace neslyšících
15/10/2018 - Česká televize
Projekt Jablíčko
12/10/2018 - Česká televize
Domov pro neslyšící seniory
04/10/2018 - Česká televize
Spolek neslyšících Plzeň podruhé
29/09/2018 - Česká televize
František Kocourek
25/09/2018 - Česká televize
Neslyšící řidičem kamionu
20/09/2018 - Česká televize
Futsal
15/09/2018 - Česká televize
Mluvící ruce 2017
10/09/2018 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Inkluzivní vzdělávání neslyšících v ČR
Historie vdělávání
Vzdělávání dětí
Co Neslyšící potřebují k rovnému přístupu ke vzdělávání
Nebezpečí jménem EKOV?
Pedagogům nejde o vzdělání, snaží se nás donutit mluvit
Príprava nepočujúcich detí na učenie od raného veku
Mají neslyšící v matematice větší potíže než slyšící?
Jednání u kulatého stolu speciálních pedagogů – surdopedů
Neslyšící a současná legislativa v ČR I.
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
První učitelé neslyšících
Dítě s vadou sluchu ve speciální škole pro sluchově postižené
Neslyšící pedagog jako vzor
Vzdělávání neslyšícího dítěte s kochleárním implantátem
Vzdělávání sluchově postižených
Multikulturní výchova a neslyšící děti
Předpoklady čtení
Mezinárodní konference o vzdělávání sluchově postižených
Problémy vzdělávání neslyšících
Vzdělávání neslyšících

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 16
celkem: 16
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
Informační linky k onemocnění COVID-19 mohou p
Online doučování v českém znakovém jazyce
UčíTelka s tlumočením do ČZJ
Aktuální informace o koronaviru v ČT
Co je to koronavirus?
Přehled změn u příspěvků na kompenzační po
Festival Jeden svět bude opět přístupný pro d

RSS kanály 

[CNW:Counter]