Kongres Evropské unie neslyšících v Praze

Letošní kongres Evropské unie neslyšících, který probíhal od 28. do 31. května v Praze, byl přehlídkou neslyšících osobností z celé Evropy. Pořádal ho Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR společně s EUD. Hlavním bodem kongresu byl celodenní odborný seminář na téma Znakový jazyk a legislativa. Svoje prezentace zde převážně v mezinárodním znakovém systému přednesli neslyšící z řad lingvistů, pedagogů, právníků a funkcionářů národních, ale i mezinárodních organizací neslyšících jako prezident Světové federace neslyšících Markku Jokinen (na snímku první z prava), prezidentka Evropské unie neslyšících Berglind Stefánsdóttirová, výkonný ředitel Evropské unie neslyšících Mark Wheatley (na snímku vlevo), profesor Dr. Christian Rathmann z Univerzity v Hamburku, Mgr. Věra Strnadová z České republiky a další.

Seminář seznámil přítomné účastníky z 36 zemí Evropy s konkrétními cestami, po jakých se vydali neslyšící z několika evropských států, aby dosáhli legislativního uznání znakového jazyka jako rovnocenného dorozumívacího prostředku neslyšících. Zaznělo zde mnoho inspirativních myšlenek a příkladů hodných následování. Je užitečné nechat se ovlivnit, avšak nelze kopírovat způsoby použité jinde, neboť kultura, politická situace i společenské klima se v jednotlivých zemích liší. O to důležitější je společná výměna názorů, kterou zdůraznil také prezident WFD Markku Jokinen.

„Výměna názorů je potřebná i ve světě neslyšících,“ řekl. Díky úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením již mají organizace neslyšících připravenu právní půdu pro legislativní uznání znakového jazyka. A jaká cesta k němu vede? „Jediný recept neexistuje,“ řekl Markku Jokinen s úsměvem, „vždy rozhodují národní asociace neslyšících“.

SNN celou akci pořadatelsky dobře zvládl, tlumočníci byli obdivuhodní: Gerdinand Wagenaar a Janne Lundberg tlumočili mezi mluvenou angličtinou a mezinárodním znakovým systémem, Naďa Dingová a Monika Boháčková tlumočily mezi mluvenou češtinou a českým znakovým jazykem. Kromě toho bylo zajištěno také tlumočení mezi mluvenou angličtinou a češtinou a simultánní přepis do češtiny. Nechybělo samozřejmě velké plátno v popředí a dvě menší projekce po stranách sálu, aby na řečníky bylo dobře vidět.

K jednotlivým prezentacím se v zestručněné podobě budeme v Gongu postupně vracet. Tentokrát bych se ráda věnovala příspěvku prezidenta Maďarské asociace neslyšících Dr. Ádáma Kósy.

Maďarsko bylo 2. zemí, která ratifikovala úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Když se o ratifikaci dozvěděli maďarští neslyšící, vytvořili speciální kampaň. Sloužila ke zviditelnění neslyšících a její součástí byla i strategie styku s veřejností a propagace problematiky právního uznání znakového jazyka.

První akcí byl odborný seminář. „Konal se v budově maďarského parlamentu a pozvali jsme na něj nejen známé osobnosti, ale také hosty z mezinárodní scény... Byli s námi zástupci z EUD, kolegové z Maďarské asociace neslyšících, a byl tam také klíčový řečník - odborník na právo OSN,“ řekl Ádám. Maďarská asociace všechny tyto hosty nejen pozvala, ale také financovala jejich účast. Semináře se zúčastnil i předseda maďarského parlamentu, ministr práce a sociálních věcí a řada poslanců maďarského parlamentu. Seminář záměrně trval poměrně krátce, 4 hodiny, takže poslanci na něm vydrželi celou dobu.

Dalším bodem kampaně byla demonstrace v Budapešti. Maďaři dokázali podél Dunaje shromáždit kolem 2 000 lidí, kteří byli oblečeni v modrých pláštěnkách a měli na rukou bílé rukavice. Lidé lemovali břehy Dunaje a vytvořili 1,5 km dlouhý řetězec. Byli nepřehlédnutelní. A o to šlo. Zviditelnit se! Demonstrace maďarských neslyšících byla zmíněna v devíti TV programech a v 55 článcích v novinách. Neslyšící dávali rozhovory pro noviny a jiná média. Z Adama se alespoň na čas stala téměř celebrita. Lidé ho potkávali na ulicích a říkali mu: „Vás jsem viděl včera v televizi!“

Následujícím krokem vedoucím k uznání maďarského znakového jazyka byla dopisová kampaň a pořádání integrovaných akcí, například kulturního festivalu či koncertu. Šlo samozřejmě o to, ukázat hlavní prvek kultury neslyšících - znakový jazyk. Plakát o koncertě byl vyvěšen na různých místech Budapešti, v metru, na zastávkách tramvají.

Dále Maďaři rozjeli specifickou kampaň týkající se úmluvy OSN. V měsíčníku maďarské asociace zavedli zvláštní kolonku, kde byla velice jednoduchým jazykem vysvětlena problematika úmluvy. Text úmluvy OSN byl rovněž přeložen do maďarského znakového jazyka a publikován na internetu.

Neuvěřitelné, že? Kolik kvalifikované a náročné práce bylo vykonáno za poměrně krátké období? V roce 2007 Maďarsko ratifikovalo úmluvu a v květnu 2009 již maďarský parlamentní výbor podporoval rezoluci neslyšících o uznání neslyšících za jazykovou menšinu a maďarského znakového jazyka jako nezávislého jazyka této menšiny. Rozhodnutí by mělo padnout v polovině června.

Ádámova pracovního nasazení i vynikajících organizačních schopností si všimli i zástupci politických stran. Jedna z maďarských středně-pravicových stran (FIDESZ) si ho vybrala na svoji kandidátku do Evropského parlamentu. A byl zvolen! Takže mohu s potěšením konstatovat, že Evropský parlament má svého historicky prvního neslyšícího poslance. Jménem celé redakce časopisu Gong našemu prvnímu neslyšícímu europoslanci upřímně blahopřejeme!

Dalším příspěvkům předneseným na tomto kongresu se budeme věnovat v příštím čísle Gongu!