zobrazeno: 6580x

Neslyšící v Německu

zdroj: Gong 9-10/2007 publikováno: 31/01/2008


Berlínští mladí nedoslýchaví
V Německu s více než 80 miliony obyvatel žije zhruba 80 tisíc neslyšících a milion nedoslýchavých lidí.

Školství

V běžných školách je 9letá základní školní docházka, školy pro neslyšící ji mají o rok prodlouženou na deset let (stejně je tomu i v České republice). Školy pro nedoslýchavé v Německu s běžnými osnovami většinou jeden ročník navíc nemají. Sluchově postižení (SP), jimž jejich další postižení neumožňuje vzdělávání ve školách pro SP, navštěvují 9-10 let zvláštní školu. Po ukončení základní školní docházky mají sluchově postižení hodně možností dalšího vzdělávání. Kolem roku 2000 navštěvovalo přes 10 tisíc neslyšících a těžce nedoslýchavých žáků zhruba 60 škol pro sluchově postižené.Ty se v Německu často dělí na školy pro neslyšící a školy pro nedoslýchavé. Komunikační metody se na jednotlivých školách liší. Na školách pro neslyšící se v různé míře používá znakový jazyk a školy pro nedoslýchavé většinou upřednostňují mluvený jazyk. Současným trendem je i v Německu integrace. Na školách pro sluchově postižené se proto výrazně snižuje počet žáků. Neslyšící děti s kochleárním implantátem bývají integrovány do běžných škol nebo navštěvují školy pro nedoslýchavé. Na školách pro neslyšící zůstávají méně nadaní žáci, což vede k snižování úrovně výuky. Dokonce i neslyšící rodiče čím dál častěji nechávají svým neslyšícím dětem voperovat kochleární implantát, přičemž mezi důvody bývá i to, že je nechtějí posílat do školy pro neslyšící. Z důvodu snižujícího se počtu žáků školy pro neslyšící pomalu v Německu ubývají. Například v roce 2003 byla sloučena berlínská škola pro neslyšící a nedoslýchavé.

Střední školství pro sluchově postižené se vyznačuje širokými možnostmi, které velké a bohaté Německo nabízí. V Německu se mohou sluchově postižení vyučit v nejrůznějších učebních oborech nebo studovat podle svého zaměření. Nejvíce sluchově postižených se vyučí v tzv. středisku odborného vzdělání BBW (Berufbildungswerk). BBW jsou velké vzdělávací komplexy, které vznikly speciálně pro vzdělávací potřeby handicapované mládeže a nabízejí jí spoustu výučních oborů. Sluchově postižení mají v Německu pět BBW: v Mnichově, Norimberku, Lipsku, ve Winnendenu u Stuttgartu a v Husumu. BBW v Neuwiedu je určeno pro mládež s různými typy postižení, jsou tu i neslyšící. Kapacita jednoho BBW je 200 až 400 míst. Sluchově postižení mají ve všech BBW pro SP v Německu na výběr asi 50 oborů. Vyučení trvá od dvou do čtyř let, podle náročnosti oboru. Učni mají jak teorii, tak i praxi. Učni se zdokonalují i ve všeobecných předmětech, hlavně v německém jazyce, v písemném projevu. Učí se jednání na úřadech, vyplňování formulářů, práci s počítačem a dalším věcem, které budou v životě potřebovat. BBW spolupracují s mnoha firmami a odborníky. Většinou probíhá praktické vyučení přímo v BBW, kde je i odpovídající technické zázemí. Učni mají povinné praxe ve firmách. V BBW se pořádají i krátkodobé rekvalifikační kurzy a školení.

Součástí komplexů BBW je i psychologická a sociální poradna, lékařská služba, logopedie a audiocentrum. Absolventům BBW se i po vyučení poskytuje pomoc při hledání práce a poradenství v osobních problémech. BBW jsou velké komplexy s mnoha nadstandardně vybavenými dílnami praktického výcviku, školními budovami, ubytovacími kapacitami, jídelnami, tělocvičnami, internetovými centry, knihovnou, prostory pro volný čas, kostelem, kde se pravidelně konají bohoslužby, a dalšími budovami. Často BBW připomínají vesnice, které si žijí samy pro sebe.

Učni bydlí buď v internátech anebo ti starší v obytných komplexech, které se dají přirovnat ke studentským kolejím, a není v nich takový dozor jako na internátě. Věkové rozpětí učňů v BBW je od 15 do 28 let. Lidé, kteří se v BBW vyučí postupně několika oborům, nejsou výjimkou. Na některých BBW je i střední odborná škola. BBW podporují komunitu neslyšících, jejich jazyk a kulturu tím, že jsou určeny jen pro SP a užívá se v nich znakový jazyk.

Střední odborné školy jsou vhodné pro ty, kteří nevylučují další studium ani okamžitý nástup do práce. Chtějí studovat a zároveň se už odborně připravovat na budoucí zaměstnání. Absolventi mají střední vzdělání (Mittelreife), které jim umožňuje další studium. Sluchově postižení mohou studovat střední odborné školy se zaměřením např. na hospodářství a ekonomiku, vychovatelství a ošetřovatelství, oděvy, techniku a elektrotechniku, sociální pedagogiku.

Na gymnáziích studují ti, kteří chtějí mít maturitu (Abitur). Maturita na gymnáziích je těžká a srovnatelná s maturitou na českých gymnáziích (ale už ne ostatních středních školách). Pro ty nejnadanější je studium na gymnáziu vstupními dveřmi na vysokou školu. Speciálních gymnázií pro SP je v Německu málo. Gymnázia pro SP, kde se vyučuje i ve znakovém jazyce a mohou na nich studovat i studenti zcela neslyšící, jsou v Essenu a ve Stegenu u Freiburku. Maturitu mohou získat neslyšící i v Mnichově. Aby gymnazisté, z nichž někteří měli na základní škole redukované osnovy a musí se potýkat s problémy vyplývajícími ze sluchové vady (potíže v německém jazyce, atd.), zvládli všechno učivo a dosáhli srovnatelných znalostí se slyšícími maturanty, mají tato gymnázia povinný tzv. přípravný ročník. Největší gymnázium pro sluchově postižené v Essenu nabízí tři směry: přírodovědecký, hospodářský či pedagogický. V Berlíně a Hamburku jsou gymnázia pro nedoslýchavé, kde se vyučuje orální metodou. Délka studia zde trvá 4 roky jako na běžných gymnáziích. Některá gymnázia mají kromě čtyřletého i osmiletý stupeň.

Největší škola pro sluchově postižené v Německu se nachází v Essenu. Rheinisch-Westfälische Berufskolleg für Hörgeschädigte (podle volného překladu Rýnsko-Vestfálská odborná akademie pro sluchově postižené, zkratka RWB) byla založena roku 1978 a má kapacitu 900 studentů, kteří sem přichází ze všech koutů Německa i z jiných německy mluvících zemí (např. Rakousko, Švýcarsko). Součástí školy je i internát. Ve škole je zaměstnáno asi 170 vyučujících. Komunikace se přizpůsobuje potřebám žáků. Preferuje se mluvená řeč podporovaná znaky. RWB nabízí všechny větve středního vzdělávání SP. Mohou se vyučit v různých učebních oborech, jsou zde dvě střední odborné školy a gymnázium. Zajímavý systém funguje na učilištích. Na rozdíl od BBW zde učni mají pouze teoretickou část výuky. Praktická část vyučování probíhá přímo v továrnách, firmách a dílnách v místě bydliště.V případě komunikačních potíží má učeň nárok na tlumočníka do ZJ. RWB nabízí celkem až 120 (!) učebních oborů. Učni mají kvůli velkým vzdálenostem blokové vyučování, kdy vyučování v Essenu probíhá jen 2-3krát ročně po dobu 4-6 týdnů a v ostatních týdnech je praxe.V Hannoveru je komplexní středisko pro hluchoslepé, jehož součástí jsou i školy pro hluchoslepé: mateřská, základní a tříleté učební obory. Některé školy, učiliště a BBW nabízí i dálkovéprogramy, například v Essenu si mohou pracující dodělat maturitu na večerním gymnáziu. Samozřejmostí jsou nejrůznější vzdělávací kurzy.

Po maturitě mohou SP studovat automaticky na jakékoliv univerzitě. Co se týče těch nejatraktivnějších programů pro SP vysokoškoláky, nabízejí je především univerzity v Berlíně, Hamburgu, Heidelbergu, Kolíně a Mnichově. Na univerzitě v Hamburku je Institut pro německý znakový jazyk a komunikaci neslyšících, který lze přirovnat k oboru čeština v komunikaci neslyšících na FF UK, má však mnohem delší tradici. Zde i na vysoké odborné škole v Magdeburku a ve Cvikově (Zwickau) lze získat titul diplomovaný tlumočník znakového jazyka. Ostatní jmenované univerzity nabízí obor pedagogika sluchově postižených.

Kultura

Kultura neslyšících v Německu je trochu jiná než u nás.V Německu se koná mnohem více akcí pro neslyšící, zejména párty. Na párty se rádi setkávají zejména mladí neslyšící, kteří neváhají přicestovat na větší párty i z druhého konce Německa. Oblíbené jsou zejména oslavy karnevalu, halloweenu a silvestrovské párty. Na párty často hraje hudba a prodávají se hojně alkoholické nápoje a koktejly, oblíbené jsou i párty s neslyšícími DJ. V Německu také probíhají volby miss neslyšících, které mají však spíš regionální úroveň a jsou pojaty více zábavně. V Berlíně se již několik let koná filmový festival, na kterém se promítají filmy neslyšících a soutěží se o nejlepší film. Populární je i berlínský festival znakového jazyka. V Mnichově se každoročně pořádá divadelní festival. V Německu existují nejméně čtyři divadla neslyšících.V Berlíně je to Gestisches Theater Berlin, které hraje pravidelně několikrát měsíčně i pro slyšící diváky a jeho členové mají divadlo jen jako koníček vedle svého zaměstnání. V Mnichově je známý divadelní soubor neslyšících Gestus. Mnoho dalších neslyšících mimů a komiků vystupuje na akcích i pro slyšící a jsou známí nejen mezi neslyšícími (např. Jürgen Endress – poezie ve znakovém jazyce, Günther Puttrich – herec, umění ve znakovém jazyce, Jomi – mim, Fralau - kouzelník).

Pořádají se ovšem také přednášky o historii, kultuře, jazyce a problémech neslyšících. Oblíbené jsou KoFo (komunikační fórum) přednášky a workshopy pro neslyšící a další zájemce, které se konají několikrát měsíčně a jejichž cílem je vzdělávat, informovat neslyšící a posilovat jejich sebevědomí. V muzeích probíhají prohlídky i pro neslyšící.

Existuje speciální cestovní kancelář pro neslyšící, která nabízí zájezdy do celého světa a oblíbené plavby lodí, kdy jsou na palubě pouze neslyšící. V Německu vydávají různé organizace zhruba šest celoněmeckých časopisů pro neslyšící (das Zeichen – o jazyce a kultuře neslyšících, DGZ – tradiční časopis pro neslyšící, die Schnecke – pro uživatele KI, Spektrum Hören – pro rodiče a přátele sluchově postižených dětí), existují však i další regionální časopisy. Německý „televizní klub neslyšících“ Sehen statt hören se vysílá na veřejném televizním kanálu jednou týdně. Důležitým médiem je internet. Kromě portálů pro neslyšící s informacemi, aktualitami, oznámeními o úmrtí, seznamkami atd. jsou mezi neslyšícími oblíbené a hojně navštěvované internetové diskuse.

Pro pokec s přáteli, známými i neznámými neslyšícími se používá chatovací program MSN a čím dál víc i webová kamera.

Typické pro mladé neslyšící v Německu je, že)se rádi setkávají na nádraží. Vlak je totiž jejich nejčastějším dopravním prostředkem. Přijedeteli do většího německého města a chcete co nejdřív potkat neslyšící, zkuste to v McDonald’s na nádraží. Na hlavním nádraží v Düsseldorfu dokonce byla vloni otevřená speciální čekárna pouze pro neslyšící, která slouží jako místo k setkávání.

Sport

Mnoho německých neslyšících je členem nejbližšího sportovního klubu. Největší zájem je o fotbal. Pořádají se regionální fotbalové ligy, jejichž vítězové se utkají v soutěži o fotbalového mistra neslyšících. Každoročně se konají mistrovství neslyšících v dalších sportech jako je basketbal, házená, volejbal, badminton, plavání, tenis, šipky, kuželky, bowling, futsal, vodní pólo, samozřejmě atletika a mnoho dalších.

Tlumočení

Pravidla pro tlumočení jsou jednotná v celém Německu. Tlumočníka si lze objednat přes zprostředkovatelnu nebo soukromě, přímo přes daného tlumočníka. Na tlumočení zdarma mají nárok po celém Německu všichni příjemci sociálních dávek podle sociálního zákoníku IX a I a X. Tlumočníci musí mít státní zkoušky, ideálně vystudovaný obor na univerzitě v Hamburku nebo na vysokých odborných školách. „Problémem v oblasti tlumočení znakového jazyka je orientace, jakému modelu se má tlumočník nejvíc přiblížit. Jsou tři modely: pomocník, partner nebo neutrální,“ popisuje uznávaná tlumočnice německého znakového jazyka Karin Kestner. „Domnívám se, že v současnosti je tlumočníků poměrně dost. Přestože v některých oblastech je jich také méně, v jiných, jako ve velkých městech, je jich zase moc,“ pokračuje tlumočnice Karin Kestner, která se rovněž angažuje v prospěch rodičů neslyšících dětí a ve vlastním nakladatelství vydává knihy, software, videa a DVD nejen pro ty, kteří se chtějí naučit znakový jazyk, ale i pro neslyšící děti a pro všechny, kteří se zajímají o téma „neslyšící“.

Kochleární implantáty

Dalo by se říci, že Německo je velmocí kochleárních implantátů. V současnosti bylo v Německu provedeno již přes deset tisíc operací kochleárních implantátů. Kochleární implantace se provádí především v největším světovém centru kochleárních implantacícentru KI na celém světě v Hannoveru, ale i v dalších městech. Trendem zejména u dětí je bilaterální implantace – kochleární implantáty na obou uších. Implantace proplácí zdravotní pojišťovny. Schválení druhého kochleárního implantátu pojišťovnou v Německu je zhruba stejně obtížné jako schválení prvního implantátu u nás.

Jak bude vypadat svět neslyšících za 50 let? Na tuto otázku dostanete vždy jinou odpověď, podle toho, koho se ptáte. „Skleněnou kouli nemám. Ale neslyšící zůstanou a jejich kultura bude silnější! Nemám strach, že neslyšící budou kvůli rozšiřování KI vymírat. Na to, aby k tomu došlo, je technika KI příliš špatná. Myslím, že neslyšícím chybí ještě trochu sebevědomí, ale to se zlepší!!!“, odpovídá Karin Kestner.

Vztahy neslyšících Čechů a Němců

Společná historie

Čeští a němečtí neslyšící měli vždycky k sobě blízko, spojovalo je nejen sousední území, ale i společná historie. V prvních ústavech pro neslyšící na našem území se vyučovalo německy. Prvním ústavem, který byl opravdu český, byl Výmolův ústav v Radlicích, který byl založen roku 1926. Ve 30. letech měla většina ústavů jak německé, tak české třídy. Známé německé ústavy pro hluchoněmé v Litoměřicích a Šumperku existovaly až do 2. světové války a navštěvovaly je hlavně děti početné německé komunity žijící na území Sudet. Během 2. světové války chtěl Adolf Hitler všechny neslyšící sterilizovat. Neslyšící Židé byli bez milosti posíláni do koncentračních táborů, kde umírali. Na rozdíl od Německa na našem území nacisté nestihli naplnit zrůdné představy Adolfa Hitlera a škody na životech neslyšících byly zdaleka menší než v Německu.

Neslyšící emigranti

Po druhé světové válce se utužovaly přátelské vztahy socialistických zemí a vznikaly družby neslyšících Čechů s neslyšícími v socialistické Německé demokratické republice. Na západ do Německé spolkové republiky se mohlo vycestovat pouze na povolení, jehož získání bylo velmi obtížné i pro neslyšící. Po roce 1968 byla první větší vlna emigrace na Západ. Emigrovali i neslyšící, například do Západního Berlína nebo do Švýcarska. V roce 1981 se konaly Světové sportovní hry neslyšících (dnešní deaflympiáda) v Kolíně nad Rýnem v západním Německu. Vyjela tam i velká skupina českých neslyšících a 25 z nich tam požádalo o politický azyl. Tenkrát to byla velká aféra, psalo se o tom snad na celém světě a prý to hlásila i rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Komunističtí funkcionáři v Praze zuřili a vyhrožovali, že se neslyšící už za železnou oponu nedostanou. Neslyšící emigrant a mistr parketář Josef Zamboj v rozhovoru s Josefem Brožíkem (Gong 9/2005) na tu dobu vzpomíná: „Při výjezdu do Německa mě ještě nenapadlo, že bych tam zůstal, a do Československa se už nevrátil. Olympiáda neslyšících byla v Kolíně nad Rýnem. Pokukoval jsem po nevídaných možnostech, které u nás vůbec nebyly. Také jsem se zajímal o parkety, viděl jsem nabídky jejich firem. Říkal jsem si, takové bych dokázal udělat. Nahlédl jsem do katalogu, který se hemžil různými standardními vzorky parket, bylo jich na čtyřicet. Plus speciální parkety podle přání zákazníka. Bylo mi 44 roků a myslel jsem si, že ještě nepatřím do starého železa… Práci jsem okamžitě nedostal. Neměl jsem pracovní povolení, které se nedalo jen tak získat. Čekal jsem dva roky, než jsem ho po prověřování dostal. Už už jsem začal uvažovat o návratu zpět, ale bál jsem se vyšetřování a pronásledování, vždyť za emigraci se zavíralo do vězení. Nedalo se nic dělat a zaťal jsem zuby. Snil jsem o tom, že budu zase dělat parkety.“

Současnost

Po revoluci se hranice opět otevřely a neslyšící Češi i Němci se mohli konečně zcela svobodně stýkat. Nové kontakty navázaly i některé školy pro sluchově postižené, spolky neslyšících a zejména sportovní kluby. Právě neslyšící sportovci se často účastní společných turnajů. Již nic nebrání ani studiu neslyšících Čechů v Německu, například na střední hospodářské škole pro sluchově postižené v Heidelberku-Neckargemündu od roku 1999 studovali již čtyři sluchově postižení studenti Gymnázia v Ječné ulici. Hranice se otvírají a se snazší dopravní dostupností se rozšiřují i vztahy Čechů a Němců. Vznikají přátelství i lásky, které někdy přejdou až do manželství.

Kristina Kratochvílová

 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
I neslyšící chtějí pracovat
16/11/2017 - Jaroslava Fuksová
230 let škola pro sluchově postižené v Holečkově ulici — Cena Hieronyma Lorma
05/11/2017 - Česká televize
Domácí porody
25/10/2017 - Česká televize
Rezoluce EP o znakovém jazyce
20/10/2017 - Česká televize
Neslyšící řidiči a taxikáři
15/10/2017 - Česká televize
Speciální škola pro sluchově postižené v Radlicích
10/10/2017 - Česká televize
Konference odhalila tajemství znakového jazyka
15/02/2017 - Lucie Křesťanová
Ze zákulisí natáčení pohádky Nepovedený čert
15/01/2017 - Česká televize
Raná péče o neslyšící děti
22/11/2016 - Česká televize
Lékařka Eva Francová
20/11/2016 - Česká televize
Deaf Friendly
15/11/2016 - Tiché zprávy
Základy sexuální výchovy
12/11/2016 - Česká televize
Migrace, kultura, náboženství
10/11/2016 - Česká televize
Poradenské centrum pro neslyšící a nedoslýchavé Kroměříž
07/11/2016 - Česká televize
Pracovní příležitosti pro neslyšící
05/11/2016 - Česká televize
Profesorka Alena Macurová
02/11/2016 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Slovenští neslyšící u nás
Německý domov pro neslyšící
Program W.I.P
Život mezi indiány
Zajímavosti ze světa neslyšících 1-3/2012
Pracovala jsem jako dobrovolnice v Guatemale
Pevnonews 4/11 Zajímavosti ze světa neslyšících
Indie okem neslyšícího Čecha
Zeptám se boha, zda by ze mě neudělal hvězdu
Nigerijská svatba má svá pravidla
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Café signes - kavárna pro neslyšící v Paříži
Martha's Vineyard - ostrov neslyšících
Genocida Neslyšících?
Neslyšící v Německu
Zkušenosti z Norska
Zajděte na vynikající pizzu!… aneb Integrační pub „DWIE DŁONIE“
Neslyšící v Norsku
Neslyšící v Anglii
Finské muzeum Neslyšících
O Gallaudetově Univerzitě a Deaf Way

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 27
celkem: 27
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
Kalendář Velikáni ticha představuje dvanáct n
Kašpárek v rohlíku - v Ostravě
Linka pro neslyšící bude vysílat koncert
Smyslů-plný koncert - Benefiční koncert tlumo
O nezbedných kůzlátkách /tlumočené představ
Narozeninový mejdan - Kašpárek v rohlíku
První tlumočení hackaton
Fotomaraton info pro všechny
Pátá dohoda /tlumočené představení/

RSS kanály 

[CNW:Counter]