Neslyšící Britové jsou v Evropě asi jedni z nejaktivnějších v internetovém společenství Neslyšících. V porovnání s Neslyšícími z jiných zemí jsou Britové na internetu tak aktivní a vidět, že bychom mohli říct, že "je jich všude plno". Bylo by možné dlouho vyprávět o tom, co dělají, jaká je jejich organizace, čeho dosáhli, k čemu směřují, o čem sní...? Bohužel nemám v časopise tolik prostoru a tak se omezím na nejdůležitější informace.
Britská Asociace Neslyšících
BDA (British Deaf Association/Sign Community) je ve Velké Británii největší organizací Neslyšících a jimi je také řízená. I přestože její členové jsou velmi rozdílní a často pocházejí z různých národů a kultur, spojují je jejich zkušenost ze života Neslyšících a především jejich znakový jazyk.
Organizace vznikla z iniciativy Francise Maginna v roce 1890. Její původní název zněl v překladu: "Britský svaz neslyšících".
BDA by chtěla dosáhnout takového stavu společnosti, ve které Neslyšící užívají znakový jazyk a mají stejná práva, závazky i kvalitní život jako všichni ostatní. Posláním této organizace je budování silné a životem pulsující společnosti neslyšících užívající znakový jazyk. Tento cíl dosahují členové BDA svojí vzájemnou podporou a vnášením svého podílu jako rovnoprávných obyvatel.
Organizace má celkem 8 regionálních kanceláří a 3 nové kanceláře v organizaci samotné. 60% pracovníků, kteří v těchto kancelářích pracují, jsou neslyšící. Jak potvrdil bývalý předseda BDA, Jeff Mc Winney, z BDA jako "organizace neslyšících "se stává "organizace britského znakového jazyka". Taková je současná tendence. Členy BDA spojuje především jazyk a ne zkušenost hluchoty - konečně, je možné být slyšícím uživatelem BSL. Kromě toho slovo "deaf" ("neslyšící") je rozdílně chápáno. S tímto slovem si někdo pojí osobu ohluchlou ve starším věku, jiný osobu, která znakuje.
V případě potřeby terapie jsou k dispozici poradci. Tito poradci, kteří pro BDA pracují, jsou jak neslyšící tak i slyšící. Poradci jsou odborně vzděláni, specializováni na různé oblasti a pomoc poskytují v následujících oblastech: zneužívání (sexuální, emocionální, fyzické, psychické, v rodině), závislosti (drogy, alkohol, hráčství), problémy s chováním (ubližování, narušování pořádku a porušování předpisů), zdravotní problémy (diagnóza smrtelné nemoci, rakovina, diagnóza nemoci způsobující změnu života), lidské vztahy (manželství, partnerství, rodina, přátelé), deprese, nezaměstnanost, fobie.
V organizaci mají své místo také mladí Neslyšící. Cítili ale, že nemají patřičnou reprezentaci a jejich názory jsou jen zřídka brány v úvahu. Proto se před dvěma roky setkali a pod BDA založili Deaf Youth Workers Forum, DYWF (Forum mladých Neslyšících pracovníků). Na tomto setkání představili své nápady a vize. Dohodli se, že se budou setkávat každý rok a volit osmičlennou komisi. Ta se má zabývat realizací dohodnutých plánů, diskusemi o probíhajících záležitostech, koordinací činností členů Fóra, organizací seminářů, konferencí, atd. Ačkoliv Fórum patří formálně do BDA, je svými činnostmi naprosto nezávislé.
Média
Po patnácti letech své činnosti začala BDA vydávat čtvrtletník "Deaf Quarterly Magazine". Od roku 1955 vydává časopis pod názvem "British Deaf News". V roce 1997 BDA zpřístupnila svoje internetové stránky, v roce 2001 založila "Horkou linku" ("BDA Helpline") a v současnosti vydává měsíčník "SIGNMatters". Nejzajímavějším médiem této organizace jsou nejspíše jejich www stránky (http://www.signcommunity.org.uk). Organizace naprosto přijala ducha nové doby, který zapadá do světa sociologických změn, způsobených hlavně rozmachem internetu. Právě prostřednictvím tohoto média se lidé nejraději sdružují a přátelí. Postupuje individualizace a uvolňování se z tradičních společenských svazků. Proto i tradiční organizace, hierarchicky uspořádané, nemají budoucnost.
BDA tuto výzvu přijala. Díky "Horké lince" se každý člen BDA může v jakékoliv záležitosti obrátit na organizaci prostřednictvím internetu, telefonu, faxu, psacího telefonu nebo videotelefonu. Spojení přes psací telefon je osvobozeno od poplatků. Linka je v provozu vždy od pondělí do pátku od 9 - 15 hodin.
Kromě toho BDA na svých stránkách nabízí"členské balíčky". Majitel "stříbrného" balíčku má bezplatný přístup na internetový portál-klub SIGNTogether, ve kterém se soustřečuje internetová společnost neslyšících, dále dostává bezplatně zprávy, slevy na používání mobilního telefonu, slevy na účast v místních akcích organizace, možnost účasti na večírkách v Baru Med v Londýně každé úterý v měsíci a další speciální nabídky a výhody. Do těchto speciálních nabídek je možné počítat i ... čtyři žárovky! Ano, ano, ve "stříbrném" balíčku člen BDA obdrží čtyři žárovky, které mají hodnotu 32 liber, v balíčku "zlatém" zase žárovek osm o celkové hodnotě 64 liber. Portál SIGNTogether nabízí svým členům také e-mailovou schránku, možnost kontaktovat se s jinými členy (i na chatu), a také možnost prodeje nepotřebných věcí. Ti, kteří zaplatili poplatek za "zlatý" balíček, obdrží navíc stálé předplatné měsíčníku SIGNMatters. Členství s internetovým balíčkem stojí 11-40 liber, obvyklé členství s hlasovacím právem, ale bez konta v SIGNTogether a bez přístupu ke speciálním nabídkám a výhodám, stojí 5 liber. Je možné stát se členem BDA aniž by člověk musel udělat krok z domu a takové výhody právě mladí lidé upřednostňují.
Znakový jazyk
Britský znakový jazyk (BSL) je po ASL asi druhým nejpopulárnějším znakovým jazykem, který se sami Neslyšící v jiných zemích učí jako cizí jazyk. Se zájmem se jím zabývají také vědci, kteří zkoumají vizuálně-motorické jazyky.
BSL užívají Neslyšící v Anglii, Walesu, Skotsku a v Severním Irsku, které je rovněž částí Spojeného Království. V Irsku se používá Irský znakový jazyk. Britští Neslyšící jsou velmi hrdí na to, že jejich jazyk byl 18. března 2003 oficiálně uznaný vládou jako plnohodnotný jazyk. Podobný status ve Velké Británii mají - vedle oficiálního jazyka, kterým je angličtina, také regionální jazyky jako je velština, skotská gaelština, irština a kornština. BSL používá jako svůj první nebo preferovaný jazyk okolo 70 tisíc Neslyšících.
Proč je oficiální uznání znakového jazyka tak důležité pro společnost Neslyšících? Protože způsobuje u lidí změny v postoji k jazyku Neslyšících, a tím se i mění jejich postoj k samotným neslyšícícím lidem. Neslyšící získávají také uznání svých práv a stejně tak i hodnotu, kterou potřebuje každý člověk. Právo na plnohodnotný život má každý člověk a používání svého vlastního jazyka v denním životě náleží do základních práv člověka, zapsaných v různých mezinárodních deklaracích. Oficiální uznání znakového jazyka způsobuje zlepšení přístupu k informacím, službám i vzdělání jako i větší povědomí slyšících o záležitostech Neslyšících, jejich kultury a jazyka. A to, co přestává být neznámé, stává se přátelské a zajímavé.
Znakový jazyk nebyl vládou uznán náhodou. Přes 100 let (prakticky od kongresu v Miláně v roce 1880) trvaly víceméně formální snahy Neslyšících o uznání jejich kultury, jazyka a o přiznání jim práva užívat znakový jazyk v každé situaci jako i práva být v něm vzděláván. V posledních 20ti letech tyto snahy nabraly na síle. Byly zorganizovány "Týdny uvědomění Neslyšících" a později "Týdny znakového jazyka". V 80. letech první neslyšící předseda Britského Svazu Neslyšících, Jock Young, vystoupil na fóru Parlamentní komise EU s příspěvkem o britském znakovém jazyce, po kterém Parlament EU přijal usnesení o místních znakových jazycích členských států EU. I přesto trvala kampaň o uznání BSL ještě okolo 20ti let.
V roce 1992 byl publikován slovník BSL. Tento fakt posílil status BSL, stále více byl brán jako odlišný jazyk a ne jako znakovaná verze angličtiny. Založení Britské federace Neslyšících (FDP - Federation of Deaf People) v roce 1997 přispělo k zesílení snah v záležitosti o uznání BSL.
Důležitým úspěchem bezprostředně předcházejícím oficiálnímu uznání BSL bylo přijetí doporučení Malcolha Bruce Parlamentním shromážděním Rady Evropy, které se týkalo ochrany znakových jazyků na stejné úrovni jako jsou chráněny jazyky mluvené a které se opíralo o Evropskou chartu menšinových či regionálních jazyků (ETS 148, v ČR přijata 9. listopadu 2000 - pozn. překladatelky). V odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo řečeno:"Shromáždění uznává znakové jazyky za výraz evropského kulturního bohatství. Tyto jazyky patří do jazykovědného i kulturního dědictví Evropy."
Na internetových stránkách BDA je možné nalézt malý slovník BSL, který obsahuje 273 video-sekvencí rozdělených tematicky do 10 kategorií: barvy, komunikace, média, komunikační techniky, fotbalové kluby, všeobecné pojmy, nákupy, sport, doprava.
Filmové festivaly ve Wolves
Neslyšící z celého světa si Velkou Británii pojí s organizováním mezinárodního festivalu video-filmů Neslyšících ve Wolverhampton. Poslední, už IX. festival, všeobecně nazývaný Deaf/Sign Language Film and Television Festival (Filmový a televizní festival Neslyšících/znakového jazyka) se konal 26. listopadu 2004. Organizovala jej BDA ve spolupráci s Light House.
Na festivalu byl představen historicky první celometrážní film v americkém znakovém jazyce (ASL), pod titulem "The Golden Legacy" ("Zlaté dědictví"). Režíroval ho Neslyšící Američan Arthur Luhn. Na festivalu byly přesdtaveny také krátkometrážní filmy režisérů z dalších zemí. "The Golden Legacy" vyznačuje nový trend ve filmu Neslyšících. Není to film o společných problémech Neslyšících nebo také o jejich pokusech přizpůsobit se slyšící společnosti. Je to film, který je oslavou kultury Neslyšících a znakového jazyka. Všichni hrdinové tohoto filmu používají ASL. George (Patrick Branelly) hledá způsob, jak utéct od nudné práce a dostat se z dluhů. Jistého dne se setká s Aeneasem (Al Marotta), který je dalším v řadě na cestě za objevením několik staletí starého pokladu pirátů. A tak ti dva společně přeměřují Boston a jeho okolí při hledání svého štěstí. Objeví při tom ostrov Martha's Vineyard, na kterém skoro tři sta let žili Neslyšící.
Kromě mnoha úspěchů si jsou Neslyšící ve Velké Británii vědomi toho, že zbývá vykonat ještě mnoho práce. BDA by chtěla, aby nyní po uznání BSL vládou byl BSL uznán také britskou společností. A to uznán natolik, aby se změnilo postavení lidí k Neslyšícím i ke znakovému jazyku, aby byly odstraněny bariéry dělící většinovou společnost a Neslyšící. BDA má za svůj vzor Skandinávské země a chce dosáhnout stejného stavu, který je tam nyní: ve společnosti neslyšících se neptají, zda jsi neslyšící nebo slyšící. Důležité je, že používáš znakový jazyk, který označuje sounáležitost s Neslyšícími.
Připojte se! 