zobrazeno: 7405x

Neslyšící v Norsku

Neslyšící v Norsku

zdroj: Świat Ciszy, 2004, nr. X publikováno: 10/04/2006

 Tento článek má
   více stran:


  » Neslyšící v Nor...
  » Odkazy na norské s...
Długołecka L., Kołodziejczak A., Głusi w Norwegii

Je známo, že neslyšící Švédové jsou výjimeční svým vztahem k vlastní identitě, kultuře a jazyku. Na druhou stranu jejich sousedé - Norové - jsou na tom podobně jako většina neslyšících Evropanů.

Vzdělání a znakový jazyk

Norský znakový jazyk, který neslyšící Norové mezi sebou používají, nebyl ještě oficiálně uznán. O to se v současnosti snaží, za tímto cílem zřízený, speciální komitét. Proto ho ještě všude nemohou neslyšící užívat jako svůj první, rodný jazyk. Například školní výsledky neslyšících žáků jsou hodnoceny na základě znalosti norského jazyka, ale ne znakového.

Ve školách pro neslyšící učitelé používají znakovanou norštinu (norský systém znakového jazyka). Takových škol je ale málo a často jsou soukromé. Střední škola je pouze jedna. Nachází se v údolí Hallingdal, mezi Oslem a Bergenem. Výuka na středních školách v Norsku vypadá trochu jinak než v Polsku či v Čechách. Studentům se vytvářejí podmínky pro jejich osobní růst a rozvoj schopností. Nejsou tu žádné zkoušky, nerozdávají se žádná vysvědčení a diplomy. Studenti jsou prostě motivováni k dosahování vlastních cílů a realizaci životních snů. Škola jim to pouze usnadňuje. Výuka, stravné a ubytování v takové škole stojí přibližně 50 tisíc norských korun (dále jen NOK) za školní rok trvající od poloviny srpna do poloviny května. Protože je to škola střední, výuka je zaměřena na čtyři hlavní oblasti: módu a projektování, informační technologie, sport, techniku fotografování a videozáznamů. Mezi výukové předměty je ovšem zařazena také historie a kultura neslyšících. Speciální kurzy psané norštiny a norského znakového jazyka jsou nabízené studentům ze zahraničí.

Pokud jde o vzdělání na úrovni vysokoškolského, není situace asi nejlepší, protože v současnosti mají titul magistra pouze dva Norové. Zdá se nám, že pokud ještě vezmeme v úvahu rozdíl v počtu neslyšících v Polsku a v Norsku, je situace v Polsku z tohoto pohledu lepší. Problémem při studiu, stejně tak v Polsku jako i v Norsku, je nedostatek tlumočníků znakového jazyka, kteří by mohli tlumočit přednášky.

Ačkoliv současně je na školách vyučována znakovaná norština, byl norský znakový jazyk od roku 1815 prvním výkladovým jazykem v první norské škole pro neslyšící. v Norsku se nyní používá až 24 dialektů znakového jazyka, z nichž jsou dva hlavní, které se různí především používanou prstovou abecedou. Je to o to komičtější, že Norsko je zemí s nízkým zalidněním a žije v ní pouze okolo 12 tisíc neslyšících. Jeden z hlavních dialektů pochází z Trondheimu, jeho prstová abeceda je velmi podobná abecedě ASL a tento dialekt se také používal v první norské škole pro neslyšící. Druhý hlavní dialekt pochází z Osla a jeho prstová abeceda je podobná britské, tj. dvouruční. v posledních letech se pomalu tato dvouruční abeceda přestávala používat, protože mladí volí raději jednoruční, ale v poslední době se dvouruční abeceda vrací do obliby a používá se hlavně v Oslu.

Bez ohledu na stupeň ztráty sluchu všichni Norové výborně ovládají svůj znakový jazyk. Několik let se učí také britský znakový jazyk. Kurzy znakového jazyka jsou přístupné také rodičům neslyšících dětí a stejně tak i ve škole slyšícím žákům.

Znakový jazyk jako výukový předmět je novým jevem. v současnosti je možné učit se ho na škole základní, střední i vysoké.

Výuka znakového jazyka může stanovit vstupní etapu vzdělání studentů, kteří např. plánují získat tlumočnické vzdělání. Znakový jazyk jako jazyk cizí je možné studovat také v rámci postgraduálního studia. Je možné studovat ho i jako souběžné studium, např. při studiu pedagogiky. v takovém případě profil vzdělání je poněkud odlišný, důraz je kladen na didaktiku a praxi. Oproti výuce jazyka jako takového je cílem studia osvojení si znalostí z oblasti historie a struktury znakového jazyka, kultury neslyšících, získání znalostí o procesu osvojování si jazyka jako i o bilingválnosti a kromě toho také příprava na práci v různých organizacích a na různé jazykové (komunikační) situace. Podstatné je budování jazykové a zároveň kulturní kompetence.

Historický základ

Když v 70.letech 20. století začala výuka neslyšících s využitím znakového jazyka, byly zpočátku používány jednotlivé znaky, které se ukazovaly při mluvené řeči. Později, kdy vědecké výzkumy došly k závěrům, že norský znakový jazyk je jazykem přirozeným, plně rozvinutým, majícím vlastní gramatickou strukturu, nastoupil v Norsku přelom ve vnímání společnosti neslyšících. Společnost neslyšících začala být brána jako jazyková menšina. V současnosti je norský znakový jazyk vyučovacím jazykem neslyšících a zároveň i vyučovacím předmětem. Bilingválnost (schopnost používat norský znakový jazyk i norštinu) je hlavním cílem výuky neslyšících dětí a mládeže.

Počátkem 80. let neslyšící osoby získaly právo k bezplatnému využívání tlumočnických služeb. Stát proplácí tlumočení z norštiny do norského znakového jazyka po dobu návštěvy u lékaře, na úřadě, u soudu atd. Právo na bezplatné tlumočnické služby mají nejen neslyšící Norové, ale i imigranti, kteří mají povolení k pobytu, ale neznají ještě norský jazyk.

Kultura

V největších městech Norska (Oslo, Bergen, Stavanger, Tromso, Trondheim) jsou pořádány "Kulturdager" čili Dny kultury. Během těchto dní se předvádějí různá umělecká, filmová a divadelní představení a performance. Neslyšící v Bergenu mají vlastní divadelní spolek.

Každý čtvrtek v 16.30 se neslyšící z Bergenu (okolo 450 osob) setkávají v klubu v ulici Kalfarveien, kde je možné poslechnout si různé přednášky tlumočené do znakového jazyka. Setkání se začíná společným obědem, po kterém je čas na popovídání se známými a čas na kávu a vafle s džemem (velmi populární odpolední svačinka). Klub má svoje malé muzeum historie neslyšících.

17. května slaví Norové státní svátek - výročí vzniku Norského království. v tomto, pro všechny Nory nejdůležitějším dni, se pořádají pochody v centrech měst a městeček. Norové poté jdou na oběd se známými. v klubu na Kalfarveien se pořádají setkání, při kterých se podává oběd a oblíbené vafle s kávou nebo hot dog. Na ulici můžete vidět ženy i muže v lidových krojích (norsky "bunad"). Ale v zásadě jsou norští neslyšící málo společenští. Pouze třetina z nich se pravidelně setkává v klubech. Nechuť k setkávání a sdružování se je vidět také na současné politice Norska - nepatří do Evropské unie (Proběhla již 2 referenda o vstupu do EU, ve kterých se norští občané rozhodli proti a ačkoliv politici nejsou závislí na jeho výsledku, rozhodli se respektovat tuto volbu.- pozn. překl.).

Organizace

Velmi podstatné je to, že o svých záležitostech si všichni neslyšící rozhodují společně ve svém místním klubu. Diskuze se může zúčastnit kdokoliv, neexistují zde žádné výkonné výbory místní organizace, jako v Polsku, které by reprezentovaly ostatní neslyšící. Samozřejmě se takto společně jedná a hlasuje o to jednodušeji, když společnost neslyšících není moc početná.

Ve skandinávských zemích existuje a funguje Nordická rada neslyšících (Nordic Council of the Deaf). (V Čechách se používá název Skandinávská Rada Neslyšících, výrazy "nordická" nebo "severská" ale odpovídají více geograficky - pozn. překl.). Byla utvořena pod názvem Nordická agentura spolupráce v roce 1907 na Nordickém kongresu, kterého se zúčastnily svazy neslyšících z Dánska, Finska, Norska a Švédska. Do roku 1950 se schůzky a kongresy odehrávaly velmi sporadicky, ale později se spolupráce utužila díky společné práci nad projektem nordického znakového jazyka. v roce 1972 se název organizace změnil na Nordickou (Skandinávskou) radu neslyšících. Každá z výše jmenovaných zemí má v této organizaci své dva představitele: předsedu (prezidenta) své rodné organizace neslyšících a člena výkonného výboru. Rada se schází dvakrát do roka. Hlavním cílem je uznání znakového jazyka vládami jednotlivých severských zemí. v současnosti je toto nejdůležitější záležitostí středisek neslyšících. v Norsku rovněž funguje Statped - Státní systém podpory speciální pedagogiky. Statped disponuje rozpočtovými financemi na provoz organizací osob s postižením a na vzdělávací úkoly. a podobně jako v Polsku tak i v Norsku vláda provádí škrty v rozpočtu a stále méně prostředků bývá určeno na tyto cíle. v loňském roce (2003) společností neslyšících otřásla určitá "aféra". Konkrétně, jak v červnu 2004 informovaly noviny "Bergens Tidende", politikům se zdálo, že obdrželi 30 miliónů NOK, aby zastavili škrty ve výdajích, určených na vzdělávací cíle a rozvoj schopností neslyšících osob. Ale "technická oprava" způsobila, že tato částka neexistuje, ale zato jsou škrty. a Statped ne obdržel žádné prostředky, které mu náležely a musí je sám vydělat. Norská dělnická strana se ale domnívá, že oněch 30 miliónů NOK na vědomé cíle musí být, když je přece překázala státní pokladně a zasloužila se o to, aby v rozpočtu byly zvýhodněny tyto prostředky na potřeby neslyšících. Středisko neslyšících v Norsku i rodiče neslyšících dětí se cítili být oklamáni.

Jak tato "aféra" dopadla se bohužel nepodařilo z nedostatku informací dopátrat, ale dle "finanční politky" většiny států lze předpokládat, že ony prostředky musel Statped tehdy opravdu získat sám (pozn. překl.).

Lucyna Długołecka, Agnieszka Kołodziejczak
překlad z polštiny Štěpána Sirůčková

 

 
sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
I neslyšící chtějí pracovat
16/11/2017 - Jaroslava Fuksová
230 let škola pro sluchově postižené v Holečkově ulici — Cena Hieronyma Lorma
05/11/2017 - Česká televize
Domácí porody
25/10/2017 - Česká televize
Rezoluce EP o znakovém jazyce
20/10/2017 - Česká televize
Neslyšící řidiči a taxikáři
15/10/2017 - Česká televize
Speciální škola pro sluchově postižené v Radlicích
10/10/2017 - Česká televize
Konference odhalila tajemství znakového jazyka
15/02/2017 - Lucie Křesťanová
Ze zákulisí natáčení pohádky Nepovedený čert
15/01/2017 - Česká televize
Raná péče o neslyšící děti
22/11/2016 - Česká televize
Lékařka Eva Francová
20/11/2016 - Česká televize
Deaf Friendly
15/11/2016 - Tiché zprávy
Základy sexuální výchovy
12/11/2016 - Česká televize
Migrace, kultura, náboženství
10/11/2016 - Česká televize
Poradenské centrum pro neslyšící a nedoslýchavé Kroměříž
07/11/2016 - Česká televize
Pracovní příležitosti pro neslyšící
05/11/2016 - Česká televize
Profesorka Alena Macurová
02/11/2016 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Slovenští neslyšící u nás
Německý domov pro neslyšící
Program W.I.P
Život mezi indiány
Zajímavosti ze světa neslyšících 1-3/2012
Pracovala jsem jako dobrovolnice v Guatemale
Pevnonews 4/11 Zajímavosti ze světa neslyšících
Indie okem neslyšícího Čecha
Zeptám se boha, zda by ze mě neudělal hvězdu
Nigerijská svatba má svá pravidla
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Café signes - kavárna pro neslyšící v Paříži
Martha's Vineyard - ostrov neslyšících
Genocida Neslyšících?
Neslyšící v Německu
Zkušenosti z Norska
Zajděte na vynikající pizzu!… aneb Integrační pub „DWIE DŁONIE“
Neslyšící v Norsku
Neslyšící v Anglii
Finské muzeum Neslyšících
O Gallaudetově Univerzitě a Deaf Way

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 26
celkem: 26
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
Kalendář Velikáni ticha představuje dvanáct n
Kašpárek v rohlíku - v Ostravě
Linka pro neslyšící bude vysílat koncert
Smyslů-plný koncert - Benefiční koncert tlumo
O nezbedných kůzlátkách /tlumočené představ
Narozeninový mejdan - Kašpárek v rohlíku
První tlumočení hackaton
Fotomaraton info pro všechny
Pátá dohoda /tlumočené představení/

RSS kanály 

[CNW:Counter]