Nehádají se. Vlastně je v této kavárně nezvyklé ticho. Jakmile se posadíte a dostanete nápojový lístek, vše se vysvětluje. Jste v prvním bistru ve Francii, kde sluchově postižení mohou se slyšícími lidmi komunikovat na stejné úrovni. Většina z pětačtyřicetičlenného týmu je hluchá stejně jako někteří zákazníci. Zdaleka však ne všichni.
Těm, kdo neovládají znakový jazyk, se dostane rychlé lekce - menu obsahuje obrázky hlavních znaků potřebných pro sdělení objednávky. V lístku je také znázorněna celá prstová abeceda, při které se na rozdíl od některých jiných evropských států nepoužívají obě ruce, ale jen jedna. Pokud si někdo i přesto nebude schopen objednat, může na požadovanou věc jednoduše ukázat nebo to napsat, ale většina zákazníků se horlivě snaží komunikovat ve znakovém jazyce
A personál každého ochotně něčemu novému přiučí. Přestože je kavárna otevřena pro každého, byla založena s finanční podporou vlády a díky několika sponzorům za účelem vyškolení sluchově postižených osob do zaměstnání na plný úvazek.
Ředitelka projektu Martine Lejeau Perryová říká, že se slyšící zákazníci učí znakový jazyk poměrně rychle, často si dokonce vytvářejí své vlastní znaky. Jedním z pravidelných zákazníků Café Signes je Pascal, který o sobě prohlašuje, že znakový jazyk ještě příliš neovládá, ale že se zlepšuje.
"Je to další krok k vzájemné integraci slyšících a neslyšících," říká Pascal. "Hlavním důvodem, proč sem často chodím, však je zdejší výborná káva."
domovská stránka: http://www.entraideuniversitaire.asso.fr/cafe