Genocida Neslyšících?

Během mého studijního pobytu v mezinárodním projektu Frontrunners v Dánsku bylo jedním z našich hlavních témat, o kterých jsme se učili a diskutovali, i téma "genocida". Je to téma, které se dotýká úzce naší komunity, tedy komunity Neslyšících. Proto přicházím s tímto příspěvkem, abyste se mohli i vy, čtenáři UNIE, nad tímto tématem zamyslet. Můžete nám do redakce napsat i své ohlasy.

Co je to genocida?

Podle slovníku byl termín "genocida" vytvořen roku 1943 polským židovským právníkem. Pochází ze dvou slov - geno (z řečtiny - rodina, kmen, rasa) a cide (z latiny - ociddere, vyvraždit).

Když lidé poprvé slyší tento název, mnozí si jej automaticky spojí s vyhlazováním Židů (holocaust) za nacistického režimu během druhé světové války. Také se nám může vybavit masakr ve Rwandě roku 1994. Avšak jsou zde i jiné příklady, kdy může být spáchána "genocida".

Mezinárodní konvence Spojených národů o prevenci zločinu genocidy a o jeho potrestání. (E793,1948)

Tato dohoda obsahuje 5 aktů, jež jsou páchány s úmyslem zničit - zcela nebo z části - národ, etnikum, rasu nebo náboženskou skupinu, a to těmito způsoby:

1. zabitím členů skupiny
2. způsobením vážné újmy na těle nebo na psychice členů skupiny
3. záměrným útokem na životní podmínky skupiny, které mají způsobit její úplné fyzické zničení nebo částečné poškození
4. opatřením, která mají zabránit porodům dětí uvnitř dané skupiny
5. násilným zařazením dětí příslušné skupiny do skupiny jiné

Tato mezinárodně uznávaná definice genocidy byla přijata generálním shromážděním UN dne 9. prosince roku 1948 a nabyla platnosti 12. ledna roku 1951 (Usnesení 260III). Tato úmluva byla začleněna do národní trestní legislativy mnohých zemí, a byla také přijata Římským zákonem o mezinárodním trestním soudu. Zároveň to byla smlouva, která podnítila založení Mezinárodního trestního soudu (ICC).

Ale co se týče Neslyšících, nejsou zmiňováni nebo uznáváni jako etnická skupina, protože Neslyšící jsou považováni za skupinu lidí s postižením. Světová federace Neslyšících úzce spolupracuje s skupinami lingvistů na prezentaci argumentů, že se genocida vyskytuje i ve spojení s Neslyšícími.

Pokusím se zde vysvětlit, proč:

Na světě existuje kolem 8000 známých jazyků, což by mohlo znamenat, že je zde jeden znakový jazyk na jeden mluvený jazyk. Takže by mohlo existovat 8000 znakových jazyků. Od roku 2000 tyto jazyky zanikají, protože je také stále méně lidí, užívajících svůj přirozený jazyk. Lidé se podřizují většině a učí se její jazyk (například asijské dítě narozené v Anglii se učí angličtině jako prvnímu jazyku).

Tato skutečnost je spjata s genocidou - když skupina násilně zanikne, její jazyk zanikne také. Odhaduje se, že během dalších 94 let zamkne každých 14 dní jeden jazyk. V roce 2100 se číslo známých jazyků sníží na pouhé 3000.

A abychom si uvědomili zločiny spáchané na Neslyšících, podívejme se na bod b): - způsobení vážné újmy na těle nebo na psychice členů skupiny

Je zločinem, pokud se neslyšící děti násilím nutí pouze k orálnímu vzdělávání, s odepřením znakových jazyků. Je zločinem, pokud jim bráníme, aby se ve vzdělávání plně naučili znakovému jazyku. To je zbaví šance, něco se během výuky naučit. Znakový jazyk je jediným jazykem, kterým se mohou samy plné vyjádřit.

Odlišná úroveň orálního vzdělávání a vzdělávání ve znakovém jazyce je jiným příkladem, kde jsou páchány vážné újmy na těle nebo psychice. Orální vzdělávání běžně poskytuje stejné

Vzdělávání, jako mají slyšící děti. Vzdělávání ve znakovém jazyce často nedosahuje stejné úrovně. Mnoho žáků ve školách, v nichž se vyučuje ve znakovém jazyce, získává vzdělání od slyšících učitelů majících minimální znalosti znakového jazyka. Je nutné, aby tito žáci a studenti získávali vzdělám od těch, kteří mají patřičné znalosti znakového jazyka. Mnoho neslyšících učitelů pohlíží na neslyšící žáky jako na budoucí vůdce Neslyšících. Tak to ovšem není u slyšících učitelů.

Mnoho rodičů si přeje umístit své dítě do prostředí, ve kterém se používá znakový jazyk, ale poté, co se dozví, že jejich dítě nebude schopno dosáhnout stejné úrovně jako slyšící studenti, zůstává pro ně jedinou možností umístění jejich dítěte do orálního vzdělávacího systému.

Druhý bod, který se týká Neslyšících, je bod e): - násilné zařazení dětí příslušné skupiny do skupiny jiné Přes 98% neslyšících dětí na světě nikdy nezíská vzdělání v jazyce, ve kterém se vyjadřují nejsnáze, ve znakovém jazyce, jazyce své skupiny. To znamená, že neslyšící děti jsou vyučovány v integraci nebo v orálním vzdělávání. Můžeme to označit jako nucené zařazení Neslyšících do metod vzdělávám, vytvořených slyšícími? Mnoho Neslyšících v rozvojových zemích nikdy nezíská oficiální vzdělám. To brání tomu, aby byli gramotní a mnoho z neslyšících dětí nezíská znalosti a dovednosti znakového jazyka.

Přední odbornice na výzkum jazykových a minoritních skupin, Dr. Tove Skutnabb - Kangas prohlásila, že "na oralismus v oficiálním vzdělávání neslyšících dětí musíme pohlížet jako na zločin proti lidskosti". (Sama tato lingvistka je slyšící, pozn. redakce.)

Tyto dva argumenty mohou být využity k doložení lidských práv Neslyšících.

Prohlášení Salamanca

Markku Jokinen, prezident Světové federace neslyšících, navštívil v roce 1994 setkání, kde se jednalo o Prohlášení Salamanca a o Rámcové dohodě pro jednám o speciálním vzdělávání. Dokumenty podporovaly zahrnutí postižených dětí do vzdělávání. Avšak obsahovaly velmi přísné prohlášení, které se týká vzdělávání neslyšících dětí. Článek 21 Rámcové dohody udává: "Vzhledem ke speciálním komunikačním potřebám neslyšících a hluchoslepých osob, je pro tyto osoby vhodnější vzdělávám ve speciálních školách nebo třídách a ve speciálních jednotkách, které existují v rámci běžných škol."

Avšak dnešní tvrdá ekonomická realita ve většině zemí brání vytváření speciálního prostředí pro neslyšící děti. Na celém světě je v současné době jen nepatrná menšina neslyšících dětí vzdělávána ve speciálních školách nebo jsou neformálně zařazeny do běžných škol. Převážná většina je vyřazena ze vzdělávání jakéhokoli druhu.

Dokonce se doporučuje, aby byly všechny speciální školy (ať již se zaměřením na znakový jazyk či oralismus) zavřeny a přeřazeny do běžných škol, do "vhodné společnosti".

Účastníci z projektu Frontrunners po několika diskusích souhlasili se třemi z pěti bodů, které jsou zločinem genocidy. Toto je třetí a poslední ze seznamu, který dokazuje spojitost s Neslyšícími. Je jím bod d): - opatření, která mají zabránit porodům dětí uvnitř dané skupiny

V minulosti byli Neslyšící nuceni k tomu, aby neměli děti. Lékaři věřili, že neslyšící pár bude opět mít neslyšící dítě. V mnoha zemích byli Neslyšící sterilizováni. V letech 1907 až 1930 bylo ve Spojených státech přibližně 11 000 lidí povinně sterilizováno. Za Hitlerovy celostátní kampaně, bylo v Německu sterilizováno 17 000 ze 45 000 Neslyšících ještě PŘEDTÁM, než začala druhá světová válka.

Sterilizace však není jen záležitostí minulosti.

Je známo, že nemalý počet lékařů v mnoha rozvojových zemí doporučuje neslyšícím rodičům, aby neměli děti. Toto se udalo nedávno v Indii, kde byl neslyšící muž donucen k povinné sterilizaci pět měsíců poté, co se oženil. Stalo se tak v listopadu roku 2005, a to na setkání plánování rodiny v Sohagpuru v Hoshangabadu.

V současné době probíhá genetický výzkum. Vědci se pokouší najít gen způsobující hluchotu. Můžeme s určitostí předpokládat, že některé části tohoto výzkumu mají za cíl odstranit geny hluchoty, takže se Neslyšící budou moct v budoucnu stát "dostatečně normální na to, aby se zařadili do společnosti". Nevíme, kdy tento výzkum dosáhne svého cíle. Tato doba je však blízko... máme připraveny etické argumenty, pokud tato doba nadejde?

Argumenty z obou stran týkající se genocidy znakového jazyka

Podle toho, jak je genocida definovaná v Mezinárodní konvenci Spojených národů, je více než zřejmé, že o genocidu půjde i v případě Neslyšících. Zde uvádím krátké a jednoduché argumenty z obou stran týkající se genocidy znakového jazyka:

Argumenty lékařů - Není to genocida!

• Kochleární implantáty pomáhají neslyšícím dětem včlenit se do společnosti.
• Oralismus je pro neslyšící obecně tím nejefektivnějším způsobem, jak "fungovat".
• Neslyšící děti potřebují být přizpůsobivou součástí celé komunikativní společnosti.
• Hluchota zapříčiňuje problémy a bariéry. Bylo by snazší, kdyby lidé byli slyšící.

Argumenty neslyšících aktivistů - Je to genocida!

• Citová újma (izolace, psychické problémy apod.).
• Přizpůsobení se většině a integrace do běžných škol poškozuje neslyšící děti více, než oddělené školy pro Neslyšící.
• Oralismus a nedostatek výběru (násilné přeřazení do skupiny mluvící většinovým jazykem).
• Měly by existovat alternativy - máme právo na výběr.
• Zánik kultury a jazyka. Není možnost přístupu k mateřskému jazyku.
• Všichni víme, že někteří Neslyšící mohou hovořit plynně - ALE je tu otázka - mohou na 100% skutečně porozumět tomu, co jim slyšící říkají? Používání tlumočníků nebo vzdělávání ve znakovém jazyce by zajistilo, že VŠICHNI Neslyšící porozumí všemu na 100%. Nakonec, je to přece jazyk naší skupiny!
• Uzavírání organizací Neslyšících.
• Podle UN, jazyková práva jsou oficiálně uznána jako součást lidských práv. Takže je to i naše právo být vzděláván ve znakovém jazyce.

Tyto argumenty jsou jen ukázkou rozcházejících se názorů na to, jak bychom měli jednat s Neslyšícími a komunitou Neslyšících.

Světová federace neslyšících pořádá v létě roku 2007 kongres v Madridu. Téma kongresu je "Lidská práva předávaná znakovými jazyky". Učiňme proto krok dopředu, zabraňme tomu, aby se genocida vyskytovala uvnitř komunity Neslyšících.

Termíny jako lingvicida, etnocida a kulturocida mohou být užity při popisu destrukce komunity Neslyšících. Jsou to nové názvy a ještě potrvá, než budeme mít více poznatků a lepších argumentů týkajících se této problematiky - pro budoucnost.

Slovníček: