zobrazeno: 4301x

Ze Spojených států aneb Co předcházelo festivalu Deaf Way II

zdroj: Gong 7/2002 publikováno: 01/03/2007

Dne 2. července byla zahájena velká událost ve světě neslyšících, festival Deaf Way II, kterého se letos poprvé účastní i zástupci a návstěvníci z České republiky (určitě ty šťastlivce znáte - dva umělecké soubory Vlastní divadlo neslyšících a Pantomima SI). Koncem června nervozita organizátorů vrcholila, vždyť mezi 2. až 15. červencem se do hlavního města USA - Washingtonu, DC, a do poměrně malého areálu Gallaudetovy univerzity muselo vejít něco přes 6000 předpokládaných účastníků této události, konané teprve podruhé v  historii! Martina Šmídová, která již téměř rok na půdě Gallaudetovy univerzity pobývá, popsala Gongu předfestivalovou atmosféru.

Mimořádnou shodou okolností přitahovalo pozornost americké slyšící veřejnosti - lokální i celonárodní - i několik dalších událostí ze světa neslyšících, které ještě zvýšily popularitu a povědomi o světě neslyšících, a to ještě před zahájením samotného velkolepého festivalu Deaf Way II.

Proces s vrahem studentů

K Nejvyššímu soudu Kolumbijského Obvodu (District of Columbia) se 11. května konečně dostal případ dvojnásobného vraha z GU pod názvem Proces Mesa (Mesa Trial) - podle jména obviněného - bývalého studenta GU Josepha M. Mesy, Jr. 22lety Mesa je obviněn z 15 trestných činů, ale především z dvojnásobné vraždy svých spolužáků z GU. Mesovou první obětí byl 22letý Eric Plunkett (září 2000) a druhým 19letý Benjamin Varner (únor 2001). Oba posléze také okradl.

Proces s Mesou měl poměrně zajímavý průběh, kdy se Mesův obhájce Ferris Bond snažil zmírnit trest pro svého klienta tvrzením, že jeho klient není duševně zdráv. Mesa prý měl "vidění" v  podobě rukou v černých rukavicích, které mu ukazovaly, co má dělat. Tak jako duševně nemocní slyšící lidé slyší "hlasy", neslyšící duševně choří prý vidí "černé ruce".

Mesu posuzovalo několik psychologů a psychiatrů a jejich názory se víceméně shodovaly v tom, že Mesa je schopen rozeznat správné a nesprávné chováni. Někteří ostře prohlašovali, že Mesa je obyčejný brutální vrah. Nicméně i obhájce Bond tvrdil, že Mesa bez trestu nevyvázne. Po 10tidenním procesu se 21. května kolem 13. hodiny v campusu GU již vědělo, že Mesa byl shledán vinnen.

Tento případ patří k nejčernějším momentům ve 137leté historii GU. U soudu se střídali špičkoví tlumočníci z celých Spojených států. Mesův obhájce podal odvolání. Nejvyšší soudce v  závěru převapeně a zklamaně prohlásil, že nejsou k  dispozici žádné kvalitní testy, které by spolehlivě prokázaly duševní poruchu u neslyšících jedinců. Podrobný popis procesu se objevoval pravidelně na stránkách prestižních novin The Washington Post. Dostane se neslyšící basketbalistka k profesionálům?

Kvalitativně jinou pozornost budily články o absolventce (2000) GU 22tileté Ronde Jo Millerové, neslyšící od narození, která se uchází o místo v profesionálním basketbalovém týmu žen NBA Washington Mystics. Millerová reprezentovala GU, a později hrála profesionálně již i v Dánsku, kde byla zvolena nejlepším zahraničním hráčem a pomohla svému týmu získat mistrovský titul. Pokud bude vybrána (o místo se uchází celkem 13 hráček), bude to vůbec poprvé v historii amerického profesionalního basketbalu (mužského i ženského), kdy bude v týmu neslyšící hráč.

Ronda výborně odezírá a domluví se bez problémů, nicméně při trénincích s Mystics chce mít s sebou tlumočníka, který jí bude přesně tlumočit pokyny trenéra. Později, v zápalu boje její spoluhráčky zapomínají na její ztrátu sluchu a emocionálně jí šeptají do ucha strategické tipy. Ronda říká: "Nic neslyším, ale cítímm na podlaze driblování míče, cítím hru. Do týmu samozřejmě moc chci." Její spoluhráčky se snaží komunikaci v týmu během hry přizpůsobit, tak aby se i Ronda mohla zúčastnit, používají k domluvě více symbolů pomocí prstů a celých rukou. Spoluhráčy si také musely zvyknout, že tlumočnice překládá i jejich drsné výrazy. Všichni v týmu Rondě fandí a obdivují ji. Na její kvalifikační zápas ji přišlo podpořit na 1000 fanoušků i z GU. Věřme, ž ese ji trenéři Mystics do svého týmu vyberou.

Neslyšící dítě ze zkumavky

Článek, který vzbudil snad největší čtenářskou pozornost a navodil vzrušené debaty v širém okolí, mezi slyšícími i neslyšícími, se jmenoval Jejich vlastní svět. Byl publikován v  sobotnim magazinu The Washington Post a přinesl rozhovor se dvěma neslyšícími matkami-přítelkyněmi, kterým se narodilo neslyšící dítě. Jak k tomu došlo a co tomu předcházelo? Na naše, ale i na americké sociální a právní poměry se jedná o příběh velmi ojedinělý, budící řadu kontroverzních otázek, především lidsko- profesionálně-etických.

Dvě neslyšící přítelkyně, emancipované absolventky vysoké školy, které spolu již delší dobu žijí, si přejí mít a vychovat spolu dítě. Obě se hlásí ke komunitě neslyšících a jejich mateřským jazykem je ASL. Tak jako si slyšící rodiče přejí slyšící děti, tyto ženy si přály, aby jejich dítě bylo jako ony - tedy aby bylo neslyšící a narodilo se neslyšící. Říkají, že "každé dítě je dar, ať slyšící, nebo neslyšící. V jejich případě by to neslyšící však bylo pouze darem ještě větším". Jenže jak to udělat? Pro umělé oplodnění jsou vybíráni dárci z řad pouze nerizikových (respektive "zdravých" jedinců). Neslyšící lidé nemohou dát k dispozici sperma či vajíčka. Zmíněné dámy se však s tímto faktem vůbec nespokojily a požádaly o pomoc svého známého z řad neslyšících. Požadavek zněl: vrozená ztráta sluchu. Známý jim sperma daroval. A tak se za devět měsíců mohly na porodním sále při šťastném okamžiku sejít všichni povolaní: obě partnerky, porodní asistentka a také tlumočnice. Když se dítě narodilo, bylo třeba vyřešit problém, aby dítě mělo také "oba" zakonné rodiče. Rodiče se stejnými právy i povinnostmi? Manželství dvou osob stejného pohlaví není v USA povoleno (s výjimkou státu Vermont), ale i přesto má miminko dva rodiče - dvě legální matky. Jednu, která je porodila a druhou, která je záhy adoptovala. A všichny žijí šťastně spolu. A co na to všechno říkáte vy?

Historie očima neslyšících

V jedné z 9 budov v komplexu muzeí Smithsonian Institution (světoznámá kulturně-osvetová instituce), umístěných v centru Washingtonu, DC přímo za Capitolem, byla tento měsíc (květen) zahájena výstava s  názvem Historie očima neslyšících (History through Deaf Eyes). Výstava by měla být oficialním předvojem festivalu Deaf Way II a jednou z akcí přístupných široké veřejnosti v ramci festivalu. Výstava nabízí unikátní pohled na historii a vývoj americké společnosti prostřednictvím materiálů, dokumentů, fotografií, a ruzných osobních věcí přibližujících rodinný život, školní prostředí a zážitky, pracovní podmínky neslyšících jedinců - různorodě tak jako jsou neslyšící lidé sami. Prostě život


Fotka z výstavy: žáci tzv. "barevného oddělení
"Školy pro neslyšící v Arkansasu, rok 1945
neslyšících Američanů v kontextu dobře známých společenských a historických událostí. Výstava obnáší 60 informačních panelů a dalších exponátů. Zajímavý je interaktivní pořad na DVD, který zobrazuje portréty různých neslyšících jedinců a návštěvník si podle portrétů sám volí, s kým se chce seznámit. Kurátorem výstavy je absolvent GU Jack R. Gannon, mj. autor publikace The Week World Heard Gallaudet (Týden kdy svět uslyšel Gallaudet) - dokumentující události roku 1988 "Deaf President Now" - zvolení prvního neslyšícího prezidenta GU.

Výstava je putovní a v průběhu roku ji zhlédnou žáci škol pro neslyšící po celých Spojených státech. Začíná se v  Hartfordu v Connecticutu, kde byla v roce 1817 založena první stálá škola pro jedince se ztrátou sluchu, tehdy nazvaná Asylum for Education and Instruction of Deaf and Dumb Persons.

Martina Šmídová
 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
HandsDance: hudební klipy pro neslyšící
10/02/2021 - Radka Kulichová
Dysfázie a autismus
02/02/2021 - Česká televize
Zlaté české ručičky
30/01/2021 - Česká televize
Ocenění ASNEP 2018
28/01/2021 - Česká televize
Kniha Odposlechnuto v Praze pomáhá neslyšícím
26/01/2021 - Česká televize
Původ znakových jazyků a jejich budoucnost
24/01/2021 - Česká televize
Raná péče
24/01/2021 - Česká televize
Lenka Matoušková
22/01/2021 - Česká televize
Studijní obor Čeština v komunikaci neslyšících
22/01/2021 - Česká televize
Vodníkova princezna
20/01/2021 - Česká televize
Vliv nových technologií na život neslyšících
18/01/2021 - Česká televize
Po stopách filmů sluchově postižených
18/01/2021 - Česká televize
Podpůrný spolek hluchoněmých svatého Františka Sáleského
16/01/2021 - Česká televize
Usherův syndrom
10/01/2021 - Česká televize
Divadlo beze slov
05/01/2021 - Česká televize
Pantomima a pohybové divadlo
01/01/2021 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Slovenští neslyšící u nás
Německý domov pro neslyšící
Program W.I.P
Život mezi indiány
Zajímavosti ze světa neslyšících 1-3/2012
Pracovala jsem jako dobrovolnice v Guatemale
Pevnonews 4/11 Zajímavosti ze světa neslyšících
Indie okem neslyšícího Čecha
Zeptám se boha, zda by ze mě neudělal hvězdu
Nigerijská svatba má svá pravidla
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Martha's Vineyard - ostrov neslyšících
Café signes - kavárna pro neslyšící v Paříži
Genocida Neslyšících?
Neslyšící v Německu
Zkušenosti z Norska
Finské muzeum Neslyšících
Neslyšící v Norsku
Neslyšící v Anglii
Zajděte na vynikající pizzu!… aneb Integrační pub „DWIE DŁONIE“
O Gallaudetově Univerzitě a Deaf Way

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 22
celkem: 22
Přihlášení

ikonka 

aktuality 

RSS kanály 

[CNW:Counter]