Anita Small je příjemná Kanaďanka. Pracuje jako tlumočnice amerického znakového jazyka (ASL). Najdete ji v Torontu, největším kanadském městě. Pracuje v organizaci The Canadian Cultural Society of the Deaf (CCSD) jako koordinátorka jejich Kulturního centra a zástupkyně Joanne Cripps, neslyšící ředitelky CCSD.
Jaké je poslání organizace CCSD, ve které pracuješ?
CSD se snaží oslavovat kulturní život kanadských neslyšících. Kromě samotné výroby DVD a prodeje materiálů o životě našich neslyšících dále nabízíme široké veřejnosti různé kulturní programy, včetně například pořádání výstav výtvarného umění, divadelní workshopy, pro děti pořádáme školní výlety, virtuální vzdělávací programy, pro návštěvníky exkurze po Torontu, apod. A nově tu také nabízíme k nahlédnutí váš časopis Unie. :-)
Navštívit nás můžete každý den v týdnu od úterý do neděle, kromě pondělí, kdy máme zavřeno. Najdete nás v historické budově bývalé palírny whisky, v sousedství Torontského pivovaru. :-)
Jaký je kulturní program CCSD pro nejbližší období?
V pátek 12. prosince 2008, zahájíme výstavu Neslyšící flmaři. Tento pátek bude slavnostní večer jenom pro pozvané hosty. Pro veřejnost bude tato výstava Neslyšící fl-maři otevřena od soboty 13. prosince 2008 až do června 2009.
Na příští rok chystáme ještě tři tematicky zaměřené výstavy: “Jaký je v názvu znak?”, “Osvobozenecké příběhy” a “Neslyšící rodinné klany”.
Jaký je rozdíl mezi neslyšícími Kanaďany a Američany?
To je složitá otázka. Například většina neslyšících Kanaďanů používá americký znakový jazyk (ASL), ale my máme větši dialektické rozdíly. A v některých částech Kanady, především v provincii Quebec na východě země, používají členové komunity neslyšících LSQ (Langue des Signes Québécoise – Quebecký znakový jazyk, podobá se více francouzskému znakovému jazyku, pozn. redakce).
Kanaďané jsou možná také více hrdí na svou historii, své úspěchy a svou nezávislost. Tuto otázku by bylo lepší položit přímo samotným kanadským a americkým neslyšícím.
Všem bych ráda doporučila knihu „Dědictví Neslyšících v Kanadě“, kterou napsal Clifton Carbin a jejíž vydání sponzorovalo právě naše CCSD.
Mohou neslyšící v Kanadě vykonávat jakoukoliv práci?
Doporučuji Ti udělat rozhovor s Gary Malkowskim. To je známá neslyšící vůdčí osobnost v naší provincii Ontario. Má totiž bohaté zkušenosti se zaměstnáváním kanadských neslyšících. Napiš mu email na Gmalkowski@chs.ca.
Co bys ráda vzkázala českým neslyšícím?
Ráda bych pozvala členy české komunity neslyšících, aby přijeli navštívit naše Kanadské kulturní centrum neslyšících CCSD. Máme za rok více než 20 000 návštěvníků z celého světa. Jsme otevřeni všem kontaktům a rádi vás tady uvítáme, stejně jako teď Tebe. Naše Kulturní centrum rádo navazuje mezinárodní kontakty.
Prosím, neváhejte a kontaktujte nás na adrese info@deafculturecentre.ca nebo nás navštivte alespoň on-line na www.dea-fculturecentre.ca. Naše webové stránky nabízí obsah v ASL, LSQ, anglickém a francouzském jazyce. Poskytují návštěvníkům z celého světa virtuální pohled do našeho centra a galerie. Pokud přijedete do Kanady, určitě se tady u nás v Torontu stavte osobně!
Děkuji Ti, Anito, za příjemný rozhovor.
interiéry a fasáda budovy Kanadského
kulturního centra neslyšících CCSD
Infobox
Jeden ze sta Kanaďanů (290 000) je silně neslyšící.
Komunita neslyšících zahrnuje dvě skupiny:
a) skupinu rodičů a sourozenců neslyšících, učitelů a tlumočníků, B) skupinu slyšících lidí, kteří se učí a užívají znakový jazyk. tím se komunita neslyšících zvětšuje.
V torontu žije přibližně 50 000 neslyšících obyvatel z celkového počtu pěti milionů toronťanů.
V Kanadě jsou tři hlavní národní organizace neslyšících:
1. Kanadský kulturní spolek neslyšících (CCSD) - hájí kulturu kanadských neslyšících,
2. Kanadské sdružení neslyšících (CAD) - obhajuje zájmy a práva kanadských neslyšících,
3. Kanadská asociace neslyšících sportovců (CDSA).
Každá kanadská provincie má svou vlastní místní organizaci neslyšících. v každé kanadské provincii je alespoň jedna škola pro neslyšící. většina z nich má problém - ubývají jim žáci. proč? protože nyní je kolem 90% neslyšících dětí začleňováno do veřejných škol mezi slyšící děti. většina jejich učitelů a vychovatelů jsou slyšící lidé, kteří vedou neslyšící děti k mluvení. přirozený vizuální svět neslyšících je tam touto integrací systematicky odbouráván. Zbývající speciální školy pro neslyšící v provinciích nabízejí dětem speciální výukové programy založené na vizuálním vnímání světa. dětí v nich však ubývá. současný trend v Kanadě - neslyšící děti se umisťují do běžných škol.