více stran:
» Přístup a postoj ...
» Máme chtít po dí...
» Schopnost dítěte ...
» Vytěstění negati...
» Tlumočení souroze...
» Telefonické a tele...
» Přístup a postoj ...
Specifickým tlumočením, které se odehrává v rodině dítěte je tlumočení televizních pořadů a tlumočení telefonických hovorů. Rodiče nemohou telefon sami využívat, ale i tak ho mohou mít ve své domácnosti, někdy i z toho důvodu, že mají slyšící dítě, které jim bude telefonáty vyřizovat. Pro dítě může být takové tlumočení nepříjemné.
"Telefonem vyřizuji věci furt (od 6., 7. třídy), kvůli práci, nebo když přijeli známí ze zahraničí, tak jsem volal do hotelu a dohadoval ubytování, oni u nás totiž chtěli spát. Bylo lepší, že spali v hotelu, než u nás. To jsem dělal pro mámu i pro sebe. Říkal jsem: ,Nechci! Proč to mám dělat? Ať to udělá táta!' a máma na to: ,Ty mě nemáš rád..'" (R)
"Volal jsem, že přijde (jeden z rodičů) někam později. Nebo, protože táta dělal melouchy, byl elektrikář, tak jsem volal, že táta přijde někam něco opravit a podobně. Takové obecné věci. (...) Normálně mě poprosil, požádal mě. Nebylo mi to nepříjemné." (R)
Pokud dítě vyřizuje vzkazy a hovory za své rodiče, lehce se také stane, že dítě vyřizuje špatné zprávy rodičům a jejich přátelům, popř. rodinným příslušníkům. Takové "tlumočení" by mohlo být nepříjemné například proto, že slyšící dítě musí oznámit svým rodičům, že je slyšící člověk odmítl (např. přijmout jejich auto do servisu), protože jsou hluší. (Srov. Walker 1986, s. 8, 21) Dítě však nechce rodičům ublížit a mnoho věcí, které slyšelo si nechá jen pro sebe. Kumulace těchto nepříjemných zkušeností má negativní vliv na dítě (viz dříve).
Slyšící lidé často neví, jak se mají zachovat a zda vůbec mají (např. s devítiletým) dítětem řešit nějaký problém "dospělých". (Srov. Grosjean, s. 200-201) Zároveň může nastat problém, když je hovor přepojován. Slyšící člověk se pak diví, proč chce tak malé dítě mluvit s někým po telefonu apod. Problém také nastane, když do rodiny dítěte volají sami slyšící lidé, kteří chtějí mluvit s rodiči dítěte a nemohou pochopit, že rodiče dítěte opravdu vůbec neslyší. To někteří lidé nemohou pochopit ani v komunikaci s hluchým člověkem tváří v tvář. (Srov. Kraft 1997)
Dítě neví, jak má rodičům zajistit profesionální tlumočení telefonického hovoru. Často se stává, že slyšící lidé chtějí získat odpovědi na své dotazy velmi rychle, protože také neví, jak telefonické tlumočení probíhá. Dlouhé pomlky při tlumočení během volání mohou vzbuzovat u slyšícího člověka pocit, že neslyšící člověk, pro kterého je tlumočeno, nerozumí, že to nemůže pochopit apod. (Srov. Preston 2001, s. 114) V mnoha případech na sebe děti berou při telefonickém hovoru zodpovědnost při rozhodování, např. právě z toho důvodu, že slyšící komunikant se snaží vyřídit telefonát co nejrychleji. Děti za své rodiče mohou pod tímto tlakem rozhodnout. (Srov. Hoffmeister 1985, s. 12) V dnešní době jsou jiné technické možnosti, které mohou plnohodnotně nahradit telefon, a které mohou hluší rodiče sami obsluhovat. Jedná se především o mobilní telefon (SMS), psací telefon, fax, internetovou korespondenci. (Srov. Gavelčíková 2002) Prostřednictvím faxu mohou neslyšící lidé využívat operátorskou službu Českého Telecomu12.
K televiznímu tlumočení uvádím několik příkladů a pouze konstatuji, že ne vždy se v takové situaci dítě cítí dobře.
"Co mi vadilo, bylo, že když běžel nějaký film, tak oni (rodiče) vždy chtěli vědět, co se tam říká. To mě provázelo celým mým dětstvím. To mě teda štvalo pěkně. Protože to vás baví chvíli, ale pak už toho máte celkem dost. Tak jsem vždycky říkala, když tam nebyly nějaký podstatný věci, co by nějak obrátily děj toho filmu, tak jsem říkala, že tam nic nebylo. To pak někdy byly hádky, jako že oni tam furt mluví a já furt říkám, že oni tam nic neříkají. (smích)" (R)
"Občas jsem rodičům tlumočil televizi. Ale většinou jsem rodičům říkal, že nechci tlumočit. Odmítal jsem to." (R)
Hluší rodiče by pravděpodobně využívali své děti o něco méně jako televizní tlumočníky, kdyby bylo více pořadů v televizi otitulkováno13 , popř. by bylo více televizních pořadů tlumočeno do ČZJ nebo by existovalo více pořadů, které by byly vysílány přímo v ČZJ.
poznámky
- 12 Tato služba je zajišťována ve spolupráci s Českou unií neslyšících Brno a funguje 365 dní v roce 24 hodin denně na telefonních číslech 800 143 143 (pro mluvený hovor) a 800 147 147 (pro faxovou zprávu). Operátoři tohoto centra zprostředkovávají komunikaci mezi slyšícími a neslyšícími lidmi. Operátoři např. přepisují mluvený hovor se slyšícím člověkem do zprávy, kterou pošlou neslyšícímu adresátovi a naopak psanou zprávu neslyšícího člověka přečtou slyšícímu adresátovi. Technicky je hovor mezi komunikanty proveditelný prostřednictvím psacího telefonu, faxu, e-mailu, SMS a telefonického hovoru (viz VI. Příloha této práce).
- 13 K tomu např. diskuze k titulkování pořadů na stránkách časopisu Gong, ročníky 33 a 34 (roky 2003 a 2004). Titulkované pořady však od svých diváků vyžadují dobrou jazykovou kompetenci v češtině (viz termín Psaná čeština českých neslyšících lidí). Někteří lidé se mohou mylně domnívat, že neslyšící člověk může "dost" rozhovorů v televizi odezřít (viz termín odezírání mluvené češtiny).