O projektu „Tlumočník očima neslyšícího dítěte“ jsme v Info-Zpravodaji už jednou psali (Info-Zpravodaj 4/2003). Protože jde však o téma pro neslyšící děti hodně důležité, rádi o projektu napíšeme ještě jednou, aby se o něm dozvěděli i ti, kteří původní článek nečetli. I proto, že původní projekt doznal mnoho změn, protože se neustále vyvíjí a inovuje.
Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s. (dále jen Komora) se zaměřuje na vzdělávací aktivity v oblasti tlumočení pro neslyšící již od svého vzniku, tedy od roku 2000. Hlavní cílovou skupinou jsou tlumočníci znakového jazyka, transliterátoři a vizualizátoři (transliterátor je tlumočník, který mluvený projev tlumočí do znakované češtiny – používá znaky znakového jazyka a kopíruje přitom slovosled české věty; vizualizátor je tlumočník, který zřetelně artikuluje mluvená česká slova tak, aby umožnil klientovi odezírání – pozn.red.Info-Zpravodaje)
Pokud chce ale Komora naplnit svůj cíl: práva Neslyšících na plnohodnotnou komunikaci v jejich přirozeném jazyce, jazyce znakovém, a zajistit kvalitu tlumočení na úrovni, která je obvyklá v zemích Evropské unie, je nutné aby informovala i stranu druhou – tedy stranu klientů. S informacemi o tlumočení je možné, ba dokonce vhodné, začít již na škole základní. Komora v roce 2003 zahájila vzdělávání budoucích absolventů základních škol pro sluchově postižené v rámci projektu Tlumočník očima neslyšícího dítěte. Své první kroky a přípravu projektu konzultovala s tlumočníky ve švédském Lundu.
proč realizujeme tento projekt?
Již z názvu projektu můžeme vyvodit, že děti mohou skutečně vidět tlumočníka trošku jinak než dospělí. Jejich představy o tlumočnických službách jsou různé, bohužel mnohdy velmi zkreslené. Tuto situaci se Komora snaží zlepšit návštěvami základních škol pro sluchově postižené a poutavou formou her dětem problematiku tlumočení přiblížit. Je pravda, že fantazii se meze nekladou, zvláště u dětí, ale pokud jde o tlumočení, je naprostou nutností, aby děti měly jasnou představu o tom, kdo je tlumočník, a měly alespoň základní znalosti o pravidlech tlumočení.
Pokud si děti zafixují zkreslenou představu o tlumočníkovi, se kterou žijí několik let, těžko se pak budou smiřovat s realitou. Při tlumočeném jednání pak mohou narazit na nemalé překážky, kvůli kterým se celá situace stane obtížnější a je nepříjemná nejen pro tlumočníka, ale především pro obě komunikující strany, tedy pro slyšící i neslyšící účastníky komunikace. Některé děti vůbec neznají znak tlumočník a nevědí, co tato profese obnáší. Jiné děti znak tlumočník sice znají, ale už nevědí, co tento pojem znamená.
Jelikož se děti s profesionálními tlumočníky většinou vůbec nesetkávají, mylně považují za tlumočníky své učitele a vychovatele, rodiče nebo kamarády. Některé děti znají tlumočníka jen z televize.
začínáme hravě
Abychom si přesně ukázali, kdo je tlumočník, zahajujeme workshopy povídkou „O orlíkovi Petříkovi“, jejíž cílem je názorně ukázat, kdo je osoba neslyšící, kdo slyšící a kdo je tlumočník. Tyto postavy jsou v povídce stylizovány do tří členů ptačí říše – papouška, orlíka a kosa. Celý příběh vypráví neslyšící lektorka a po krátkých úryvcích je děj vyplněn scénkou, kterou inscenují ostatní členky týmu oblečené do barevných kostýmů.
Děti se velmi rychle identifikují s orlíkem. Ten představuje ptáčka, který si nerozumí se svými rodiči – papoušky. Do hry také vstupuje doktor, se kterým se děti setkávají často. V závěru přichází na scénu tlumočník. Ten dává komunikaci řád a všichni jsou schopni si rozumět. Výše uvedeným způsobem se snažíme dětem co nejexplicitněji představit, kdo je to tlumočník, pro koho pracuje a co je jeho práce. Během vyprávění využíváme tří obrázků, na kterých jsou znázorněni papoušek, orlík a kos. V průběhu celého dne, kdy si děti kolikrát nejsou jisté rolí jednotlivých osob na scéně, využíváme těchto obrázků a děti tak mnohem snadněji pochopí, o koho se zrovna jedná (zda o klienta slyšícího, neslyšícího nebo tlumočníka).
jak vysvětlujeme dětem etický kodex tlumočeni?
Pokud se dětí zeptáte, jaká pravidla musí tlumočník dodržovat, většinou vám vyjmenují obecně platné zásady zdravého života. Nejčastěji děti uvádějí zákaz kouření a pití alkoholu. Také by podle nich měl tlumočník hodně sportovat a zdravě jíst.
V první polovině workshopu zařazujeme hry, které souvisejí s etickým kodexem, tedy pravidly, která musí tlumočníci dodržovat. Pro děti je připraveno kolečko osmi krátkých her, které se týkají jednotlivých bodů etického kodexu pro děti. Uvedeme příklad na bodu „Tlumočník se musí na tlumočení připravit“. Dvojice dětí dostane zadané stejné téma, na které mají za úkol vyjmenovat co nejvíce pojmů, které s tématem souvisí. Například na téma „zima“ vyjmenují pojmy jako lyže, sníh, snowboard, běžky, brusle atd. Vyhrává to dítě, které pojmů vyjmenuje víc. Jaký je tu ale háček? Jedno z dětí dostane čas na to, aby se podívalo na několik obrázků, které s tématem souvisejí, a pojmy si předem promyslelo. Druhé je vyzváno hned, aby vyjmenovalo co nejvíce pojmů s tématem souvisejících. Dovedete si asi představit, jaký má hra závěr. Dítě, které mělo čas si pojmy připravit, většinou vyjmenuje pojmů víc a vyhrává, zatímco druhé, které se nepřipravilo, jich vyjmenuje méně. Dětem je pak na tomto závěru ukázán vztah s problematikou tlumočení. Je jim vysvětleno, že u tlumočníků je to stejné. Tlumočník, který se na své tlumočení připraví, podá lepší výkon než ten, který tlumočí bez přípravy.
Mysleme tedy na to, že při tlumočení pro děti je důležitá znalost alespoň základních bodů Etického kodexu tlumočníků znakového jazyka. Děti se během tlumočení potřebují soustředit na jeho obsah. A právě díky řádu, který jim Etický kodex nabízí, mohou vše lépe vnímat a pochopit. Neznalost těchto základních pravidel může v hlavě dítěte naopak způsobit zmatek.
učíme se soutěžením
Setkáváme se s názorem dětí, že v budoucnu tlumočníka nikdy potřebovat nebudou, protože vše zvládnou samy. Proto je důležité v dětech neustále podporovat hrdost ke komunitě Neslyšících a klást důraz na jejich samostatnost a svéprávnost. Děti by si měly uvědomit, že jít někam s tlumočníkem není vůbec žádná ostuda. Neměly by mít pocit, že něco nezvládnou samy nebo že jsou na někom závislí. Je tedy velmi důležité dobře pochopit roli tlumočníka. To zdali se týmu podařilo informaci předat hodnotíme kvízem:
Děti jsou rozděleny do skupin a snaží se společně odpovídat na otázky, které se v kvízu objevují. Skupiny spolu soutěží v tom, kdo z nich zodpoví dobře co nejvíce otázek. Vítězové pak od nás dostávají drobné dárky, které je většinou velice potěší J Příkladem takové kvízové otázky je tato:
Tlumočník znakového jazyka musí:
a) mít neslyšící rodičeb) mít u sebe žvýkačku
c) umět dobře znakový jazyk
d) umět řídit auto
Tlumočník znakového jazyka:
a) dělá všechno místo neslyšícíhob) pouze překládá komunikaci mezi slyšícím a neslyšícím člověkem
c) musí přidávat do tlumočení vlastní hodnocení
d) radí neslyšícímu, co má dělat, protože on to sám nezvládne
Ta skupina, která zvedne kartičku s písmenem správné odpovědi, dostane bod, který pak v celkovém součtu může rozhodnout o vítězství celé skupiny. Kvíz děti baví, zvláště když mezi sebou mohou trochu soupeřit. Současně s tím se ale také dozvědí užitečné informace, které se týkají tlumočení a tlumočníků znakového jazyka.
jak si tlumočníka objednat?
Pokud ve workshopu postoupíme až do této fáze, přichází aktivita spojená se zprostředkováním tlumočníka. Je podstatné, aby děti věděly, kde a jak si mohou tlumočníka objednat. Jejich představy o tom, že tlumočník „přiběhne“, kdykoliv a kamkoliv ho budou potřebovat, nebo že tlumočník jim musí sloužit vždy a všude za jakýchkoliv okolností, je také třeba uvést na pravou míru. Později by totiž mohlo dojít ke zbytečnému zklamání. Je dobré děti informovat o současné situaci tlumočení. Když budou děti předem seznámené se současnou situací tlumočení a základními pravidly vztahujícími se k tlumočení, předejdou mnoha nepříjemným situacím, zklamání či nedorozumění.
I na toto téma připravujeme rozmanité aktivity. Pro přiblížení představujeme jednu z nich:. Děti jsou rozděleny do skupin nebo do dvojic. Každá skupina dětí si nejprve řekne, kam by v příštím týdnu mohly potřebovat tlumočníka (kožní lékař, vyřízení občanského průkazu, výstava dinosaurů) a dle pokynů se pokouší objednat tlumočníka.
Každá dvojice objednává tlumočníka různým způsobem. Jedna skupina pomocí internetového formuláře, druhá pomocí e-mailu, třetí pomocí sms a čtvrtá přes službu MSN. Každá skupina má přiděleného jednoho „pomocníka“ z našich řad, takže se nemusí ničeho bát. Jeden člen z našeho týmu pak hraje operátora, který objednávky dětí vyřizuje. Děti se musí od začátku objednávání (jako noví klienti) dostat až ke zcela vyřízené objednávce. Operátor se chová jako skutečný operátor, což je patrné z jeho komunikace.
Pokud již děti zkušenosti mají, postoupíme dále. Seznamujeme je se situací, jak je v případě nutnosti možné objednávku přesunout na jiný termín nebo zcela zrušit. V případě objednávání tlumočníka přes internetový formulář objednávky vyřídí skuteční operátoři Centra tlumočníků pro zprostředkování tlumočení pro neslyšící, se kterými jsme předem domluveni.
Touto aktivitou workshop končí. Není dáno, že vše se musí časově vejít do čtyř vyučovacích hodin. Realizační tým složený ze slyšících a neslyšících lektorek reaguje na aktuální potřeby dětí. Pokud se do školy vracíme opakovaně, je pro nás snadné přesně naplánovat scénář programu. Víme, jaké zázemí děti mají, zda mají s tlumočníkem zkušenosti, víme, na co navážeme z minulého setkání. Pokud se do školy dostáváme poprvé, je první setkání více o poznávání. Podporujeme v dětech „komunikační apetit“. Chceme, aby s námi co nejvíce komunikovaly. Klademe důraz na odlišnost komunikace v českém znakovém jazyce a komunikace v češtině. Až pokud je jasná odlišnost dvou světů, dvou jazyků – pouštíme se do další fáze – přiblížení problematiky tlumočení.
a co dál?
Na workshopy v roce 2009 bude navazovat koordinovaná práce s tutory na jednotlivých školách. Dítě, které prošlo workshopem, si na vlastní kůži vyzkouší reálnou situaci s tlumočníkem v terénu. To znamená, že v daném časovém období si vybere situaci, kde by chtělo, aby byl přítomen profesionální tlumočník znakového jazyka. Situace již nebude modelová a měla by dítěti přinést pozitivní zkušenost. K dispozici budou tutoři – proškolení pracovníci Komory. Ti budou na průběh situace dohlížet a budou pomocnou rukou pro mladé klienty. Pokud bude první zkušenost s tlumočenou situací bezproblémová, věříme, že dítě zvládne další situace opět samo a dobře.
V roce 2009 Komora navštívila základní školu v Praze 5 Radlicích, Základní školu v Praze 5 Holečkově ulici, Základní školu v Liberci. V novém školním roce je naplánováno setkání se žáky v Základní škole Hradci Králové a ve škole v Brně.
Díky prostředkům ESF a státního rozpočtu ČR se projekt v novém kabátě dostane do více jak dvaceti škol a v rámci doprovodných aktivit se žáci i pedagogové mají na co těšit. O realizaci projektu se určitě dovíte na stánkách Komory www.cktzj.com
V roce 2009 je projekt financován za podpory Johnson & Johnson, s. r. o. a Nadace ŠKOLA HROU.
Článek je společným dílem členek realizačního týmu Marie Pospíšilové, Barbory Pejšmanové, Venduly Šantrůčkové, Barbory Kosinové, Marie Basovníkové a Kateřiny Klofáčové
Autorky článku jsou členkami České komory tlumočníků znakového jazyka, o.s.
Připojte se! 