Osobnosti podle Gallaudetu

Každoročně během slavnostních promocí na Gallaudetově univerzitě daný prezident (momentálně je to až do konce tohoto roku Dr. Robert Davila) ocení několik osobností, které svou činností výrazným způsobem přispěly k pozitivnímu rozvoji komunity neslyšících – na národní či mezinárodní úrovni. V tomto roce byla oceněna skupinka opravdu velmi pestrá – osobnosti byly vybrány z několika zemí a reprezentovaly různé oblasti společenského života.

Posuďte sami. Kongresmanka Wilma Newhoudt-Druchenová přiletěla z Jihoafrické republiky (JAR), podnikatel Roberto Wirth z Itálie, aktivista Knud Sondergaard z Dánska a výzkumnice Uršula Bellugiová (na snímku vlevo) reprezentovala domácí (tedy USA).

Wilma Newhoudt-Druchenová

Paní Wilma v projevu k letošním absolventům zdůraznila, že je nutné věřit ve vlastní schopnosti, zvlášť získáme-li univerzitní vzdělání, a využít každé příležitosti, které nám osud nabídne. Wilma získala vzdělání na Gallaudetově Univerzitě – bakalářské a magisterské v oboru sociální práce v 80. letech, jako jedna z mála žen z afrického kontinentu. V té době vládla v jejím domácím státě stále politika apartheidu a černé obyvatelstvo bylo utiskováno. Vzpomenete si jistě na černošského aktivistu Nelsona Mandelu... Po promoci Wilma nevěděla, co jí bude doma čekat. Nicméně, těsně před ukončením studií se situace v její zemi dramaticky změnila – apartheid byl potlačen díky vedení Nelsona Mandely – a Wilma se mohla poprvé v životě zúčastnit demokratických voleb, i když na zastupitelském úřadě Jihoafrické repulbiky ve Washingtonu. Po návratu domů se Wilma aktivně zapojila do práce v komunitě neslyšících, využívala znalostí získaných na GU – snažila se zpřístupnit sociální služby neslyšícím jedincům.

Jihoafrická republika je stále rozvojová země, s mnoha problémy. Problémy země v komunitě neslyšících jsou kritické – chudoba, HIV/AIDS, negramotnost. Díky její aktivní práci v komunitě neslyšících byla nominována do Národního kongresu – jako první neslyšící žena v histrorii země – kde reprezentuje všechny osoby se zdravotním postižením. Wilma je velmi skromný člověk a své nominaci nemohla vůbec uvěřit. Ptala se: „Opravdu chtějí do kongresu nominovat neslyšícího?“ O pár let později byla nominována znovu. Díky své pozici se snaží zajistit rovnoprávnost pro osoby se zdravotním postižením nejen v JAR, ale i v okolních státech Afriky – neúnavně informuje politiky i obyčejné lidi o chartě OSN za práva osob se zdravotním postižením (přijaté v roce 2006), o tom, že osoby se zdravotním postižením mají stejná práva jako osoby bez zdravotního postižení. Její práce na Africkém kontinentě je velice záslužná.

Roberto Wirth

Podnikatel Roberto Wirth přiletěl z Evropy. Prezident GU ocenil jeho podnikatelské schopnosti a filantropické sklony. Pan Wirth podniká 25 let v hotelnictví a i přesto, že je neslyšící, úspěšně provozuje 5hvězdičkový hotel v Římě (Hassler Roma), který patří ke světovým špičkám a sbírá mezinárodní ocenění za kvalitu nabízených služeb. Mimo jiné pan Wirth je velmi štědrým sponzorem rané péče, italských neslyšících studentů a Fulbrightovy nadace v Itálii. Díky stipendiu nesoucí jeho jméno již od roku 1992 mohou italští neslyšící studovat na GU.

Knud Sondergaard

Dalším oceněným byl Knud Sondergaard, občan Dánska. Pan Knud je bývalým prezidentem Dánské asociace neslyšících a také tajemníkem Mezinárodní asociace neslyšících sportovců. Je také držitelem dánského plaveckého rekordu z roku 1962, a zastupoval Dánsko na 9. deaflympiádě v Helsinkách (jako brankář fotbalového týmu). Pan Knud byl a je výrazným zastáncem práv neslyšících občanů, myšlenky bilingvismu ve vzdělávání neslyšících, zasloužil se o kurzy znakového jazyka pro rodiče neslyšících dětí, rozšíření textových telefonů a o rozvoj profesionálního tlumočnictví ze/do znakového jazyka v Dánsku.

Uršula Bellugiová

Pro mě osobně bylo velkou profesionální ctí potkat se s paní Uršulou Bellugiovou, kapacitou v oboru neuro-lingvistiky. Pokud studujete na GU obory jako vzdělávání neslyšících, lingvistiku či psychologii nebo i logopedii, Bellugiové výzkum patří mezi povinnou a základní četbu. Je považovaná za průkopnici neurobiologie znakového jazyka. Výsledkům jejího výzkumu v oblasti biologických základů jazyka vlastně neslyšící vděčí za to, že se dnes znakový jazyk opravdu může nazývat jazykem. Ona svým výzkumem dokázala, jak mozek zpracovává znakový jazyk – že znakový jazyk a mluvený jazyk jsou zpracovávány mnoha totožnými centry v mozku. Její výzkum podporuje teorii, že znakový jazyk má svá unikátní – lingvistická – specifika, nezávislá na mluveném jazyce, že je schopen přenosu z generace na generaci a že skutečný jazyk není pouze o slyšení a řeči. Paní Bellugiová je sice slyšící, nicméně komunita neslyšících jí vděčí za mnohé a tudíž do ní neodmyslitelně patří. Paní Bellugiová vzpomínala s nostalgií na dávné časy, kdy se zúčastňovala školení pro učitele neslyšících dětí v Kalifornii (zde je také výzkumné centrum) a snažila se jim zpřístupnit výsledky svého výzkumu o americké znakovém jazyce. Současné ocenění získané na univerzitě, kde se studenti již prostřednictvím znakového jazyka mohou dlouhou dobu vzdělávat v řadě studijních oborů, je pro ni více než symbolické.