Neslyšící Lukáš Růžička a Martin Fousek z Brna mají jeden zajímavý koníček – vlaky a vše kolem nich a železniční dopravy.
„Lukáši, kdy Tě začaly zajímat vlaky a všechno kolem železnice?“
„To si pamatuji velice dobře. Bylo mi šest let a poprvé jsem s tatínkem jel někam vlakem. Byl jsem ohromen velikostí lokomotivy, silou a rychlostí lokomotivy, množstvím vagónů, a také celkovou atmosférou nádraží. Takže od té doby mě vlaky a vláčky zajímají.“
Martina Fouska vlaky a lokomotivy „polapily“ ve 13 letech, když z jejich vesnice jezdil pravidelně do Brna.
Oba si svůj koníček náležitě užívají. Od února do září letošního roku nasedali každou sobotu na vlak a jezdili tam, kde ještě nebyli. Výsledek? Mají procestovány všechny hlavní i vedlejší tratě na Moravě. Letos ujeli celkem 5456 km, za cestovné utratili 1723 korun – oba dva mají svůj průkaz ZTP a In-kartu. Jejich hlavním cílem je projet všechny hlavní i vedlejší tratě v celé České republice.
„Tento plán splníme do roku 2012“, říká Lukáš a dodává, že jízda z Brna do západních Čech po vedlejších tratích je daleká a zdlouhavá. Mimo této činnosti oba velice milují jízdy historickými parními vlaky. Takovou jízdu si oba nikdy nenechají ujít. Na dotaz, zda by chtěli pracovat jako železničáři, odpovídají:
„Chtěli bychom, ale na taková místa nepřijímají neslyšící, takže mimo cestování si můžeme už jen hrát s modely vláčků. Ale pozor! Ono sestavování modelů lokomotiv a i železnic již dávno není hračka, ale činnost, ve které je třeba mít hodně znalostí a vědomostí z elektroniky. A navíc, tahle činnost je také časově velmi náročná.“