Nebojte se fotit!

Proč by neslyšící nemohli chtít fotografovat?Neslyšící fotograf je proneslyšící velkou výhodou, protože odpadává komunikační bariéra. Neslyšícímohou bez ostychu a pocitu sešněrovanosti vyjádřit svá nejrůznějšípřání, představy a touhy, kteréchtějí na fotografiích zachytit.

Marto, prozraď nám, prosím, něcoo sobě.

Narodila jsem se v Třebíči, jsemprelingválně neslyšící. Na základníškolu pro sluchově postižené jsemchodila v Brně, na střední školu doBiskupského gymnázia tamtéž. Nynístuduji fakultu informatiky Masarykovyuniverzity v Brně.

Co přesně studuješ v tomto oboru?

Studuji obor Aplikovaná informatika,specializaci Grafický design a výtvarnáinformatika. Tato specializacese zabývá tvorbou základních stavebníchprvků vizuálních orientačníchsystémů – piktogramy, značkamia logotypy, včetně grafického manuálu.Seznamujeme se také s dějinamivizuálních komunikací.

Vím, že mnoho studentů, kteří studují oborAplikovaná informatika, bojují za svůj cíltento obor vystudovat. Říkají, že je pro nědost těžký. Nepřipadá Ti také, že je těžký?

Ano, je to velice těžký obor. Studenti,kteří se přihlásili na obor jako já, měli napředjinou představu. Až pak si uvědomovali,že je to fakt náročné studium. Mojerada je, kdo chce bojovat, ať to zkusí dotáhnoutdo konce.

Škoda je v tom, že někteří to chtějí vzdáta přihlásili se na Pedagogickou fakultu.Lepší by bylo, kdyby si vybrali, co chtějíopravdu dělat v nějakém oboru.

Co budeš dělat, až absolvuješ školu?

Po škole bych chtěla už najít práciv tomhle oboru. Pokud bych nenašla vhodnoupráci, tak bych radši šla na nějaký kurzv mém oboru. Například na vytváření webovýchstránek, fotografie, nebo další kurzy,než bych seděla doma.

Nechceš dál studovat třeba navazující magisterskéstudium?

Dlouho jsem o tom přemýšlela, zda mámpokračovat na magisterském studiu tohotooboru. Původně jsem chtěla studovat dálkově,jenomže na naší fakultě to není umožněno.Tak jsem si řekla, že už dál studovat nebudu.

Dozvěděla jsem se, že už jsi napsala svoubakalářskou práci. :-) Jmenuje se Grafickýdesign periodik pro sluchově postiženéGongu a Unie. Srovnáváš v ní grafikuobou časopisů. Co bylo přínosem Tvéhovýzkumu?

V první části této své bakalářské práceinformuji o základních pojmech týkajícíchse sluchového postižení. Ve druhé části popisujigrafické a typografické prvky oboučasopisů – Unie a Gongu. Třetí část si všímározdílů v grafickém designu, stylu, sazběa vazbě obou časopisů. Čtvrtá část zpracováváodpovědi 54 oslovených respondentů,čtenářů obou časopisů. Říkají tu, co si myslío grafice Unie a Gongu.

No a v páté části nabízím své vlastnínávrhy titulních i vnitřních stran obou časopisů.Má bakalářská práce může redakceobou časopisů obohatit.

Byla jsem ráda, že jsem se zúčastnila Tvévernisáže. Líbila se mi a udělala na mě příznivýdojem. Jak Tě tato vernisáž napadla,když předtím jsi měla prezentaci navýstavě o WFD v Madridu?

Ano, vzpomínám si. Právě tamjsem poprvé přednášela před lidmis prezentací o WFD. Výstavu mi nabídlDr. Peňáz. Zeptal se mě, jestli bychchtěla vystavit nějaké mé fotky. Souhlasilajsem.

Výstava trvala do 30. dubna. Plánuještaké výstavu třeba v Praze?

Ano, výstava trvala do koncedubna. Zatím neplánuji, jestli budevýstava třeba v Praze. Moc dopředukonkrétně neplánuju, nechám to nanáhodě.

Jaká byla Tvá představa před zahájenímvernisáže a jaký byl výsledek?

Před zahájením vernisáže jsemměla jinou představu, jak to budeprobíhat. To bylo právě tím, že bylavýstava poprvé od neslyšící autorkyve Středisku Teiresiás, příště už budoumít více zkušeností, jak vše vylepšit.Nakonec to dobře vyšlo.

Ptala ses mě během vernisáže, jakéTvé fotky se mi nejvíce líbí. Ukázalajsem Ti tři fotky. Jaké fotky se nejvícelíbily ostatním?

Polovině lidí se líbily hlavně sépiové portrétya také černobílé fotografie. Pak dalšípolovině lidí se líbily barevné i černobíléfotografie s detaily. Takže to vyšlo, že každémuse líbí něco. Každý má jiné myšlení,vnímání těch fotografií a líbivost.

Jak ses dostala k focení?

Na začátku jsem neměla vlastní fotoaparát.Když jsem si ho od někoho půjčila,zkoušela jsem fotit všechno možné, jakto funguje. Asi v roce 2000 jsem se začalahlouběji zajímat o fotografování. Díkytomu jsem se to naučila. Později jsem sezajímala také o grafiku a typografii. Je tomůj koníček.

Aha, proto. Chodila jsi na nějaké fotografickékurzy?

Ne, nechodila jsem na žádný kurz. Alepozději si to možná vyzkouším, pokudbudu mít dostatek času. Všechno, co umím,jsem se naučila nejen ve škole, ale i z fotografováníve volném čase.

Na co se zaměřuješ při focení?

Nejvíc se zaměřuji na umělecké portréty.Ale také na přírodu, zátiší, flóru a faunu.Většinou fotografuji barevné a sériové fotografie,také občas černobílé.

Vloni začal zajímavý projekt PhotoVisual.Děláš v něm odbornou porotkyni fotosoutěže.Jak poznáš, že právě tahle fotka je nejlepší z těch třeba třiceti?

Ano, dělám porotkyni této fotosoutěžepro neslyšící. Spolupracují se mnou ještěčtyři lidé. Kdo tomu opravdu rozumí, tak ví,jak se mají správně vybrat ty nejlepší fotky.Aby neslyšící mohli porovnávat a vypracovatse k lepším výsledkům.

M. Kounková (vpravo) při rozhovoru
se Ž. Petraturovou

Co ještě děláš ve volném čase?

No, teď momentálně nemám dostatekčasu, protože musím dokončit ještě poslednípředmět – Programování v jazyceJava. A také se pomalinku začínám připravovatna státní závěrečnou zkoušku.

Škoda, že teď nemáš dostatek času na své koníčky.Ale věřím, že po absolvování školy budešmít dostatek času na cestování. A co děláTvůj přítel? Také má focení jako koníčka?

Doufám, že budu mít aspoň dostatekčasu, abych se mohla věnovat fotografovánía organizačním věcem na různýchakcích. Můj přítel Petr je také neslyšícía dělá očního optika. Dříve měl rád fotografováníjako koníčka, ale nyní už mocne, má jiné zájmy.

Co bys chtěla vzkázat všem lidem?

Chtěla bych hlavně poděkovat všem zeStřediska Teiresiás, kteří mi pomohli vše připravitna mou výstavu. Poděkování také patřístudentům z JAMU, kteří tam přednesli básněve znakovém jazyce od Elišky Vyoralkové,a AWI filmu, že tam vše natáčeli. Také těm,kteří to se mnou zařídili a natáčeli na CD.

Do budoucna bych vám všem, kteří rádifotíte, chtěla říct: „Klidně pošlete své fotografiedo soutěže neslyšících, nemusíte sevůbec obávat“. Další informace o pravidlechsoutěže najdete na www.photovisual.net. Pravidla jsou tam vysvětlena také veznakovém jazyce.

Děkuji Ti, Marto, za rozhovor a držímpalce, abys udělala úspěšně i závěrečnouzkoušku.

Slovníček

aplikovaný – užitý v praxi
design – vzhled, tvar
typografie – technika tisku, knihtisk
WFD (World Federation of the Deaf ) – Světová federace neslyšících
flora – rostliny
fauna – zvířata
sépiový – zbarvený žlutohnědě