Už sobotní ráno 29. listopadu se v Praze, Hradci Králové a mnoha dalších městech, ve vlacích i autobusech, potkávali neslyšící, kteří měli namířeno stejným směrem. Z celé republiky se sjížděli do brněnského kina Scala, vyprodaného do posledního místa. Tešili se na premiéru prvního devadesátiminutového filmu natočeného neslyšícím štábem filmařů a herců.
Červený koberec vymezený páskou, tlačící se davy, cvakání fotoaparátů, filmaři s kamerami vysoko nad hlavami lidí. Premiéru akčního filmu Exponát roku 1827 pojali jeho tvůrci s nadhledem: vstoupili do sálu nikoliv jako běžní diváci, ale jako holywoodské hvězdy, se vším, co k tomu patří. Tleskalo jim 470 nadšených příznivců kultury neslyšících. Po krátkém uvedení Marií Basovníkovou a protlačení se davem fanoušků sklidili bouřlivé ovace, někteří přítomní diváci dokonce neváhali a hrnuli se pro podpis.
Stylový úvod vyvrcholil naplněním sálu do posledního místečka, napětí zvyšovalo odpočítávání na plátně. Po deseti minutách Kamil Panský, manažer a produkční Awi filmu krátce uvedl premiéru a poděkoval těm, kteří ke vzniku filmu přispěli zejména finančně.
Hned úvod byl svým způsobem něco úplně nového. Viděli jsme reklamu na Awi příběhy (nové DVD Awi filmu se storytellingem v českém znakovém jazyce) provedenou v profesionální 3D grafice, které se rozhodně nedalo nic vytknout. Potom přišla další reklama (na Jazykové centrum Ulita) – s perfektním vizuálním nápadem, celá provedená ve znakovém jazyce a hraná neslyšícími. Místo tradičního loga společnosti 21st Century Fox, které vídáme u mnoha filmů zahraniční „slyšící“ provenience, tady jsme byli překvapeni parádním logem Awi filmu.
Zážitek pokračoval samotným promítáním filmu. O co ve filmu vlastně jde? „Exponát roku 1827“ je ve skutečnosti historická, velmi cenná zbraň. V první lokaci filmu – na Ukrajině – se dozvídáme, že zbraň byla zcizena ukrajinskou mafií. Tu však sleduje úplně náhodou český turista Franta, který se pokusí mafiány o pistoli připravit. Obrat, který posunuje děj nastane ve chvíli, kdy se zbraň dostane do rukou vyjukanému Petru Černému (Davidu Wagnerovi), který se následně snaží utéct před mafií.
V této části filmu je mnoho bojových, akčních scén. Film určitě nebyl jednoduchou a ani levnou záležitostí. Už jen soupis věcí, které byly při rvačkách rozbity na padrť by byl velmi dlouhý. Jednou z dražších položek byl jistě automobil, ve kterém David Wagner ujížděl před mafiány v černém autě (které mimochodem patřilo Stanislavu Konečnému). Auto nakonec skončilo pod koly tramvaje, Davidu Wagnerovi alias Petrovi Černému se podařilo na poslední chvíli utéct. Boj o zbraň pokračuje zapojením policie v čele s hlavním detektivem Lubomírem Hyklem. Velkolepá akční scéna se odehrává v opuštěném skladišti, kde se sejdou Petr Černý, šéf mafie a zásahová jednotka policie s detektivy. Rvačky a střílečky jsou solidně natočené a velmi věrohodně působící. Filmaři při natáčení rozbili ve skladišti co se dalo, natočili i různé pády, zpomalené kopy a mnoho dalších efektních záběrů.
Možná vás teď ale napadne – jak se vlastně herci ve filmu domlouvají, když skutečná policie (a skutečná mafie) používá vysílačky (založené na zvukovém přenosu)? Kamil Panský tento problém zajímavě vysvětlil v Televizním klubu neslyšících. „Chtěli jsme vytvořit iluzi světa, kde si všichni rozumějí, kde všichni komunikují znakovým jazykem,“ řekl pro ČTV Panský. Skutečně, všechny osoby (vlastně kromě dvou vojáků v historické scéně) komunikují znakovým jazykem – mafiáni, policisté, lidé na ulici, prostě všichni. Vysílačky tedy byly nahrazeny mobily, které přenáší obraz podobně jako webové kamery. Takové mobily jsou dnes ovšem velmi nákladné, proto filmaři použili promyšlený střih a grafiku, aby vytvořili potřebný dojem.
Když už jsme u dvou vojáků, kteří znakovým jazykem nemluvili – ti se vyskytovali ve scéně, která vysvětlovala historii pistole z roku 1827. Tihle dva chtěli zastřelit neslyšícího vojáka („Hluchota je nemoc, mohlo by se to rozšířit. Zastřelíme ho,“ říkají slyšící vojáci), to se jim však nepodařilo. Neslyšící voják naopak zastřelil je, a to speciálně upravenou pistolí, která dokáže zasáhnout dvě osoby najednou. Tato scéna je jedinou ve filmu, kde tvůrci narážejí na vztah slyšících a neslyšících.
Děj ve skladišti pokračuje objevením bomby se dvěma drátky, jak už to tak bývá v akčních filmech, červeným a modrým. Stylové přehmátnutí na jiný drátek na poslední chvíli si filmaři neodpustili a ukázali tak, že tohle všechno nemyslí až tak vážně (nadsázka je vidět i v roztomilé diskuzi mafiánů o červených vlasech, které se nehodí pro práci v mafii. Pamětníkům to jistě připomnělo „naší socialistickou, lidově demokratickou armádu“).
Závěr filmu samozřejmě prozradit nemůžu, to bych vzal tvůrcům vítr z plachet. Zbývá snad jen dodat, že doprovodem k filmu byla velmi povedená hudba upravená pro poslech neslyšícími/nedoslýchavými (výrazné basy, rytmus atd.) Teď už se můžeme jen těšit na to, jestli se film objeví na některém festivalu, jestli vyhraje nějaké ceny a nakonec, jestli bude k dostání na DVD.