To znamená, že Roman neslyší žádné zvuky. Roman neslyší, ani když hlasitě troubí auto. Roman neslyší, když na něj ostatní mluví. Mám Romana rád. Často si spolu hrajeme a děláme spoustu jiných věcí.
Romanova rodina se do domku vedle nás nastěhovala před pěti lety. Hned jsem si Romana oblíbil, ale mrzelo mě, že mi nerozumí. Hráli jsme si spolu a Roman mě naučil některé znaky. Romanova maminka i tatínek jsou také neslyšící. Když Romanův táta znakuje, tak zároveň mluví. Pomohl mi postupně se naučit hodně znaků. Ted se můžu s Romanem domlouvat pomocí znakového jazyka. Pro Romana je moc a moc těžké srozumitelně mluvit, ale pro mě není těžké naučit se znakový jazyk.
Teč jsem zrovna u Romana na návštěvě. Nejprve si hrajeme na počítači a pak se díváme na titulkovaný pořad v televizi. Je to moc zajímavý pořad o hadech. Do pokoje za námi přišel Romanův táta a znakuje, že máme jít do kuchyně, že tam na nás čeká překvapení.
Rychle běžíme do kuchyně. Tím překvapením je malý hnědý pejsek! Romanův tatínek znakuje, že pejsek se jmenuje Samson. Samson je pes, který má speciální trénink, aby uměl neslyšící lidi upozornit na některé zvuky v domácnosti. Romanův táta nám znakovým jazykem vypráví, že Samson je upozorní dotykem čumáku, když bude zvonit telefon, zvonek u dveří, budík nebo hlásič kouře. U Romana doma sice mají všechny tyto věci opatřené světelným signalizačním zařízením, ale když Roman, jeho máma nebo táta jsou v jiné místnosti nebo třeba spí, blikání světla na přístrojích nevidí. Samson k nim přijde a dotykem je upozorní, že slyší nějaký zvuk. Pak je odvede k zařízení, které ten zvuk vydává.
Romanův táta dále znakuje, že už brzy přibude Samsonovi ještě jeden důležitý úkol. Romanova maminka bude mít brzy miminko. Když bude miminko plakat, pejsek ji na to upozorní.
Samson se nám moc líbí. Hned ho také můžeme vidět při plnění úkolu. U dveří totiž zazvoní zvonek a světlo začne žlutě blikat. Samson dává tlapu na nohavici Romanova tatínka a pak jde ke dveřím. Romanův tatínek se schválně nehýbá z místa. Pejsek jde znovu k němu a znovu se dotkne jeho nohy a pak zase míří ke dveřím. Teč už jde Romanův tatínek za ním. U dveří mu ve znakovém jazyce říká "hodný Samson". Otevře dveře a za nimi stojí Jáchym. Jáchym je tlumočník do znakového jazyka. Jáchym slyší, ale zároveň zná znakový jazyk neslyšících. Když se má Romanův tatínek setkat s někým slyšícím, jde Jáchym s ním. Když něco slyšící lidé řeknou, přeloží mu to Jáchym do znakového jazyka. Jáchym také dává pozor, co Romanův táta ve znakovém jazyce ukazuje, a říká to zase slyšícím lidem. Jáchym se přišel podívat na nového pejska.
Pak už je večer. Maminka na Romana znakuje, že si musí jít udělat úkoly do školy. Roman chodí do školy, kde všichni žáci neslyší. Učitelé i žáci tam používají ke komunikaci znakový jazyk. Jinak Roman ve škole dělá ty samé věci, jako já dělám v mé škole. Čte tam ty samé knihy, dívá se na stejné filmy a televizní pořady. Rozdíl je jen v tom, že u nich ve škole mají filmy a pořady titulky. Roman má ve škole hodně neslyšících kamarádů a také hraje košíkovou za školní družstvo.
Já už také musím domů, ani já ještě nemám úkoly hotové. Roman mi ze dveří mává na rozloučenou. Mám Romana moc rád. Je to můj nejlepší kamarád. Děláme spolu moc a moc zajímavých věcí. Jediné, co Roman dělat nemůže, je slyšet, co říkám. My ale komunikujeme znakovým jazykem a užijeme si spolu spoustu zábavy.
Ukázka pochází z knihy: Pride,D.: My friend is deaf. Hillsboro, Butte Publications, 1996.(knihu si je možné půjčit v knihovně Informačního centra o hluchotě Federace rodičů a přátel sluchově postižených, www.frpsp.cz)