Každý tlumočník znakového jazyka se musí kromě odpovídající znalosti českého znakového jazyka před každým tlumočením též velmi precizně připravit na samotný tlumočnický výkon.
Přípravu tlumočníka bychom mohli v zásadě rozdělit na dvě části:
1. Kontakt s osobou, která tlumočníka sjednává
- V případě, že tlumočníka sjedná na tlumočení organizace, se kterou tlumočník dříve nepracoval, tlumočník se dotáže, zda má organizátor zkušenosti s tlumočníky pro osoby s vadami sluchu, popřípadě jaké.
- Tlumočník zjistí, jaké je složení publika, pro které má tlumočit (neslyšící, nedoslýchaví, ohluchlí, osoby s kochleárním implantátem), upozorní pořadatele na specifické potřeby jednotlivých osob, vysvětlí, čím se od sebe zmíněné typy tlumočení liší a zjistí, zda je tlumočení zajištěno pro všechny.
- Tlumočník zjistí o jaký typ akce se jedná (přednáška, diskuse, konference atd.), kontext celé akce (cyklus přednášek, izolovaná přednáška bez návaznosti na předcházející atd.), scénář akce (program mimo bloky přednášek atd.) a druh akce (kvůli výběru vhodného oblečení).
- Tlumočník se zeptá na dobu trvání akce.V případě, že vzhledem k rozsahu akce není počet tlumočníků ideální, tlumočník upozorní organizátora na daný problém a doporučí mu odpovídající řešení. Pokud je na akci sjednán pouze jeden tlumočník, požádá pořadatele, aby do scénáře zahrnul přestávky – cca po dvaceti minutách (v závislosti na náročnosti tlumočení).
- Tlumočník požádá pořadatele o materiály k výstupu jednotlivých přednášejících (informace o délce výstupu, odkazy, obrázky, užitá literatura k dané problematice, popř. videoprojekce atd.). Materiály by tlumočník měl mít také v písemné podobě nejpozději týden před konáním akce.
- Tlumočník, vhodně mířeným dotazem, „zkontroluje“, zda prostor, osvětlení atd. odpovídá potřebám neslyšícího publika a zjistí, jestli jsou zajištěny technické podmínky pro komfortní průběh tlumočení (mikrofon pro tlumočníka, stupínek pro tlumočníka, nasvícení tlumočníka, projekce tlumočníka na plátno atd.).
2. Samotná příprava tlumočníka na tlumočení.
- Aby tlumočník mohl podat kvalitní tlumočnický výkon musí nejprve tlumočenému tématu dobře rozumět.
Materiály, které tlumočník dostal jako podklady pro tlumočení, si důkladně prostuduje včetně obrázků, grafů atd. K lepší orientaci v dané problematice může tlumočníkovi pomoci nahlédnutí do literatury, kterou přednášející používal. Na základě všech informací si tlumočník vytvoří své poznámky pro tlumočení.
V případě, že tlumočník si není jistý, zda správně pochopil téma výstupu, které bude tlumočit, vhodnou formou požádá pořadatele akce o smluvení schůzky s konkrétním přednášejícím.
- Tlumočník si výstup „nepřeznakovává“, ale vytyčí si hlavní body celého tématu, vytvoří si mentální mapu, ke které pak po celou dobu tlumočení odkazuje.
- Pokud tlumočník nezná nějaké termíny z dané problematiky, může požádat svého zkušenějšího kolegu, tlumočníka se kterým spolupracuje, o pomoc, nebo pro neznámé termíny předpřipraví odpovídající opis ve znakovém jazyce.
Kateřina Pešková
Tento článek napsala autorka ve spolupráci s kolegyněmi z oboru Čeština v komunikaci neslyšících.