Žáci s vadou sluchu u státní maturity

V září letošního roku by měla začít platit ustanovení § 77 – 82 Zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona) č. 561/2004 Sb. To znamená, že už za rok by měli všichni maturanti skládat tzv. státní maturitní zkoušku.

V tomto článku se podíváme, jak by státní maturitní zkouška měla probíhat u studentů s vadou sluchu – budeme se věnovat jen odlišnostem od základního testovacího schématu, které vychází z uvedených ustanovení vzpomenutého zákona (viz rámeček, zvýraznily autorky).

Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) č. 561/2004 Sb. (vybrané paragrafy a odstavce)

§ 77
Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky.

§ 78
Společná část maturitní zkoušky

(1) Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 3 zkoušek, a to zkoušky z českého jazyka, zkoušky z cizího jazyka a z volitelné zkoušky.

(2) Cizí jazyk žák volí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem. Žák může konat zkoušku pouze z toho cizího jazyka, který je vyučován ve škole, jejímž je žákem.

(3) Volitelnou zkoušku koná žák z matematiky, občanského základu, přírodovědně technického základu nebo informačně technologického základu podle své volby. Škola zajišťuje přípravu žáka nejméně na dvě zkoušky podle věty první; tyto zkoušky stanoví školní vzdělávací program.

(4) Zkouška z českého jazyka a zkouška z cizího jazyka se skládají z písemné části a ústní části. Volitelná zkouška se koná písemně.

(5) Písemné části zkoušek společné části maturitní zkoušky jsou neveřejné. Účast je povolena pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele písemné části zkoušek (dále jen “zadavatel”), školnímu maturitnímu komisaři (dále jen “komisař”), řediteli školy a školním inspektorům České školní inspekce. Ostatní části zkoušek jsou veřejné.

(6) Žák koná společnou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem. Náhradní a opravnou zkoušku žák koná ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání.

(7) Žák vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.

§ 79
Profilová část maturitní zkoušky

(1) Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 3 povinných zkoušek. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny.

(2) Ředitel školy určí nabídku povinných zkoušek podle rámcového vzdělávacího programu, dále stanoví formu, témata a termíny konání těchto zkoušek.

(3) Žák může dále konat nejvýše 4 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy a z nabídky stanovené ministerstvem. Ředitel školy, popřípadě ministerstvo v případě nepovinných zkoušek zadávaných ministerstvem, dále stanoví formu, témata a termíny konání nepovinných zkoušek.

(4) Zkoušky se konají formou

1. vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí,
2. ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí,
3. písemné zkoušky,
4. praktické zkoušky, nebo
5. kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až d).

(5) Obhajobu maturitní práce a ústní zkoušky podle odstavce 4 písm. a) a b) koná žák po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání. Žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně.

(6) Před zahájením či v průběhu maturitní zkoušky náleží žákům 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.

(7) Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební maturitní komise o hodnocení žáka; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta.

(8) Žák koná profilovou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem. Nepovinné zkoušky zadávané ministerstvem koná žák ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání.

(9) Žák vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, které jsou její součástí.

§ 80
(5) Ústní část společné části a profilová část maturitní zkoušky se koná před zkušební maturitní komisí s výjimkou písemných zkoušek a písemných částí zkoušek zadávaných ministerstvem. Zkušební maturitní komise se zřizuje pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd, pokud se žáci vzdělávají ve stejném oboru vzdělání. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. (…)

§ 81
Další podmínky konání maturitní zkoušky

(1) Žák koná maturitní zkoušku, náhradní nebo opravnou zkoušku na základě přihlášky podané řediteli školy. Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání, včetně rodného čísla žáka.

(2) V případě, že žák zkoušku společné nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví, svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky zadávané ministerstvem řediteli školy, v ostatních případech předsedovi zkušební maturitní komise, má právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy nebo předseda zkušební maturitní komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku.

(3) Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

(4) Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.

(5) Maturitní zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání ve střední škole.

(7) Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou část maturitní zkoušky v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou zkoušky z českého jazyka, kterou skládají v českém jazyce.

(10) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

1. termíny, formu, pravidla průběhu a způsob hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, nabídku cizích jazyků společné části maturitní zkoušky a nabídku nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky, období konání, pravidla průběhu a způsob hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky a podmínky ke stanovení obsahu maturitní zkoušky,
2. pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejího průběhu a vyhodnocení výsledků a vymezení činnosti orgánů zajišťujících maturitní zkoušky, předpoklady pro výkon funkce zadavatele, hodnotitele a komisaře, podrobnosti o způsobu a formě jejich jmenování a o činnosti zkušební maturitní komise a výběru a jmenování jejích členů,
3. pravidla o formě, způsobu a termínech podání přihlášky, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z přihlášek, a rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidence (…) a o způsobu ochrany údajů v ní obsažených,
4. podrobnosti o podmínkách a způsobu konání maturitní zkoušky žáků se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a cizinců a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny.

Přípravou a realizací státní maturitní zkoušky bylo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR pověřeno Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). Ten už od roku 2001 pravidelně na jaře umožňuje školám, které projeví zájem, aby se zapojily do testování Maturita nanečisto. A tak už byly vyzkoušeny didaktické testy pro společnou část maturitní zkoušky z českého jazyka (Český jazyk, Český jazyk a literatura), didaktické testy z Polského jazyka, didaktické testy z cizích jazyků (v nabídce jsou Anglický jazyk 1 a 2, Německý jazyk 1 a 2, Francouzský jazyk 1 a 2, Ruský jazyk 1 a 2, Španělský jazyk 1 a 2, Italský jazyk 1 a 2) a didaktické testy z volitelných předmětů (Matematika 1 a 2, Občanský základ, Občanský a společenskovědný základ, Přírodovědně technický základ, Informačně technologická základ, Biologie, Chemie, Fyzika, Dějepis, Zeměpis). Letos v březnu proběhlo toto ověřování naposledy. Tentokrát byly kromě jiného poprvé vyzkoušeny strukturované písemné práce z češtiny a z cizích jazyků.

V rámci Maturity nanečisto probíhá už od samého začátku také ověřování podoby státní maturity pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami, včetně žáků s vadami sluchu. Navrhovaná podoba státní maturitní zkoušky pro žáky s vadou sluchu se v průběhu let několikrát měnila a v současné době se zdá, že maturanti budou rozděleni do tří skupin, přičemž každá z nich bude mít podobu zkoušky jinak modifikovanou (viz tabulku).

Tato podoba státní maturitní zkoušky začala být ověřována vloni, kdy CERMAT poprvé pro skupinu žáků s vadou sluchu zařazených do skupiny III vytvořil test z češtiny jako z cizího jazyka a dále testy z volitelných předmětů pro společnou část maturitní zkoušky a český text v testech z cizích jazyků přeložil do českého znakového jazyka. Překlad je realizován na CD nebo DVD nosičích tak, že celý česky psaný text je opatřen linky, kterými se maturant – bude-li chtít – proklikne k překladu tohoto textu do českého znakového jazyka. Odpovědi zatím žáci zaznamenávají do papírových verzí testů, i když je samozřejmě v budoucnu možné přejít k vyplňování odpovědí přímo „do počítače“.

Překlad do českého znakového jazyka umožnil zachovat všechny testy ve stejném znění, v jakém je dostávají všichni ostatní maturanti. Testy nejsou nijak upravovány, redukovány ani pozměňovány (s výjimkou úloh, které jsou přímo vázány na sluch, viz tabulku výše). Tím je zajištěno, že úroveň náročnosti testu pro maturanty s vadou sluchu je zcela identická s úrovní náročnosti pro maturanty ostatní.

Mají-li žáci s vadou sluchu zařazení do skupiny III maturovat z češtiny jako z cizího jazyka, je nasnadě, že by bylo vhodné, aby v profilové části maturitní zkoušky vykonali zkoušku z českého znakového jazyka jako z jazyka prvního/mateřského. Toto však nevyplývá ze školského zákona a je plně v kompetenci ředitelů škol, jestli takovou zkoušku zařadí do nabídky volitelných předmětů pro profilovou část státní maturity. Před tím je ale pochopitelně potřeba takový předmět zařadit do učebního plánu.

Pokud se opravdu od příštího roku začne státní maturitní zkouška realizovat v navržené podobě, bude to pro střední školy pro sluchově postižené znamenat velkou výzvu: Pravděpodobně si každá škola bude muset stanovit jasné strategie, jak na státní maturitní zkoušku připravovat studenty ze skupiny I, II i III, a tomuto pak podřídit podobu školního vzdělávacího plánu a celého vzdělávacího procesu. Například pro skupinu III by to kromě jiného zřejmě znamenalo, že během vyučování by měli být žáci seznamování jak s terminologickým a komunikačním aparátem ke každému předmětu v českém jazyce, tak v českém znakovém jazyce, protože jen takto připravení žáci by mohli zužitkovat překlad maturitních testů do českého znakového jazyka, ostatní žáci by mu s největší pravděpodobností nerozuměli nebo rozuměli nedostatečně.

Jak bylo uvedeno na začátku, státní maturita je právně ošetřena ve školském zákoně. Podle § 81, odst. 10a) (viz rámeček) by mělo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR vydat právní předpis (zřejmě vyhlášku), který stanoví podrobnosti organizace konání této zkoušky.

V něm by tedy také mělo být vše, co jsme zde uvedli o podobě maturitní zkoušky pro žáky s vadou sluchu, a mnohé navíc, např. kdo, kdy a jak bude určovat zařazení žáků s vadou sluchu do skupin I, II a III. Protože tento právní předpis dosud neexistuje, odkazujeme všechny zájemce o další informace na webové stránky Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání . Zde jsou k nahlédnutí různé dokumenty, ale také testové úlohy (s řešením) a výsledky z minulých let.