Škola. Téma, které zajímá většinu z nás. Všichni jsme do ní chodili (většina z nás jich za svůj život zvládla několik) a mnozí se s ní setkáváme nadále - jako rodiče. A hlavně rodičům je určen tento náš nový seriál. Oni nesou zodpovědnost za výchovu a vzdělávání svých dětí, a proto jsou to rodiče, kdo má na podobu školství velký vliv. To platí obecně a pro děti s vadami sluchu snad dvojnásobně.
Ihned na úvod odpovíme na otázku z nadpisu: Existují dobré a špatné školy? Neexistují! Vždy jde jen o to, která škola nám - rodičům a našim dětem - svým přístupem a nabídkou služeb "sedne" a která ne. Je mnoho možností, jak může škola (mateřská, základní, střední, vyšší odborná i vysoká) vypadat a naší snahou je přinést rodičům sérii článků, které by jim měly pomoci zorientovat se v dnešním školství.Nejdříve se zastavíme u výběru školy. Jaká měřítka jsou při výběru školy důležitá? U středních a vysokých škol bude asi hlavní roli hrát studovaný obor. Ale výběr školy bude určitě ovlivněn i jinými kritérii. A jak je to u škol mateřských a základních? Dnes se tématu budeme věnovat spíše obecně a příště se zaměříme na konkrétní školy, které připadají v úvahu pro vzdělávání žáků s vadami sluchu. Možností je nyní už hodně!
Informace od rodičů
Jak se dozvědět co nejvíc o konkrétní škole? Pokud znáte rodiče, jejichž děti školu navštěvují, mohou vám cenné informace ("drby") poskytnout právě oni.
Starší děti vám také řeknou mnoho podstatného. Vždy je ale třeba myslet na to, že každé dítě a každý rodič jsou originál, a co vyhovuje jednomu, může druhému velmi znepříjemnit život. Informace typu "Je to tam dobrý". O škole neříkají vůbec nic. Přesnější je třeba Hrají tam hodně házenou, všechny děti povzbuzují ve sportu. Moc se s nimi nemazlí, dávají jim pořádně fyzicky zabrat. Jezdí hodně na soutěže, takže ve škole často chybí, ale to nám nevadí.
Spíš naopak. Pro tyto rodiče je škola "dobrá". Vybrali by si tuto školu rodiče dítěte věčně ležícího v knihách nebo dítěte s odporem ke sportu?
Dál je třeba pamatovat na to, že škola sice funguje jako celek, ale zásadní je přístup jednotlivých učitelů, tedy spíše učitelek. Pokud je to možné (zvlášť v mateřské škole a na začátku školní docházky ve škole základní), snažte se vždy zjistit, která učitelka by měla vaše dítě učit, a domluvte si s ní schůzku a "náhled" (nebo lépe několik náhledů) při vyučování. Diskutovat se vám bude lépe poté, co uvidíte učitelku "v akci".
Budete se tak moci v rozhovoru "odrazit" od viděného, zeptat se učitelky na koncepci vyučování, na její přístup k dětem a na mnoho dalších věcí, které vás jako rodiče konkrétního dítěte zajímají. Představte si, že máte doma budoucí prvňačku - jedináčka, věčně nemocnou, neurotickou, silně vázanou na mamin- ku. Sousedi mají stejně starého kluka, který chvíli neposedí a je jak pytel blech, už dva roky chodí na karate a letos byl s karate dokonce sám na táboře, i když teprve půjde do školy. Ve vámi vybrané škole vám představí dvě učitelky, obě uznávané odbornice, budoucích prvních ročníků. První energickou mladou ženu ("generálku"), jejíž nynější žáci dosahují velmi dobrých výsledků v několika celostátních soutěžích. Druhou ženu v předdůchodovém věku ("babičkovský typ") dávající důraz na pěkné vztahy ve třídě a na to, aby každé dítě pracovalo podle svých možností a aby nikdo nebyl přetěžován. Kterou učitelku si pravděpodobně vyberete vy? A kterou vaši sousedé?
Je jedna z nich "dobrá" a druhá "špatná"? Ne. Každá z nich se hodí pro jiný typ žáků.
Návštěva ve škole
Většina škol pořádá tzv. dny otevřených dveří při kterých má veřejnost přístup do školy, někdy jen do "vymezených prostor", někdy v podstatě kamkoli. Některé školy na den otevřených dveří pořádají "program" - průvodce návštěvníky provede školou, někdy se zastaví ve "vzorové třídě" na "vzorovém vyučování", někdy mají školáci pro návštěvníky připravenou "besídku", jindy výstavku vlastních prací nebo používaných učebnic a učebních materiálů.
V jiných školách dají návštěvníkům plán školy a rozvrh činností na daný den a návštěvníci se mohou svobodně pohybovat po škole, chodit na vyučování, které je zaujme, sledovat dění o přestávkách. Mohou si vyzkoušet zdejší toalety, porozhlédnout se po jídelně, pozorovat paní "družinářku" při rozhovoru s dětmi, sledovat dění na internátě (pokud se jedná o školu internátní) atd.
Některé školy dny otevřených dveří nepořádají a vyzývají rodiče i veřejnost k návštěvě kdykoli podle předchozí domluvy. A další školy dny otevřených dveří s osobními návštěvami kombinují.
Čím dál tím víc škol v poslední době organizuje něco jako seznamovací nebo přípravné semináře. Mají velmi různorodou podobu, ale všechny spojuje to, že jsou nezávazné (jejich frekventanti do pořádající školy vůbec nemusí nastoupit) a že umožňují nahlédnout do života školy "zevnitř". Známe mateřské školy, které zvou rodiče, aby si jednou nebo opakovaně s dětmi přišli hrát do heren školky. Víme o základních školách, které před zápisem pořádají několikaměsíční "kurzy" pro nastávající prvňáčky, jejichž hlavním cílem je umožnit dětem - s podporou rodičů za zády - zorientovat se v prostředí školy a seznámit se s budoucími učitelkami.
V "kurzech" se angažují všechny učitelky budoucích prvňáčků, takže děti i rodiče si můžou vyzkoušet, u které paní učitelky by se jim líbilo nejvíce. Ve vyšších stupních škol jsou přípravné semináře většinou koncipovány jako systematická příprava na přijímací zkoušky. Kromě toho, že si uchazeči umějí lépe představit, jak se k přijímačkám připravit, získají většinou celkovou představu o organizaci vyučování a o chodu školy jako takové a v neposlední řadě se seznámí s konkrétními učiteli a s jejich stylem práce.
Všechny způsoby návštěvy školy mohou rodičům o škole mnohé napovědět. Je jen na rodičích a jejich dětech, který přístup jim přijde bližší. A čeho si ve škole všímat? To si povíme v některém příštím čísle Unie.
Přečtěte si také:
- Dítě s vadou sluchu ve speciální škole pro sluchově postižené (Andrea Hudáková, Lenka Okrouhlíková - Unie 9-10/2006)
- Dítě s vadou sluchu v běžné škole (Lenka Okrouhlíková, Andrea Hudáková - Unie 11-12/2005)