Studenti druhého ročníku oboru Čeština v komunikaci neslyšících na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy měli možnost jet letos na exkurzi do Bratislavy. Ve dnech 13. - 16. listopadu 2006 jelo celkem 15 studentů a dva vyučující.
Do Bratislavy jsme přijeli vlakem v sedm hodin večer. Byli jsme ubytováni v internátě Základní školy pro sluchově postižené v Hrdličkově ulici.
Základní internátní škola v Hrdličkově ulici
Druhý den, 14. listopadu, jsme si prohlédli celou základní školu. Rozdělili jsme se do menších skupin - každá skupinka se šla podívat do jiné třídy. Pět studentů šlo na hodinu matematiky, čtyři studenti na hodinu slovenského jazyka, šest studentů na přírodopis.
Tato základní škola sdružuje nejen základní školu pro sluchově postižené děti, ale i speciální základní školu, kde jsou děti se specifickými poruchami učení, děti s autismem, ale i slyšící děti s řečovými vadami. Nalézá se zde i mateřská školka.
Škola se snaží vzdělávat sluchově postižené děti pomocí všech komunikačních prostředků - znakového jazyka, umělých posunkových kódů, mluvené řeči... My, studenti, jsme měli pocit, že ve škole převládal oralismus, učitelé na děti mluvili, nejvíce starší učitelé. Někteří učitelé si vypomáhali znakovým jazykem. Záleželo na přístupu každého učitele. Adresa na internetu: http://www.zsi- hrdlickovaba.edu.sk
Střední odborné učiliště pro sluchově postiženou mládež v Koceľově ulici
Tato instituce sdružuje: 1. Střední odborné učiliště, 2. Střední odbornou školu, 3. Učiliště, 4. Odborné učiliště. 1. Střední odborné učiliště nabízí pětiletý studijní obor Mechanik elektrotechnik zakončený výučním listem a maturitou. Také nabízí výuční obory: Mechanik elektronických zařízení, Strojní mechanik - stroje a zařízení, Čalouník, Krejčíř - dámské oděvy, Knihař, Zahradník, Pracovník pro zahradní tvorbu a zeleň, Kadeřník, Zlatník a klenotník.
Tyto výuční obory se zakončují závěrečnou zkouškou. Student, který chce maturitu, může pokračovat nástavbovým studiem na dva roky.
2. Střední odborná škola nabízí tři obory: Strojařství se zaměřením na grafické systémy, Grafické systémy v oděvnictví, Propagační grafika. Obory se zakončují maturitou.
3. Učiliště má tyto obory: Elektrotechnická výroba, Strojařská výroba, Čalounická výroba, Oděvní výroba, Polygrafická výroba, Zemědělská výroba. Obory se studují tři roky a ukončují se závěrečnou zkouškou.
4. Odborné učiliště zahrnuje studium knihařství a zahradnictví. Zakončuje se závěrečnou zkouškou.
V této škole jsme se setkali s Jozefem Rigem a Dianou Janíčkovou - slovenskými neslyšícími, kteří v této škole vyučují.
Diana Janíčková učí slovenský jazyk a Jozef Rigo učí komunikaci. SOU v Koceľově ulici vydává vlastní časopis Amplión. Podívali jsme se do několika tříd během výuky, zajímavá byla výuka anglického jazyka, kde vyučující Mgr. Vladovičová používala znakový jazyk.
Byli jsme se podívat i v dílnách, kde pracovali čalouníci, knihaři a kadeřníci. Vyučující mistři na své studenty - učně mluvili, občas jsem si všimla, že použili nějaký znak ze slovenského znakového jazyka.
Bylo ale vidět, že vztahy mezi mistry a učni jsou bezproblémové.
Jeden náš spolužák se dokonce nechal ostříhat. Exkurze v dílnách byla velmi zajímavá, nejhezčí výrobky jsme viděli v knihárně, kde byly nádherně vázané, barevné knihy a dárkové krabice a balíčky.
Škola v Koceľově ulici také přijímá žáky s vadami řeči nebo specifickou poruchou učení.
Atmosféra ve škole byla celkově příjemná. Bohužel, to, že ve škole byli dva neslyšící pedagogové, nezajistilo výuku slovenského znakového jazyka po celé škole. Bylo spíše vidět, že neslyšící pedagogové se musí přizpůsobit. Výsledek: výuka v mluvené řeči.
Webová adresa školy: http://www.souspmba.edu.sk
Základní internátní škola pro sluchově postižené děti v Drotárské ulici
Tato škola sdružuje mateřskou a základní školu. Vyučuje se zde jen mluvenou řečí, děti musí vnímat sluchem. Škola o tom píše i na svých internetových stránkách. Jedna učitelka nám předvedla, jak její dva žáci výborně slyší. Byli to malí chlapečci, jmenovali se Marek a Matúš. Oba chlapečci se postavili, učitelka jim nasadila sluchátka a stoupla si za ně. Sama měla mikrofon, do kterého říkala: "Marek." Chlapeček jménem Marek se otočil, což znamenalo, že rozuměl své jméno. Pak učitelka řekla znovu: "Marek" a Marek se opět otočil. Pak řekla: "Matúš" a chlapeček jménem Matúš se otočil. Toto opakovala několikrát.
Měla jsem pocit, že to není nic zázračného. Člověk je tak naučený a zvyklý na své jméno, že mu automaticky rozumí nejlíp. No, nevím.
Již jsem psala,že tato škola je "orální", což znamená, že učitelé používají umělé posunkové kódy. Ukazovali nám, jak malinké děti umí "vyznakovat" své jméno.
V jedné třídě nám chtěla učitelka předvést, jak všechny děti umí vyznakovat své jméno. Zeptala se malinké blončaté holčičky: "Ako sa voláš?" Holčička chvíli čekala, buč nerozuměla nebo nechtěla nebo se styděla, zkrátka mlčela. Učitelka opět na ni naléhala, ať ukáže, jak se jmenuje. Chvilku to trvalo, pak holčička řekla, pomáhala si pomocnými artikulačními znaky, "Denisa". A tak se nám musely ukázat všechny děti.
Zábava byla v osmé třídě, kde měli hodinu fyziky. Probírala se otázka chladicího zařízení. Učitel se ptal žáků, co mají doma v lednici.
"Mlíko." "Zmrzlinu." "Pivo," řekla jedna žákyně.
Všichni jsme se začali smát. "Tak ty máš doma v lednici pivo, jo?!", smál se učitel. "No, proč ne?!", řekla žákyně.
Škola v Drotárské byla výborně vybavena. Ze všech škol, co jsme viděli, byla vlastně nejmodernější, měla dokonce i venkovní bazén. Vydává i vlastní časopis Drotárik, kam přispívají žáci této školy. Děti zde kreslí křížovky, omalovánky, pracují s textem. Časopis vychází od roku 2000.
Na stránky této školy se můžete podívat na adrese: http://www.msspdrba.sk Exkurze nám moc pomohla v našem studiu, zvláště našim studentům, kteří se později zaměří na pedagogickou specializaci. Nasbírali jsme cenné poznatky, zkušenosti a informace. Máme dvě neslyšící spolužačky, celou dobu nám tlumočili dva tlumočníci - Jindřich Mareš a Zuzana Silovská.
Bratislava je krásná jen v historickém centru. Centrum je plné středověkých opevnění a tajemných uliček. Je zde spousta kaváren, čajoven, barů a restaurací. Opravdu nejhezčí procházka je večer. Doporučuji návštěvu Bratislavského hradu. Nejlépe při západu slunce. Sedněte si na lavičku nebo na hradbu a pozorujte modrý Dunaj pod vámi. Krajina kolem je krásná. V dáli vidíte kopce a za nimi, pokud je dobré počasí, větrné elektrárny. To už je Rakousko.
Připojte se! 