Jedním z bodů, který EKOV stanovila jako cíl, a který se podařilo realizovat, je spolupráce s Českou školní inspekcí (ČŠI) při optimalizaci inspekční činnosti ve školách vzdělávajících žáky a studenty se sluchovým postižením.
zvětšit video
Výsledkem jednání a vstřícného přístupu ze strany ČŠI, především mgr. Vladimíry Coufalové, ředitelka odboru řízení inspektorátu, je zapojení osob se sluchovým postižením (a také tlumočníků) do inspekční činnosti ve školách na pozici osoby přizvané. EKOV navrhla na podnět ČŠI celkem sedm osob se sluchovým postižením, které mají patřičnou odbornou erudici, tj. vysokoškolské vzdělání pedagogického směru a praxi v pedagogické oblasti, přímé pedagogické činnosti ve školách pro žáky nebo studenty se sluchovým postižením. S nimi má ČŠI možnost spolupracovat. Dobré je to, že již proběhly tři inspekce, a to ve školách v Českých Budějovicích, Brně a v Praze – Ječné, při nichž byli někteří z navržených osob se sluchovým postižením přítomni. Zprávy ze všech inspekcí jsou veřejně dostupné na webových stránkách ČŠI: http://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Inspekcni-zpravy.
Prosazování přítomnosti erudovaných odborníků se sluchovým postižením v inspekční činnosti jsme vnímali jako krok žádoucí a odůvodnitelný. Jestliže má ČŠI hodnotit podmínky, průběh a také výsledky vzdělávání ve školách pro žáky nebo studenty se sluchovým postižením, potřebuje inspektory s portfoliem ne zcela standardních znalostí a zkušeností. Především s ohledem na specifické formy komunikace, které se ve výchovně vzdělávacím procesu v těchto školách uplatňují. Z tohoto důvodu se jeví vhodné doplnění inspekčního týmu o erudované odborníky se sluchovým postižením.
Jedná se o přínos v těchto oblastech:
reflexe přístupnosti a úpravy prostředí školy, popř. také internátu aj. z hlediska potřeb osob se sluchovým postižením (bezbariérovost a uživatelská vstřícnost prostředí, jeho bezpečnost, přístupnost informací), která vychází z praktických zkušeností osob se sluchovým postižením,
reflexe obsahu školního vzdělávacího programu ve vztahu ke specifické situaci žáků, studentů se sluchovým postižením,
reflexe činnosti školy (výchovného a vzdělávacího procesu) z hlediska přizpůsobení cílové skupině (posouzení vhodnosti využívaných metodických postupů a didaktických materiálů u žáků a studentů se sluchovým postižením).
reflexe komunikační interakce a jazykových kompetencí pracovníků školy (především s ohledem na využití znakového jazyka), a to nejenom ve směru k žákům, studentům, ale také k rodičům,
reflexe stavu v oblasti mimoškolní činnosti (mající významný dopad na sociální a citový vývoj žáků, studentů se sluchovým postižením).
Předpokládá se, že škola bude mít zájem na zlepšení situace, nebo posílení v rizikových či potenciálně rizikových oblastech, a proto by měla být také přítomnost zástupců z řad osob se sluchovým postižením pro školu cennou zpětnou vazbou, protože jako dospělí, kteří navíc sami často tímto vzdělávacím systémem prošli, mohou na základě vlastních zkušeností upozornit na to, co by jinému pozorovateli mohlo uniknout.