zobrazeno: 13115x

Gesta a mimika - a dorozumívání neslyšících

zdroj: ČDS 4, 1996, s. 58-60. publikováno: 12/10/2004


ilustrační foto
Neslyšící Češi se při rozhovorech mezi sebou vyjadřují nápadně jinak než Češi ostatní: především pohyby rukou a obličejových svalů, také ještě pozicemi hlavy a horní části trupu. Náhodný a nezasvěcený pozorovatel takové komunikace bývá obvykle nakloněn názoru, že neslyšící užívají k dorozumění hlavně gest a mimiky, tedy prostředků komunikace neverbální. Soustavnější pozorování a analýza komunikace neslyšících ale ukázaly něco jiného: prostředky, které neslyšící ke komunikaci využívají, jsou s neverbálními gesty a mimikou příbuzné jen na první pohled, svou podstatou jsou od nich odlišné a srovnatelné jsou naopak s prostředky těch jazyků, kterých užívají lidé slyšící.

Takový pohled na dorozumívání neslyšících je ale poměrně nového data (a ani dnes není přijímán všeobecně a bez výhrad). Ještě lingvisté l.pol. 2O. stol., např. E. Sapir a L. Bloomfield, považovali - ve 2O. a 3O.letech - znakování "skupin hluchoněmých" za cosi srovnatelného s gestikulací trapistických mnichů (kteří složili slib mlčení) nebo s jazykem gest severoamerických Indiánů, a charakterizovali je jako silně závislé na konvencích mluvené řeči. A ještě v r. 1957 píše psycholog H. Myklebust ve své Psychologii hluchoty, že "manuální znakový jazyk" užívaný neslyšícími je jazyk ideografický, více "obrázkový" a méně symbolický než jazyky mluvené, ve srovnání s nimi že postrádá "preciznost", "jemnost", "pružnost", a musí být tedy považován za něco míň než ony. Člověk užívající tohoto jazyka nikdy nenaplní všechny lidské možnosti - tvrdí Myklebust - a je proto "méně lidský".

Průlom do názorů na dorozumívání neslyšících a na neslyšící vůbec lze přičíst až studii amerického jazykovědce W. Stokoea Struktura znakového jazyka. První lingvistická analýza amerického znakového jazyka (vyšla v r. 1960). V ní se ukazuje, že komunikace neslyšících je vedena ve skutečném jazyce (nejde tedy jen o nějaké nahodilé posunkování), a tento jazyk že má obdobné vlastnosti jako jazyky slyšících lidí, jazyky audioorální. I když se od nich liší tím, že existuje jinak ("vidí se" a "ukazuje", je vizuálněmotorický), je s nimi strukturně a funkčně srovnatelný.

Za největší přínos Stokoeovy studie se obvykle považuje to, že ukázal a doložil, že i znakový jazyk má - stejně jako všechny jazyky světa - tzv. dvojí členění (dvojí artikulaci): v souvislém toku znakování ("mluvy") se i v něm vyděluje rovina nejmenších jednotek významu (tzv. znaků, stojících na úrovni slov jazyků mluvených, a morfémů). Ty jsou pak dále rozložitelné na jednotky nižší, které samy o sobě význam nenesou (dokážou ale význam "vyšších" celků rozlišit) - jejich kombinací ovšem lze vytvářet, "skládat", další a další znaky nové. Není nijak zvlášť podstatné, zda tyto nejmenší jednotky označíme jako cheremy (Stokoeův termín odkazoval k řeckému kheir - ruka) a nauku o nich jako cherologii, nebo, tak jak je to běžnější v současnosti, jako fonémy (a fonologii). Podstatné je spíše zjistit, jaké jednotky tohoto druhu se v (konkrétním) znakovém jazyce vyskytují, vystihnout jejich povahu, charakterizovat systém, který utvářejí.

Stokoe důkladně popsal, jak se v americkém znakovém jazyce na rozlišování významu podílí místo, kde je znak artikulován, tvar ruky, která artikuluje, a její pohyb. Pozdější jazykovědci považují za stejně důležitou ještě orientaci dlaně ruky a orientaci prstů vzhledem k tělu a vzájemnou pozici rukou (pokud je znak artikulován dvěma rukama). Protože znakový jazyk neexistuje v psané podobě a protože jeho výzkum vyžadoval nějakou jeho fixaci (jinou než audiální), propracoval Stokoe i způsob grafického záznamu znaků. K tomu účelu vypracoval systém symbolů, které "zapisují" místo artikulace znaku, tvar artikulující ruky i typy pohybu. Jeho systém, rozšířený o symboly postihující orientaci dlaně a prstů a symboly zapisující vzájemnou pozici rukou, se pro výzkumné účely používá dodnes. Použit ovšem může být i při výuce znakového jazyka: z vlastní zkušenosti vím, že konvencionalizovaný, ustálený zápis jednotlivých složek znaku pomůže podobu znaku vybavit spolehlivěji než jakýkoli zápis "slovní".

Tím, že může být takto (systémově) analyzován, se znak (nejmenší součást znakového jazyka, která nese význam) liší od gesta - a znakový jazyk je pak něco zcela jiného než "jazyk gest" (tak jak o něm čteme např. u Bloomfielda). Jiný je ovšem ještě v něčem jiném: s výrazy produkovanými rukama, manuálně, se v znakových jazycích spojuje navíc (více či méně pravidelná) nemanuální aktivita (zvl. mimika a pozice a pohyby hlavy a horní části trupu). Ta může být přímo součástí znaku, tedy součástí plánu lexikálního, hlavně ale funguje jako prostředek gramatické stavby znakového jazyka (rozlišuje např. otázky zjišťovací a doplňovací, vyděluje věty vztažné, liší jednotlivé typy příslovečných určení, je jedním z prostředků vyjádření shody atd.).

Způsob existence a využití manuálních a nemanuálních prostředků jsou rysy společné všem znakovým jazykům - jinak je ovšem každý znakový jazyk jiný a představy o existenci nějakého znakového jazyka univerzálního bývají označovány, i samými neslyšícími, za mylné (s tím ovšem, že i tady platí to, co platí obecně - každý člověk, slyšící či neslyšící, se v konkrétní komunikační situaci a hlavně o konkrétních věcech "domluví" i v zemi, jejíž jazyk neovládá, "rukama"). Ovšem skutečnost, že dorozumění "přes hranice" je asi snáze uskutečnitelné v znakovém jazyce než v jazycích mluvených, nelze úplně popřít: několikrát jsem byla svědkem toho, jak např. mlačounká česká neslyšící, původně vyučená švadlena, komunikuje bez potíží s postarší neslyšící anglickou vysokoškolskou učitelkou (a to zdaleka ne jen o konkrétních záležitostech spjatých s konkrétní komunikační situací) - přitom ani jedna z nich neznala většinový jazyk země té druhé. Odborníci připisují tuto skutečnost tomu, že znakové jazyky sdílejí (ve větší míře než jazyky mluvené) řadu gramatických struktur a i způsoby, jimiž se tyto struktury realizují, a zčásti dokonce i slovní zásobu.

O českém znakovém jazyce toho u nás zatím příliš mnoho nevíme: naše lingvistika se o komunikaci neslyšících začala zajímat - podobně jako o jiné jevy okrajové, menšinové - až v posledních letech. Ostatně ani z jiných zemí, kde se znakový jazyk zkoumá víc než tři desítiletí, neznám souhrnnou práci, která by např. popisovala jeho gramatiku tak soustavně a v takové úplnosti, jak jsme na to zvyklí u jiných jazyků cizích - třeba u angličtiny, němčiny atd.; většina studií se obvykle zaměřuje na ty gramatické vlastnosti znakových jazyků, které jsou zvlášť nápadné a souvisí nějak s tím, že jde o jazyk vizuálněmotorický.

Něco ale už přece jen o českém znakovém jazyce víme - pokud jde o jeho strukturu, pak spíše o jeho stránce fonologické a lexikální než o gramatice (už teď je ale zřejmé, že některé z gramatických struktur typické např. pro americký nebo britský znakový jazyk najdeme i v znakovém jazyce českém). Základní představu máme o užívání českého znakového jazyka, o postojích, které čeští neslyšící k vlastnímu jazyku zaujímají, jakým způsobem ho poměřují s češtinou a jaké hodnoty oběma těmto jazykům připisují, jak se dívají na soudobý systém vzdělávání neslyšících. A snad máme alespoň přibližnou představu i o tom, jaký je vlastně svět, v němž neslyšící žijí: co všechno plyne ze skutečnosti, že to je svět bez významů nesených zvukem, tedy zcela jiný svět než ten "náš".

Alena Macurová

 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
tu?n?kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
10 aplikací pro rozvoj gramotnosti u dětí s poruchami sluchu
01/06/2019 - Mgr. Michaela Slussareff, Ph.D.
Být gay je těžší než být neslyšící
09/11/2018 - Michaela Pixová
Deafland III.
06/11/2018 - Česká televize
Finanční gramotnost
05/11/2018 - Česká televize
Emílie Mrzlíková
29/10/2018 - Česká televize
VOŠ tlumočnictví znakového jazyka
25/10/2018 - Česká televize
Vademecum - webová publikace pro neslyšící
20/10/2018 - Česká televize
Automatický přepis a překlad pro neslyšící
18/10/2018 - Česká televize
Diskriminace neslyšících
15/10/2018 - Česká televize
Projekt Jablíčko
12/10/2018 - Česká televize
Domov pro neslyšící seniory
04/10/2018 - Česká televize
Spolek neslyšících Plzeň podruhé
29/09/2018 - Česká televize
František Kocourek
25/09/2018 - Česká televize
Neslyšící řidičem kamionu
20/09/2018 - Česká televize
Futsal
15/09/2018 - Česká televize
Mluvící ruce 2017
10/09/2018 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Konference o vznikajícím Centru online komunikace
Když se řekne TKOSP
Diskriminace neslyšících u soudu?
Neverbální komunikace dětí
Končí diskriminace osob se sluchovým postižením před českými soudy?
Opravdu je to tam napsané?
Bariéry pre nepočucúcich. nedostatok kvalifikovaných tlmočníkov a asistentov
Jazyky v komunikaci českých neslyšících: český znakový jazyk a psaná čeština
Využití znakového jazyka u dětí s KI
Neslyšící lidé před českými soudy
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob
Jak komunikovat s neslyšícími
Některá pravidla chování ve společenství neslyšících
Desatero pro komunikaci s neslyšícím člověkem za přítomnosti tlumočníka
Desatero komunikace s osobami se sluchovým postižením
Gesta a mimika - a dorozumívání neslyšících
Bariéry pro neslyšící ve veřejné dopravě
Novela zákona o znakové řeči
Jazyk a hluchota
Jak komunikovat s neslyšícím klientem?

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 17
celkem: 17
Přihlášení

ikonka 

aktuality 
Tenisový turnaj k 15. výročí svazu
Přepisovatel v Komerční bance je dostupný na v
Festivalu Clin d’Oeil se zúčastnil rekordní p
Marlee Matlin se objeví v dalším seriálu
Vzdělávání, zaměstnávání a spolkový živo

RSS kanály 

[CNW:Counter]