Jak žijí nedoslýchaví lidé, kteří mají různě velkou ztrátu sluchu? Kde pracují? Mají blíže spíš ke slyšícím, nedoslýchavým nebo neslyšícím lidem? Na to a ještě další věci jsme se zeptali v následující anketě.
Otázky:
1. Jak velkou sluchovou vadu máte? Rozumíte i bez odezírání? Můžete telefonovat?
2. Jsou Vaši rodiče slyšící, nebo neslyšící?
3. Do jaké ZŠ a SŠ jste chodil/a?
4. Stýkáte se ve svém volném čase spíše se slyšícími, nedoslýchavými nebo neslyšícími lidmi?
5. Pokud se stýkáte s nedoslýchavými nebo neslyšícími, napište prosím proč? Při jakých příležitostech?
6. Pokud se s nimi nestýkáte, napište prosím proč?
7. Je Váš partner slyšící, nedoslýchavý nebo neslyšící? (Pro ty, kteří nemají partnera, preferovali byste spíše slyšícího, nedoslýchavého nebo neslyšícího?)
8. Jaké je Vaše zaměstnání?
Pozn. red.: Většina dotazovaných navštěvovala v průběhu života školu pro sluchově postižené. Bohužel se nepodařilo získat odpovědi od většího počtu dotazovaných, kteří se vzdělávali výhradně v integraci.
Zdeněk Žák, 42 let, Praha:
1. Mám sluchovou ztrátu 96%. Bez odezírání rozumím jen v úplně tichém prostředí, ale už si nejsem jistý na sto procent jako dříve. Oproti dřívějšku již raději odezírám. I když se mi sluch trošku zhoršuje, se svým mobilem ještě mohu telefonovat.
2. Moji rodiče jsou slyšící.
3. Chodil jsem na základku pro nedoslýchavé v Praze-Ječné. Vystudoval jsem střední školu se slyšícími – obchodní akademii.
4. Tak různě, nejvíce se scházím asi s nedoslýchavými. S neslyšícími se domlouvám obtížněji, protože znakovat moc neumím.
5. Jsou to mí kamarádi a přátelé. Scházíme se při různých příležitostech jako například na pokec, pak na různých plesech, na sportovních akcích pro neslyšící a nedoslýchavé apod.
7. Partnerka je těžce nedoslýchavá, prakticky neslyšící, ale spolu mluvíme.
8. Pracuji jako personalista.
Jana Lapčáková, 26 let, Praha:
1. Mám 99,97% ztrátu. Jako malá jsem telefonovala prakticky normálně, věkem se to zhoršilo a teď už to nejde. Nyní telefonuji jen s babičkou a dědečkem, protože jsem na ně zvyklá odmala. S cizími lidmi už ne, nemám odvahu. A jestli rozumím bez odezírání? Jak komu.
2. Rodiče jsou neslyšící.
3. Chodila jsem na ZŠ pro sluchově postižené v Praze-Ječné ulici a pak na učňák s neslyšícími. Pak jsem vystudovala střední školu s maturitou, obor podnikání - mezi slyšícími.
4. Stýkám se se všemi. Ve škole se slyšícími a ve volném čase spíše s neslyšícími a s nedoslýchavými.
5.Mezi neslyšícími jsou mí rodiče, příbuzní a přátelé. Je pro mě důležité scházet se s nimi, protože jsme na tom stejně. Chodím na návštěvy, srazy, plesy, zábavy.
7. Nedokážu si představit, že by slyšel, a vůbec neznal neslyšící.
8. Studuji vysokou školu.
Lenka Nováková, 30 let, Londýn:
1. Mám oboustrannou ztrátu sluchu, dle Fowlera cca 75%. Bez odezírání rozumím jen těm, se kterými jsem v denním kontaktu. Jinak jsem bezradná. S telefonováním je to stejné jako s odezíráním, tedy rozumím dobře těm, se kterými jsem v běžném kontaktu.
2. Oba moji rodiče jsou neslyšící.
3. Chodila jsem na ZŠ pro nedoslýchavé v Liberci. Na střední školu jsem chodila na Biskupské gymnázium v Brně. V té době tam studovali i neslyšící a nedoslýchaví. Byly tam samostatné třídy pro studenty se sluchovým postižením.
4. Na 95% se stýkám se slyšícími, ať už pracovně, studijně či ve volném čase.
5. Pokud se sejdu s neslyšícími či nedoslýchavými, je to spíše proto, že potřebují s něčím pomoct. Scházíme se i při různých příležitostech, jako jsou narozeniny atd.
6. V Londýně se setkávám s neslyšícími velmi zřídka z důvodu časové zaneprázdněnosti a též rozdílů v naší kultuře a ve vzdělání.
7. Partnera nemám. Preferuji spíše slyšícího z důvodu komunikace, vzdělání a práce.
8. Pracuji jako nanny (chůva) a asistent učitele. K tomu ještě studuji VŠ.
Gabriela, 24 let:
1. Dle posledního vyšetření mám asi 92% ztráty sluchu. Můžu telefonovat z mobilu i z pevné linky. Nerozumím lidem, kteří mluví a stojí ke mně zády a zároveň mluví potichu a nesrozumitelně. Koukám také na pusu.
2. Rodiče jsou slyšící.
3. Chodila jsem na ZŠ pro sluchově postižené a na SŠ pro slyšící.
4. Scházím se spíše se slyšícími. S nedoslýchavými a neslyšícími lidmi si píšu občas přes internet.
5. Občas zajdu do kavárny, kde obsluhují neslyšící. Jinak se s nedoslýchavými a neslyšícími nestýkám prakticky skoro vůbec, nenaskýtá se k tomu možnost a ani není důvod.
7. Preferuji slyšícího partnera, je to pro mne jednodušší. Se slyšícími je sranda a spousta zábavy. Ale ani nedoslýchavého partnera nezahazuji úplně do koše.
8. Jsem studentkou na VOŠ zdravotní.
Šárka Rýglová, 34 let, Praha:
1. Mám praktickou hluchotu, skoro 100%. Bez odezírání nerozumím a telefonovat vůbec nemůžu.
2. Moji rodiče jsou slyšící.
3. Chodila jsem na základní i na střední školu pro nedoslýchavé.
4. Ve volném čase jsem v kontaktu tak se všemi, různě. Hlavně musejí aspoň trochu mluvit, znakový jazyk totiž úplně neovládám.
5. Jsou to mí přátelé, se kterými se cítím dobře a mám pocit dobře strávených chvil. Setkáváme se na plesech, nebo při nějaké „slezině“ v hospodě. V neposlední řadě jsou to soukromé návštěvy, různá setkání (např. setkání bývalých spolužáků), výlety…
7. Můj partner má zbytky sluchu, slyší trochu lépe než já.
8. Pracuju ve vědě, ve výzkumáku.
Květoslav Leidorf, 33 let, Ostrava:
1. Mám vrozenou praktickou hluchotu, ztráty přes 105dB oboustranně. Bez odezírání je pro mě zatím nemožné rozumět řeči, silné zvuky ale slyším, sluchátka jsou fantastická. V dnešní době telefonovat nemohu, možná časem, uvidíme. Trochu mi to kazí dioptrie, mám jich dost, deset na obou očích. Je to někdy balanc na hrotě.
2. Rodiče jsou zdravotně naprosto v pořádku. Dokonce jsou i vtipní.
3. Chodil jsem do ZŠ pro sluchově postižené v Ostravě-Porubě. SŠ, SOU jsem absolvoval se slyšícími také v Ostravě.
4. Tak v tomto pořadí - slyšící, nedoslýchaví a neslyšící, by poměr vypadal asi takto: 80% : 15% : 5%.
5. Stýkáme se při sportovních příležitostech, na Facebooku, někdy si dáme jen tak sraz na pivko, někdy tomu pomůže i náhoda atd.
6. Pokud se s nimi nestýkám, tak je to obvykle z důvodu pracovních nebo studijních povinností nebo nemoci apod.
7. Poslední dobou nemám moc času na vážnější vztah. Co se týká žen partnerek, obě dvě byly slyšící. Podle všeho dávám přednost slyšícím, ale těžko něco kategoricky tvrdit, život občas překvapí.
8. Jsem referent internetového obchodu a student VŠ.
Mgr. Michaela Jirotková, 28 let, Pardubice:
1. Mám těžkou nedoslýchavost, tj. ztráta sluchu je 75%. Odezírání je pro mne nejdůležitější komunikační formou dorozumívání s majoritní společností, bez odezírání nikomu nerozumím. Telefonovat však mohu, mám v práci speciální telefon, kde mám upravenou hlasitost. Navíc musím upozorňovat volajícím/volaným, aby mluvili pomaleji.
2. Moji rodiče jsou slyšící.
3. Navštěvovala jsem MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené v Praze 2 v Ječné ulici.
4. Stýkám se se všemi stejně.
5., 7. Mám neslyšícího manžela, který představuje třetí generaci neslyšících, tudíž v jeho rodině se stýkáme s neslyšícími. Můj manžel také působí jako učitel na Střední pedagogické škole pro sluchově postižené v Hradci Králové, scházíme se tedy s neslyšícími kolegy a po celé republice máme hodně neslyšících přátel.Příležitostí je tedy hodně…
8. Působím jako projektový manažer v neziskové organizaci v Hradci Králové.
Pavla Bognerová, 31 let, Praha:
1. Jsem těžce nedoslýchavá, rozumím i bez odezírání a telefonuji.
2. Moji rodiče jsou slyšící.
3. Chodila jsem do běžné ZŠ i SŠ - mezi slyšící.
4. Většinou s neslyšícími.
5., 7. Je to dáno především tím, že mám neslyšícího manžela a pracuji mezi neslyšícími. Mám zde i většinu přátel.
8. Pracuji jako učitelka českého jazyka na střední škole pro sluchově postižené - obor Asistent zubního technika. Zde i tlumočím.
Dagmar Prošková, 51 let, Žatec:
1. Mám percepční nedoslýchavost. Ztráty dle Fowlera jsou na levém uchu 82% a na pravém uchu 86%. Sluchovou vadu mám od dětství, po meningitidě. První sluchadlo jsem dostala v 8 letech, nejdřív jsem ho nosila jen ve škole. Sluchová vada se mi postupně zhoršuje, nyní musím nosit obě sluchadla pořád. Od 28 let mám i zrakovou vadu – trubicovité vidění. Nyní vidím v úhlu do tří stupňů. U takto závažného zrakového i sluchového handicapu se již jedná o hluchoslepotu. Moje vada se nazývá Usherův syndrom.
Telefonovat mohu zatím celkem bez obtíží s indukční smyčkou. Když nerozumím, poprosím dotyčného, aby mluvil hlasitěji. Při osobní komunikaci si hodně pomáhám odezíráním. Záleží i na tom, jak kdo mluví.
2. Rodiče jsou slyšící.
3. Chodila jsem do základní školy pro zdravé děti u nás v Kounově. Pak jsem vystudovala Střední průmyslovou školu chemickou v Lovosicích.
4. Účastním se pobytů a klubových akcí o. s. Lorm společně s dalšími lidmi s kombinovaným postižením sluchu a zraku – s hluchoslepotou. Na těchto akcích probíhá výuka taktilního znakového jazyka, Lormovy abecedy, můžeme používat indukční smyčku… Jsem v kontaktu i se slyšícími a nevidomými lidmi, ale v současnosti asi nejvíce právě s hluchoslepými přes Lorm.
5. V kontaktu jsem s nedoslýchavými a neslyšícími lidmi, kteří většinou mají i menší nebo větší zrakový handicap. Stýkám se nimi kvůli přátelství a protože se můžu naučit od druhých lépe zvládat své postižení. Ovládám základy znakového jazyka, takže se domluvím „rukama nohama“ i s neslyšícími. Intenzivně se učím taktilní znakový jazyk.
7. Partner je zdráv.
8. Moje původní zaměstnání je samostatný laborant. Třináct let jsem pracovala na útvaru řízení jakosti – piva, nealko, chmele aj. Ze zdravotních důvodů jsem musela skončit. Poslední tři roky pracuji z domova na počítači – jsem poradce pro dofinancování kompenzačních pomůcek ve firmě Adeptech s.r.o. Praha (např. stolní a přenosné počítače se zvětšovacími programy, hlasovým a braillovým výstupem, mobilní telefony).
P. H. (muž):
1. Mám 95% ztráty sluchu. Pokud je hluk, bez odezírání nerozumím. Když je v okolí absolutní ticho, tak ano, ale nerozumím úplně všem, záleží na tom, jak kdo mluví. Telefonovat mohu s obtížemi. Nemohu telefonovat s kýmkoliv. Většinou telefonuji jen s přáteli, kteří vědí, že špatně slyším, a mluví pomalu a hlasitěji. Jinak s cizími lidmi netelefonuji, většinou komunikujeme přes SMSky.
2. Moji rodiče jsou slyšící.
3. Chodil jsem na ZŠ pro nedoslýchavé v Kyjově a na SŠ pro slyšící – odborné učiliště strojírenské v Kroměříži.
4. Ve svém volném čase se stýkám jak se slyšícími, tak i s neslyšícími.
5. Mezi nedoslýchavými i neslyšícími mám kamarády, dobře si rozumíme, nejsou mezi námi komunikační bariéry. Při jakých příležitostech? Pokecání, získávání nových informací, pak se scházíme na akcích v našem klubu pro neslyšící a nedoslýchavé, dále na různých oslavách.
7. Bohužel, partnerku v současné době nemám, ale chtěl bych nejraději rovnocennou, tedy sluchově postiženou, jako jsem já. Může však být i slyšící, pokud by byla tolerantní.
8. Pracuji jako operátor u vstřikolisu.
autorka ankety pracuje ve Speciální psychologické poradně pro sluchově postižené FRPSP
Připojte se! 