V jednom ze sloupků Jiřího
Janečka jsme si společně povzdechli nad tím, že u nás jsou divadelní
představení tlumočena do znakového jazyk jen ojediněle. Když se přece
jen taková snaha objeví, pak jde většinou o tzv. balkónové tlumočení,
které příliš nerespektuje potřeby neslyšícího diváka. Neslyšící divák se
musí spokojit pouze se snahou tlumočníka o přiblížení děje. Většina
neslyšících je za to velmi vděčná, ale neprožívají možnost zcela
proniknout do děje a nechat se jím unášet stejně jako slyšící diváci.
Jsou na to příliš zaneprázdněni neustálým přemýšlením o tom, kdo právě
mluví, jak to myslel, na koho se poznámka postavy vztahovala...A to
především proto, že tlumočník je jen jedna osoba a tudíž není v jeho
silách dostatečně od sebe oddělovat výpovědi někdy i desítek herců.
Je to tak velká škoda!!!Vždyť jsou neslyšící nesmírně ochuzováni.
Přemýšleli jsme o tom, jak tuto smutnou situaci změnit. A tak jsme si vybrali jedno krásné představení, senzační herce ve skvělém divadle a vytvořili jsme celý tým tlumočníků. Všichni společně se pokusíme o to, co nejvěrněji přiblížit neslyšícímu divákovi nejen děj představení, ale i jeho neopakovatelnou atmosféru.
Psali jsme o krásném představení. Vždyť jinak o představení Tracyho tygr ani hovořit nelze. Většina z vás knihu amerického spisovatele Williama Saroyana asi nezná. Ale ta část z vás, která ji zná a četla ji si zase myslí, že takovou knihu musí znát každý. Alespoň my jsme se to domnívali. Proč by ji tedy nemohli poznat i neslyšící?
Co je na té knize zvláštního? To, že Thomas Tracy, hlavní hrdina knihy, má tygra.
Kdo je Tracyho tygr? Kde získal Thomas Tracy, hlavní hrdina příběhu, svého tygra? Mnoho otázek a málo odpovědí. Hned se je pokusíme objasnit. Hlavním motivem příběhu je báseň Williama Blakea - Tygr. Právě tuto báseň přečetl ve třech letech malému Tracymu jeho dědeček. Od té doby, kdy poprvé uslyšel slovo tygr, chtěl také svého tygra. Nevěděl, jak tygr vypadá, ale chtěl ho a věděl, že ho pozná. V 15 letech Tracy zašel do zoo - a tam našel svého prvního tygra - byl to černý panter. Tracy se na pantera díval celých 5 minut. A pak odešel. Byl spokojen, protože našel svého tygra. Už se na něho ale nikdy nešel znovu podívat. Proč? Protože mezitím našel dalšího svého tygra, toho samého. Ale tentokrát ho našel úplně někde jinde. V jednadvaceti letech získal Tracyho tygr jméno Laura Luthyová. Možná se vám to jeví jako velmi složité a nechápete - ale opravdu v ní našel to čemu budeme říkat tygr.
Po tom všem vám můžu jen říci - přečtěte si tuto knihu, protože potom všechno pochopíte. A možná se i dozvíte - kdo je vlastně neustále zmiňovaný tygr.
Během příběhu se tygr stává pokaždé něčím nebo někým jiným. Ale zároveň je to pokaždé ta samá krásná lidská věc, jenom v jiné podobě. Jaká, to vám samozřejmě neprozradíme, protože to byste svého tygra v našem představení nenašli a to bychom vám nemohli udělat!
Tracy prožije se svým tygrem v příběhu mnoho neuvěřitelných příhod. Bude od ochutnávače kávy až po pacienta v psychiatrické léčebně. V jednu napínavou chvíli jeho tygra postřelí... Ale dám vám radu. Až se toto v příběhu stane, až tygra postřelí, tak tehdy nezačínejte přemýšlet o tom, jestli tygr zemře. Nezačínejte proklínat lidi, kteří to udělali. Než začnete utírat slzy nad nešťastným životem tygra, Tracyho, ale i Laury, zhluboka se nadechněte, bučte klidní, zamyslete se. A pak odpovězte na velmi jednoduchou otázku: Může Tracyho tygr zemřít? Ne, nemůže. Může zemřít náš tygr, kterého každý má, ale kterého málokdo vidí? Ne, nemůže. Jestliže i potom budete litovat Tracyho tygra, jestliže i potom budete nenávidět ty, kteří ho postřelili, jestliže i potom budete plakat a domýšlet si konce, které v knize nejsou, tak potom uvidíte svého tygra a konec příběhu pro vás už nebude hádankou.
Tímto vyprávěním se snažíme nalákat ty, kteří knihu ještě nečetli, aby si na ni našli čas. Kniha je velmi útlá, ale obsahuje tolik krásných myšlenek, že je vlastně silnější než většina encyklopedií.
Psali jsme o senzačních hercích? Vždyť divadlo se jmenuje Nablízko a to mluví za všechno. Proč Nablízko? Zřejmě proto, že díky své chuti poznávat svého diváka, je lidem stále blíž a blíž. A právě takové divadlo možná bude nejvíce schopné představit zvláštní atmosféru ještě zvláštnějšího představení právě neslyšícím.
Zbývá vysvětlit, proč jsme potřebovali na tlumočení vytvořit celý tým tlumočníků. I Tady odpověč není nijak zapeklitá. Je to proto, že se pokusíme o speciální typ tlumočení, o tzv. stínové tlumočení. Jak také už bylo uvedeno ve jednom za sloupku o tlumočení, ze zkušeností kolegů v zahraničí a z reakcí neslyšících diváků jsme postřehli, že tento typ tlumočení je oblíben úplně nejvíce. Tlumočníci jsou maximálně zapojeni do představení v divadle - pohybují se spolu s herci a jsou jakoby jejich stíny. Právě z těchto důvodů není rušen ani slyšící divák. Výhoda tohoto tlumočení je, že neslyšící diváci si nemusí vybírat mezi tlumočníkem a hercem. Příprava na tento typ tlumočení je však velmi náročná, a to jak pro samotné herce, tak především pro tlumočníky. Nadšení, s jakým bývají představení tlumočená tímto způsobem přijímána, však za tuto námahu podle nás zcela určitě stojí. U nás v Čechách zatím neslyšící neměli možnost ohodnotit kvality tohoto tlumočení, tak pevně věříme, že se podaří právě nám neslyšící s tímto úžasným typem tlumočení seznámit.
Na závěr nezbývá než oznámit, že premiéra tlumočeného představení Tracyho tygr je plánována na říjen 2003 v divadle Nablízko. Samozřejmě slibujeme, že vás o ní budeme prostřednictvím médií informovat. Již nyní se na vás těšíme.
Připojte se! 