zobrazeno: 3672x

Máme rády zimní sporty

rozhovor s Annou a Marií Pankrácovými

zdroj: Gong 1-2/2010 publikováno: 01/02/2009

Zima je tu v plné kráse a s ní jsou spojeny i zimní sporty. Mladí lidé je rádi vyhledávají. Objevují se stále nové, při kterých se zvedá hladina adrenalinu v krvi. Ani starší lidé nezůstávají pozadu, jsou věrni svým běžkám nebo lyžování. Vyzpovídala jsem dvě mladé dívky, které mají rády sporty, a nejen ty zimní. Jsou to sestry Pangrácovy, devatenáctiletá Mája a osmnáctiletá Andulka, studentky Gymnázia pro sluchově postižené v Praze - Ječné.

O těchto dvou sympatických sestrách je známo, že rády jezdí na hory a kromě lyžování milují i jiné zimní sporty. Obě sestry mají mimo sport i jiné koníčky. Jsou vášnivými čtenářkami. Starší Mája ráda vyrábí ruční výrobky a Andulka miluje cestování kamkoliv. Jak jsem v úvodu napsala, jsou zastánkyněmi nejen zimních sportů, ale i letních. „Když se blíží léto, tak se těším na venkovní sporty,“ svěřuje se mi Mája. „Ale když už to trvá dlouho a jsem nabažená sluníčka, těším se na blížící se zimu, zimní sporty, zkrátka na vše, co k tomu patří.“

Co vedlo děvčata k lásce ke sportu? „Naše maminka jezdila na závody a miluje hory,“ rozpovídala se Andulka. „Takže jsme odmala jezdily na hory. Už ve třech letech jsme zvládaly na lyžích první oblouky.“

A Mája dodává: „Naše babička byla správkyní horské chaty v Loučné pod Klínovcem v Krušných Horách. Jezdily jsme tam pravidelně na Vánoce. V době, kdy se lidé připravovali na Vánoce a pekli cukroví, tak my jsme si užívaly volných sjezdovek.“

To je nádhera, slavit Vánoce v chaloupce uvnitř zasněžené krajiny. Jak kouzelné! Jen jednou sestry slavily Vánoce doma, jak mi Mája řekla. „Když nám bylo asi tak 10, 11 nebo možná 12, měly jsme zrovna na Vánoce neštovice, tak jsme zůstaly na svátky v Praze. Přestože táta nazdobil tajně stromeček venku a dostala jsem potkana, po kterém jsem toužila, nelíbilo se nám to. Prostě jsme si už nedokázaly představit Vánoce bez sněhu a zimních radovánek. Později naši koupili chatu v Krušných horách a od té doby slavíme Vánoce jen tam. A užíváme si přes zimní prázdniny zimních sportů. Andulka přitakává: „A to je opravdu super!“

Snowboard a jízda na bruslích

Podle Andulčiných skromných slov prý Mája lyžuje lépe než ona. Ale jí to vůbec nevadí. Asi ve 13 letech jí zaujal snowboard. Byla to tenkrát móda a Andulka si to chtěla zkusit. „ Tak jsem si půjčila snowboard a učila jsem se na něm jezdit,“ začíná vypravovat Andulka. „Chodila jsem pěšky nahoru na svah, protože na vleku jsem se snowboardem ještě neuměla. Byly to samé pády a modřiny. Ale pak už přišly první pokroky. Povedla se mi první zatáčka, pak dvě a od té doby nedám na snowboard dopustit.“

Jezdit na snowboardu se naučila nejen Andulka, ale i Mája, která nechtěla být pozadu. Tak se to taky naučila, aby mohly jezdit spolu na snowboardu a navzájem se hecovat, podporovat a zlepšovat se v jízdě. Mája se snaží střídat se v lyžování a jízdě na snowboardu, kdežto Andulku víc baví jízda na snowboardu. Nejprve měly holky snowboard z bazaru, a pak si pořídily každá vlastní nový.

Když jsem se ptala sester, jestli umějí jezdit na bruslích, samozřejmě, že jejich odpověď zněla ANO. „Když jsme v Praze, tak si zajdeme s kamarády zabruslit. Je to příjemné strávení volného času v zimě a navíc v Praze,“ říká Mája. Andulka dodává: „Špatné to není ve sportovní hale v Praze na Štvanici. Bruslí se tam dobře a i cenově je to výhodné. I na rybníku jsme bruslily, ale tam jsou hrbolky. A když není led upravený, pak máme i víc modřin.“

Freestyle a freeride

Mezi novější sporty patří tzv. freestyle a freeride. Mája mi vysvětluje rozdíl mezi nimi. „Freeride je jízda ve volném terénu mimo sjezdovku, nejlépe tam, kde je čerstvý hluboký sníh. A freestyle je jízda spojená se skoky a různými akrobatickými prvky.“

Freestyle už holky dříve provozovaly bez přechozí výuky, ale základy a správnou techniku se naučily na freestylových kempech pro neslyšící, v létě i v zimě. Organizovala je neslyšící Isi Smutná, které patří jejich velký dík. „Bylo to pro mě těžké, ale zároveň mě to bavilo,“ řekne Andulka a je moc ráda, že ovládá nejen jízdu na snowboardu, ale i menší skoky.

Bezpečnost a první pomoc

Se zimními sporty jsou spojené nejen radosti, ale i úrazy. Těm se ale dá předejít. A co si o tom holky myslí? „Určitě by měl mít každý helmu i chránič páteře,“ zdůrazňuje Andulka. „ Zvlášť teď, když každý jezdí rychle a někdo dokonce jako blázen. Já i Mája máme helmy i chránič, cítíme se tak určitě bezpečněji a o to víc si jízdu užíváme. I když jsme už nějaký ten úraz měly – natržené vazy v koleni, vykloubené prsty, zlomená žebra, věříme, že díky helmám a chrániči jsme měly jen tato lehčí zranění.

Zeptala jsem se holek, jestli umí základy první pomoci. Překvapily mě, když řekly, že ano. „Chodily jsme od září do prosince loňského roku na kurz První pomoci v rámci Ulity,“ říká mi Mája. „Na začátku prosince jsme složily zkoušky a získaly osvědčení.“ Andulka ještě dodala, že „by bylo prima, kdyby každý zvládal aspoň základy PP, přece každý zraněný bude vděčný tomu, kdo mu jakkoliv pomůže či případně zachrání i život. Každému z nás se může totiž stát, že pomoc bude potřebovat a pak bude rád, že u toho byl někdo, kdo věděl, co dělat.“

A kdyby na horách potkaly někoho, kdo by ležel na zemi? Musely by se na něj holky vrhnout a zachránit ho? Mája mi hned odpoví: „I když budeme mít průkazku, že ovládáme základy první pomoci, neznamená to, že se musíme na každého vrhat. Záchranáři nás naučili, že na prvním místě je naše bezpečnost. Takže pokud toho člověka vůbec neznáme a nemáme s sebou dýchací roušku a gumové rukavice, tak mu pomůžeme podle zranění a v rámci vlastní bezpečnosti. (Třeba takové zranění, které nebude vyžadovat umělé dýchání nebo nebude nutné dotknout se jeho slin nebo krve, protože ten člověk by mohl být nemocný nebo dokonce mít virus HIV. Nebo může ležet na nebezpečném místě, kde bych se mohla také zranit.) A samozřejmě mu zavoláme záchranku.“

Chtěla bych na závěr jen dodat, že nikdy není pozdě naučit se lyžovat, jezdit na běžkách nebo bruslích. Kdo to nezkusil, neví o čem je řeč. Takže, milí čtenáři, pokud můžete, neváhejte si půjčit lyže nebo běžky a vyražte na hory. A určitě nezapomeňte na helmu.

foto: archiv sester Pangrácových

 

sdílet na Facebooku      Google záložy           vybrali.sme.sk vybrali.sme.sk

Diskuze a názory k článku

Vložit příspěvek
kurz?vapodtr?en?Srtike ThroughGlowst?nov?n?Maqueeform?tovan? textzarovnat dolevavycentrovatzarovnat dopravaodkazEmail Linkhorn? indexdoln? indexuvozovkyListHelp


Pro vložení příspěvku k článku se musíte přihlásit. Nemáte login? Zaregistrujte se. Registrace je zdarma

Nové články a videa
HandsDance: hudební klipy pro neslyšící
10/02/2021 - Radka Kulichová
Dysfázie a autismus
02/02/2021 - Česká televize
Zlaté české ručičky
30/01/2021 - Česká televize
Ocenění ASNEP 2018
28/01/2021 - Česká televize
Kniha Odposlechnuto v Praze pomáhá neslyšícím
26/01/2021 - Česká televize
Původ znakových jazyků a jejich budoucnost
24/01/2021 - Česká televize
Raná péče
24/01/2021 - Česká televize
Lenka Matoušková
22/01/2021 - Česká televize
Studijní obor Čeština v komunikaci neslyšících
22/01/2021 - Česká televize
Vodníkova princezna
20/01/2021 - Česká televize
Vliv nových technologií na život neslyšících
18/01/2021 - Česká televize
Po stopách filmů sluchově postižených
18/01/2021 - Česká televize
Podpůrný spolek hluchoněmých svatého Františka Sáleského
16/01/2021 - Česká televize
Usherův syndrom
10/01/2021 - Česká televize
Divadlo beze slov
05/01/2021 - Česká televize
Pantomima a pohybové divadlo
01/01/2021 - Česká televize

Login 
Přihlašovací jméno:

Heslo:

zapamatovat Zaregistruj se, je to zdarma!
Zapomněl(a) jsi heslo?

nejnovější články z rubriky 
Lenka Matoušková
Být gay je těžší než být neslyšící
Vícegenerační neslyšící rodiny
Profesorka Alena Macurová
Tomáš Pazdera
Jubileum Jaroslava Paura
Hlasy tichého sveta 4
Hlasy tichého sveta 3
Rozhovor s Petrem Vysučkem o SPC
Neslyšící cestují..
« « « VÍCE « « « VÍCE « « «

nejčtenější články z rubriky 
Nevěřím, že by neslyšící úplně zmizeli
Rozhovor s Věrou Strnadovou
Nejlépe se cítím mezi nedoslýchavými kamarády
Rozhovor s humoristou Vladimírem Jiránkem
V módě je dovoleno všechno
Zákon o znakové řeči byl šitý horkou jehlou
Cit pro hudbu? Ten musíte mít v krvi
Baví mě každý pohyb
Koníček zvaný Aikido – harmonie, síla, cesta
Pochopila jsem, že potřebuji vzor Neslyšícího

uživatelé 
Online
registrovaní: 0
neregistrovaní: 7
celkem: 7
Přihlášení

ikonka 

aktuality 

RSS kanály 

[CNW:Counter]