Někteří lidé říkají, že znakové jazyky není potřeba zapisovat. Žádný jazyk není nutné psát, ale když je zapíšeme, jsme o to bohatší. SignWriting není od toho, aby nahrazoval nějaký jazyk nebo zapisovací systém. Byl vytvořen k tomu, aby poskytl psanou formu stovkám jazyků, které zatím neměly psanou formu. Nejen mnoho neslyšících může těžit z psaní svého přirozeného znakového jazyka.
SignWriting se používá již ve více než 40 zemích světa. Někde jej využívají při výzkumu znakového jazyka, jinde při vzdělávání neslyšících – například v Nikaragui. Učitelé v Norsku a Dánsku jej využívají k tomu, aby si slyšící studenti mohli zapsat znaky, které se učí, podobně jako v kurzech pro slyšící rodiče neslyšících dětí.
Čtení a psaní jazyka usnadňuje učení se dalším jazykům, uchovává historii, tradice i kulturu, a to má opravdový vliv na zbytek světa. Když je jazyk psaný, dostává se na úroveň ostatních psaných jazyků, což mu přináší zároveň i pozornost a respekt. A to zpětně dostává uživatele onoho jazyka do pozitivnějšího světla.
Projekt gramotnost v SignWritingu (SignWriting literacy project), do kterého se mohou zapojit všechny školy na světě zdarma, poskytuje školám a jejich žákům bezplatný přístup k literatuře v americkém znakovém jazyce. Někde SignWriting využívají při výuce znakového jazyka, jinde i při výuce mluveného jazyka.
Pravděpodobně sama gramotnost je tím hlavním důvodem, proč znakové jazyky psát a nejen je nahrávat na kameru. Slovo gramotnost má více významů. Může znamenat „umět číst a psát“ a také „vzdělaný“. Což však je dáno historií tohoto slova. Protože jen vzdělaný člověk může umět číst a psát.
Proč má však psaná literatura mnohem větší hodnotu než jen záznam znakového jazyka na videu? Mluvené jazyky je také možné zaznamenat pomocí zvuku, ale proč jsou knihy, noviny a mnoho dokumentů v psané formě a nikoliv ve zvukové? Psaný záznam nabízí mnohem širší možnosti práce s ním než záznam zvukový (v případě znakového jazyka záznam obrazový). Obrazový záznam nikdy nelze natolik zpomalit, aby byl ještě dobře čitelný. Záznam na papíře se nijak nehýbe a lze ho tedy dostatečně zkoumat.
Pokud budete mít 5 minut na to, prohlédnout si knížku a DVD, tak během těchto pěti minut si u knihy můžete přečíst obal knížky, zadní stranu, obsah a už můžete něco říct o této knize. Pokud máte jen 5 minut na to si prohlédnout DVD, pravděpodobně se dostanete jen do menu.
Pokud se člověk neseznámí s knihami už v dětství, později k nim pravděpodobně už nenajde cestu. Existuje mnoho knížek pro děti a děti je rádi čtou znovu a znovu a málo kdo asi chce, aby naše malé děti trávili svůj čas u televize nebo počítače. Kniha jako taková a její čtení rozvíjí myšlení a je tedy aktivní činností. Pouhé dívání se na televizi (DVD) je pasivní a myšlení nijak nerozvíjí.
Literatura mění strukturu a kvalitu myšlení a pouhé sledování videa nelze vůbec srovnávat s aktivní schopností číst. V tomto století jsou knihy, tužky, papíry, poznámkové bloky snad nejlevnější v historii. Avšak ani schopnosti nejlepšího počítače nelze srovnávat se schopnostmi člověka a jeho fantazie, které může dosáhnout pomocí čtení literatury.